301
Výklad požadavků normy ISO 9001:2015: 4 Kontext organizace (1.část)
Ing. Monika Becková
V této lekci se budeme zabývat kapitolou číslo 4 Kontext organizace, konkrétně si projdeme dvě ze čtyř částí této kapitoly. Kapitola 4 se skládá z celkem čtyř samostatných článků.
Kapitola týkající se kontextu určuje požadavky ve vazbě k následujícím termínům:
NahoruKapitola 4 má tedy následující části:
4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu
4.2 Porozumění potřebám a očekáváním zainteresovaných stran
4.3 Stanovení rozsahu systému managementu kvality
4.4 Systém managementu kvality a jeho procesy
Nahoru4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu
Článek týkající se kontextu. Už sám název napovídá, že předpokladem porozumění organizaci je pochopení jejího kontextu.
Organizace musí:
O jaké aspekty se vlastně jedná? Pro přesnější představu použijeme několik definic.
Definice pojmů:
-
Kontext (ISO/DIS 9001:2015) = podnikatelské prostředí, neboli kombinace interních a externích faktorů a podmínek, které mohou mít vliv na přístup organizace ke svým produktům, službám, k investicím a zainteresovaným stranám.
-
Aspekt (ČSN EN ISO 14001:2005) = prvek činností, výrobků nebo služeb, které mohou ovlivnit….
Pro srovnání definice pojmů dle slovníku cizích slov:
-
Aspekt = hledisko, stanovisko uplatňované při posuzování něčeho, zorný úhel;
-
Faktor = činitel, zprostředkovatel; nebo také síla uplatňující se v nějakém procesu.
Stanovení kontextu je též definováno normou pro management rizik takto:
-
Stanovení kontextu (ISO 31000) = vymezení vnějších a vnitřních parametrů, které mají být zohledněny, přičemž vnější kontext je definován jako vnější prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů, a vnitřní kontext jako vnitřní prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů.
Důležité zde je:
-
relevantní pro účel a strategické zaměření organizace, a
-
může ovlivňovat schopnost dosahovat zamýšleného výsledku (výsledků) celého jejího QMS.
Pokud ano, je to ten pravý, který máme určit, monitorovat, přezkoumávat, a na základě něho plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí.
Příklad:
Aspekty mohou zahrnovat (též možno nalézt v ISO 31000) např. následující:
Externí aspekty (dané vnějším prostředím organizace):
-
Právní předpisy
-
Okolnosti vyplývající z technologie, konkurenčního, kulturního, sociálního a ekonomického prostředí
-
Vztahy s externími zainteresovanými stranami
-
Podpora podnikatelského prostředí (např. dotace)
Interní aspekty (dané vnitřním prostředím organizace):
-
Hodnoty (aktiva) organizace, které představuje např. management, organizační struktura, kompetence, technologie, informační systémy
-
Výkonnost organizace
-
Politiky, cíle, strategie
-
Vnitřní předpisy, dokumentace
-
Smluvní vztahy
-
Vztahy s interními zainteresovanými stranami
Pozn.: v této části normy není výslovně požadovaná dokumentovaná informace, organizace musí „pouze” monitorovat a přezkoumávat informace o externích a interních aspektech. Z logiky věci (a zkušenosti např. s normou ISO 14001 a jejími registry environmentálních aspektů) se nabízí vhodnost použití obdobné metody identifikace aspektů. A vezmeme-li v úvahu, že (nejen) na základě identifikovaných aspektů se mají plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí, a to podle jejich významu, resp. potenciálního dopadu na shodu produktů a služeb, bude vhodné aspekty nejen identifikovat, ale i hodnotit podle jejich významu.
Nahoru4.2 Porozumění potřebám a očekáváním zainteresovaných stran
Článek týkající se kontextu.
Organizace musí: