2.2.74
Příklady k revizi normy ISO 9001:2015 – interní a externí aspekty, SWOT analýza
Ing. Monika Becková
Čl. 4 Kontext organizace
Odst. 4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu
Požadavek normy:
Organizace musí:
Hledisko při určování aspektů – relevantnost a možnost ovlivňovat:
-
relevantnost pro účel a strategické zaměření organizace, a
-
možnost ovlivňovat schopnost dosahovat zamýšleného výsledku (výsledků) systému managementu kvality
Příklady aspektů:
Interní aspekty (vnitřní kontext) = vnitřní prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout efektivního systému managementu kvality, neustálého zlepšování, spokojenosti zákazníka; například:
-
management
-
organizační struktura
-
role a odpovědnosti
-
kompetence
-
technologie
-
informační systémy
-
kapitál
-
politiky, cíle, strategie
-
vnitřní předpisy, dokumentace
-
normy přijaté organizací
-
kultura vnitřního prostředí
-
forma a rozsah smluvních vztahů (např. nájemní smlouva)
-
vztahy mezi interními zainteresovanými stranami
Externí aspekty (vnější kontext) = vnější prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout efektivního systému managementu kvality, neustálého zlepšování, spokojenosti zákazníka; například:
-
právní předpisy
-
dostupné technologie
-
kultura vnějšího prostředí
-
sociální prostředí
-
politická situace
-
finanční možnosti
-
ekonomické prostředí
-
příroda
-
konkurenční prostředí (regionální, národní, mezinárodní)
-
trendy (např. pokračující krize, nebo rozvoj v průmyslovém odvětví)
-
klíčové stimulátory (např. dotace, investiční pobídky)
-
vztahy s vnějšími zainteresovanými stranami
Příklad záznamu: Registr interních a externích aspektů
Registr aspektů lze vytvořit např. formou jednoduché tabulky.
Na základě identifikovaných aspektů se mají plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí, a to podle jejich významu, resp. potenciálního dopadu na shodu produktů a služeb. Součástí tabulky proto je nejen identifikace externích a interních aspektů, ale i hodnocení s nimi souvisejících rizik (případně příležitostí), a to podle podle jejich významu.
Pro hodnocení míry rizika použijeme jednoduchou metodiku známou např. z jiných oblastí managementu rizik, a to kombinaci následujících kritérií K1, K2 a K3:
K 1 = pravděpodobnosti výskytu rizika
K 2 = závažnost následků
K 3 = "váha" v podobě osobního ohodnocení rizika hodnotitelem
Mr = K1 x K 2 x K 3
Při vyplnění takové tabulky nejen identifikujeme aspekty, ale současně realizujeme zjednodušenou analýzu rizik.
Vysvětlivky:
K1 = Pravděpodobnost vlivu aspektu na shodu s požadavky na produkty a služby (a tím vzniku rizika)
1 - Nahodilá
2 - Nepravděpodobná
3 - Pravděpodobná
4 - Velmi pravděpodobná
5 - Trvalá
K2 = Závažnost následků
1 - Zanedbatelná
2 - Malá
3 - Střední
4 - Velká
5 – Kritická
K3 = Názor hodnotitelů - vliv na shodu s požadavky, spokojenost zákazníka
1 - Zanedbatelný
2 - Malý
3 -…
