6.2.5.7.1 Příloha I směrnice 2006/42/ES – Definice
Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů
Nebezpečí
Termín „nebezpečí“ se u posuzování rizika strojních zařízení používá v jiném smyslu než při běžném používání. Přítomnost nebezpečí patří k strojnímu zařízení a nezávisí na tom, zda je skutečně pravděpodobné, že dojde k poranění nebo poškození zdraví. Při posuzování rizik odkazuje nebezpečí na možný zdroj zranění nebo poškození zdraví. Když se ve strojním zařízení nacházejí ostré břity, jsou možným zdrojem poranění. Při procesu identifikace nebezpečí se bere v úvahu i nebezpečí vyskytující se v nepřístupných částech strojních zařízení.
Nebezpečí se určuje podle svého fyzického původu (mechanické nebezpečí) nebo podle povahy možného poranění či poškození zdraví (nebezpečí střihu). Výrobce musí určit nebezpečí a související nebezpečné situace, což jsou události nebo sled událostí, kdy je určitá osoba vystavena nebezpečí.
Nebezpečný prostor
Termín „nebezpečný prostor“ určuje místa, na nichž mohou být osoby vystaveny nebezpečí. Nebezpečný prostor může být omezen na bezprostřední okolí nebezpečných částí (riziko dotyku s pohybující se částí strojního zařízení) nebo na celé okolí strojního zařízení (riziko zasažení předmětem vymrštěným ze strojního zařízení nebo riziko vystavení emisím hluku). Navržení strojního zařízení, které zamezuje nutnosti vstupu osob do nebezpečného prostoru, patří do nejúčinnějších způsobů jak zamezit rizikům.
Ohrožená osoba
Termín „ohrožená osoba“ se týká velkého okruhu osob od obsluhy až po osoby, které nemají přímo co do činění se strojním zařízením. V případě strojních zařízení pro profesionální použití mohou být těmito osobami například ostatní zaměstnanci podniku, v němž je strojní zařízení používáno, nebo okolo stojící osoby. Posouzení rizika provedené výrobcem proto musí zahrnovat pravděpodobnost výskytu v nebezpečném prostoru nejen obsluhy, ale i jiných osob.
Obsluha
Termín „obsluha“ není omezen jen na pracovníky výroby. Ve směrnici o strojních zařízeních se tento výraz používá k označení všech osob s konkrétními úkoly týkajícími se strojních zařízení v jednotlivých etapách jeho doby životnosti. Je potřeba vzít v úvahu, že určité druhy strojního zařízení jsou uváděny na trh pro profesionální použití i pro používání spotřebiteli.
Riziko
Podobně jako termín „nebezpečí“ se i termín „riziko“ ve směrnici o strojních zařízeních používá odlišněji než při běžném používání. Termín „riziko“ znamená kombinaci pravděpodobnosti vzniku a závažnosti poranění nebo škody na zdraví, ke které může dojít v nebezpečné situaci.
Existence rizika závisí na nebezpečí vyvolaném strojním zařízením a rovněž na rozhraní mezi strojním zařízením a obsluhou nebo jinými ohroženými osobami. U strojního zařízení může existovat určité nebezpečí, není-li však tomuto nebezpečí vystavena žádná osoba, neexistuje žádné riziko.
Rizika lze charakterizovat podle dotyčného nebezpečí nebo nebezpečné situace (riziko způsobené dotykem horkého povrchu). Rizika lze také charakterizovat podle jejich možných důsledků (riziko pořezání).
Ochranný kryt
„Ochranný kryt“ je část strojního zařízení určená pouze k plnění ochranné funkce pomocí fyzické bariéry (například víko, oplocení). Výraz fyzická bariéra znamená, že je ochranný kryt tvořen pevným materiálem, například ocelí nebo plastem, který je vybrán podle požadované ochrany. Použité materiály mohou být plné nebo děrované a mohou být pevné nebo ohebné. Části strojního zařízení, které plní především provozní funkci a mohou současně plnit ochrannou funkci, nepovažujeme za ochranné kryty (například rám strojního zařízení).
Směrnice o strojních zařízeních rozlišuje tři hlavní druhy krytů: pevné ochranné kryty, snímatelné ochranné kryty se zajištěním a nastavitelné ochranné kryty omezující přístup.
Ochranné kryty jsou jedním z prostředků k zamezení přístupu do nebezpečného prostoru uvnitř strojního zařízení či okolo něho. Ochranný kryt často funguje jako překážka v obou směrech s cílem chránit proti dvěma či více rizikům současně. Například použití ochranného krytu s cílem zabránit osobám ve vstupu do nebezpečného prostoru a rovněž zamezit tomu, aby osoby v okolí strojního zařízení zasáhly vymrštěné předměty nebo tekutiny.
Ochranná zařízení
„Ochranná zařízení“ se odlišují od ochranných krytů tím, že netvoří fyzickou bariéru mezi ohroženou osobou a nebezpečným prostorem. Ochranná zařízení snižují rizika vystavení nebezpečí jinými prostředky (například dvouruční ovládací zařízení, optoelektronická ochranná zařízení).
Předpokládané použití
„Předpokládaným použitím“ strojního zařízení je použití stanovené a popsané v návodu k používání poskytnutém výrobcem.
Při postupu posuzování rizika musí výrobce stanovit meze strojního zařízení, což zahrnuje jeho předpokládané použití. Strojní zařízení nemusí být vždy bezpečné při všech možných použitích (například strojní zařízení určené pro zpracování kovů nemusí být bezpečné pro zpracování dřeva). Posouzení rizika provedené výrobcem a návrh a konstrukce strojního zařízení proto musí vycházet z přesně stanoveného použití. Přesně stanoveny musí být zejména parametry, na nichž závisí bezpečné používání strojního zařízení, a jejich meze (například maximální rozměry obrobků a druh materiálu, jež lze pomocí daného obráběcího stroje bezpečně zpracovávat, nebo maximální nosnost u zdvihacího strojního zařízení).
Důvodně předvídatelné nesprávné použití
„Důvodně předvídatelné nesprávné použití“ je použití strojního zařízení jiným způsobem, než je uveden v návodu k používání, který však může vyplývat ze snadno předvídatelného lidského chování. Výrobce musí při provádění posuzování rizika vzít v úvahu i důvodně předvídatelné nesprávné použití strojního zařízení. Nepředpokládá se, že výrobce strojního zařízení zohlední veškerá možná nesprávná použití strojního zařízení, pouze ta která jsou předvídatelná na základě minulých zkušeností s používáním stejného druhu strojního zařízení nebo podobného strojního zařízení.
Příklady nesprávného použití nebo snadno předvídatelného lidského chování, jež může být nezbytné vzít v úvahu, jsou uvedeny v harmonizované normě EN ISO 12100 (ztráta kontroly nad strojním zařízením ze strany obsluhy, reflexní chování osoby v případě chybné funkce, nehody nebo závady při používání strojního zařízení, chování vyplývající z nedostatečné pozornosti, chování vyplývající ze snahy jít při plnění určitého úkolu cestou nejmenšího odporu, chování vyplývající z tlaku udržet strojní zařízení v chodu za všech okolností, chování určitých osob, například dětí). Takovéto chování může vést k řadě situací nesprávného použití (například obsluha lisu určeného pro používání jednou osobou dvěma osobami).
Zásady zajišťování bezpečnosti
Oddíl stanovující zásady zajišťování bezpečnosti se někdy označuje pojmem „bezpečnost konstrukce“. Tento oddíl je hlavním oddílem přílohy I. Stanoví základní metodiku pro navrhování a konstruování bezpečných strojních zařízení, v duchu podstaty přístupu směrnice o strojních zařízeních. Podle 2. obecné zásady se tento základní požadavek na ochranu zdraví a bezpečnost vztahuje na všechna strojní zařízení a zásady zajišťování bezpečnosti je třeba dodržet při uplatňování ostatních základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost.
V odstavci písm. a) je uvedeno, že strojní zařízení musí plnit svou funkci, protože způsobilost strojního zařízení plnit správně svou funkci ovlivňuje bezpečnost. Nepřiměřené fungování strojního zařízení může přispívat k nesprávnému použití nebo vést k nebezpečným situacím. Dále je zde stanoven cíl, aby bylo strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, aby mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by osoby byly vystaveny riziku. Výrobce proto musí uvážit předpokládané podmínky používání a rovněž jakékoli důvodně předvídatelné nesprávné použití.
Dále je zde stanoven cíl spočívající v zamezení jakémukoli riziku během předpokládané doby životnosti strojního zařízení, včetně etap dopravy, montáže, demontáže, vyřazování z provozu a šrotování. Tento požadavek znamená, že bezpečnostní části a součásti musejí být dostatečně pevné a trvanlivé a že musí být poskytnuty přiměřené pokyny pro údržbu a nahrazování součástí, které podléhají únavě a opotřebení. To vyžaduje, aby se výrobce zabýval riziky vyskytujícími se ve všech etapách doby životnosti strojního zařízení, včetně:
Doprava
Opatření týkající se dopravy jsou obzvláště důležitá u strojního zařízení, jež má být během své doby životnosti postupně přepravováno na různá místa použití. Pro zamezení rizik spojených s dopravou strojního zařízení patří opatření týkající se konstrukce strojního zařízení z hlediska manipulace, opatření k zajištění stability strojního zařízení během dopravy, opatření k zajištění přiměřené mechanické pevnosti během dopravy a poskytnutí pokynů pro bezpečnou dopravu.
Montáž a demontáž
K opatřením, jež je nutno přijmout pro snížení rizik při montáži a demontáži, patří zamezení chybné instalaci a poskytnutí odpovídajícího návodu k používání. Návrh strojního zařízení z hlediska montáže a demontáže je obzvláště důležitý u strojního zařízení, které je určeno k dočasné instalaci na různých místech použití během své doby životnosti.
Vyřazování z provozu a šrotování
Výrobce strojního zařízení může přijmout opatření, jež mají zamezit rizikům během vyřazování a šrotování strojních zařízení na konci jejich doby životnosti. Do těchto opatření patří třeba zajištění, aby byly části obsahující nebezpečné látky vhodně a nesmazatelně označeny, dále zajištění, aby mohly být nebezpečné látky zachycené ve strojním zařízení bezpečně odstraněny, a také zajištění, aby mohla být případná akumulovaná energie při vyřazování strojního zařízení z provozu bezpečně uvolněna.
Ve směrnici o strojních zařízeních nejsou požadavky pro vyřazení z provozu, recyklace nebo opětovného použití součástí nebo materiálů ze sešrotovaného strojního zařízení.
Třístupňová metoda
Termíny „třístupňová metoda“ nebo „metoda tří kroků“ bezprostředně souvisejí s pojmem „bezpečnostní konstrukce“. Těmito termíny je označován přístup, který je v oddíle 1.1.2 písm. b) stanoven při určování opatření, jež je nutno přijmout k odstranění rizik, která byla zjištěna a vyhodnocena pomocí posouzení rizika popsaného v obecné zásadě 1. Tři postupné kroky jsou uvedeny v pořadí podle priorit (proto třístupňová metoda):
krok 1 = první priorita, zahrnuje opatření k zajišťování bezpečnosti při navrhování;
krok 2 = druhá priorita, použití technických ochranných opatření;
krok 3 = třetí priorita, zahrnuje informování uživatelů;
V tomto pořadí priorit je nutno postupovat při volbě opatření k odstranění daného rizika ke splnění odpovídajících základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost. Výrobce nejprve musí vyčerpat všechna možná opatření k zajišťování bezpečnosti při navrhování, než použije ochranná opatření. Stejně tak musí nejprve vyčerpat všechna možná ochranná opatření, než použije upozornění a pokyny pro obsluhu.
Krok 1 = první priorita
Do první priority patří opatření k zajišťování bezpečnosti při navrhování, jelikož jsou účinnější než ochranná opatření nebo upozornění. Tato opatření mohou být například:
-
zabránění riziku přimáčknutí zajištěním dostatečné vzdálenosti mezi pohyblivými a pevnými částmi strojního zařízení;
-
návrh tvaru a rozložení hmotnosti strojního zařízení pro zajištění jeho vlastní stability;
-
snížení rychlosti a výkonu pohybujících se částí nebo pojízdné rychlosti samotného strojního zařízení;
-
umístění nebezpečných částí strojního zařízení na nepřístupných místech;
-
volba umístění míst pro seřizování a údržbu mimo nebezpečný prostor;
-
nahrazení hořlavé hydraulické kapaliny za nehořlavou;
-
konstrukce pro snížení emisí hluku, vibrací, záření nebo nebezpečných látek u zdroje;
-
úplné zamezení přístupu k povrchům s extrémními teplotami.
Krok 2 = druhá priorita
Pokud není možné nebezpečí vyloučit či rizika dostatečně snížit pomocí opatření k zajišťování bezpečnosti při navrhování, mají druhou prioritu technická ochranná opatření, která zamezují vystavení osob nebezpečí. K technickým ochranným opatřením patří:
