dnes je 22.12.2024

Input:

ČSN EN 13736+A1:2009 - Pneumatické lisy

22.7.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.12 ČSN EN 13736+A1:2009 – Pneumatické lisy

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 13736+A1:2009

Bezpečnost dřevozpracujících strojů -
Pneumatické lisy

 
Požadavky
Podle ČSN EN 13736+A1
:2009 (Třídící znak 21 0705) 
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozím normám
Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 z prosince 2008 a obsahuje opravu z 1 července 2004. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami , oprava je v textu označena značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto, vypuštěný text opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. 
     
1 Předmět normy
1.1 Tato Evropská norma stanovuje technické bezpečnostní požadavky a ochranná opatření, která musí uplatňovat konstruktéři (jak je definováno v 3.11, z EN 292-1:1991), výrobci a dodavatelé pneumatických lisů, které jsou určeny pro zpracování kovu za studena nebo materiálu, který částečně sestává z kovu tak, jak je definováno v 3.1.13; v textu dále nazývaných stroje.
Tato norma platí také pro stroje, které jsou zabudovány do automatické výrobní linky, kde jsou nebezpečí a vznikající rizika srovnatelná s nebezpečími a riziky strojů pracujících samostatně.
1.2 Tato norma platí také pro pneumatické lisy
  • jejichž hlavním účelem použití je zpracování kovu za studena a které se stejným způsobem používají pro zpracování jiného tabulového materiálu (např. lepenka, plasty, guma, kůže) a kovový prášek;

  • které jsou vybaveny vloženým pneumaticko/hydraulickým zesilovačem.

1.3 Požadavky, uvedené v této normě, berou v úvahu předpokládané použití stroje, jak je definováno v 3.12 z EN 292-1:1991. Tato norma předpokládá přístup k lisu ze všech stran, zabývá se nebezpečími popsanými v kapitole 4 a stanovuje bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření jak pro obsluhu, tak pro ostatní osoby, vystavené nebezpečí.
1.4 Tato norma platí také pro pomocná zařízení, která jsou nedílnou součástí lisu. Vztahuje se také na stroje, které jsou zařazeny do automatické výrobní linky, u kterých jsou nebezpečí a vznikající rizika srovnatelná s těmi, která se vyskytují u strojů, pracujících samostatně.
1.5 Tato norma se nevztahuje na stroje, jejichž hlavním účelem je:
  1. stříhání plechu pomocí tabulových nůžek;

  2. ohýbání nebo ohraňování pomocí pneumatických zápustkových ohýbacích lisů nebo pneumatických výkyvných ohýbacích strojů;

  3. bodové svařování;

  4. ohýbání trubek;

  5. rovnání;

  6. tváření hmoty za studena;

  7. kování pomocí bucharu na tlakový vzduch;

  8. zhutňování kovového prášku

Tato norma se nevztahuje na speciální pneumatické stroje pro montáž nebo kalibraci, je možno ji však využívat jako podklad pro tyto stroje.
1.6 Tato norma se nezabývá bezpečnostními požadavky vztahujícími se na použití PES (programovatelné elektronické systémy), nebo PPS (programovatelné pneumatické systémy). Těmi se bude zabývat její příští revize.
1.7 Tato norma se nevztahuje na stroje, vyrobené před datem vydání tohoto dokumentu CEN. 
     
3 Termíny a definice       
3.1 Termíny a definice
Pro účely této evropské normy platí termíny a definice, uvedené v EN 1070:1988 a následující termíny a definice. Další termíny a definice jsou uvedeny v odpovídajících normách typu A a B a v příloze A EN 292-2:1991/A1:1995.
3.1.1 pomocné zařízení
každé zařízení, které je určeno pro použití s lisovacím nářadím, a které je zabudováno do lisu (např. zařízení pro mazání, pro vkládání a vyjímání)
3.1.2 automatický cyklus
provozní režim, při němž beran po spuštění opakuje průběžně nebo přerušovaně veškeré funkce bez manuálního zásahu do nebezpečného prostoru
3.1.3 pracovní cyklus
pohyb beranu z výchozí polohy cyklu (obvykle horní úvrať) do spodní úvratě a nazpět do bodu zastavení cyklu (obvykle horní úvrať); pracovní cyklus zahrnuje všechny operace, které se provádějí během tohoto pohybu
3.1.4 chod jednotlivými zdvihy
provozní režim, při kterém musí obsluha vědomě spustit každý pracovní cyklus beranu
3.1.5 úvratě

body, v nichž horní nástroj během svého zdvihu
  • je bud’ nejblíže spodnímu nástroji (odpovídá obecně konci uzavíracího zdvihu), bod je označen jako dolní úvrať (BDC),

  • nebo je co nejvíce vzdálen od spodního nástroje (odpovídá obecně konci otevíracího zdvihu), bod je označen jako horní úvrať (TDC)

3.1.6 spodní nástroj
pevný díl nástroje používaný na lisu
3.1.7 předčasně se otevírající ochranný kryt s blokováním
ochranný kryt, spojený s blokovacím zařízením, který pracovní cyklus nepřeruší, pokud je otevřen po ukončení všech nebezpečných pohybů v prostoru nástroje
3.1.8 monitorování
bezpečnostní funkce, která zajišťuje, že je iniciováno ochranné opatření v případě, že schopnost součásti nebo prvku vykonávat svoji funkci je snížena, nebo když se pracovní podmínky změní tak, že vznikne nebezpečí
3.1.9 vyřazení
dočasné automatické přerušení bezpečnostní (bezpečnostních) funkce (funkcí) bezpečnostními částmi ovládacího systému (viz 3.7 v EN 954-1:1996)
3.1.10 celková doba doběhu systému; celková reakční doba
doba od uvedení ochranného zařízení do činnosti do zastavení nebezpečných pohybů, nebo do okamžiku, kdy na stroji nastanou bezpečné podmínky
3.1.11 doba uzavírání
doba od vyvolání signálu spuštění pohybu z horní úvratě (TDC) až do dosažení dolní úvratě (BDC)
3.1.12 detektor výrobku
zařízení, které detekuje výrobek a/nebo správnou polohu výrobku a které umožňuje nebo zabraňuje vyvolání zdvihu
3.1.13 pneumatický lis
stacionární stroj, který je konstruován nebo určen k přenášení energie lineárním pohybem mezi uzavíracími nástroji s pneumatickým pohonem pro účely opracování (např. tvarování kovů nebo materiálů, které jsou částečně z kovu (viz obrázek 1)
3.1.14 polohový spínač
spínač, který je ovládán pohybující se částí stroje, když tato část dosáhne nebo opustí předem stanovenou polohu
3.1.15 zálohování
použití více než jednoho zařízení nebo systému, nebo části zařízení či systému s cílem zajistit, že v případě, že jedno zařízení nebo systém selže ve vykonávaní své funkce, bude pro vykonávání této funkce k dispozici druhé zařízení nebo systém (3.44 z EN 60204-1:1997)
3.1.16 beran
hlavní část lisu s vratným pohybem, na které je upevněn horní nástroj
3.1.17 horní nástroj
pohybující se část nástroje
3.1.18 zařízení k ochraně nástroje
zařízení, které chrání nástroj před poškozením přerušením zdvihu nebo zabráněním jeho spuštění
3.1.19 nástroje
termín pro kombinaci horního nástroje a spodního nástroje
3.1.20 bezpečné nástroje
nástroje navržené a provedené tak, aby byly přirozeně bezpečné (viz obrázek B.1) 
     
Obrázek 1 – Příklad pneumatického lisu s horními válci        
3.2 Zkratky       
3.2.1  Monitorování (viz 3.1.8) 
3.2.2  Zálohování (viz 3.1.15) 
3.2.3  Jednokanálový systém 
3.2.4  BDC  Dolní úvrať (viz 3.1.5) 
3.2.5  TDC  Horní úvrať (viz 3.1.5) 
3.2.6  PES  Programovatelné elektronické systémy 
3.2.7  PPS  Programovatelné pneumatické systémy 
3.2.8  AOPD  Aktivní optoelektronická ochranná zařízení 
3.2.9  ESPE  Elektrická snímací ochranná zařízení 
3.2.10  THCD  Dvouruční ovládací zařízení 
 
     
4 Seznam významných nebezpečí       
4.1 Seznam nebezpečí, uvedený v tabulce 1, je výsledkem identifikace nebezpečí, jejich přidružených nebezpečných prostorů a odkazů na ochranná opatření pro pneumatické lisy, které jsou předmětem této normy. Bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření a informace pro používání, obsažené v kapitolách 5 a 7, jsou založeny na posouzení rizika a zabývají se identifikovanými nebezpečími a to bud’ jejich eliminací nebo omezením následků jimi způsobených rizik.
4.2
Posouzení rizika předpokládá předvídatelný přístup ze všech stran a stejně tak i neočekávané a neúmyslné zdvihy nebo padání způsobená zemskou přitažlivostí. Jsou identifikována rizika jak pro obsluhu, tak pro ostatní osoby, které mohou mít přístup do nebezpečných prostorů, přičemž jsou vzata v úvahu všechna nebezpečí, která se mohou v průběhu životnosti stroje za různých podmínek objevit (např. uvedení do provozu, seřizování nástroje, výroba, údržba, oprava, vyřazování z provozu, demontáž – viz také 3.11 z EN 292-1:1991). Posouzení zahrnuje analýzu následku poruchy v ovládacím systému.
4.3
Uživatel této normy (tj. konstruktér, výrobce, dodavatel) musí zkontrolovat, zda seznam významných nebezpečí v tabulce 1 je pro uvažovaný stroj kompletní. Jestliže uživatel normy zjistí, že existují další nebezpečí, musí analyzovat a zhodnotit rizika, spojená s těmito nebezpečími v souladu s EN 1050 se zvláštním zřetelem na předpokládané použití stroje (např. uvedení do provozu, seřizování nástroje, výroba, údržba, oprava, vyřazování z provozu, demontáž – viz také 3.11 z EN 292-1:1991) a na jeho logicky předvídatelné nesprávné použití. 
     
Tabulka 1 – Významná nebezpečí, nebezpečné prostory, ochranná opatření
Číslo  Nebezpečí  Nebezpečný prostor  Relevantní
články
v EN 292-2/
A1:1995
 
Relevantní
články
v EN 292-1/
1991
 
Ochranná
opatření:
relevantní
články
v této
normě
 
1.0  Mechanická nebezpečí vyvolaná částmi stroje nebo výrobky  Nástroje a přilehle prostory
– mezi nástroji;
– pohybující se beran;
– mezi pohybujícími a pevnými díly pneumatického lisu;
– pohybující se tažný doraz;
– pohybující se vyhazovač výrobků;
– pohybující se ochranný kryt. 
1.3
(s výjimkou 1.3.6) 
4.2  5.1, 5.3 až 5.5 
Akumulace energie uvnitř stroje, způsobené např.:
– pružnými prvky (pružinami)
– stlačenými kapalinami a plyny 
1.5.3, 1.6.1, 1.6.3  4.2  5.8.2 
1.1  Nebezpečí stlačení  Mimo oblast nástroje:
– nebezpečí vyvolaná padajícími předměty 
1.3
(s výjimkou 1.3.6) 
4.2.1  5.2.1, 5.2.2
5.3 až 5.6 
1.2
1.3 
Nebezpečí střihu
Nebezpečí říznutí nebo uříznutí 
1.4
(s výjimkou 1.4, 2.3),
1.5.14 
1.6  Nebezpečí nárazu  Pohybující se části elektrického, hydraulického a pneumatického zařízení
Mechanické ruční nářadí 
1.3  4.2.1  5.6 
1.9  Nebezpečí vniknutí nebo výronu vysokotlakého media  Hydraulický systém, pneumatický systém  1.3.2  4.2.1  5.2.3.4,
5.6.5, 5.8.2 
2.0  Elektrická nebezpečí způsobená: 
2.1  Dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk)  Elektrické zařízení  1.5.1, 1.6.3  4.3  5.8.1 
2.2  Dotykem osob s částmi, které se staly živými při závadě (nepřímý dotyk)  Elektrické zařízení  1.5.1    8.8.1 
4.0  Nebezpečí způsobená hlukem: 
4.1  Nebezpečí způsobená hlukem s následkem poruch sluchu (hluchota)  Jakákoliv místa na pneumatickém lisu, kde existuje riziku pro sluch  1.5.8  4.5  5.8.3 
8.0  Nebezpečí způsobená zanedbáním ergonomických principů při konstrukci stroje, např. od: 
8.1  Nezdravých poloh nebo nadměrné námahy  Pracoviště a všechna místa pro kontrolu, seřizování, údržbu a ruční obsluhu  1.1.2 d), 1.1.5, 1.6.2 1.6.4  4.9  5.8.5 
8.2  Nepřiměřených nároků na anatomii lidské paže/ruky nebo nohy  1.1.2 d), 2.2     
8.4  Nedostatečného místního osvětlení  1.1.4    5.8.5.3
7.2.2 e) 
8.6  Lidské chyby, lidského chování    1.1.2 d), 1.1.5, 1.6.2  4.9  5.4.4, 5.4.6.1
5.4.6.5, 5.4.7 
8.7  Nevhodné konstrukce, nevhodného umístění nebo identifikace ručních ovladačů    1.2.2    5.4.6, 5.8.5.2  
8.8  Nevhodné konstrukce nebo nevhodného umístění vizuálních sdělovačů    1.7.1    5.8.5.2  
10  Neočekávané spuštění, neočekávaný přeběh/překročení rychlosti 
10.1  Výpadek nebo porucha ovládacího systému  Nástroje a přilehlé prostory.
– mezi nástroji;
– pohybující se beran;
– mezi pohybujícími a pevnými díly pneumatického lisu;
– pohybující se tažný doraz;
– pohybující se vyhazovač výrobků;
– pohybující se ochranný kryt
Mimo prostoru nástroje:
– nebezpečí vyvolaná vypadlými předměty.  
1.2.7, 1.6.3    5.2 až 5.5 
10.2  Obnovení dodávky energie po jejím přerušení  1.2.6    5.4.1.1  
10.3  Vnější vlivy na elektrické zařízení  1.2.1, 1.5.11    5.4.1 
10.5  Chyby v software  1.2.1    5.4.3 
10.6  Chyby obsluhy (způsobené nesouladem stroje s lidskými vlastnostmi a schopností, viz 8.6 tabulky 1)  1.1.2 d), 1.2.2, 1.2.5, 1.2.8, 1.5.4, 1.7  4.9  5.3, 7.2.2 
13  Porucha v dodávce energie  1.2.6    5.4.1.1  
14  Porucha ovládacích obvodů  1.2.1, 1.2.3, 1.2.4, 1.2.5, 1.2.7, 1.6.3    5.2 až 5.5 
15  Chyby připojení  Nástroje  1.5.4  4.9  5.3.17 
16  Výpadek za provozu  Mechanické, elektrické, hydraulické a pneumatické zařízení  1.3.2  4.2.2  5.2.3.4,
5.2.3.7,
5.2.3.8,
5.2.3.9, 5.4.5 
17  Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí kyselin  Součásti stroje, výrobky a nástroje  1.3.3  5.3.17, 5.3.17.1  
19  Uklouznutí, zakopnutí a pád osob (v souvislosti se strojem)  Přístup do výšek a práce ve výškách Plocha podlahy okolo pneumatického lisu  1.5.15  4.2.3  5.7 
 
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření       
5.1 Úvod
Pneumatické lisy musí odpovídat bezpečnostním požadavkům a/nebo ochranným opatřením této kapitoly. Navíc musí být pneumatické lisy konstruovány podle zásad uvedených v EN 292 s ohledem na nebezpečí, která jsou relevantní avšak nejsou významná a kterými se tato norma nezabývá.
Postupy nebo opatření, která se musí používat pro odstranění významných nebezpečí nebo pro snížení rizik, která jsou těmito nebezpečími vyvolána, jsou podrobně uvedena v této kapitole následujícím způsobem:
  • základní požadavky na konstrukci hlavních konstrukčních skupin nebo systémů lisů (viz 5.2);

  • bezpečnostní ochrana před mechanickými nebezpečími v prostoru nástrojů při různých provozních režimech (viz 5.3 a tabulky 2, 3 a 4);

  • ochrana před nebezpečími způsobenými poruchami ovládacího systému nebo jednotlivých ovládacích součástí (viz 5.4);

  • bezpečnostní ochrana před nebezpečími, která se mohou objevit během seřizování nástrojů, při zkušebních zdvizích, údržbě a mazání (viz 5.5);

  • bezpečnostní ochrana před jinými nebezpečími (viz 5.6 až 5.8).

 
     
5.2 Základní konstrukční požadavky       
5.2.1 Zabránění nezamýšlenému poklesu beranu vlivem vlastní tíhy během výroby (lis s horním válcem)       
5.2.1.1 Pokud existuje riziko zranění (hmotnost pohybujícího dílu je větší než 15 kg), musí se uvažovat s opatřeními, která zabrání poranění, způsobené poklesem beranu v důsledku vlastní tíhy během výroby v provozním režimu s ručním nebo automatickým podáváním nebo odběrem (viz tabulky 2 a 3). K takovému poklesu může dojít v případě poruchy pneumatického systému, v důsledku mechanické poruchy nebo při poruše elektrického ovládání. Riziko se musí vyloučit pomocí mechanického a/nebo pneumatického záchytného zařízení nebo pomocí kombinace obou způsobů. Záchytné (záchytná) zařízení musí pracovat automaticky a musí být účinné (účinná) v okamžiku uvedení nástroje do klidu a musí být umožněn přístup obsluhy k nástrojům.       
5.2.1.2 Záchytné zařízení může zahrnovat kterékoliv z následujících opatření za předpokladu, že jsou schopná zadržet beran:
  1. vratné pružiny;

  2. svěrací zařízení;

  3. jeden a/nebo, pokud je to nutné kvůli průtoku, dva zpětné ventily, které jsou umístěny na výstupu z válce.

POZNÁMKA 1 K požadavkům na ovládací systém pro vyloučení nezamýšleného zdvihu viz také 5.4.1.2 a 5.4.1.3
POZNÁMKA 2 Automatické monitorování zpětného(zpětných) ventilu (ventilů) není požadováno. 
     
5.2.2 Zabránění pádu beranu vlivem vlastní tíhy během údržby nebo oprav
Pokud existuje riziko zranění (hmotnost pohybujícího se dílu je větší než 15 kg), musí být během údržby a oprav použito opatření pro vyloučení zranění způsobeného pádem beranu v důsledku vlastní tíhy, bud’:
a) mechanické záchytné zařízení zmiňované v 5.2.1, musí být konstruováno podle 5.2.1.2 a)
nebo b); nebo
b) musí být použita podpěra pro ruční nasazení do lisu.
Pokud toto mechanické záchytné zařízení nebo podpěra nejsou schopny zachytit celou lisovací sílu, musí blokovat ovládání lisu tak, aby se nemohl vykonat uzavírací zdvih, je-li zařízení v ochranné poloze a lisovací beran je držen v horní poloze podle EN 1037. 
     
5.2.3 Pneumatické systémy       
5.2.3.1 Pneumatické systémy musí být konstruovány podle požadavků EN 983 a navíc:       
5.2.3.2 Musí být použity filtry, regulátory tlaku a odlučovače vody.       
5.2.3.3 Musí být použita zařízení, která zajistí, že se bude pracovní tlak pohybovat v dovoleném rozsahu (viz 7.2.2).       
5.2.3.4 Průhledné tlakové nádoby (např. ze skla, umělé hmoty), které jsou pod tlakem, musí být pro vyloučení zranění odletujícími díly opatřeny ochranou, aniž by byla ovlivněna průhlednost.       
5.2.3.5 Všechna potrubí, potrubní šroubení, průchody, vyrovnávací či zásobní nádrže a odlité nebo vrtané otvory musí být bez otřepů nebo cizích těles, která by mohla způsobit poškození ventilů (viz 5.3.4.2.3 z EN 983:1996).       
5.2.3.6 Potrubí musí procházet, pokud možno, nepřerušovaně od jednoho dílu zařízení k dalšímu. Je nutno přijmout opatření pro vyloučení poškození, způsobených tepelným pnutím. Neohebné potrubí se musí bezpečně upevnit v krátkých vzdálenostech, aby se vyloučily vibrace nebo pohyb. Musí být věnována péče tomu, aby na hadicích, která vedou tlaková média nevznikly smyčky. Tyto smyčky mohou vést k uzávěru hadice, který zabrání průtoku média.       
5.2.3.7 Pokud může pokles tlaku mít za následek nezamýšlený nebezpečný pohyb beranu, musí se zvolit trubky a potrubní spojení tak, aby vyloučily takový pokles tlaku. Takové spojení potrubí nesmí být provedeno pomocí šroubení s nalepenými kroužky nebo podobnými prostředky       
5.2.3.8 Pracovní ventily musí být upevněny na připojovací desce nebo na válci. To má vyloučit nežádoucí účinky vibrací, které by mohly poškodit jak ventily, tak i potrubí.       
5.2.3.9 Ovládací ventily a jiné ovládací součásti (např. regulátory, tlakoměry) musí být umístěny na místech, která umožňují přístup a vylučují poškození (viz 5.2.1 z EN 983:1996).       
5.2.3.10 Pokud se ventily ovládají ručně nebo mechanicky (na rozdíl od elektrických), musí prostředky pro vrácení ventilu do výchozí polohy automaticky přesunout ventil do bezpečné polohy (viz také 5.4.7).
POZNÁMKA Bezpečná poloha může být poloha otevření nebo uzavření ventilu, v závislosti na osvědčených principech v pneumatickém obvodu. 
     
5.2.3.11 Pokud je u ventilů nebo jiných dílů ovládacího systému lisu požadováno mazání, musí být použita viditelná, automatická mazací zařízení, která vhodným způsobem vpustí olej do vzduchového potrubí (viz 7.2.2.1) a o)).       
potrubí (viz 7.2.2.1) a o)).
5.2.3.12 Pokud jsou instalovány tlumiče hluku, musí být použity a zabudovány podle údajů výrobce ventilů pro použití v bezpečnostních systémech a nesmí ovlivňovat bezpečnostní funkce. 
     
5.2.3.13 Pneumatické systémy s tlakovými zásobníky musí umožnit snížení tlaku, pokud se vypne jednotka pro vyvození tlaku. Pokud to není možné, musí být díly obvodu, který je udržován pod tlakem, vybaveny jedním ručním vypouštěcím ventilem mimo ostatních zařízení (např. vypouštěcí ventil, tlakoměr), požadovaných v normách nebo předpisech pro tlakové nádoby a musí mít velmi zřetelné upozornění na nebezpečí (pomocí štítku s odpovídajícím nápisem).       
5.2.4 Hydraulické systémy       
5.2.4.1 Pokud je na pneumatickém lisu umístěn hydropneumatický zesilovač tlaku, musí být při konstrukci hydraulického systému splněny obecné požadavky EN 982.       
5.2.4.2 Pokud je to účelné, musí hydraulické systémy obsahující tlakové nádoby umožnit snížení tlaku, je-li jednotka pro vyvození tlaku odpojená od dodávky energie; akumulovaná energie nesmí dovolit spuštění nového zdvihu. Pokud to není možné, musí být díly obvodu, který je udržován pod tlakem, vybaveny ručním vypouštěcím ventilem mimo ostatní zařízení (např. vypouštěcí ventil, tlakoměr), požadovaných v normách nebo předpisech pro tlakové nádoby a musí mít velmi zřetelné upozornění na nebezpečí (pomocí štítku s odpovídajícím nápisem).       
5.2.5 Elektrické systémy
Elektrický systém stroje musí odpovídat EN 60204-1, spolu s následujícím: 
     
5.2.5.1 Konstruktér pneumatického lisu musí zvážit, zda se mezní hodnoty dodávky energie, fyzického prostředí stejně jako provozní podmínky některých dílů neodlišují od hodnot v 4.3 a 4.4 EN 60204-1:1997. V tomto případě se podle toho musí provést volba odpovídajících součástek       
5.2.5.2 Nouzové zastavení musí účinkovat jako kategorie zastavení 0
(viz 9.2.5.4 z EN 60204-1:1997 a 5.4.6.2). 
     
5.2.5.3 Dvouruční ovládací zařízení musí odpovídat provoznímu režimu: chod jednotlivými zdvihy, ruční vkládání nebo odběr musí odpovídat 5.3.13 a tabulce 2 a 5.5.7 pro seřízení nástrojů, údržbu a mazání.       
5.2.5.4 Minimální stupeň krytí pro rozhraní obsluhy a ovládacího zařízení, namontovaného na stroji musí být alespoň IP 54 (viz EN 60529).       
5.2.5.5 Kryty řídicího zařízení musí zajistit stupeň krytí alespoň IP 54 (viz EN 60529).       
5.3 Mechanická nebezpečí v prostoru nástrojů       
5.3.1 Hlavní nebezpečný prostor na pneumatických lisech je prostor nástrojů a pro vypořádání s významnými relevantními nebezpečími je nutno přijmout ochranná opatření. V částech 5.3 až 5.5 této normy je uvedeno, jak se musí zabezpečit nebezpečný prostor u nástrojů, jako je např. pohyblivý tažný doraz, vyhazovač výrobků nebo přidržovač výrobků. Tabulky 2,3 a 4 obsahují shrnutí požadavků, kladených na bezpečnostní ochranu prostoru nástrojů. Bezpečnostní ochrana musí být uvažována u nástrojů, pokud může být překročena uzavírací mezera 6 mm.       
5.3.2 Bezpečnostní ochranná opatření popsaná a 2 EN 292, která jsou vhodná pro ochranu obsluhujícího personálu v prostoru nástrojů, jsou uvedena dále. Konstruktéři, výrobci a dodavatelé musí zvolit bezpečnostní ochranné metody, které sníží rizika co možná nejvíce; přitom se musí vzít v úvahu významná nebezpečí (viz tabulka 1) a režim provozu (viz tabulky 2 a 3):
  1. bezpečné nástroje (viz EN 294, EN 349, 5.3.4, 5.3.6 a Příloha C);

  2. pevné zcela uzavřené ochranné kryty (viz EN 294, EN 953, 5.3.4 a 5.3.7);

  3. ochranné kryty s blokováním a jištěním nebo bez jištění (viz EN 953, EN 1088, 5.3.8, 5.3.9, 5.3.10, 5.3.14 a přílohu C);

  4. ovládací ochranné kryty s jištěním nebo bez jištění (viz 4.2.2.5 z EN 292-2:1991/A1:1995, EN 953, EN 1088, 5.3.8, 5.3.9, 5.3.10, 5.3.11 a 5.3.14);

  5. elektrická snímací ochranná zařízení (ESPE) jako aktivní optoelektronická ochranná zařízení (AOPD) (viz EN 999, EN 61496-1, prEN 61496-2, 5.3.12, 5.3.14 a přílohu D);

  6. dvouruční ovládací zařízení (viz EN 574, EN 999, 5.3.3 a 5.3.14);

  7. ovládací zařízení, vyžadující nepřetržité působení na ovládač (viz 3.23.3 z EN 292-1:1991), využívaná při pomalé rychlosti uzavírání (rovnající se nebo menší než 10 mm/s), slouží výhradně pro seřízení nástrojů (viz 5.5);

  8. přibližování s malou silou (viz 5.3.15).

 
     
5.3.3 Zvolená kombinace bezpečnostní ochrany musí chránit všechny vystavené osoby, tj. ty osoby, které mohou mít přístup do nebezpečného prostoru během činnosti, seřizování, údržby, čištění a inspekcí tak, jak je popsáno ve 4.2.       
5.3.4 U pneumatických lisů, kde je možné ruční podávání a/nebo odběr, nesmí bezpečnostní ochrana spočívat pouze v použití bezpečných nástrojů nebo pevných zcela uzavřených ochranných krytů, s výjimkou případu, kdy se bezpečné nástroje nebo pevné zcela zavřené ochranné kryty dodávají jako součást lisu pro jeden konkrétní účel (viz 7.2.2 I) a m)).       
5.3.5 Instalované ochranné kryty a ochranná zařízení musí být s ovládacím systémem lisu spojena v nejméně stejné kategorii, která se požaduje pro tyto ochranné kryty a ochranná zařízení (viz kapitola 6 z EN 954-1:1996).       
5.3.6 Bezpečné nástroje musí být vnitřně bezpečné svou konstrukcí. Jejich otevření a odpovídající bezpečnostní vzdálenosti musí odpovídat požadavkům v tabulce 4 z EN 294:1992 s výjimkou uzavírací mezery do 6 mm mezi uzavírajícími se plochami (viz 5.3.1). Jakékoliv nebezpečí stlačení se musí vyloučit podle tabulky 1 z EN 349:1993 (viz 5.3.4 a přílohu B).       
5.3.7 Pevné zcela uzavřené ochranné kryty musí odpovídat EN 953. Musí být pevně připevněny ke stroji, k jinému pevnému konstrukčnímu dílu nebo k podlaze. Podávací nebo jakýkoliv jiný otvor musí odpovídat tabulce 4 z EN 294:1992.       
5.3.8 Ochranné kryty s blokováním a ovládací ochranné kryty musí odpovídat EN 953 a společně s pevnými ochrannými kryty musí zabránit přístupu do nebezpečného prostoru v oblasti nástrojů během každého nebezpečného pohybu. Aktivování zdvihu musí být vyloučeno tak dlouho, dokud je ochranné zařízení uzavřeno. Příslušné blokovací zařízení musí být konstruováno a namontováno podle 6.2.2 z EN 1088:1995, odpovídající ovládací systém musí vyhovět kategorii 4 z EN 954-1:1996. Ovládací ochranné kryty musí kromě toho odpovídat 3.22.6 z EN 292-1:1991 a 4.2.2.5 z EN 292-2:1991 (viz také 5.4.1.7).       
5.3.9 Ochranné kryty, uvedené v 5.3.8, musí být vybaveny:
  1. bud’ jištěním ochranného krytu, které zabrání otevření ochranného krytu do té doby, dokud nejsou všechny nebezpečné pohyby v prostoru nástrojů ukončeny;

  2. nebo mohou být bez jištění ochranného krytu, ale vtom případě musí být konstrukce taková, že se nebezpečný pohyb zastaví dříve, než je možno dosáhnout do nebezpečného prostoru.

 
     
5.3.10 Je-li ochranný kryt s blokováním nebo ovládací ochranný kryt vybaven funkcí předčasného otevírání, musí fungovat jako předčasně se otevírající ochranný kryt s blokováním s předčasným otevíráním (viz 3.1.7).       
5.3.11 Při používání ochranného krytu s blokováním jako ovládacího ochranného krytu, nesmí být možný pobyt mezi ochranným krytem a nebezpečným prostorem. Tomu se může zabránit doplňkovým bezpečnostním ochranným opatřením. Jako doplňkové bezpečnostní ochranné opatření se musí použít bud’ AOPD (typ 4) nebo pevný ochranný kryt, který je držen stále v ochranné poloze (např. pomocí navaření) nebo ochranný kryt s blokováním podle 6.2.1 z EN 1088:1995.
Ovládací ochranné kryty se smí použít pouze tehdy, pokud je délka zdvihu rovná nebo menší než 600 mm a hloubka stolu lisu je rovná nebo menší než 1000 mm. Tato omezení neplatí, pokud je ovládací ochranný kryt ovládán pomocí ovládacího zařízení vyžadujícího nepřetržité působení na ovládač.
Ovládací ochranný (ochranné) kryt (kryty) musí být držen (drženy) v otevřené poloze (např. pomocí pružin nebo protizávaží), aby se vyloučilo jeho (jejich) uzavření vlastní tíhou, což by mohlo vést k neočekávanému vyvolání zdvihu. 
     
5.3.12 ESPE, využívající AOPD ve formě světelných clon musí splňovat následující kritéria:
  1. a) AOPD musí odpovídat typu 4 podle EN 61496-1 a musí být konstruována a namontována podle prEN 61496-2;
  2. b) přístup do nebezpečného prostoru smí být pouze přes detekovaný prostor AOPD (schopnost rozlišení, viz přílohu A). Doplňková bezpečnostní ochranná opatření musí zabránit přístupu do nebezpečného prostoru ze všech ostatních směrů; zbývající otvory musí odpovídat příslušným hodnotám EN 294 (viz přílohu D);
  3. c) kde je možný pobyt na stanovišti mezi světelnou clonou a nebezpečným prostorem lisu, musí být použity doplňkové prostředky, např. další světelné paprsky pro zjištění osob v tomto prostoru; maximálně dovolený meziprostor, který není detekován, musí být rovný nebo menší než 75 mm;
  4. d) nesmí být možné aktivovat žádný nebezpečný pohyb, pokud jakákoliv část těla přerušuje AOPD;
  5. e) zařízení pro opětné nastavení se musí umístit tak, aby byl odtud zajištěn dobrý výhled do nebezpečného prostoru; pro každý detekovaný prostor smí být k dispozici pouze jedno zařízení pro opětné nastavení; pokud je lis na bocích a na zadní straně opatřen ochranou pomocí AOPD, musí být u každého detekovaného prostoru použito jedno zařízení pro opětné nastavení;
  6. f) výrobce lisu může použít volitelné varianty, které jsou schopné činnosti pouze přes vícepolohový přepínač:
  7. i) AOPD fungující metodou odrazu vyslaného světelného paprsku zpět podél jeho vlastní dráhy, který obsahuje:
    • přídavný (přídavné) reflektor (reflektory) (zatemňovací reflektor) umístěný v detekovaném prostoru;

    • doplňkové bezpečnostní ochrany, např. pevné ochranné kryty;

    • zatemňovací reflektor a doplňkovou bezpečnostní ochrannou sestavu.

 
     
Obrázek 2- AOPD se zpětným odrazem světelného paprsku
Legenda   
1 AOPD se zpětným odrazem světelného  5 zatemňovací předmět paprsku (nosič výrobků) 
2 detekovaný prostor  6 zatemňovací reflektor 
3 reflektor  7 výška 
4 doplňkové ochranné prostředky  8 šířka 
 
     
  1. ii) AOPD bez zpětného odrazu světelného paprsku se zatemněným prostorem, který obsahuje:
    • doplňkové bezpečnostní ochrany, např. pevný ochranný kryt;

    • doplňkovou bezpečnostní ochranou sestavu.

U obou alternativ nesmí uspořádání doplňkového (doplňkových) reflektoru (reflektorů)/zatemněného prostoru připustit, aby v celém detekovaném prostoru nebyl pomocí AOPD zjištěn jakýkoliv předmět, jehož tloušťka se rovná nebo je větší než velikost stanoveného zkušebního předmětu (viz 4.1.2 z prEN 61496-2:1997). Kromě toho musí být přídavná bezpečnostní ochrana konstruována a umístěna tak, aby nebylo možné dosáhnout do nebezpečného prostoru, aniž by došlo k detekci. 
     
Obrázek 3 – AOPD se zatemněným prostorem
Legenda 
1 vysílač  4 doplňkové ochranné prostředky 
2 ochranné pole  5 zatemňovací předmět (nosič výrobků) 
3 přijímač   
 
     
  1. g) kde se AOPD používá také pro spuštění cyklu bud’ s jednoduchým nebo zdvojeným přerušením (viz také přílohu A) platí:
  2. i) výška stolu lisu se musí rovnat nebo být větší než 750 mm nad úrovní plochy stanoviště obsluhy,

    Pokud je výška stolu lisu menší než 750 mm, potom musí být tato výška docílena použitím přídavného (přídavných) ochranného (ochranných) krytu (krytů); tento ochranný kryt a všechny ostatní ochranné kryty, které zabraňují přístupu do prostoru nástroje, musí být stále drženy v ochranné poloze, např. navařením nebo použitím ochranného krytu s blokováním. Pobyt mezi fyzickými závorami a stolem nebo nástroji nebo vedle stolu nebo nástrojů nesmí být možný;

    1. ii) délka otvíracího zdvihu se musí rovnat nebo být menší než 600 mm a hloubka stolu lisu se musí rovnat nebo být menší než 1000 mm;
    2. iii) schopnost rozlišení nesmí překročit 30 mm (viz tabulku A.1);
    3. iv) před spuštěním prvního zdvihu se musí spustit funkce opětného nastavení (např. tlačítko, nožní spínač);
    4. v) možnost spuštění pohybu lisu po uvolnění AOPD musí být omezena na předem nastavenou dobu;
      tato předem nastavená doba nesmí překročit 30 sekund, tato doba začíná od konce předešlého pracovního cyklu; pokud byla předem zadaná doba překročena, musí se opětné nastavení AOPD provádět ručně;
    5. vi) pokud je na lisu k dispozici více než jedno AOPD jako bezpečnostní ochrana lisu, smí být pro spuštění cyklu v každém okamžiku zvoleno pouze jedno z nich na přední straně lisu;
  3. h) vypnutí AOPD pomocí vícepolohového přepínače musí vést také k vypnutí indikačních světel.
 
     
5.3.13 Dvouruční ovládací zařízení musí splňovat následující požadavky:
  1. dvouruční ovládací zařízení musí odpovídat typu III C podle tabulky 1 z EN 574:1996;

  2. počet činných dvouručních ovládacích zařízení, musí odpovídat počtu osob obsluhy, uvedených na vícepolohovém přepínači;

  3. iniciování výstupních signálů nesmí být možné pouze jednou rukou, rukou a loktem stejné ruky, zápěstím (zápěstími) nebo loktem (lokty), rukou a jinými částmi těla.

Viz také 5.4.1.4. 
     
5.3.14 Ochranné kryty s blokováním bez jištění, ovládací ochranné kryty bez jištění, předčasně se otevírající ochranné kryty s blokováním bez jištění, ESPE používající AOPD a dvouruční ovládací zařízení musí být umístěna tak, aby neměla obsluha žádný čas dosáhnout do nebezpečného prostoru dříve, než se ukončí všechny nebezpečné pohyby v prostoru nástroje. Výpočet bezpečné vzdálenosti musí být odvozen od celkové reakční doby lisu až do klidového stavu nebo od celkové doby uzavírání a rychlosti pohybu obsluhy (viz přílohu A).       
5.3.15 Pokud je dosaženo přiblížení s malou silou pomocí zařízení na omezení tlaku, používané pro vykonání pohybu nástroje, nesmí se překročit maximální tlak 50 N/cm2 a maximální zbytková síla 150 N na nástroji. Systém nízkého tlaku musí zajistit, aby nebylo možné použít plný tlak do té doby, dokud mezera mezi nástroji není dostatečně malá, aby se vyloučil přístup mezi nástroje (tzn. méně než 6 mm) (viz 7.2.2 I).       
5.3.16 Uvolnění chycených osob
Musí existovat zařízení pro uvolnění chycených osob, např. pomocí zvláštního zařízení, které umožňuje otevření nástroje (viz také 7.1.2 I) a 7.2.2 s)). 
     
5.3.17 Ostatní požadavky       
5.3.17.1 Lis musí být konstruován a vyroben tak, aby se mohly nástroje připevnit na lis bezpečně pomocí osvědčených součástí (např. tvarovým uzamykatelným spojením).       
5.3.17.2 Všechny spoje na lisu, jako např. šrouby, matice nebo lepené spoje, se musí namontovat tak, aby se díly nemohly uvolnit a způsobit zranění.       
5.3.17.3 Zařízení ručního nastavení, např. pro délku zdvihu, přestavení beranu nebo nastavení rychlosti nebo tlaku, jehož změna může vyvolat nebezpečí, musí mít spolehlivé zajišťovací zařízení, které umožní nastavení výhradně např. pomocí nástroje, klíče nebo elektronického hesla.       
5.4 Ovládací a monitorovací systém       
5.4.1 Ovládací a monitorovací funkce
Tento článek se vztahuje na všechny bezpečnostní části, které přímo nebo nepřímo ovládají nebo monitorují funkci pohyblivých částí lisu nebo jeho nástrojů. Při konstrukci elektrického řízení se musí vzít v úvahu EN 60204-1 a při konstrukci bezpečnostních částí ovládacího systému EN 954-1. Změny rychlosti nebo tlaku při uzavíracím zdvihu nebo otevíracím zdvihu nesmí ovlivnit úroveň bezpečnosti, např. nesmí prodloužit jmenovitou dobu zastavení lisu. 
     
5.4.1.1 Ovládací systémy musí mít bezpečnostní funkce navrženy tak, aby pro vykonání zdvihu lisu musely být ovládače opětně aktivovány:
  1. po změně režimu ovládání nebo provozu nebo režimu bezpečnostního systému;

  2. po zavření ochranných krytů s blokováním;

  3. po ručním opětném nastavení bezpečnostního systému;

  4. po výpadku provozní energie;

  5. po výpadku primárního tlaku;

  6. po uvedení do činnosti ochranného zařízení nástroje nebo detektoru výrobků;

  7. po odstranění mechanického omezovacího zařízení s blokováním

 
     
5.4.1.2 V případě zásahu bezpečnostního systému (ochranný kryt s blokováním, ESPE používající AOPD) jsou k obnovení normální předpokládané činnosti požadovány samostatné ruční funkce nastavení výchozí polohy:
  1. jestliže osoba může projít pohyblivými ochrannými kryty s blokováním;

  2. pokud ESPE používající AOPD použité pro iniciování cyklu není přerušeno v předem nastavené době;

  3. jestliže je ESPE používající AOPD při jakémkoliv nebezpečném pohybu v průběhu cyklu přerušeno;

  4. pokud ESPE používající AOPD chrání strany lisu, z nichž lis není obsluhován.

Ovládače opětného nastavení musí být ve vzdálenosti, z které je možné vidět nebezpečný prostor, avšak musí být mimo dosah z nebezpečného prostoru. Funkce opětného nastavení musí splňovat alespoň požadavek jediného systému (kanálu) s monitorováním (S&M). 
     
5.4.1.3 Tento článek platí pro lisy, vybavené ochrannými zařízeními následujících typů:
  • ESPE používající AOPD;

  • ochranné kryty s blokováním (ale viz 5.4.1.6) a ovládací ochranné kryty;

  • dvouruční ovládací zařízení použité pro běžný provoz.

Tento článek neplatí pro lisy, které se používají výlučně v automatickém cyklu s automatickým vkládáním a odběrem a které jsou opatřeny ovládacím ochranným krytem s jištěním (viz tabulku 3).
Objeví-li se závada v bezpečnostních částech těchto ochranných zařízení, nebo v ovládacím systému, potom:
  1. nesmí být možné neúmyslné spuštění;

  2. musí zůstat zachována bezpečná funkce ochranného zařízení;

  3. musí být možné zastavit stroj během nebezpečného pohybu;

  4. ovládací systém musí stroj okamžitě zastavit během nebezpečné fáze uzavíracího zdvihu nebo, v ostatních případech*, nejpozději na konci pracovního cyklu;

  5. ovládací systém musí zabránit spuštění následujícího pracovního cyklu, dokud není závada odstraněna.

Ke splnění těchto požadavků musí bezpečnostní části ovládacích systémů odpovídat kategorii 4 podle EN 954-1. Funkce spuštění a zastavení v bezpečnostních částech ovládacího systému lisu musí být zálohovány a monitorovány (R&M). V elektrickém systému musí být funkce spuštění a zastavení pevně propojeny. V pneumatickém ovládacím systému lisu musí být stav ventilů monitorován pomocí tlakových signálů nebo detekcí jejich polohy, nebo musí být k dispozici vlastní (vnitřní) monitorovací systém, ve kterém se porucha ventilu odhalí sama.
* Příklady toho jsou:
  1. objeví-li se závada v jednom kanálu u dvoukanálového systému řízení a druhý kanál zůstane provozuschopný;

  2. objeví-li se závada v jiné části cyklu, než je nebezpečná fáze uzavíracího zdvihu.

 
     
5.4.1.4 U pneumaticky ovládaných lisů o délce zdvihu rovnající se nebo menší než 30 mm a maximální lisovací síle 1000 N se musí bezpečná vzdálenost vypočítat pomocí celkové reakční doby t, přičemž t = 3 x maximální celková doba uzavírání (viz také přílohu A).
POZNÁMKA Faktor 3 byl zvolen, aby kompenzoval typ vybraného dvouručního ovládacího zařízení.
Tento článek platí pro lisy, které jsou vybaveny následujícími druhy ochranných zařízení:
  • dvouručním ovládacím zařízením použitým pro běžný provoz. Musí odpovídat nejméně typu IIIB, podle EN 574;

  • ochranným krytem s blokováním (ale viz 5.4.1.6) a ovládacím ochranným krytem.

Pro splnění těchto požadavků musí bezpečnostní část ovládacího systému odpovídat kategorii 3 podle EN 954-1:1996. Pneumatická logická jednotka musí být zálohována. Stav pracovního ventilu válce musí být monitorován pomocí tlakových signálů nebo pomocí detekce jeho polohy, nebo musí být k dispozici vlastní (vnitřní) monitorovací systém, ve kterém se porucha ventilu odhalí sama.
Překročení celkové doby uzavírání v důsledku jakéhokoliv nastavení nesmí být možné. 
     
5.4.1.5 Pokud je lis vystaven značným otřesům a vibracím, musí se při konstrukci vzít v úvahu požadavky:
a) 3.7.3 z EN 292-2:1991/A1:1995;
b) 5.2.1 z EN 982:1996;
c) 5.2.1 z EN 983:1996;
d) 13.1 z EN 60204-1:1997. 
     
5.4.1.6 Zálohovaný a monitorovaný ovládací systém lisu musí pracovat ve dvou separátních funkčních systémech. Každý systém musí být schopný nezávisle zastavit nebezpečný pohyb. Selhání každého z obou systémů musí být monitorováním zjištěno a další uzavírací zdvih musí být vyloučen. Pokud se porucha kteréhokoliv systému odhalí sama, tj. pokud ztráta funkce sama zabrání spuštění dalšího pracovního cyklu, není nutné další monitorování tohoto systému.       
5.4.1.7 Pro lisy s ochranným krytem s blokováním může být použito blokování energie. Ochranný kryt s blokováním musí být pevně spojen s ventilem, aby bylo možné přímo ovládat průtok tlakového média do válce a z válce (viz přílohu C, obrázky C.1, C.2 a C.3).       
5.4.1.8 Pokud je mechanické záchytné zařízení schopné zachytit celou lisovací sílu a je nuceně spojeno s ochranným krytem s blokováním, je dovolen jednokanálový ovládací systém, vyhovující kategorii 1 podle EN 954-1.       
5.4.2 Vyřazení       
5.4.2.1 Vyřazení může být použito pro ESPE používající AOPD a pro dvouruční ovládací zařízení. Tato zařízení musí být vyřazena pouze v libovolném bodu otevíracího zdvihu nebo když je ukončena nebezpečná fáze uzavíracího zdvihu a neexistuje žádné riziko poranění u nástrojů. Musí být vzata v úvahu místa zachycení na vyhazovačích, tažných dorazech a přidržovačích výrobků. Bezpečnostní systém musí být opět funkční při spuštění nebo před spuštěním uzavíracího zdvihu. Kromě toho musí být:
  1. zajištěna poloha vyřazení proti neoprávněnému seřízení použitím speciálních nástrojů, klíče nebo elektronického hesla;

  2. zabráněno každému dalšímu nebezpečí existujícímu během otevíracího zdvihu, např. pomocí pevného ochranného krytu;

  3. monitorovány signály pro iniciování vyřazení.

 
     
5.4.2.2 Prostředky k nastavení bodu, ve kterém je systém bezpečnostní ochrany během uzavíracího zdvihu vyřazen, musí být signál polohy a tlakový signál nebo vhodné alternativní signály, které jsou vyslány, když jsou nástroje uzavřeny a lis začíná zvyšovat lisovací sílu.       
5.4.2.3 Vyřazení může být také použito pro ochranný kryt s blokováním, umístěný na pneumatickém lisu, u kterého je přípustné předčasné otevření po ukončení nebezpečné fáze uzavíracího zdvihu.       
5.4.3 Programovatelné elektronické systémy (PES), programovatelné pneumatické systémy (PPS) a bezpečnostní funkce       
5.4.3.1 Použití PES a PPS nesmí snížit úroveň bezpečnosti, stanovenou touto normou.       
5.4.3.2 U lisu, který je ovládán pomocí PES nebo PPS, nesmí bezpečnostní funkce záviset pouze na PES nebo PPS       
5.4.3.3 Monitorovací funkce mohou být zajištěny PES nebo PPS.       
5.4.4 Vícepolohové přepínače       
5.4.4.1 Pokud umožňuje lis volbu různých režimů provozu, spuštění cyklu nebo bezpečnostních systémů (např. chod jednotlivými zdvihy, automatický cyklus, dopředu nebo dozadu nebo dopředu a dozadu), musí se instalovat vícepolohové přepínače. Konstrukce elektrických vícepolohových přepínačů musí zajistit, že se obvody v každé poloze, která není v provozu, úplně přeruší prostřednictvím nuceně ovládaných kontaktů nebo pomocí zálohovaného hardware s monitorováním; mezipoloha vícepolohového přepínače nesmí umožnit žádný provoz. Ovládací systém musí zaručit, že při ovládání vícepolohového přepínače nedojte ke spuštění (viz 5.4.1.1).
POZNÁMKA Přídavná neutrální poloha není pro pneumatické vícepolohové přepínače nutná. 
     
5.4.4.2 Kde je k dispozici jeden vícepolohový přepínač, musí být použit pro volbu odpovídajícího ochranného režimu, který může zahrnovat dva nebo více ochranných krytů nebo bezpečnostních zařízení (viz 5.3.3). Pokud jsou k dispozici dva nebo více vícepolohových přepínačů a ochranný režim je připojen k ovládacímu systému, musí být zvolený režim provozu automaticky spojen s odpovídajícím ochranným režimem.       
5.4.4.3 Pokud se má lis používat také podle 5.3.2 a) nebo b) a současně pracuje (např. pomocí nožního spínače) bez jakéhokoliv jiného ochranného opatření, musí být takový režim provozu navolen pomocí vícepolohového přepínače, který se ovládá samostatným klíčem nebo je umístěn ve skříňce, která je uzavíratelná pomocí klíče. Pokud se tento režim provozu navolí, potom musí být na lisu zajištěna zřetelná indikace, že se smí použít pouze bezpečné nástroje nebo pevné kryty.       
5.4.4.4 Pokud je u stroje více osob obsluhy, potom musí být úroveň ochrany stejná pro každou osobu obsluhy. Pokud je možno použít více dvouručních ovládacích zařízení, potom smí být lis schopen činnosti pouze tehdy, pokud zvolená kombinace souhlasí přesně s kombinací, která je fyzicky spojena s lisem.       
5.4.4.5 Vícepolohové přepínače pro bezpečnostní funkce musí být uzamykatelné. Elektrické vícepolohové přepínače musí splňovat 9.2.3 z EN 60204-1:1997. Zvolená poloha vícepolohového přepínače musí být viditelná a zřetelně rozlišitelná.       
5.4.5 Polohové spínače
Ovládací prostředky polohového spínače a spínače samotné musí být konstruovány tak, aby po nastavení zůstala zachována jejich poloha, jejich správný vzájemný vztah se spínacími vačkami a obzvlášť se zdvihem. Pro elektrické polohové spínače viz 10.1.4 z EN 60204-1:1997. Při použití pneumatického ventilu jako polohového spínače musí být splněny stejné požadavky. 
     
5.4.6 Ovládací zařízení       
5.4.6.1 Tlačítko, nožní spínač a spouštěcí ovládací zařízení musí být umístěny pod krytem, aby nedošlo k jejich náhodné aktivaci. Nožní spínače smí umožnit přístup pouze z jednoho směru a pouze pro jednu nohu.       
5.4.6.2 Pokud může použití zařízení pro nouzové zastavení zlepšit úroveň ochrany pro obsluhu nebo lis, musí být použito alespoň jedno zařízení pro nouzové zastavení, a to v bezprostředním dosahu obsluhy. V případě automatické změny smyslu pohybu není zařízení pro nouzové zastavení nutné.       
5.4.6.3 Uvedení zařízení nouzového zastavení do činnosti musí zastavit všechny nebezpečné pohyby v kategorii 0 podle 4.1.5 z EN 418:1992. Pneumatické zařízení nouzového zastavení musí dosáhnout stejné úrovně ochrany.       
5.4.6.4 Ovládací panely, které je možno odpojit, nesmí obsahovat žádné tlačítko nouzového zastavení, pokud je možné lis provozovat při odpojeném ovládacím panelu.       
5.4.6.5 Pro zabránění neúmyslnému spuštění musí být přenosné nebo závěsné ovládací panely obsahující spouštěcí tlačítka konstruovány s ohledem na jejich stabilitu a podepření.       
5.4.7 Ventily
Zpětné ventily nesmí být vybaveny ručně ovládaným zařízením pro jejich překonání. Pokud jsou ručně ovládaná zařízení pro překonání namontována do jiných ventilů za účelem zkoušek nebo údržby, musí být tato zařízení ovladatelná pouze pomocí nástroje. Tato zařízení nesmí být zamykatelná. 
     
5.5 Seřizování nástrojů, zkušební zdvihy, údržba a mazání       
5.5.1 Stroj se musí konstruovat tak, aby se mohlo bezpečně provádět seřizování nástrojů, údržba a mazání. Nutnost přístupu a zásahu rukou při seřizování a při údržbě musí být minimalizována, např. pro mazání je možno používat automatický systém nebo dálkové ovládání.       
5.5.2 Musí být použita zařízení, která během seřizování, údržby a mazání, umožní pohyb beranu s ochrannými kryty v ochranné a funkční poloze (viz 5.3.2). Kde to není možné, musí být použita nejméně jedna z následujících možností:
  1. dvouruční ovládací zařízení v souladu s 5.5.7 a pokud neodpovídá typu III C, musí být uspořádáno tak, že nemůže být použito pro výrobu (např. jeho umístěním a vzdáleností od prostoru nástrojů, použitím pomalé rychlosti rovnající se nebo menší než 10 mm/s, omezením pohybu);

  2. ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládač použité spolu s malou rychlostí uzavírání (rovnou nebo menší než 10 mm/s).

 
     
5.5.3 Všechny zkušební zdvihy (chod jednotlivými zdvihy) po seřízení nástrojů nebo nastavení se v této normě považují za výrobní zdvihy; bezpečnostní ochranná opatření musí odpovídat požadavkům, stanoveným v 5.3.       
Nahrávám...
Nahrávám...