dnes je 22.12.2024

Input:

Požadavky jednotlivých kapitol revidované normy ISO 14001:2015

7.6.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.84
Požadavky jednotlivých kapitol revidované normy ISO 14001:2015

Ing. Monika Becková

Revidovaná ISO 14001 obsahuje 10 kapitol, z nichž některé mají oproti předchozímu vydání relativně více strukturovaný obsah. Vlastní požadavky začínají kapitolou 4 (kontextem), nyní se jim tedy věnuje 7 samostatných kapitol, což je velká změna oproti předchozímu vydání (všechny požadavky byly dosud obsahem pouze jedné kapitoly 4, čl. 4.1 až 4.6).

Pozn.: pro snadnější pochopení požadavků normy ISO 14001:2004 (tj. druhého vydání) a jejich aplikace v praxi, resp. systémů environmentálního managementu obecně, bylo možno dosud využít také směrnici ČSN ISO 14004:2005: "Systémy environmentálního managementu – Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám". V únoru (přesněji 29. 2. 2016) vyšla v rámci mezinárodní organizace ISO nová verze této směrnice, ISO 14004:2016: "Environmental management systems - General guidelines on implementation".

Směrnice ISO 14004:2016 poskytuje návod pro zřízení, implementaci, udržování a zlepšování důvěryhodného a spolehlivého systému environmentálního managementu. Využití tohoto návodu jako podpůrné směrnice pro třetí vydání normy ISO 14001:2015 je vhodné za předpokladu, že se management organizace snaží řídit odpovědnost za životní prostředí systematickým způsobem, který přispívá k udržitelnosti životního prostředí.

Tato mezinárodní norma může pomoci organizaci dosáhnout zamýšlených výsledků svého systému environmentálního managementu. V souladu s politikou organizace chránit životní prostředí k těmto zamýšleným výsledkům patří zejména:

  • Posílení kladného vlivu na životní prostředí;

  • Plnění povinností v oblasti právních a jiných požadavků;

  • Dosažení cílů ochrany životního prostředí.

Stejně jako ISO 14001:2015, rovněž ISO 14004:2016 je použitelná pro jakoukoli organizaci, nezávisle na velikosti, typu a charakteru. Platí pro environmentální aspekty činností, výrobků a služeb, které organizace sama určí, a které může řídit nebo na ně mít vliv, s ohledem na hlediska životního cyklu. Návody v této mezinárodní normě mohou být použity zcela nebo zčásti. Slouží k vysvětlení pojmů a požadavků v oblasti systematického přístupu k řízení ochrany životního prostředí. Není určená k certifikaci.

Česká verze normy však zatím není k dispozici.

Pokud se týká samotného obsahu třetího vydání normy ISO 14001, tedy ČSN EN ISO 14001:2016 v české verzi, v dalším textu se zaměříme na změny jednotlivých kapitol resp. požadavků úvodem počínaje. Také, vzhledem ke stále většímu počtu uživatelů jak normy ISO 9001, tak normy ISO 14001 současně v rámci integrovaného systému managementu, poukážeme tam, kde je to vhodné, na rozdíly či shodu obou těchto norem, které mají nyní stejnou strukturu a zčásti i shodné požadavky.

Členění dalších článků odpovídá obsahovému členění uvedené normy.

0 Úvod

Tato část normy je oproti předchozí verzi rozšířena a více strukturována (z původního 1 na nynějších 5 článků). Ani v této verzi normy se nicméně nejedná o požadavky, se kterými by měla být posuzována shoda, ale o vysvětlení účelu a smyslu použití, faktorů úspěchu systému environmentálního managementu (EMS) a metodiky PDCA. V souladu s trendem současnosti (alespoň ve vyspělých zemích) je možno sledovat posun od zaměření EMS "pouze" na dobrý environmentální profil firmy k udržitelnému rozvoji a společenské odpovědnosti, jejíž nedílnou součástí je ochrana životního prostředí.

Úvod má nyní následující části:

0.1 Výchozí podmínky

0.2 Cíl systému environmentálního managementu

0.3 Faktory úspěchu

0.4 Přístup Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej

0.5 Obsah této mezinárodní normy

0.1 Výchozí podmínky

Z komentáře v této úvodní části normy je zřejmé širší pojetí resp. kontext použití EMS i zdůraznění dlouhodobého horizontu. Stojí-li společenská odpovědnost organizace na třech pilířích – ekonomickém, environmentálním a sociálním (viz např. ČSN 01 0391:2013: "Systém managementu společenské odpovědnosti organizací – Požadavky"), pak je systematický přístup k ochraně životního prostředí jejich nedílnou součástí. Norma dokonce používá v souladu s tímto trendem pojem "environmentální pilíř" udržitelnosti.

0.2 Cíl systému environmentálního managementu

Stejně jako v předchozím vydání je zdůrazněn systematický rámec pro ochranu životního prostředí vyplývající z použití EMS.

Tato relativně nová část úvodu ale poskytuje řadu dalších informací z hlediska úspěšnosti v dlouhodobém horizontu. Jsou zmíněny např. následující možnosti přispění EMS k udržitelnému rozvoji ve firmě (a tím ve společnosti jako celku):

  • předcházení nebo snižování negativních dopadů na životní prostředí;

  • zmírňování možných nepříznivých dopadů podmínek prostředí na organizaci;

  • podpora při plnění závazných povinností;

  • zlepšování environmentální výkonnosti;

  • kontrola nebo ovlivňováním způsobu, jakým jsou produkty a služby organizace navrhovány, vyráběny, distribuovány, spotřebovávány a likvidovány (odstraňovány) s využitím hledisek životního cyklu, kontrola přesouvání dopadů v rámci životního cyklu;

  • dosahování finančních nebo provozních výhod, které mohou vyplynout z využití jiných možností šetrnějších k životnímu prostředí;

  • sdělování informací o životním prostředí relevantním zainteresovaným stranám; zlepšení důvěryhodnosti organizace nejen v oblasti komunikace.

Co je udržitelný rozvoj?

V úvodní části nového vydání normy se opakovaně používá pojem "udržitelnost", "pilíře udržitelnosti", "udržitelný rozvoj" a "environmentální pilíř udržitelnosti".

V definicích nové normy termín "udržitelný rozvoj" nenajdeme. Nepřímo jej specifikuje úvodní věta čl. 0.1, jako:

  • dosažení rovnováhy mezi životním prostředím, společností a ekonomikou při plnění potřeb současnosti, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své potřeby. (Rovnováha je jasný termín, otázka je, jaké ale budou potřeby budoucích generací.)

Základní právní předpis v oblasti životního prostředí – zákon č. 17/1992 Sb., v platném znění, zákon o životním prostředí, jej definuje v § 6 následujícím způsobem:

  • "Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů."

Obecně vzato je udržitelný rozvoj možno charakterizovat jako způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí do souladu hospodářský a společenský pokrok se zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí budoucím generacím v co nejméně pozměněné podobě. Je postavený na ekonomickém, environmentálním a sociálním pilíři. Tyto pilíře specifikuje např. také již zmiňovaný systém managementu společenské odpovědnosti

Nahrávám...
Nahrávám...