Požadavky Podle ČSN EN 1088+A2:2008 (Třídící znak 83 3315) | Požadavky splněny ? |
| ano | ne | irel. |
Změny proti předchozím
normám Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 z dubna 2007 a
změnu A2 z července 2008. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu
vyznačeny značkami resp.
. Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný
text, opravený nebo text je zobrazen vloženým textem mezi obě
značky. | | | |
1 Předmět normy Norma
určuje zásady pro konstrukci a volbu – nezávisle na povaze zdroje energie –
blokovacích zařízení spojených s ochrannými kryty (jak jsou definována v 3.23.1
„blokovací zařízení (blokování)“ 3.22.4 „ochranný kryt s blokováním“ a 3.22.5
„ochranný kryt s blokováním a jištěním ochranného krytu“ EN
292-1:1991). Norma také zahrnuje požadavky speciálně určené pro
elektrická blokovací zařízení (viz kapitola
6). Norma zahrnuje části ochranných krytů, které působí
na blokovací zařízení. Požadavky na ochranné kryty jsou uvedeny v prEN 953.
Zpracování signálu od blokovacího zařízení k zastavení a klidu stroje je uvede
no v prEN 954-1. | | | |
3 Definice Pro účely
této normy platí následující definice: | | | |
3.1 blokovací zařízení (blokování) (interlocking device (interlock)): zařízení mechanického,
elektrického nebo jiného typu; jeho účelem je zabránit činnosti strojních částí
za určitých podmínek (většinou tak dlouho, dokud není uzavřen ochranný
kryt). | | | |
3.2 ochranný kryt s blokováním;
blokovací ochranný kryt (interlocking guard): ochranný kryt
spojený s blokovacím zařízením tak, že: – rizikové funkce stroje „chráněné“
ochranným krytem nemohou být spuštěny, dokud není ochranný kryt v ochranné
poloze; – je-li ochranný kryt otevřen, zatímco stroj vykonává rizikové
funkce, je vydán povel k zastavení; – je-li ochranný kryt v ochranné
poloze, stroj může vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, ale
uzavření ochranného krytu samo a sobě nezpůsobí vykonávání těchto
funkci | | | |
3.3 ochranný kryt s blokováním a
jištěním ochranného krytu; blokovací ochranný kryt s jištěním ochranného
krytu (interlocking guard with guard locking): ochranný kryt
spojený s blokovacím zařízením a s jistícím zařízením ochranného krytu tak,
že: – stroj nemůže vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem,
dokud tento kryt není v ochranné poloze; – ochranný kryt zůstává uzavřen a
v ochranně poloze, dokud nebezpečí zranění působením rizikových funkci stroje
nepomine; – je-li ochranný kryt v ochranné poloze a zajištěn, stroj může
vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, ale uzavření a zajištění
ochranného krytu samo o sobě nezpůsobí vykonáváni těchto funkcí | | | |
3.4 jistící zařízení ochranného
krytu (guard locking device): zařízení určené k jištění
(uzamknutí) ochranného krytu v ochranné poloze a spojené s ovládacím zařízením
tak, že: – stroj nemůže pracovat dokud není ochranný kryt v ochranné poloze
a zajištěn; – ochranný kryt zůstává zajištěn, dokud rizika nepomine | | | |
3.5 automatická kontrola (automatic monitoring): nepřímá bezpečnostní funkce, která zajišťuje,
že jsou bezpečnostní zařízení uvedena do činnosti, jestliže je snížena
schopnost nějaká části nebo prvku vykonávat svoji funkci nebo jestliže se
provozní podmínky změnily tak, že vzniká riziko; existují dvě kategorie
automatické kontroly: – „spojitá“ automatická kontrola, s jejíž pomoci se
bezpečnostní zařízení uvede okamžitě v činnost, jakmile se objeví
porucha; – „nespojitá“ automatická kontrola, s jejíž pomocí se bezpečnostní
zařízení uvede v činnost v cyklu stroje následujícím po výskytu poruchy | | | |
3.6 pozitivní režim působeni (positiva mode actuation): jestliže pohybující se mechanická součást
současně pohybuje jinou součásti, a to buď přímým stykem nebo prostřednictvím
tuhých prvků, říká se, že tato druhá součást je spojena pozitivním způsobem
(nebo pozitivně) s první součástí. | | | |
3.7 pozitivní přerušení kontaktního
prvku (positive opening operation of a contact element): dosažení
oddělení kontaktu jako přímý výsledek specifického pohybu ovládače spínače přes
pevné prvky (např. nezávisle na pružinách) POZNÁMKA Pro tekutinový
pohon je odpovídající řešení nazýváno „pozitivní režim přerušení“. | | | |
3.8 doba zastavení (doba k
odstranění rizika) [stopping time (time for hazard elimination)]: doba mezi okamžikem, kdy blokovací zařízení vydá povel k zastavení a okamžikem,
kdy pomine nebezpečí od rizikové funkce stroje | | | |
3.9 doba přístupu (doba pro přístup do
nebezpečného prostoru) [access time (time for access to a danger
zone)]: doba nutná k přístupu k rizikovým částem stroje po vydání
povelu blokovacím zařízení k zastaveni; doba může být vypočítána na základě
hodnot rychlosti, která má být zvolena pro každý jednotlivý případ s
přihlédnutím k parametrům uvedeným v prEN 999 „Bezpečnost strojních zařízení –
Umístění ochranného zařízení ve vztahu k rychlosti přiblížení částí lidského
těla“. | | | |
4 Zásady činnosti a typické druhy
blokovacích zařízení spojených s ochrannými kryty POZNÁMKA –
Odkazy jsou provedeny na příslušné informativní přílohy, kde lze záměry jasně
pochopit. | | | |
4.1 Principy blokování | | | |
4.1.1 Blokování řídicího
obvodu Povel k zastavení je od blokovacího zařízení veden k
řídicímu systému tak, že dojde k přerušení přívodu energie k pohonům stroje –
nebo k mechanickému odpojení pohyblivých části od pohonů stroje – řídicím
systémem (nepřímé přerušení: úroveň A a B v obrázku 1). | | | ■ |
Obrázek
1 Umístění blokovacích zařízení u strojních zařízení (na základě
přílohy A EN 292-1) |
4.1.2 Blokování silového
obvodu Povel k zastavení od blokovacího zařízení přímo přeruší
přívod energie k pohonům stroje nebo odpojí pohyblivé části od pohonů stroje
(úroveň C v obrázku 1). „Přímo“ znamená, že na rozdíl od blokování řídicího
obvodu (viz 4.1.1), řídicí systém nehraje v blokovací funkci žádnou
zprostředkující roli. | ■ | | |
4.2 Typické druhy blokovacích
zařízení | | | |
4.2.1 Blokovací zařízení (bez jištění
ochranného krytu) (viz tabulka 1 a obrázek 3a)) U tohoto způsobu
blokování je vždy možné otevřít ochranný kryt. Jakmile dojde k otevírání
ochranného krytu, blokovací zařízení vyvolá povel k vypnutí. Protože je možné
zahájit otevírání ochranného krytu během činnosti stroje (nebo rizikových prvků
stroje), je funkce blokovacího zařízení taková, jak je definováno v 3.22.4 EN
292-1:1991. | ■ | | |
4.2.2 Blokovací zařízení s jištěním
ochranného krytu (viz tabulku 1 a obrázek 3b)) Ochranný kryt je v
ochranné poloze držen jisticím (uzamykacím) zařízením (viz 3.4). Existují dva
typy těchto zařízení: – taková, kdy uvolnění (odjištění) ochranného krytu
může být provedeno kdykoliv obsluhou (nepodmíněné uvolnění: viz tabulku 1 a
obrázek 3 b1); – taková, kdy uvolnění (odjištění) ochranného krytu je možné
pouze tehdy, jestliže jsou zcela splněny určité podmínky, které zabezpečuji
stroj do doby, než pomine riziko (podmíněné uvolnění: viz tabulku a obrázek 3
b2)). Jistící zařízení ochranného krytu (viz 3.4) může být nedílnou
součásti blokovacího zařízení nebo samostatnou jednotkou. U jistícího
zařízení ochranného krytu má být část, která je určena k jištění/uvolnění
ochranného krytu: – zasunuta ručně, uvolněna ručně (viz obrázek N.1 v
příloze N); – zasunuta pružinou, uvolněna silově (motoricky) (viz obrázek
2a)); – zasunuta silově (motoricky), uvolněna pružinou (viz obrázek
2b)); – zasunuta silově (motoricky), uvolněna silově (motoricky) (viz
obrázek 2c)). | | | ■ |
Obrázek
2 Režimy činnosti jistícího zařízení ochranného krytu u silově
ovládaných jistících zařízení |
Příklady blokovacích
zařízení s jištěním ochranného krytu jsou uvedeny v přílohách C, D, E, H, M,
N. |
Obrázek
3 Funkční schéma různých typu blokovacích zařízení a)
Blokovací zařízení bez jištění ochranného krytu („dvoustupňové blokování“) b) Blokovací zařízení s jištěním
ochranného krytu |
Tabulka
1 Různá hlediska blokovacích zařízení s jištěním a bez jištění
ochranného krytu |
4.3 Technické druhy blokovacích
zařízení Blokovací zařízení zahrnují široké spektrum technických
hledisek. Blokovací zařízení mohou být klasifikována použitím různých kritérii,
např. druhem spojení mezi ochranným krytem a přerušovacími prvky obvodu nebo
technickými typy (elektromechanický, pneumatický, elektronický, atd.)
přerušovacích prvků obvodu. | | | |
Tabulka
2 – Technické druhy blokovacích zařízení Provedení
blokovacích zařízení | Obsažené v
ustanovení | Příklady v
příloze | Blokovací
zařízení s mechanicky ovládanými čidly: – čidla ovládaná vačkou; –
čidla ovládaná jazýčkem | 5.1 až 5.4, 5.7.2,
6.2 5.7.2.1 5.7.2.2 | A, G, L, M B | Blokovací
zařízení s nemechanicky ovládanými čidly: – magneticky ovládané
spínače; – elektronické bezkontaktní spínače | 5.7.3 – 6.3 5.7.3 –
6.3 | J K | Systém s
klíči: – systém s vestavěným klíčem – systém s přenosným
klíčem | | D E | Zařízení s
vidlicí a zásuvkou | 5.7.4 | F | Mechanické
blokování mezi ochranným krytem a pohyblivými částmi | | H | |
5 Opatření pro konstrukci blokovacích
zařízení (nezávisle na povaze zdroje energie) | | | |
5.1 Režimy činnosti mechanicky
ovládaných čidel polohy Je-li použito jedině čidlo k vyvolání
povelu k zastavení, musí být ovládáno pozitivním režimem (viz tabulku 3 a 3.6).
Negativní režim ovládání je dovolen pouze ve spojení s čidlem s pozitivním
režimem ovládání, zejména k vyvarování se běžných příčin poruch (viz 5.a.1).
Konstrukce ovládacích prvků má být pokud možno jednoduchá, aby byla snížena
pravděpodobnost poruchy. | ■ | | |
Tabulka
3 – Pozitivní a negativní režim ovládání čidel polohy Režim
ovládání | Ochranný kryt
uzavřen | Ochranný kryt
otevřen | Pracovní
režim | Pozitivní režim | | | Pokud je ochranný
kryt otevřen. vačka drží čidlo stlačené Je-li ochranný kryt uzavřen,
čidlo změní svoji polohu působením pružiny | Negativní režim | | | Pokud je ochranný
kryt uzavřen, vačka drží čidlo stlačené Je-li ochranný kryt otevřen,
čidlo změní svoji polohu působením pružiny | |
5.2 Uspořádání a upevnění čidel
polohy | | | |
5.2.1 Čidla polohy musí být
uspořádána tak, aby byla dostatečně chráněna proti změnám polohy. Aby byl
požadavek splněn: – upevnění čidel musí být spolehlivé a jejich uvolnění
musí vyžadovat použití nářadí; – použití drážek musí být omezeno na prvotní
seřízení; – musí být učiněna opatření pro zajištění nastavené polohy po
jejím seřízení (např. čepem nebo kolíkem). Výměna čidel musí být
možná bez jakékoliv potřeby nového seřízení. | ■ ■ | | ■ |
5.2.2 dále musí být splněny
následující požadavky: – musí být zamezeno samovolnému uvolnění nebo
snadnému vyřazení čidel a jejich ovládacích prvků; – upevnění čidel polohy
musí mít dostatečnou tuhost, aby byla zachována správná činnost čidla; –
pohyb vznikající mechanickým ovládáním musí zůstat v pracovním rozsahu čidla
polohy, aby byla zajištěna správná funkce a/nebo bylo zamezeno přejetí; –
přestavení ochranného krytu před změnou stavu polohového čidla nesmí být
takové, aby způsobilo zhoršení ochranného účinku ochranného krytu (pro přistup
do nebezpečného prostoru viz EN 294 a prEN 953); – čidla polohy nesmí být
používána jako mechanické dorazy; – čidla polohy musí být umístěna, a je-li
to nezbytné, chráněna tak, aby se vyloučilo možné poškození od předvídatelných
vnějších vlivů; – musí být zabezpečen snadný přistup k čidlům polohy při
údržbě a funkčním přezkoušení, aby byla zabezpečena jejich správná
funkce. | ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ | | |
5.3 Uspořádání a upevnění
vaček Rotační vačky a náběhové lišty s přímočarým pohybem pro
mechanické ovládání čidel polohy musí být konstruovány tak, že: – jsou
správně umístěny a pevně upevněny tak, že k jejich uvolnění musí být použito
nářadí; – je zamezeno samovolnému uvolnění; – mohou být namontovány
pouze ve správné poloze; – nepoškodí čidlo polohy nebo nesníží jeho
životnost. POZNÁMKA – Tato opatření vylučuji montáž pouhým
třením. | | | ■ |
5.4 Snížení možností běžných příčin
poruch Jestliže jsou spínací prvky zálohovány, musí být zabráněno
běžným příčinám poruch, např. použitím opatření uvedených v 5.4.1 a/nebo v
5.4.2. | ■ | | |
5.4.1 Spojení pozitivního a
negativního režimu u mechanicky ovládaných čidel polohy (viz 5.1) | ■ | | |
Obrázek
4 Odstranění běžných příčin poruch dvou mechanicky ovládaných
čidel polohy použitím pozitivního a negativního režimu ovládání |
Legenda 1
ochranný kryt uzavřen 2 ochranný kryt otevřen 3 pozitivní režim
ovládání 4 negativní režim ovládání |
Typické příčiny poruch mechanicky
ovládaných čidel polohy jsou: a) nadměrně opotřebení ovládací části
(např. dříku nebo kladičky) nebo vačky, která je spojena s ochranným krytem;
vychýlení mezí vačkou a ovládanou části; b) zaseknutí ovládací části
(dříku) tak, že je znemožněna činnost pružiny. Selhání čidel
pracujících pozitivním režimem, jako D1 (viz obrázek 4), vede v případě a) k nebezpečí, ale v případě b) nikoliv. Selhání čidel
pracujících negativním režimem, jako D2 (viz obrázek 4); vede v případě b) k nebezpečí, ale v případě a) nikoliv. V případě
poruchy D1 nebo D2 je přerušení obvodu zajištěno druhým čidlem | | | |
5.4.2 Různost druhů
energie Pro snížení možnosti běžných příčin poruch, mohou být s
ochranným krytem spojena dvě nezávislá blokovací zařízení, přičemž každé
přeruší přívod příslušného druhu energie (viz příklad na obrázku L 3). | | | ■ |
5.5 Jistící zařízení ochranného
krytu (viz 3.4 a 4.2.2) Jištění ochranného krytu musí být
výsledkem propojení dvou tuhých částí (tvarové zajištění). Část
(zástrčka) určená k jištění ochranného krytu musí být „zasunuta pružinou –
uvolněna silově (motoricky)“ (viz obrázek 2a)). Ostatní systémy
(např. 2b), 2c)) mohou být v určitých případech použily, jestliže zajistí
stejnou bezpečnostní úroveň. Pro systémy „zasouvání pružinou –
uvolňování silové (motorické)“ (víz obrázek 2a)) musí být zajištěno zařízení
pro ruční uvolnění vyžadující použití nářadí. Každá norma typu C specifikující
takové jištění ochranného krytu má také určovat vlastnosti ručního uvolňovacího
zařízení. Poloha zástrčky musí být kontrolována (např. čidlem
pracujícím pozitivním režimem), takže stroj nemůže být spuštěn do doby, dokud
zástrčka není zcela ve své zasunuté poloze (viz příloha M). Jištění
(zástrčka) musí odolávat silám. které lze předpokládat při normálním používání
ochranného krytu. Síly, kterým je jištění schopno odolávat bez poškození, které
by mohlo ovlivnit další používání krytu, musí být udány bud na samém jistícím
zařízení ochranného krytu nebo v návodu k používání dodaném se
zařízením. POZNÁMKA – Jistící zařízení ochranného krytu mohou být
používána např. jako zábrana otevření krytu okolo automatického nařízeni dříve,
než stroj/proces dosáhl určitého stavu, aby tak bylo zamezeno ztrátě informací
nebo materiálovým škodám | | | ■ |
5.6 Zařízení časové
prodlevy Je-li používáno zařízení časové prodlevy (časový
spínač), nesmí porucha v tomto zařízení zkrátit časovou prodlevu. | | | ■ |
5.7 Konstrukce minimalizující možnosti
vyřazení | | | |
5.7.1 Všeobecně Požadavky obsažené v této změně pro minimalizaci možností vyřazení blokovacího
zařízení nemusí platit tehdy, má-li bezpečnostní blokovací funkce jiná účinná
opatření k minimaiizaci možnosti jejího vyřazení. Tato jiná opatření
zahrnují: | | | |
– specifikace bezpečnostní blokovací
funkce je taková, že opatření k minimalizaci možností vyřazení jsou realizována
na úrovni systému a proto se nespoléhají na samotné blokovací zařízení (např.
cyklické přezkoušení, indikace stavu, časové omezení), viz POZNÁMKA 1; –
specifikace bezpečnostní blokovací funkce je taková, že opatření k minimalizaci
možností vyřazení jsou dosažena odstraněním předvídatelných důvodů pokusů
vyřadit blokovací zařízení; toto může zahrnovat opatření specifických
provozních režimů, které usnadňují bezpečné a účinné splnění všech
předvídatelných činností po celou dobu životnosti stroje, viz POZNÁMKY 1 a
2. POZNÁMKA 1 Specifikace bezpečnostních funkcí a konstrukce
bezpečnostních ovládacích systémů, které provádějí tyto funkce, není předmětem
této evropské normy. Informace a tomto tématu viz odkaz na EN ISO 12100, EN
62061, EN ISO 13849-1 a EN ISO 13849-2. POZNÁMKA 2 Tento
přístup může být účinný pří zamezení jakéhokoliv vyřazení bezpečnostní
funkce. | ■ | ■ |