ČSN EN 1218-3+A1:2010 - Bezpečnost dřevozpracujících strojů - čepovací stroje - část 3

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1218-3+A1:2010

Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Čepovací stroje –

Část 3 : Čepovací stroje s ručně posuvným stolem pro řezání konstrukčního stavebního dřeva

• stroje, u nichž je čep zhotovován frézovacími nástroji;

• stroje, u nichž má vřeteno nástroje vyšší frekvenci otáčení ^*) než 6 000 min^-1;

• stroje, u nichž je řezání prováděno na obou koncích obrobku během jednoho cyklu;

• kombinované stroje používané pro čepování (viz EN 940:2008);

• čepovací zařízení svislé stolní frézky (viz EN 848-1:2007).

1. elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:

   1. EN 60947-5-1:2004 (oddíl 3) pro ovládací spínače s pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;

   2. EN 60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;

   3. HD 22.1 S4:2002 pro pryžové kabely;

   4. HD 21.1 S4:2002 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);

2. zásady týkající se elektrických zařízení, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 v EN 60204-1:2006; obvody musí být buď kontaktně spojeny nebo jestliže jsou v bezpečnostních ovládacích systémech použity elektronické součásti, musí být tyto součásti v souladu s 9.4.2.2 (tj. zálohování s křížovou kontrolou) nebo 9.4.2.3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí) v EN 60204-1:2006;

3. mechanické součásti, pokud například pracují v pozitivním (nuceném) režimu, podle popisu uvedeném v 4.5 EN ISO 12100-2:2003;

4. mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995;

5. blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu, pokud splňují požadavky 5.2.7.1;

6. pneumatické a hydraulické součásti a systémy, pokud splňují EN 983:1996 a EN 982:1996.

1. z oceli s mezí pevnosti v tahu nejméně 350 N/mm² a tloušťkou stěny alespoň 2 mm;

2. z lehké slitiny s vlastnostmi podle požadavků tabulky 2;

   Tabulka 2 – Tloušťka a mez pevnosti v tahu lehkých slitin ochranného krytu pilového kotouče

   Mez pevnosti v tahu N/mm2	Minimální tloušťka mm
   180	5
   240	4
   300	3

3. z polykarbonátů s tloušťkou stěny alespoň 5 mm nebo jiného plastu s takovou tloušťkou stěny, aby rázová pevnost byla stejná nebo lepší než polykarbonátu při tloušťce 5 mm;

4. z litiny s mezí pevnosti v tahu alespoň 200 N/mm² a tloušťkou stěny alespoň 5 mm.

1. mít tyto mezikroužky toleranci vnitřního průměru 0,1 mm;

2. být vyrobeny z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 350 N/mm² a musí mít tloušťku stěny alespoň 9,5 mm. vypuštěný text

1. jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s instrukcemi výrobce (např. napnutí řemenů);

2. při volbě frekvence otáčení a pilového kotouče musí být zvoleny podmínky při kterých vzniká největší kinetická energie pro kterou je stroj konstruován;

3. před začátkem zkoušky se zahřeje jednotka vřetena chodem bez zatížení po dobu nejméně 15 minut;

4. ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení;

5. jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce;

6. otáčkoměr musí mít přesnost alespoň - 1 % celého rozsahu stupnice;

7. zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň - 0,1 s.

1. spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba nebrzděného doběhu;

3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

1. spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;

3. motor pohonu vřetena pily se ponechá v zastaveném stavu po dobu (P/7,5)² minut (kde P je výkon motoru (jmenovitý příkon) v kW); doba do opětného spuštění nesmí být kratší než 1 minuta;

4. kroky uvedené pod a) až c) se opakují ještě dvakrát.

1. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a vyčká se až se vřeteno zcela zastaví;

2. opětně se spustí motor pohonu vřetena pilového kotouče a měří se doba rozběhu;

3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

1. rozvírací klíny musí být vyrobeny z oceli s minimální mezí pevnosti v tahu alespoň 580 N/mm² nebo srovnatelného materiálu, musí mít rovné plochy (rovinnost 0,1 mm na 100 mm) a musí mít tloušťku mezi tloušťkou pilového kotouče a šířkou řezu (viz obrázek 7);

   Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a měřením. vypuštěný text

   POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.

2. rozvírací klín musí být nastavitelný tak, aby jeho vrchol dosahoval k vrcholu pilového kotouče (viz obrázek 8);

1. c) rozvírací klín musí být navržen tak, aby po jeho instalaci a nastavení byla nejmenší vzdálenost od pilového kotouče 3 mm a největší pak 8 mm, měřeno v radiálním směru k ose vřetena pily (viz obrázek 9);

1. d) zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče v souladu s tolerancí, které je uvedena v obrázku 10; relativní poloha rozvíracího klínu a pevné upínací příruby musí zůstat zachována při zdvihání a naklápění pilového kotouče;

1. e) rozvírací klín musí být udržován ve své poloze vodicími prvky, např. vodicími čepy (viz obrázek 11); upínací drážka v rozvíracím klínu nesmí být o více než 0,5 mm širší, než vodicí prvky;

1. f) rozvírací klín musí buď vyhovovat zkoušce boční stability podle přílohy C, nebo musí být šířka rozvíracího klínu v prostoru upevnění, na každé straně upínací drážky, navržena podle následujícího vztahu:

1. dvoustupňovým upínáním s upínacím tlakem nepřevyšujícím v první sekundě 50 x 103 Pa, po kterém teprve následuje plný upínací tlak, nebo

2. zmenšením mezery mezi upínkou/obrobkem na 6 mm nebo méně ručně nastavitelným zařízením a omezením zdvihu na maximálně 10 mm, nebo

3. omezením uzavírací rychlosti upínky na 10 mm/s nebo méně, nebo

4. zakrytím upínky ochranným krytem připevněným k upínacímu zařízení tak, aby došlo ke zmenšení mezery mezi obrobkem a ochranným krytem na 6 mm nebo méně; maximální roztažení upínky vně ochranného krytu nesmí být větší než 6 mm.

1. korekce na vliv prostředí K _2A musí být rovna nebo menší než 4 dB;

2. rozdíl mezi hladinou akustického tlaku pozadí a hladinou akustického tlaku stroje v každém měřicím bodě musí být rovný nebo větší než 6 dB; vzorec pro korekci tohoto rozdílu (viz 8.2 EN ISO 3746:1995) musí být použit až do rozdílu 10 dB;

3. musí být použita pouze měřicí plocha ve tvaru rovnoběžnostěnu ve vzdálenosti 1 m od referenční rovnoběžnostěnu;

4. jestliže je vzdálenost mezi strojem a pomocným zařízením menší než 2,0 m, musí být pomocné zařízení být zahrnuto do referenčního rovnoběžnostěnu;

5. doba měření požadovaná v 7.5.3 EN ISO 3746:1995, tj. 30 sekund nesmí být použita;

6. přesnost zkoušky musí být lepší než 3 dB;

7. v souladu s přílohou D musí být devět měřicích bodů.

1. h) korekce na vliv prostředí K _2A nebo korekce na vliv prostředí místa K _3A musí být rovna nebo menší než 4 dB;
2. i) rozdíl mezi emisní hladinou akustického tlaku pozadí a hladinou akustického tlaku v místě obsluhy musí být roven nebo větší než 6 dB;
3. j) korekce na vliv prostředí místa K _3A musí být vypočítána podle A.2 EN ISO 11204:1995 s odkazem na omezení podle EN ISO 3746:1995, místo metody uvedené v příloze A EN ISO 11202:1995, nebo podle EN ISO 3743-1:1995 nebo EN ISO 3743-2:1996, EN ISO 3744:1995 nebo EN ISO 3745:2003, kdy jedna z těchto norem byla použita jako metoda měření.