2.2.123.30
Požadavky na auditora podle normy ISO 19011 - 3. část
Ing. Pavla Blackmore
Pokračujeme v tématu kapitoly ISO 19011.
NahoruCo vše potřebujeme znát, abychom mohli auditora hodnotit, jak jej hodnotit?
Část III: Kritéria pro hodnocení auditora mohou být
- -
kvalitativní – tím myslíme prokázání osobních vlastností, znalostí anebo dovedností
- -
kvantitativní – zde sledujeme počet roků vzdělávání na pozici auditora, počet roků praxe v auditech, počet hodin přípravy na audity
Jak můžeme vybírat vhodnou metodu hodnocení auditora?
Hodnocení auditora lze provést použitím dvou nebo vícero vybraných metod, přitom je potřebné vědět:
- -
že potřebujeme vysvětlit rozsah názorů zpracovaných metod a nemožnost použití ve všech situacích,
- -
že potřebujeme zpracovat různé metody, které mohou být rozdílné v jejich spolehlivosti,
- -
že provádíme kombinace metod, které se mohou použít na zabezpečení výstupu, kterým je cíl, důslednost, čestnost a spolehlivost.
V příloze normy ISO 19011 uvádí tabulka 2 následující metody hodnocení auditora:
- přezkoumání záznamů – analyzujeme záznamy o vzdělávání, přípravě, zaměstnání, osobních dokladů, zkušeností v auditování
- zpětná vazba – poskytujeme informace o tom, jak je vnímaná výkonnost auditora – a k tomu využíváme například: průzkumy, dotazníky, osobní doporučení, písemné doporučení, stížnosti, hodnocení výkonnosti, partnerské přezkoumání a podobně
- rozhovory – prostřednictvím osobních rozhovorů, kdy jsou hodnoceny osobní vlastnosti, komunikační dovednosti, dále ověřujeme informace a znalosti
- pozorování – witness audity a hodnocení při práci
- zkoušení – ústní a písemné zkoušky, psychologické testy
- přezkoumání po auditu – přezkoumání zprávy z auditu, rozhovor s vedoucím auditorského týmu a auditorským týmem a pokud je potřeba i zpětná vazba od auditorské organizace
7. 4. Provedení hodnocení auditora
Získané informace o osobě auditora lze porovnat se souborem kritérií v kapitole 7.2.3. Pokud osoba, která se má zúčastnit na programu auditu, nesplňuje kritéria, potom je postup následující: uskuteční se dodatečná příprava, následuje pracovní činnost auditu a navýšení zkušenosti v auditování a následně provádíme opakované hodnocení.
7. 5. Udržování a zlepšování kompetentnosti auditora
Pro auditory i pro vedoucí auditorských týmů je nezbytné trvalé zlepšování své kompetentnosti. A čím ji lze zlepšovat? Kompetentnost mohou auditoři udržovat pravidelnou účastí v auditech systému managementu a trvalém profesním rozvoji.
Trvalý profesní rozvoj zahrnuje udržování a zlepšování kompetentnosti.
A jaké jsou možnosti, jak zlepšovat kompetentnost? Například dodatečnou pracovní přípravou, soukromým studiem, vedením a účastí na setkáních, seminářích a konferencích anebo jiných relevantních aktivitách.
Osoba, která řídí program auditu, má určit vhodné mechanismy na trvalé hodnocení výkonnosti auditorů a vedoucích auditorských týmů.
Trvalé činnosti profesního rozvoje mají zvážit následující:
- -
změny v potřebách individuální a organizační zodpovědnosti v provádění auditů,
- -
postupy v auditování
- -
relevantní normy a ostatní požadavky.
NÁVOD A ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLADY SPECIFICKÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ AUDITORŮ V OBLASTI MANAGEMENTU ENVIRONMENTU
Znalosti a dovednosti týkající se oblasti a aplikovaných specifických metod, technik a procesů a praktik mají být vhodné na to, aby umožnili auditorovi přezkoumat systém managementu a vytvořit vhodné zjištění a závěry auditu.
Příklady specifických znalostí a zručností:
- -
environmentální terminologie,
- -
environmentální parametry a statistiky,
- -
poznání monitorovacích a měřících technik,
- -
vztah ekosystémů biodiverzity,
- -
environmentální prostředí – vzduch, voda, fauna, flóra,
- -
techniky na určování rizik – hodnocení environmentálních aspektů, vlivů včetně metod na hodnocení významnosti,
Posouzení životního cyklu:
- -
hodnocení environmentálního chování,
- -
prevence a řízení znečištění – např. nejlepší dostupné techniky na řízení znečištění nebo energetické účinnosti,
- -
snížení zdrojů, minimalizace odpadu, opakované…
