2.3.2
Konkrétní rizika v kapitolách IATF 16949 (1. část)
Ing. Pavla Blackmore
NahoruKonkrétní rizika v kapitolách IATF 16949
Zvažování rizik je nezbytné pro vybudování funkčního systému kvality v organizaci.
Pro řízení rizik jsou v automobilovém průmyslu používány známé metody, jako je FMEA. FMEA patří mezi základní nástroje, známé již z ISO/TS 16949. Principem metody je analýza příčin problémů (rizik) a definování opatření pro redukci či odstranění rizik a vyhodnocení, zda stanovené opatření bylo efektivní. Metodu FMEA můžeme uzpůsobit a použít ji i pro řízení rizik ve všech procesech organizace.
Zde uvádíme klasickou procesní FMEA.
A zde je FMEA uzpůsobená pro řízení rizik v procesech, zde v procesu průmyslového inženýrství.
Téma řízení rizik se v normě IATF 16949 prolíná vlastně všemi kapitolami. Zde uvádíme výčet některých ze zásadních, posléze se jimi budeme zabývat blíže:
6.1.2.1. Analýza rizik
6.1.2.3. Havarijní plány
7.1.3.1. Plánování provozů, vybavení a zařízení
7.1.5.2.1. Záznamy o kalibraci a ověřování
7.2.3. Kompetence interních auditorů
7.2.4. Kompetence auditorů druhou stranou
7.3.1. Povědomí – dodatek
8.3.2.1. Plánování návrhu a vývoje
8.3.3.1. Vstup pro návrh produktu
8.3.3.3. Zvláštní charakteristiky
8.3.5.1. Výstupy z návrhu a vývoje
8.3.5.2. Výstup z návrhu výrobního procesu
8.4.1.2. Proces pro výběr dodavatelů
8.4.2.4.1. Audity prováděné druhou stranou
8.4.2.5. Rozvoj dodavatele
8.5.6.1. Řízení změn – dodatek
9.2.2.1. Program interních auditů
9.3.2.1. Vstupy pro přezkoumání systému managementu – dodatek
10.2.3. Řešení problémů
10.2.4. Ochrana proti chybám
10.3.1. Neustálé zlepšování – dodatek
Nyní si projdeme kapitoly, kde je jednoznačně uvedeno riziko a má být identifikováno, analyzováno a řízeno.
Nahoru6.1.2.1. Analýza rizik
Mezi požadavky automobilového sektoru patří povinnost každé organizace zahrnout do své analýzy rizik také poznatky (čl. 6.1.2.1.):
- ze stažení vadných produktů,
- z auditů produktů,
- z vrácení produktů z fáze užití, oprav, stížností, sešrotování a přepracování.
Organizace musí uchovávat dokumentované informace jako důkaz o výsledcích analýzy rizik.
Nahoru6.1.2.3. Havarijní plány
Kapitola 6.1.2.3. Havarijní plány:
a) organizace musí identifikovat interní a externí rizika všech výrobních procesů a zařízení infrastruktury, která jsou zásadní pro udržení výstupu sériové výroby a pro zajištění, že požadavky zákazníka budou splněny.
b) stanovit havarijní plány podle rizika a dopadu na zákazníka;
c) vypracovat havarijní plány pro kontinuitu dodávek v případě některé z těchto záležitostí:
poruchy klíčových zařízení
přerušení dodávek externě zajišťovaných produktů, procesů a služeb;
opakující se přírodní katastrofy, požár;
přerušení dodávek energií;
nedostatek pracovních sil nebo narušení infrastruktury;
d) jako dodatek havarijních plánů začlenit proces oznamování rozsahu a doby trvání jakékoliv situace, která ovlivňuje provozní činnosti zákazníka, zákazníkovi a jiným zainteresovaným stranám;
e) pravidelně testovat havarijní plány z hlediska efektivnosti (např. simulace, pokud je to vhodné);
f) provádět přezkoumání havarijních plánů – minimálně jednou ročně – s využitím průřezového týmu, včetně vrcholového vedení, a podle potřeby jej aktualizovat
g) dokumentovat havarijní plány a uchovávat dokumentované informace popisující každou revizi, včetně osoby, která povolila změnu.
Jak uplatnit požadavek z 6.1.2.3. Havarijní plány?
V dokumentu Havarijní plán uvést rizika ze všech výrobních procesů a infrastruktury, dále z hlediska kontinuity dodávek obsahující veškeré aspekty, které mohou mít na ně vliv. Máme vytvořený proces, jakým způsobem bude komunikováno o rozsahu a doby trvání jakékoliv situace, která má vliv na zákazníka a zainteresované strany. Dále havarijní plány pravidelně testujeme – provádíme simulaci rizikových situací (ovšem pokud je to možné a vhodné) a minimálně ročně provádíme přezkoumání havarijních plán a aktualizujeme jej dle potřeby. Uchováváme dokumentované informace k havarijnímu plánu a popisujeme každou revizi.
Takto může například vypadat seznam krizových plánů.
Krizový plán pro proces dodávek materiálů
Nahoru7.1.3.1. Plánování provozů, vybavení a zařízení
Organizace musí pro vypracování plánů provozů, vybavení a zařízení používat průřezový přístup včetně metod pro identifikaci rizik a zmírňování rizik. Při navrhování uspořádání provozů musí organizace
- Optimalizovat tok materiálu, manipulaci s materiálem a využití podlahové plochy k tvorbě přidané hodnoty, včetně řízení neshodného produktu a
- Usnadňovat synchronní tok materiálu, přichází-li to v úvahu
Musí být vypracovány a zavedeny metody pro hodnocení proveditelnosti výroby u nového produktu nebo nových operací. Organizace musí udržovat efektivnost procesu, včetně pravidelného opakovaného hodnocení týkajícího se rizik, k začlenění změn provedených v průběhu schvalování procesu, udržování plánu kontroly a řízení a ověřování seřízení.
Jak uplatnit požadavek z kapitoly 7.1.3.1. Plánování provozů, vybavení a zařízení?
S použitím metody FMEA uvedeme v dokumentu přehledně rizika a postupy pro zmírňování rizik při plánování provozů, vybavení a zařízení. Tento dokument dále pravidelně hodnotíme s ohledem na rizika a aktualizujeme s ohledem na změny. Pomocí flowchartu optimalizujeme tok materiálu, manipulaci s materiálem, včetně řízen neshodného produktu. Používáme metody pro hodnocení proveditelnosti výroby.
Process Flowchart
Nahoru7.1.5.2.1. Záznamy o kalibraci a ověřování
Organizace musí zajistit, že činnosti kalibrace/ověřování a záznamy budou zahrnovat tyto podrobnosti:
Ad c) posuzování rizik při zamýšleném použití produktu vyvolaných stavem neodpovídajícím specifikaci;
Jak uplatnit požadavek z kapitoly 7.1.5.2.1. Záznamy o kalibraci a ověřování?
Tento požadavek můžeme uplatnit v analýze rizik u procesu kvality, procesu kalibrace a ověřování. Analyzujeme situaci, kdy nastává riziko u výrobku, které nesplňuje zadanou specifikaci.
Nahoru7.2.3. Kompetence interních auditorů
Organizace musí mít dokumentovaný proces pro ověření,…
