Příklad - Manuál kvality dle ISO 9001:2015

2.2.73

Příklad – Manuál kvality dle ISO 9001:2015

Ing. Monika Becková

Čl. 4 Kontext organizace

Již jsme v textu několikrát zmiňovali fakt, že nová norma nepožaduje příručku kvality v takové podobě, na jakou jsme byli dosud zvyklí.

Porovnejme v této souvislosti ještě jednou předchozí a nový požadavek příslušných článků norem ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015.

ISO 9001:2008, čl. 4.2.2 Příručka kvality:

Organizace musí vytvořit a udržovat příručku kvality, která obsahuje:

• Oblast použití systému managementu kvality včetně podrobností o jakýchkoli vyloučeních....,

• Dokumentované postupy nebo odkazy na ně, a

• Popis vzájemného působení mezi procesy.

Naproti tomu nová úprava je formulovaná následujícím způsobem:

ISO 9001:2015, čl. 4.3 Určení rozsahu systému managementu kvality:

• Organizace musí určit hranice a aplikovatelnost systému managementu kvality, aby vymezila jeho rozsah...., a

• Rozsah musí být k dispozici a musí být udržován jako dokumentovaná informace uvádějící:

  1. produkty a služby,
  2. odůvodnění případných vyloučení požadavků.

a dále:

ISO 9001:2015, čl. 4.4 Systém managementu kvality a jeho procesy:

• Organizace musí vytvořit, implementovat, udržovat a neustále zlepšovat systém managementu kvality, včetně potřebných procesů a jejich vzájemných vazeb, v souladu s požadavky normy,

• Organizace musí určit procesy ....

• Organizace musí udržovat dokumentované informace v rozsahu nezbytném pro podporu fungování procesů.

Z porovnání výše uvedených požadavků je vidět, že sice příručka kvality nadále není v nové normě v původním smyslu zmiňována, ale rozsah s ní souvisejících aspektů zůstává. Jinými slovy, nemusíme mít žádný dokument, který by se jmenoval "příručka kvality", ale "oblast použití" (nyní "hranice a aplikovatelnost, rozsah") a např. "popis vzájemného působení mezi procesy" musí být určen i nadále.

Jak se tedy zachovat ve věci příručky? Jsou nyní v podstatě dvě možnosti:

1. zrušit příručku, rozsah systému managementu a procesy definovat jinou podobou dokumentované informace, nebo
2. zachovat příručku, doplnit do ní nové požadavky a celkově revidovat dle nové normy.

Mezinárodní organizace ISO doporučuje v oblasti přechodu na nové požadavky resp. na revizi normy ISO 9001:2015 organizacím, které je aplikují, začít identifikací organizačních mezer a chybějících požadavků, které je třeba řešit, neboli vypracováním jakési rozdílové analýzy.

Pokud se rozhodneme si příručku kvality ponechat (např. proto, že nám dala určitou práci, stála nějaké úsilí a náklady, firma je na ní zvyklá, je základním stavebním kamenem systému managementu kvality, umožňuje provázanost navazujících dokumentů a lepší orientaci v dokumentaci, máme ji rádi), můžeme přistoupit k revizi systému managementu kvality a rozdílové analýze tak, že začneme právě příručkou a na jejím příkladě si zmapujeme, co nám ve smyslu nových požadavků normy bude chybět, co stávající příručka nezmiňuje a nemáme ani nikde jinde popsané a nikdo se tím ve firmě nezabývá.

Výsledkem může být následující podoba příručky (manuálu) kvality dle našeho příkladu, která je členěná v souladu s 10 články ISO 9001:2015, a byly do ní pro lepší představu doplněny nové požadavky.

Příklad Manuál kvality dle ISO 9001:2015

1. Úvod
   1. 1.1. Obecně

Zavedení a udržování systému managementu kvality je považováno managementem naší organizace za strategické rozhodnutí. Implementaci systému managementu kvality přizpůsobujeme kontextu organizace s ohledem na možná rizika, potřebám a očekáváním zákazníků a dalších zainteresovaných stran.

1. 1.2 Účel a smysl manuálu kvality

Účelem je představit dokumentovaný systém managementu kvality v jeho kontextu, rozsahu, struktuře procesů i dokumentace. Manuál kvality a navazující dokumentace popisuje zásady vytváření, dokumentování, uplatňování, udržování a trvalé zlepšování systému řízení kvality v souladu s požadavky ISO 9001:2015.

1. 1.3 Informace o organizaci

1. 1.4 Definice a zkratky
   1. 1.4.1 Definice pojmů

Pro účely tohoto manuálu platí (kromě dále uvedených) termíny a příslušné definice pojmů vycházející z ISO 9000:2015.

Pozn.: není-li uveden datovaný odkaz normy, platí poslední vydání normy (včetně jakýchkoli změn).

• Zainteresovaná strana: osoba nebo organizace, která může mít vliv na určité rozhodnutí nebo činnost nebo jimi může být sama ovlivněna.

• Riziko: vliv nejistoty na cíle kvality.

• Dokumentované informace: informace, u kterých se požaduje, aby byly organizací řízeny a udržovány, včetně médií, na kterých jsou uloženy. V podmínkách naší organizace tento termín zahrnuje dokumenty a záznamy, a v textu dále můžou být použity tyto termíny jako rovnocenné.

• Kontext organizace: podnikatelské prostředí, tj. kombinace interních a externích faktorů a podmínek, které mohou mít vliv (pozitivní či negativní) na organizaci.

• Produkt: výstup, který je výsledkem činností, přičemž žádná z nich se nutně neprovádí na rozhraní mezi poskytovatelem a zákazníkem (např. vyrobený díl).

• Služba: nehmotný výstup, který je výsledkem alespoň jedné činnosti nezbytně prováděné na rozhraní mezi poskytovatelem a zákazníkem (např. proces instalace u zákazníka nebo následný servis). Pozn.: v podmínkách naší společnosti připadají v tomto smyslu do úvahy jak produkty, tak služby. Pro zjednodušení je dále pro obě tyto skupiny souhrnně používán pojem "produkt“, neboť jsou zahrnuty a souvisejí spolu obě uvedené skupiny.

  1. 1.4.2 Zkratky

• IA - interní audit

• MK: manažer kvality

• SM – směrnice

• QMS - systém řízení kvality

• SWOT, FMEA – metody analýzy

• JS – jednatel společnosti

2 Odpovědnosti a pravomoci

Odpovědnost za vytvoření, dokumentování, zavedení a udržování systému managementu kvality má v prvé řadě top management organizace. Odpovědnosti za jednotlivé procesy definované v rámci tohoto systému managementu kvality mají jednotliví vlastníci procesů, určení v rámci mapy procesů v příloze 1 Příručky. Jednotlivé dílčí odpovědnosti a pravomoci jsou dále stanoveny v navazující dokumentaci 2. a 3. vrstvy a rámcově též v pracovních náplních.

3 Popis činností

Popis procesů, souvisejících činností a způsob naplnění jednotlivých požadavků normy ISO 9001 je předmětem následujících článků této Příručky. Jejich členění pro přehlednost odpovídá číslování kapitol normy ISO 9001:2015 počínaje kapitolou 4.

4 Kontext organizace

4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

Organizace určila interní a externí aspekty, které jsou relevantní pro její účel a strategické zaměření, a ovlivňují její schopnost dosahovat zamýšleného výsledku v systému managementu kvality.

Přehled externích a interních aspektů je uveden v samostatném dokumentu – registr aspektů.

4.2 Porozumění potřebám a očekáváním zainteresovaných stran

Organizace určila zainteresované strany, které jsou relevantní pro její QMS, a jejich oprávněné požadavky.

Jejich přehled je uveden v samostatném dokumentu – registr zainteresovaných stran.

4.3 Určení rozsahu systému managementu

Organizace určila hranice a aplikovatelnost svého QMS, aby vymezila jeho rozsah. Přitom zvážila:

• externí a interní aspekty;

• požadavky relevantních zainteresovaných stran;

• vyráběné a dodávané produkty.

Systém managementu kvality se týká celé organizace a všech jejích pracovišť a procesů v celém rozsahu. Zahrnuje všechny funkce a útvary zobrazené v organizační struktuře. Nejsou vyloučena žádná ustanovení normy ISO 9001.

Určení rozsahu z hlediska pracovišť:

• Sídlo organizace v ....;

• Dočasná pracoviště (jednotlivé stavby).

Určení rozsahu z hlediska procesů:

V systému managementu kvality společnosti byly identifikovány řídicí, realizační a podpůrné procesy a byla stanovena jejich vzájemná provázanost. Podrobnosti týkající se procesů a jejich vlastníků jsou dále uvedeny v příloze 1 a návazně v mapě procesů.

4.4 Systém managementu kvality a jeho procesy

Pro jednotlivé procesy jsou vedením stanovena kritéria a určeni vlastníci. Jsou specifikovány postupy, je monitorována a měřena jejich efektivita. Zabezpečení dostupnosti naplánovaných zdrojů je v odpovědnosti vedení společnosti, vč. zabezpečení dostupnosti potřebných informací. Systém managementu kvality má rovněž vytvořeny mechanizmy na analyzování výsledků měření a monitorování procesů. Výsledky z těchto analýz slouží vedení společnosti pro rozhodování o těchto procesech a pro uplatňování závazku trvalého zlepšování.

Identifikování procesů:

Vedení společnosti identifikuje jednotlivé procesy a stanoví vlastníky těchto procesů, kteří jsou za ně odpovědni.

Řízení kvality procesů zahrnuje následně tři fáze:

1. plánování procesů
2. řízení procesů
3. zlepšování procesů

Plánování procesů:

Plánování je etapou, kterou významně ovlivňuje vedení. Každý obchodní případ musí být plánován jak po stránce věcného obsahu, tak i stanovením časového omezení.

Organizace v rámci plánování určuje:

• požadované vstupy a očekávané výstupy z procesů;

• posloupnost a vzájemné působení procesů;

• kritéria, metody, včetně měření, a příslušné ukazatele výkonnosti potřebné pro zajištění efektivního fungování a řízení procesů;

• potřebné zdroje;

• přidělení odpovědností a pravomocí;

• rizika a příležitosti včetně vhodných opatření pro jejich řešení;

• metody pro monitorování, pro měření a, je-li to vhodné, pro hodnocení procesů a podle potřeby pro změny procesů, aby se zajistilo, že budou dosahovat zamýšlených výsledků;

• příležitosti pro zlepšování procesů a systému managementu kvality.

Řízení procesů:

• představuje výkon pravomocí a stanovení odpovědností na všech úrovních řízení (určeno pomocí mapy procesů a navazující dokumentací – směrnice, postupy, pracovní náplně);

• realizaci vstupů a výstupů z procesů, cílů kvality – mapa procesů, směrnice;

• vybudování systému měření a monitorování procesů – přehled procesů, směrnice, postupy;

• realizaci procesů včetně regulace – plány, směrnice, postupy;

• zajištění zpětné vazby - informace sloužící po kontrole procesů  pro přezkoumání fungování procesů a zároveň jako informace pro zlepšování.

Zlepšování procesů:

Příručkou kvality a navazujícími postupy jsou stanoveny odpovědnosti za zlepšování kvality a vytvořen postup pro zlepšování kvality.

5 Vůdčí role

1. 5.1 Vůdčí role a závazek
   1. 5.1.1 Vedení a závazek pro systém managementu kvality

Vedení společnosti prokazuje svou vůdčí úlohu a závazek s ohledem na QMS:

• přijetím odpovědnosti za efektivnost QMS;

• stanovením politiky kvality;

• stanovením cílů kvality – plánování cílů na každý rok a jejich průběžná kontrola poradou vedení;

• zajištěním, že politika kvality je v rámci organizace sdělována, chápána a aplikována;

• zajištěním integrace požadavků na QMS do podnikových procesů;

• propagováním povědomí o procesním přístupu;

• zajištěním, že jsou k dispozici zdroje potřebné pro QMS;

• komunikováním o důležitosti efektivního managementu kvality a dosažením shody s požadavky na QMS;

• zajištěním toho, že QMS dosahuje svých zamýšlených výsledků;

• zapojením, nasměrováním a podporováním osob, aby přispívaly k efektivnosti QMS;

• propagováním neustálého zlepšování;

• podporováním ostatních relevantních manažerských rolí k prokázání vůdčí úlohy v oblastech, za které odpovídají.

5.1.2 Zaměření na zákazníka

Zákazník je základním klíčem k prosperitě společnosti. Politikou společnosti je udržet stávající zákazníky a získat nové, proto všichni zodpovědní pracovníci zajišťují, aby potřeby a očekávání zákazníka byly stanoveny, převedeny na požadavky a plněny k plné spokojenosti zákazníka. V praxi to znamená neustálé vyhodnocování a přehodnocování informací od zákazníků a od ostatních zainteresovaných stran, včetně požadavků obecně závazných právních předpisů a norem.

Pro splnění potřeb a očekávání těchto zainteresovaných stran je věnována pozornost především:

• identifikaci potřeb zákazníka;

• zjišťování a řešení rizik a příležitostí, které mohou ovlivnit shodu produktů a schopnost zvýšit spokojenost zákazníka;

• zaměřením na trvalé poskytování produktů, které splňují požadavky zákazníka a aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů;

• zaměřením na zvyšování spokojenosti zákazníka.

5.2 Politika kvality

Vize a Politika kvality je strategickým dokumentem, který směřuje k střednědobému naplňování jeho vizí na období min. 1 roku. Vyjadřuje zásadní pravidla řízení kvality. Je závazná pro všechny pracovníky a určuje jejich chování při realizaci všech procesů, které mají vliv na výslednou jakost produkce.

Vizi a Politiku kvality a Cíle kvality vydává jednatel společnosti.

Politika je vedením organizace rozpracována do měřitelných cílů (plánů) kvality pro kalendářní rok vč. stanovení odpovědností za jejich plnění.

Pracovníci jsou s politikou a cíli kvality a jejích plněním seznamováni přímými nadřízenými v rámci školení o systému kvality, na provozních poradách. O seznámení jsou vedeny záznamy. Politika kvality je dostupná relevantním zainteresovaným stranám, pokud je to vhodné.

Platnost, vhodnost a aktuálnost Politiky kvality hodnotí vedení společnosti min. 1x ročně v rámci přezkoumání QMS vedením

Text politiky kvality je uveden formou samostatného dokumentu (Politika kvality).

5.3 Role, odpovědnosti a pravomoci

Pro efektivní a účinný management definuje vedení společnosti funkce a jejich vzájemné vztahy, včetně jejich povinností a pravomocí. Organizační schéma stanovené jednatelem znázorňuje organizaci řídících struktur firmy. Odpovědnosti a pravomoci jsou stanoveny Příručkou kvality a navazujícími směrnicemi, a definovány v profilech pracovních funkcí.

Vedení organizace určilo manažera kvality, který má pravomoci k řízení, monitorování, hodnocení a koordinování procesů systému managementu kvality. Odpovídá za vedení a udržování QMS dle normy ISO 9001:2015. Odpovídá za aktuálnost příručky kvality. Připravuje a shromažďuje dílčí podklady pro zprávu pro pravidelné roční přezkoumání systému managementu kvality.

6 Plánování 

Plánování QMS je ve společnosti zajištěno jednotným systémem plánování, který vychází z plánování jednotlivých procesů. Ve stávajících podmínkách společnosti dále probíhá operativní plánování, které vyplývá ze skladby a požadavků zákazníků. Součástí plánování je i definování zdrojů nezbytných k zajištění splnění Cílů kvality (personální, finanční, materiálové aj.). Podrobné informace o způsobu plánování ve společnosti jsou uvedeny v příslušných směrnicích procesů.

6.1 Opatření zaměřená na rizika a příležitostí

Při plánování QMS organizace bere v úvahu externí a interní aspekty a požadavky zainteresovaných stran, na základě nichž určuje rizika a příležitosti, které je potřeba řešit, aby se:

• zajistilo, že QMS může dosáhnout svého zamýšleného výsledku (výsledků);

• zabránilo nežádoucím účinkům nebo jejich snížení;

• dosáhlo neustálého zlepšování.

Při tom vedení společnosti využívá vhodné nástroje pro analýzy rizik, jako je např.:

• SWOT analýza

• Metoda FMEA

Základní postup analýzy rizik a jeho hodnocení je uveden dále.

6.1.1 Proces analýzy rizika

Analýza rizik s ohledem na shodu produktu a celého QMS je týmová činnost určených pracovníků na základě rozhodnutí vedení společnosti. Vlastní analýza probíhá v následujících krocích:

1. Stanovení rozsahu analýzy:

   • důvody (cíle, kritéria úspěšnosti),

   • definice systému (popis, rozhraní, informační toky, provozní podmínky...),

   • zdroje informací (právní, normativní, organizační, lidské...),

   • předpoklady a omezení,

   • požadované výstupy a rozhodnutí (kompetence).

2. Identifikace nebezpečí a počáteční vyhodnocení následků:

Zde se vychází z předcházejících zkušeností s podobnými problémy. Na základě výsledků se volí z následujících postupů:

• zavedení nápravných opatření,

• ukončení analýzy,

• pokračování odhadem rizika.

c. Odhad rizika:

Analyzují se všechny možné příčiny, v následujícím rozsahu:

• analýza četnosti (odhad pravděpodobnosti výskytu např. na základě údajů z minulosti);

• analýza následků (závažnost následků z pohledu pravděpodobného dopadu s ohledem na podobné události z minulosti),

• výpočet rizika (vychází z matematického vyjádření rizika jako funkce dvou proměnných: R = f (p1, p2); kde p 1=pravděpodobnost výskytu, a p 2=velikost následků).

.

d. Hodnocení rizika

• Stanovení hranice přijatelnosti rizika;

• rozdělení rizika do dvou skupin (přijatelná rizika a nepřijatelná rizika).

Základní informace o rizicích vztahujících se k jednotlivým procesům jsou uvedena vždy v příslušné směrnici / postupu SM xx pro provádění procesu.

6.1.2 Opatření pro řešení těchto rizik a příležitostí

V závislosti na výstupu z analýzy rizika dle odst. 6.1.1 organizace musí naplánovat a implementovat opatření pro řešení rizik do procesů QMS. Opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí musí být přitom úměrná potenciálnímu dopadu na shodu produktů.

Cílem je poznaná počáteční rizika eliminovat, nebo snížit na úroveň zbytkového (akceptovatelného) rizika.

Není možné a mnohdy ani vhodné vyloučit všechna rizika. Rizika se také mění s časem, proto analýza rizik není jednorázová činnost, ale kontinuální proces.

Příklady možnosti řešení rizik a příležitostí:

• vyhnout se rizikům

• přijmout riziko, aby se využila příležitost

• odstranit zdroj rizika

• změnit pravděpodobnost nebo následky

• sdílet riziko

• zachovat riziko odpovědným rozhodnutím

Opatření ke snížení rizik jsou vždy spojena s náklady, proto rozhodování o přijetí konkrétního opatření vychází z porovnání nákladů na krytí ztrát s náklady na zavedení příslušných opatření.

Rizika, která nemohou být eliminována, jsou v závislosti na finančních možnostech organizace buď ponechána ve zbytkových rizicích a firma je vědomě nese, nebo mohou být přenesena (např. pojištěním).

6.2 Cíle kvality a plánování k jejich dosažení

Organizace stanovuje pro příslušné funkce, úrovně a procesy cíle kvality, které jsou:

• konzistentní s politikou kvality;

• měřitelné;

• relevantní pro shodu produktů a zvýšení spokojenosti zákazníka;

• monitorovány;

• sdělovány;

• aktualizovány, pokud je to potřeba.

Cíle kvality jsou vždy rozpracovány podrobně a zohledňují současné a budoucí potřeby společnosti a trhu.

Při plánování, jak dosáhnout svých cílů kvality, je určeno:

• co se bude dělat;

• jaké zdroje budou požadovány;

• kdo bude odpovědný;

• kdy to bude ukončeno;

• jak se budou hodnotit výsledky.

Oddělení předkládají svá hodnocení průběžně a dle stanovených kritérií za minulé období. MK z cílů oddělení vypracovává konečný návrh cílů kvality na následující období a předkládá jej ke schválení VŘ/JS. Cíle kvality pro následující období jsou vždy vydávány písemně jednatelem společnosti jako řízený dokument.

Ke kontrole plnění cílů kvality je oprávněn MK. Cíle kvality se přezkoumávají a hodnotí jedenkrát za rok vedením.

Plnění cílů kvality je dále podkladem pro přezkoumání QMS vedením.

6.3 Plánování změn

Tam, kde organizace identifikuje potřebu změny QMS, provádí se změna plánovaným a systematickým způsobem. Organizace vždy zvažuje:

• účel změny a všechny možné následky;

• integritu OMS;

• dostupnost zdrojů;

• rozdělení nebo přerozdělení odpovědností a pravomocí.

Plánovaná změna je vždy projednávána poradou vedení a následně jsou stanoveny jednotlivé etapy změny včetně odpovědností, termínů, dílčích úkolů.

7 Podpora

1. 7.1 Zdroje

7.1.1 Obecně

Vedení společnosti identifikuje a zajišťuje zdroje pro naplnění strategie a cílů v oblasti QMS a jeho dalšího zlepšování a zvyšování spokojenosti zákazníků jako základního prostředku pro udržení a rozvoj společnosti.

Mezi tyto zdroje patří zejména finanční zdroje, kvalifikovaní pracovníci, infrastruktura, pracovní prostředí a informace nutné pro funkci a další vývoj společnosti.

Podkladem pro kvalifikaci a kvantifikaci zdrojů v rámci ročního plánování je výsledná zpráva pro přezkoumání managementem a další informace ekonomické povahy. Na základě těchto podkladů je identifikována potřeba zdrojů a možnost jejich naplnění.

7.1.2 Lidé 

Zaměstnanci, kteří provádějí práce ovlivňující jakost produktu, musí být kompetentní na základě patřičného vzdělání, dovedností a zkušeností.

Odborná způsobilost, vědomí závažnosti a školení

Společnost zajišťuje odpovídající lidské zdroje, přičemž řízení lidských zdrojů je chápáno jako rozhodující nástroj pro zvyšování výkonnosti a ekonomické úspěšnosti společnosti.

Vedením společnosti jsou veškeré činnosti související s plánováním, obstaráváním, rozmísťováním, hodnocením a odměňováním pracovníků organizovány a vyhodnocovány. Ke zvyšování způsobilosti pracovníků se provádí školení, vzdělávání a příprava pracovníků, zajišťující rovněž rozvoj odborných a manažerských dovedností u vedoucích pracovníků společnosti dle Plánu školení na kalendářní rok.

Průkaznost těchto požadavků a jejich naplnění je dána profilem funkce pro jednotlivé pracovní pozice, pracovní smlouvou a platnými osvědčeními o kvalifikaci, dosažené praxi a vzdělání. Záznamy o tom vede a archivuje v osobních spisech pracovník zajišťující personální agendu.

Podrobně je oblast řešena ve směrnici SM xx.

7.1.3 Infrastruktura

Vedení organizace identifikuje, zajišťuje a udržuje vybavení, které potřebuje pro dosažení shody produktu.

Jednotliví pracovníci předkládají svému nadřízenému požadavky na vybavení pracovišť včetně požadavků na HW a SW, dále pak na údržbu vybavení a strojního zařízení. Odsouhlasené požadavky nadřízenými předloženy JS k zvážení. Požadavky navržené k realizaci jsou realizovány na základě pokynu JS v čase podle finanční náročnosti pořízení a volných finančních prostředků.

Běžná údržba strojů a zařízení

Běžnou základní péči o stroje a zařízení a jejich čistotu provádí dle pokynu svého nadřízeného pověřený pracovník podle návodu k obsluze a údržbě.

Revizní činnosti

Revizní činnost na vyhrazených technických zařízeních vykonává oprávněný pracovník (interní popřípadě externí). Evidenci a kontrolu provedených revizí řeší směrnice SM xx.

Běžná údržba SW a HW

Provádí a eviduje externí pracovník zodpovědný za správu IT. Kromě běžné údržby je pracovník IT odpovědný za údržbu dat, jejich zálohování a antivirovou ochranu dat. Tuto činnost vykonává externí společnost na základě smlouvy.

Doprava, veškerá manipulace s materiálem, výrobky a ostatní podpůrné služby se řídí:

• příslušnými předpisy;

• směrnicemi;

• pokyny a nařízeními zodpovědných řídících pracovníků.

7.1.4 Prostředí pro fungování procesů

Za zabezpečení vhodných / potřebných pracovních podmínek pro prováděné práce zodpovídají všichni vedoucí nebo řídící pracovníci v úseku výroby ve spolupráci s vedením společnosti prostřednictvím dodržování zásad BOZP a PO. Fyzické podmínky na pracovišti byly vedením společnosti posouzeny na základě identifikace vhodných podmínek pro umístění a organizování pracovního prostoru, v administrativních prostorách s ohledem na ergonomii, teplotu a osvětlení, ve výrobních prostorách s ohledem na teplotu, prašnost, hluk, osvětlení atp. na základě požadavků zákonů a předpisů, osobních zkušeností, zkušeností a požadavků dotčených pracovníků, doporučení dodavatelů a výrobců a finančních možností. Tam, kde to povaha činnosti vyžaduje, je pracovní prostředí monitorováno a řízeno.

Za zabezpečení pořádku na pracovišti odpovídá každý pracovník.

7.1.5 Zdroje pro monitorování a měření

Vedení společnosti stanovilo měření / monitorování, která se mají provádět pro stanovení a zabezpečení shody s požadavky na produkt. Určilo odpovědnou osobu za evidenci a práci s měřidly. Za tuto činnost je odpovědný pracovník hlavního skladu.

Záznamy o kalibraci jsou archivovány a jsou součástí dokumentace řízení kvality. Měřidla jsou skladována tak, aby nebyla snížena jejich přesnost a použitelnost.

Tam, kde je návaznost měření požadavkem zákonů nebo předpisů, očekáváním zákazníka nebo relevantní zainteresované strany, nebo je považována organizací za nezbytnou součást poskytování důvěry v platnost výsledků měření, jsou měřicí přístroje ve stanovených intervalech nebo před použitím ověřovány nebo kalibrovány podle etalonů navázaných na mezinárodní nebo národní etalony.

Podrobně je oblast řešena ve směrnici SM – xx.

7.1.6 Znalosti organizace

Organizace určuje znalosti potřebné pro řízení procesů a zachování shody s požadavky na produkty a služby. Tyto znalosti jsou zajištěny vlastními nebo externími zdroji.

Podrobně je oblast řešena ve směrnici SM – xx.

7.2 Kompetence

Organizace určuje potřebné kompetence osob provádějících práce ovlivňující shodu s požadavky na produkty. Zajišťuje, aby tyto osoby byly kompetentní na základě vhodného vzdělání, výcviku a zkušeností; tam, kde to potřebné, přijímá opatření pro získání potřebné kompetence a hodnotí efektivnost přijatých opatření. Jedná se o následující skupiny osob:

• Zaměstnanci;

• Externí spolupracovníci;

• Dodavatelé.

Podrobně je oblast řešena ve směrnici SM – xx.

7.3 Povědomí

Osoby, které pracují pod dohledem organizace, musí mít povědomí o

• Politice kvality;

• relevantních cílech kvality;

• svém přínosu k…