Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci - 4 Kontext organizace

2.2.130.2

Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci – 4 Kontext organizace

Ing. Monika Becková

V předchozích článcích jsme se věnovali tomu, co nová norma ISO 45001 pro systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (SMBOZP) obecně přináší, a úvodním kapitolám. Nyní přejdeme k popisu změn jednotlivých požadavků počínaje zcela novou kapitolou 4, upravující tzv. kontext organizace.

 Nahoru4 Kontext organizace

Kapitola 4 má čtyři části a specifikuje (stejně jako v oblasti systému environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001:2016) požadavky týkající se porozumění souvislostem, rozsahu a vztahům SMBOZP organizace s okolním prostředím, zainteresovanými stranami a dalšími záležitostmi, které jej ovlivňují. Kapitola 4 je jednou z nových prvků normy, která částečně zahrnuje požadavky dřívějšího článku 4.1 OHSAS (Všeobecné požadavky).

Kapitola týkající se kontextu zavádí nově požadavky zejména ve vazbě k následujícím termínům:

• Externí a interní záležitosti;

• Změna, resp. upřesnění v oblasti určování rozsahu SMBOZP.

Kapitola 4 má nyní následující části:

• 4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

• 4.2 Porozumění potřebám a očekáváním pracovníků a dalších zainteresovaných stran

• 4.3 Určování rozsahu systému managementu BOZP

• 4.4 Systém managementu BOZP

4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

Už sám název napovídá, že předpokladem porozumění organizaci je její kontext. Kontext organizace není v OHSAS zmiňován v takové podobě, jako v ISO 45001. Pokud použijeme srovnání obou dokumentů, je zřejmé, že v určitém ohledu měl být kontext organizace brán v úvahu i dosud, souvislosti lze najít v rámci úvodního komentáře (viz čl. Úvod v OHSAS), přímo součástí požadavků však nebyl.

Původně (zkráceně):

Všechny typy organizací mají zájem na dosažení a prokázání výkonnosti v oblasti BOZP ... v kontextu zákonných požadavků....

Norma (OHSAS) je zamýšlena tak, aby mohla být uplatněna ve všech typech organizací ...., a aby zohlednila různé geografické, kulturní a sociální podmínky.

Úroveň komplexnosti závisí na mnoha faktorech – na velikosti organizace, charakteru jejích činností, kultuře atd.

Nyní:

Organizace musí určit interní a externí záležitosti, které:

• jsou relevantní pro její účel;

• ovlivňují její schopnost dosahovat zamýšleného výstupu (výstupů) SMBOZP.

Co tedy je ten kontext? Pro lepší představu použijeme definici z ČSN EN ISO 9000:2016, protože ČSN ISO 45001:2018 definici tohoto termínu neobsahuje.

Definice pojmů:

Kontext = kombinace interních a externích aspektů, které mohou mít vliv na přístup organizace při rozvíjení a dosahování cílů (viz čl. 3.2.2 normy ISO 9000). Uvedená definice používá pojem aspekt, ISO 45001 dává přednost termínu "záležitost", jako hledisko, stanovisko, zorný úhel, nebo také síla uplatňující se v nějakém procesu.

Hovoříme-li o kontextu, hovoříme o souvislostech, v jakých organizace funguje. O co tady jde? O souvislosti, ve kterých fungujeme, podnikáme, pracujeme. Naším cílem je identifikovat všechny souvislosti ("záležitosti"), které mají nebo mohou mít vliv na organizaci, ať už pozitivní, nebo negativní, a analyzovat, zda tyto záležitosti jsou:

• relevantní pro účel organizace, a

• můžou ovlivňovat schopnost dosahovat zamýšlených výstupů celého SMBOZP.

Pokud ano, jsou to ty záležitosti, které nás mají zajímat, které máme zvážit při určování rozsahu SMBOZP, a na jejichž základě budeme určovat rizika a příležitosti v oblasti SMBOZP.

Příklad:

Uvedené záležitosti mohou zahrnovat např. následující:

Interní záležitosti (dané vnitřním prostředím organizace):

• Hodnoty (aktiva) organizace (jaký management, jakou organizační strukturu má organizace, jaké má k dispozici kompetence, technologie, informační systémy, znalosti)

• Politiky, cíle, strategie

• Vnitřní předpisy, dokumentace

• Smluvní vztahy, vztahy s interními zainteresovanými stranami

• Výkonnost organizace v oblasti BOZP

• Dostupné zdroje

• Firemní kultura, atmosféra, vztahy

• Používané systémy managementu

• Pracovní prostředí, podmínky

• Pracovní doba, směnnost provozů

Externí záležitosti (dané vnějším prostředím organizace):

• Právní předpisy

• Okolnosti vyplývající z technologie, konkurenčního, kulturního, sociálního a ekonomického prostředí

• Vztahy s externími zainteresovanými stranami, smluvní podmínky

• Potřeby odvětví průmyslu, podnikání

• Okolní prostředí, vazby s okolím

Pozn.: v této části normy není výslovně požadovaná dokumentovaná informace, tj požadavkem normy není dokument / záznam o určení externích a interních záležitostí. Z logiky věci se nabízí vhodnost použití formalizované metody identifikace záležitostí. A vezmeme-li v úvahu, že (nejen) na základě identifikovaných záležitostí máme určit rozsah SMBOZP a zejména plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí (o rizicích a příležitostech, které je třeba řešit, navíc už musí být udržovány dokumentované informace), bude vhodné záležitosti nejen identifikovat, ale zvážit i vhodnou metodiku, popř. způsob vedení dokumentace.

Interní a externí záležitosti ovlivňují rozsah SMBOZP, a čl. 4.3 už požaduje dokumentované informace!

4.2 Porozumění potřebám a očekáváním pracovníků a dalších zainteresovaných stran  

Nový článek týkající se kontextu. Souvislosti se ale dají identifikovat znovu zejména v úvodním článku OHSAS (opět viz čl. Úvod).

Původně:

Všechny typy organizací mají zájem na dosažení a prokázání výkonnosti v oblasti BOZP ... v kontextu zájmu o tuto problematiku vyjadřovaného zainteresovanými stranami.

Nyní:

Organizace musí určit:

• zainteresované strany (vedle pracovníků), které jsou relevantní pro SMBOZP;

• relevantní potřeby a očekávání (tj. požadavky) pracovníků a dalších zainteresovaných stran;

• které z těchto potřeb a očekávání jsou nebo by mohly být požadavky právních předpisů / jinými požadavky.

O jaké strany se jedná? Pro přesnější představu použijeme opět definici.

Definice:

• Zainteresovaná strana / zúčastněná strana = osoba nebo organizace, která může mít vliv na rozhodnutí nebo činnosti nebo jimi může být sama ovlivněna nebo se jimi cítí být ovlivněna; viz čl. 3.2 ISO 45001.

Jedná se tedy o jakoukoli stranu (externí či interní), tj. osobu, organizaci, skupinu, (v prvé řadě včetně pracovníků):

• Která má relevantní potřeby nebo očekávání nebo jakýkoli jiný vliv na organizaci

• Tyto potřeby či očekávání (požadavky) nebo tento vliv mají nebo můžou mít dopad na organizaci, nebo dokonce představují požadavky právních předpisů nebo jiné požadavky

Takové zainteresované strany by měly být organizací identifikovány jako relevantní = určeny. Na základě jejich požadavků by měla organizace určovat rozsah SMBOZP a plánovat opatření pro řešení rizik a příležitostí.

Příklady zainteresovaných stran:

• Pracovníci

• Externí spolupracovníci

• Zástupci zaměstnanců, odborové organizace, rada zaměstnanců

• Zřizovatel/vlastník

• Dodavatelé

• Kontrolní orgány

• Právní a regulační orgány

• Spolupracující organizace

• Zákazníci

• Lékařské služby

• Organizace integrovaného záchranného systému

• Profesní svazy

Požadavky zainteresované strany nemusí být nutně požadavky organizace samotné. V této souvislosti lze uvažovat o následujících případech:

• Požadavky mohou vyplynout z právních předpisů a jim srovnatelných jiných požadavků, jako jsou aplikovatelné zákony a předpisy, technické normy upravující problematiku BOZP, rozhodnutí, povolení úřadů pověřených zákonodárnými orgány – v těchto případech se jedná o "závazný" požadavek (jako příklad můžeme uvést třeba podmínky schválení provozu / zkušebního provozu orgánem dozoru, rozhodnutí Krajské hygienické stanice apod.);

• Požadavky mohou dále vyplynout z dobrovolných závazků, jako jsou smluvní vztahy, různé programy, např. v oblasti rozvoje společenské odpovědnosti, které zahrnují i sociální oblast apod. V těchto případech smí organizace rozhodnout, zda je přijme; pokud ano – jedná se opět o závazný požadavek při plánování SMBOZP (jako příklad můžeme uvést smlouvu o spolupráci při hodnocení v rámci Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kterou se organizace zavazuje k určitým standardům i v oblasti sociální);

• Požadavky nejsou vůči organizaci ani závazné, ani relevantní – nejedná se o právní nebo jiný požadavek.

Pozn.: v této části normy také není výslovně požadovaná dokumentovaná informace, organizace musí "pouze" určit zainteresované strany a jejich požadavky. Vezmeme-li v úvahu, že na základě identifikovaných zainteresovaných stran a jejich relevantních požadavků se má určovat rozsah SMBOZP a mají se plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí, bude možná vhodné identifikovat relevantní zainteresované strany a jejich požadavky dokumentovaným způsobem.

Příklad:

 NahoruRegistr zainteresovaných stran