3.3.1
Systémy managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2009
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.
NahoruObecně
Systematická péče o kvalitu poskytovaného produktu je v současné
době neodmyslitelnou součástí každého seriózního podnikatelského záměru,
uskutečněného v jakékoliv organizaci. Aby byl podnikatelský záměr úspěšný, musí
výsledek jeho realizace nacházet své zájemce - zákazníky a přinášet zisk
podnikatelům při respektování požadavků současné společnosti. Splnění očekávání
zákazníka z hlediska kvality a při současném plnění požadavků zákonů a dalších
relevantních právních předpisů je prvním předpokladem k dlouhodobějšímu odbytu
výrobků (a/nebo služeb), k získání "dobrého jména“ výrobce či poskytovatele
služeb a k jeho následné prosperitě. Bez systémové péče o plnění požadavků na
shodu poskytovaného produktu se specifikovanými požadavky, uplatňované podle
současných zkušeností, si nelze představit v soudobém tvrdém konkurenčním
prostředí dlouhodobě úspěšného podnikatele. Nabízet kvalitní produkt je pro
podnikatele podmínka nutná (nikoli však postačující). Žádná firma si nemůže
dovolit nekvalitní produkty ani nestandardní chování, protože jinak ztratí své
zákazníky.
NahoruKvalita
NahoruCo znamená pojem kvalita?
Pro praktický život a řízení firem byla vypracována definice, která
je nejenom univerzální, ale i mimořádně důležitá. Uvádí ji (sice již neplatná,
ale zajímavá jako zdroj inspirace i dnes) norma ČSN ISO 8402, která
říká: "Jakost je celkový souhrn znaků entity, které ovlivňují schopnost
uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby.“ Entita je přitom vymezena jako
všechno to, co je možné individuálně popsat a vzít v úvahu, např. výrobek,
proces, organizaci, systém, osobu.
Jak se tato definice liší od dnešních?
Norma ČSN EN ISO 9000:2006 ve svém čl. 3.1.1 definuje kvalitu jako
"stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik“, přičemž
požadavek je definován toutéž normou jako "potřeba nebo očekávání, které jsou
stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné“.
NahoruProdukt
V každém případě je nutné chápat produkt jako výsledek činností a
procesů, který může mít podobu služby, hardwaru, softwaru, zpracovaných
materiálů, resp. jejich kombinace. Každý z těchto produktů má nějak
specifikované požadavky, ať zákazníkem uvedené či neuvedené, ale předpokládané
nebo dané např. zákonem. Jejich plnění je výsledkem procesů a jejich
řízení.
NahoruČinnost
Procesy směřující k zabezpečování kvality produktu mohou zahrnovat
např. následující činnosti buď jednotlivě, nebo v jakékoli kombinaci:
-
prevenci závad: monitoring klíčových výrobních a montážních
procesů zahrnujících nejdůležitější součásti s přímým vztahem k bezpečnosti
výrobku,
-
zajištění kvality nového výrobku: vyřešení otázky, jak při
použití nové technologie předem zabránit vadám u nových výrobků, a to ještě ve
fázi konstrukce a vývoje (analýza rizik),
-
sběr, přenos a užití informací o kvalitě: vytvoření informační
sítě kvality a vytvoření nástrojů, které ji udrží v aktivním stavu,
-
implementaci, řízení a zlepšování systému řízení kvality:
vyjasnění, co se má dělat a jak se má aplikovat kontrola ve výrobě/službách
(včetně např. testování funkčnosti produktu zákazníkem), provádění hodnocení
konkurenceschopnosti,
-
systémy zajištění vysoce kvalitních výrobků: vytváření systémů,
ve kterých se budou vyrábět kvalitní výrobky ve spolupráci všech oddělení
podniku,
-
zábranu konstrukčních a výrobních chyb: bezchybné procesy a
systémy,
-
vytváření přesných a snadno srozumitelných návodů k použití
(manuálů),
-
udržování a zlepšování výrobních procesů: zdokonalování procesů,
rozšiřování schopnosti detekce problémů, výcvik pracovníků (včetně
externích),
-
zlepšení služeb týkajících se zajišťování kvality: zlepšení a
udržování vysoké bezpečnosti, norem údržby a oprav,
-
udržování výrobních nákladů na minimum: snižování nákladů na
materiál a na zařízení při současném zajištění vyšší kvality a bezpečnosti
výrobku, snížení nákladů na nekvalitní produkty,
-
vývoj technologií pro zlepšení zajišťování kvality: automatizace
kontrolních procesů, posun od kontrol mimo výrobní linku k automatickým
kontrolám během výrobního procesu, aplikace pokrokových technologií, jako je
CAD a CAM do konstrukce výroby,
-
udržování úzkých vztahů s dodavateli a stanovení, řízení
externích procesů.
NahoruŘada norem ISO 9000
Obecně známým a využívaným nástrojem k zabezpečení předpokládaných
požadavků z hlediska kvality je známá řada norem ISO 9000, která dne zahrnuje
normy zřejmé z následujícího obrázku:
Na obrázku je vidět posun od vydání z roku 1994, kdy byly ještě pro
certifikaci využívány 3 normy (ISO 9001, 2 a 3) k dnešnímu 4. vydání (3.
revize). Zatímco posun od pojmu jakost k termínu kvalita zaznamenala již norma ISO 9000:2005 (v ČR pod označením ČSN EN ISO 9000:2006 :
Základní principy a slovník), která doporučuje dávat přednost termínu "kvalita“
(nutno podotknout, že jde o specifický problém v ČR, např. normy EN ISO 9001
nebo DIN EN ISO 9001 používaly termín "quality“ již dříve), v normě ČSN EN ISO
9001 je tento termín používán teprve tzv. "malou“ revizí ČSN EN ISO
9001:2009.
V dalších odstavcích této kapitoly si popíšeme jednotlivé požadavky
normy ČSN EN ISO 9001:2009 včetně porovnání změn a příkladů, jak zapracovat
případné změny do stávajícího (např. i certifikovaného) systému managementu. V
kap. Management procesů v rámci integrovaných systémů managementu pak na různých příkladech ukážeme vazbu mezi
procesy systémů managementu kvality dle uvedené normy a procesy dalších systémů
managementu integrovaným způsobem.
NahoruRekapitulace změn
ISO 9001:2008 nezavádí žádné nové požadavky, pouze vyjasňuje
stávající. Zavádí také změny, které mají za cíl zvýšit soulad s ISO 14001:2004,
zlepšit srozumitelnost normy, usnadnit její používání, dále implementovat
revizi mezitím vydané ISO 9000:2005 a zohlednit nahrazení norem řady ISO 10011
normou ISO 19011. Převážná většina změn se týká doplnění poznámek k jednotlivým
požadavkům a upřesnění textu, které na praktickém významu nic zásadního
nemění.
Norma obsahuje vysvětlivky k překladu některých výrazů, pro něž
nelze nalézt zcela výstižný anglický ekvivalent. V české verzi je doplněna
zajímavá poznámka, která uvádí, že "český text byl přepracován s cílem
zvýšit jeho srozumitelnost. Nový překlad některých termínů a slov nesmí být
důvodem pro vystavení neshody v rámci CA.“
V dalších odstavcích se tedy postupně budeme věnovat jednotlivým
požadavkům nové normy z hlediska procesů a jejich řízení.
Struktura a obsah normy ČSN EN ISO 9001:2009: Systémy
managementu kvality - Požadavky
NahoruStruktura a obsah normy ČSN EN ISO 9001:2009
Obsah normy se oproti předchozí verzi nemění:
-
0 Úvod
-
1 Předmět
-
2 Citované normativní dokumenty
-
3 Termíny a definice
-
4 Systém managementu kvality
-
5 Odpovědnost managementu
-
6 Management zdrojů
-
7 Realizace produktu
-
8 Měření, analýza a zlepšování
-
Příloha A
-
Příloha B
V této části se budeme věnovat jednotlivým dílčím požadavkům na
systémy managementu kvality dle této skupiny norem, a to i s ohledem na blížící
se konec přechodného období, stanoveného mezinárodní organizací ISO na datum
15. 11. 2010. Do tohoto data musí být všechny certifikované systémy managementu
organizací - držitelů certifikátů dle předchozí verze ČSN EN ISO 9001:2001
(resp. ISO 9001:2000) - uvedeny do souladu s novou verzí.
Pozn.: V předchozích kapitolách této příručky jsme se částečně
věnovali některým principům a požadavkům systému managementu kvality. Cílem
této kapitoly je nicméně podat informaci o procesním řízení vycházejícím z
norem řady ISO 9000 uceleně tak, jak na sebe jednotlivé požadavky zejména normy
ISO 9001 navazují, případně porovnat, s jakými dalšími oblastmi souvisejí, aby
mohl jakýkoli pracovník z oblasti managementu porovnat jím uplatňovaný systém
řízení s požadavky zejména normy ISO 9001:2008, popřípadě aktualizovat "svůj“
systém managementu dle této nové normy pro případ recertifikace.
NahoruKAPITOLA 0 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Tato kapitola se v úvodní části zabývá obecně systémem managementu
kvality, popisuje smysl normy ISO a její záměr. Obecně zdůrazňuje, že zavedení
systému managementu kvality by mělo být strategickým rozhodnutím vedení firmy,
neboť může mít (a obvykle skutečně má) v menší či větší míře vliv na chod
celého podniku.
Pozn.: Zavedení tohoto systému nemá vliv na chod podniku jen ve
dvou případech:
-
Firma nezavádí doopravdy systém managementu kvality, ale
vyrábí jakési dokumenty za účelem získání certifikátu. Zavedení je pouze
formální a ve skutečnosti vedení firmy na svém systému nic nemění nebo vůbec
měnit nechce. Zpravidla tato situace vyplývá z neznalosti problematiky.
-
Firma v podstatě uplatňuje zásady managementu kvality, ale
neví o tom. Vedení firmy vychází z jiných obdobných nástrojů řízení, předchozí
zkušenosti či vlastní intuice.
0 je následující:
-
Čl. 0.1 - Obecně
-
Čl. 0.2 - Procesní přístup
-
Čl. 0.3 - Vztah k ISO 9004
-
Čl. 0.4 - Kompatibilita s jinými systémy managementu
Systém řízení kvality v organizaci obecně přináší:
-
zprůhlednění firmy pro zákazníka, vlastníka, vedení i
zaměstnance (všechny zainteresované strany);
-
podstatné zvýšení důvěryhodnosti firmy;
-
porozumění současným a budoucím potřebám zákazníků;
-
plnění požadavků a očekávání zákazníka;
-
zajištění požadované úrovně kvality poskytovaných produktů;
-
neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace a tím úspěch v
konkurenčním boji.
NahoruObecně
Čl. 0.1 - Obecně:
V kontextu normy ISO 9001 je způsob uplatnění procesního řízení
ovlivňován zejména následujícími aspekty:
-
prostředím, ve kterém organizace pracuje, jeho změnami a riziky
spojenými s tímto prostředím (týká se právního vymezení podmínek podnikání
platného v místě sídla/provozoven podniku, dále konkrétních podmínek v lokalitě
dané firmy ve vztahu k zdrojům, konkurenci, možnosti prodat svůj výrobek nebo
službu na vymezeném trhu...);
-
měnícími se potřebami organizace (vize, mise, strategické i
dílčí cíle se vyvíjejí, mění, stejně tak se může měnit personální základna,
vedení a jeho záměry; to vše má vliv na procesy ve firmě);
-
konkrétními cíli firmy (souvisí s oběma předchozími
hledisky);
-
poskytovanými produkty (kvalita poskytovaného produktu se odvíjí
od požadavků, které se ho týkají);
-
používanými procesy (jedná se zejména o stávající fungování
procesů a jejich uzpůsobení požadavkům normy ISO; zde je nutno poznamenat, že
při implementaci požadavků normy nemusí dojít k žádné změně v procesním řízení,
naopak ale může být vhodné procesy uspořádat částečně nebo zcela odlišně od
současného stavu "před“ systém managementu kvality);
-
velikostí a strukturou organizace (větší a složitěji
strukturovaná firma by mohla směřovat ke komplikovanému systému managementu
kvality, nemusí to být ale pravidlem).
Poznámka ve čl. 0.1 dále doplňuje, že není záměrem této normy
stanovovat jednotnou strukturu systémů managementu kvality ani jednotnou
dokumentaci. Pro jednotlivého uživatele by se mohla zdát tato poznámka
nadbytečná, ale porovnáme-li například některé konkrétní příručky kvality více
firem z pera jednoho a téhož poradce, zjistíme často, že se příručky nejen
podobají jedna druhé či jsou takřka totožné, ale (pravděpodobně ze stejného
důvodu) nezjistíme jejich četbou, jakou činnost v jakém oboru vlastně dotyčná
firma provádí. Tato skutečnost, abychom byli objektivní, ovšem může být na
druhou stranu způsobena malým zájmem vedení na spolupráci s dotyčným poradcem
při její tvorbě.
Úvodní kapitola také upřesňuje následující oblasti použití
normy:
-
při posuzování schopnosti organizace plnit požadavky zákazníka,
požadavky zákonů a předpisů aplikovaných na produkt;
-
při posuzování schopnosti organizace plnit své vlastní
požadavky.
Posuzování přitom může být realizováno vlastními zaměstnanci,
pracovníky zákazníka nebo certifikačním orgánem.
NahoruProcesní přístup
Čl. 0.2 - Procesní přístup:
Co znamená pojem "proces“ ve smyslu normy ČSN EN ISO 9001:2009 ?
Čl. 0.2 definuje procesní přístup jako:
-
Činnost nebo soubor činností, které využívají zdroje a jsou
řízeny za účelem přeměny vstupů na výstupy, lze považovat za proces.
-
Využití systému procesů v rámci organizace spolu s identifikací
těchto procesů, jejich vzájemným působením a jejich managementem tak, aby
vytvářely zamýšlený výstup, lze nazývat "procesní přístup“.
Procesní přístup, na jehož základě chápeme činnosti organizace jako
soustavu vzájemně navazujících procesů, souvisí zároveň se systémovým
přístupem, který vychází z poznatku, že všechno souvisí se vším. Další
konkrétní požadavky z hlediska určování procesů v systému managementu kvality
stanovuje např. viz 4.1 normy ČSN EN ISO 9001:2009 .
Příklad mapy procesu realizace obchodní činnosti ukazuje následující
obrázek.
Zjednodušená mapa procesu
Pozn.: Pro lepší představu doplníme k některým komentářům
dalších článků normy ISO konkrétní příklad procesní mapy (procesního
schématu).
NahoruVztah k ISO 9004
Čl. 0.3 Vztah k ISO 9004:
Normy ISO 9001 a ISO 9004 jsou normy pro systémy managementu
kvality, které byly navrženy mezinárodní organizací ISO tak, aby se navzájem
doplňovaly. Mohou být používány samostatně i současně.
Tento článek normy v době jejího vydání (rok 2008) dodával, že právě
probíhá revize ISO 9004, která poskytne návod k dosažení trvalého úspěchu
organizace (ne "jenom“ shody s požadavky). V současné době již tato norma vyšla
(v ČR jako ČSN EN ISO 9004:2010 : Řízení udržitelného úspěchu organizace -
Přístup managementu kvality).
NahoruKompatibilita
Čl. 0.4 Kompatibilita s jinými systémy managementu:
Mezinárodní organizace ISO zde deklaruje, že při vytváření této
normy byl zvážen obsah ISO 14001:2004 za účelem zvýšení kompatibility obou
norem s ohledem na fakt, že využití jejich kombinace je nejčastějším případem
tvorby tzv. integrovaného systému řízení organizacemi nejrůznějšího zaměření.
Kompatibilitu obou norem ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004 přiřazením jednotlivých
článků normy stejného nebo obdobného obsahu ukazuje příloha A (A.1 a A.2).
Více podrobností k problematice integrovaných systémů managementu
včetně konkrétních příkladů aplikace požadavků těchto norem najdete ve čl.
3/3.3 "Management procesů v rámci integrovaných systémů“.
NahoruKAPITOLA 1 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Kapitolou 1 počínaje jsou stanoveny "požadavky“ na systém
managementu kvality. Norma ISO 9001 se někdy označuje s ohledem na tyto
požadavky jako "kriteriální“. K dalším kriteriálním normám patří např.
zmiňovaná ISO 14001, ale řada dalších systémových norem, které zároveň mohou
sloužit jako standard pro ověřování shody třetí stranou a následnou
certifikaci. Normy, které kritéria neobsahují, bývají označovány jako směrnice
(návody) a nejsou určeny k certifikaci (např. ISO 9004, ISO 10006).
1 je následující:
-
Čl. 1.1 - Obecně
-
Čl. 1.2 - Aplikace
NahoruObecně
Čl. 1.1 Obecně:
Obecně se v tomto článku říká, že norma specifikuje požadavky
(neboli kritéria) na systém managementu kvality v následujících případech:
-
Organizace chce (= potřebuje) prokazovat svou schopnost
poskytovat produkt, který splňuje požadavky:
-
zákazníka,
-
zákonů a předpisů.
-
Organizace má v úmyslu zvyšovat spokojenost zákazníka.
K prokázání shody systému (ale i produktu) s příslušnými požadavky
(jako jsou požadavky norem týkajících se kvality, bezpečnosti z hlediska
užívání, ochrany životního prostředí, bezpečnosti informací...) může sloužit
certifikát vydaný důvěryhodnou a nestrannou osobou, ale připouští se i forma
vlastního prohlášení organizace. Nicméně v praxi se forma vlastního prohlášení
příliš nevyužívá, a to zejména z toho důvodu, že zákazníci požadují produkty s
charakteristikami, které splňují jejich potřeby a očekávání, a certifikát
kvality slouží jako důkaz splnění těchto požadavků. Slouží ale i jako důkaz
systematického řízení kvality, neustálého zvyšování kvality produktů, snahy o
zvyšování spokojenosti zákazníků, a to jak plněním jeho požadavků, tak i
příslušných požadavků předpisů jako důkaz důvěryhodnosti a konkurenceschopnosti
firmy. Certifikát kvality zákazníkům zkrátka poskytuje přiměřenou důvěru, že je
systém řízení schopen poskytovat produkty splňující v plné míře jejich
požadavky a očekávání.
NahoruOznačení "produkt“
Ve smyslu normy ISO 9001 se označení "produkt“ týká:
- Hotového (dokončeného) produktu, který je pro zákazníka
určen nebo zákazníkem požadován; základní rozdělení produktu je
následující:
-
hmotný produkt (např. stavba, výlisek, potravina...),
-
nehmotný produkt (služba).
Norma ISO 9000 definuje 4 skupiny typů produktů:
-
služby (např. přeprava),
-
software (např. počítačový program, slovník),
-
hardware (např. mechanická část motoru),
-
zpracované materiály (např. mazivo).
-
Nehotového (nedokončeného) produktu, tj. jakéhokoli
zamýšleného výstupu z procesů realizace produktu (např. polotovar, výrobek před
dokončením).
Čl. 1.2 Aplikace:
Tento článek první kapitoly popisuje možnost použití normy pro
všechny organizace bez ohledu na to, jak jsou velké anebo čím se zabývají; a
také přípustná možná vyloučení některých požadavků normy, a to následujícím
způsobem:
-
Všechny požadavky této mezinárodní normy jsou generické a jsou
aplikovatelné ve všech organizacích bez ohledu na jejich typ, velikost a na
poskytované produkty - tzn. že je norma vhodná pro všechny firmy.
-
V případě, že některé požadavky této mezinárodní normy nemohou
být aplikovány s ohledem na charakter organizace a její produkt, lze zvážit
vyloučení takových požadavků - tzn. že pokud např. firma nepoužívá žádná měřicí
zařízení, nemusí se zabývat požadavkem článku 7.6 normy, a přesto může prokázat
shodu s požadavky normy jako celku a získat certifikát kvality.
Obecně připadají v úvahu následující vyloučení z kapitoly 7:
Vyloučení požadavků jiných kapitol a článků není přípustné, má-li
být systém managementu kvality certifikován. Na druhou stranu, pokud by z
nějakého důvodu vedení firmy chtělo využít pouze některá ustanovení normy, a
například zavést systém managementu dle normy ISO 9001 pouze pro oblast řízení
zdrojů, tak může učinit. Není však možné získat pouze pro tuto část systému
managementu certifikát kvality. Jsou-li učiněna vyloučení, může být systém
certifikován pouze za současného splnění obou těchto předpokladů:
-
Vyloučení se omezují na požadavky kapitoly 7.
-
Vyloučení nemá vliv na schopnost nebo odpovědnost organizace
poskytovat produkt, který je ve shodě se všemi relevantními požadavky včetně
zákonných.
Pozn.: Pokud je vyloučení uplatněno, musí být důvod uveden v
příručce kvality - viz následující příklady 1, 2 a 3.
Organizace aplikuje všechny prvky normy ISO 9001, v příručce
kvality bude následující text:
SYSTÉM MANAGEMENTU KVALITY
Všeobecné požadavky
Systém managementu kvality dokumentovaný v této příručce
kvality (PK) a v souvisejících dokumentech je uspořádán dle normy ČSN EN ISO
9001:2009. Systém managementu kvality se týká všech předmětů podnikání
uvedených v odst. 1 této PK - "Informace o organizaci“. Organizace neuplatnila
žádná povolená vyloučení prvků normy ČSN EN ISO 9001:2009 .
Organizace využila možnosti učinit přípustná vyloučení, v
příručce kvality bude následující text:
SYSTÉM MANAGEMENTU KVALITY
Všeobecné požadavky
V rámci požadavků ČSN EN ISO 9001:2009 uplatňuje společnost s
ohledem na charakter poskytovaných produktů následující vyloučení:
-
Požadavky čl. 7.3 normy - "Návrh a vývoj“. Tento proces a s
ním spojené aktivity organizace neprovádí.
-
Požadavky čl. 7.5.2 normy - "Validace procesů výroby a
poskytování služeb“. Společnost nerealizuje žádné činnosti, jejichž výstup by
nebylo možné měřit a/nebo monitorovat.
QMS je aplikován v rámci celé organizace s výjimkou činností
spojených s externě zajišťovanými službami, které nemají přímý vliv na kvalitu
poskytovaného produktu, tj. např. právní služby, činnosti v oblasti BOZP apod.
Certifikace QMS se týká celé společnosti.
Organizace využila možnosti učinit přípustná vyloučení, v
příručce kvality bude následující text:
7.3 Návrh a vývoj
Společnost KOVO s.r.o. realizuje kusovou výrobu v oblasti
dělení, obrábění a tváření kovů dle specifických požadavků zákazníka, které
jsou předávané zákazníkem formou projektové, příp. výrobní dokumentace.
Společnost sama výrobky nenavrhuje a současně ani nevyvíjí žádné nové výrobní
procesy. Společnost uplatňuje běžné výrobní postupy, které jsou prověřeny
dlouhou praxí a zkušenostmi jejích pracovníků. Z těchto důvodů společnost
požadavky čl. 7.3 normy ČSN EN 9001:2009 neuplatňuje a vyloučila je ze systému
managementu kvality. Toto vyloučení nemá vliv na kvalitu poskytovaných
výrobků.
NahoruKAPITOLA 2 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Tato kapitola odkazuje na tzv. citované normativní dokumenty, na
které se norma v textu místy odvolává. Jedná se pouze o jeden normativní odkaz,
a to na normu ISO 9000:2005: "Systémy managementu kvality - Základní principy a
slovník“ (v ČR vyšla o rok později - ČSN EN ISO 9000:2006 ).
S oblastí systémů managementu kvality ale souvisí samozřejmě celá
řada norem, na které ISO 9001 neodkazuje v této kapitole, ale některé jsou
uvedeny v národní předmluvě - namátkou některé důležité připomeneme (přičemž
ani jedna z nich není určená k certifikaci):
NahoruKAPITOLA 3 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Tato kapitola se nazývá "Termíny a definice“, ale pouze odkazuje na
termíny a definice uvedené v ISO 9000 ( ČSN EN ISO 9000:2006 - Základní principy
a slovník). Norma ISO 9000 obsahuje nejen termíny a definice pojmů, ale také
vysvětlení osmi základních principů systémů managementu kvality (pro
připomenutí - jedná se o princip zaměření na zákazníka, vedení a řízení
zaměstnanců, zapojení zaměstnanců, procesní přístup, systémový přístup,
neustálé zlepšování, přístup k rozhodování zakládající se na faktech, vzájemně
prospěšné dodavatelské vztahy).
Ve smyslu norem řady ISO 9000 je např. definice některých základních
pojmů přibližně následující:
-
Systém: soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
prvků.
-
Systém managementu: systém pro stanovení politiky a cílů a k
dosažení těchto cílů.
-
Systém managementu organizace: může zahrnovat různé systémy
managementu, jako je například systém managementu kvality, environmentu,
bezpečnosti.
-
Systém managementu kvality: systém managementu pro vedení a
řízení organizace, pokud se týče kvality.
-
Proces: soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících
činností, které přeměňují vstupy na výstupy“.
-
Shoda: splnění požadavku ("conformity“ "declaration of
konformity“/Prohlášení o shodě - zde navazuje i oblast posuzování shody výrobků
ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., v pl. zn., o technických požadavcích
na výrobky).
-
Shoda s požadavky normy: splnění všech relevantních požadavků,
důkazem je certifikace.
-
Neshoda: nesplnění požadavku (tj. odchylka od definovaných
parametrů, pracovních postupů, nedodržení technologických postupů, standardů,
norem, právních požadavků).
-
Vada: nesplnění požadavku ve vztahu k zamýšlenému nebo
specifikovanému (např. v návodu, manuálu) použití - viz např. také zákon č.
59/1998 Sb., v pl. zn., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou
výrobku.
NahoruKAPITOLA 4 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Kapitola 4 stanovuje v článcích 4.1 a 4.2 požadavky na systém
managementu kvality v podniku.
4 je následující:
NahoruVšeobecné požadavky
Čl. 4.1 Všeobecné požadavky:
Všeobecně norma ISO požaduje, aby organizace systém managementu
kvality (prostřednictvím vedení, svých zaměstnanců, externích pracovníků,
poradců):
S tímto záměrem organizace musí:
-
v oblasti procesů:
-
určovat procesy potřebné pro systém managementu kvality,
-
stanovit, jak jsou tyto procesy v rámci celé organizace
aplikovány,
-
určovat jejich posloupnost a vzájemné působení,
-
určovat kritéria a metody potřebné pro zajištění:
-
monitorovat tam, kde je to možné, procesy měřit a analyzovat
je,
-
uplatňovat opatření nezbytná pro dosažení plánovaných
výsledků a neustálého zlepšování těchto procesů,
-
v oblasti zdrojů:
NahoruProcesy managementu kvality
Zopakujeme si základní aspekty procesního přístupu v organizaci:
-
Procesy přeměňují vstupy na výstupy.
-
Definování procesů musí být jedinečné pro každou organizaci a
závisí na její strategii, možnostech, zdrojích apod.
-
Rozsah a množství definovaných procesů závisí zejména na
velikosti organizace a jejích podnikatelských činnostech.
-
Z praktického hlediska se procesy často rozdělují na:
-
hlavní, někdy též klíčové nebo realizační - jedná se o
procesy, které přinášejí přidanou hodnotu pro zákazníka (vždy souvisí s
realizací produktu),
-
řídicí, někdy též procesy manažerských činností - jedná se o
procesy, které vytvářejí podmínky a prostředí pro ostatní procesy a
činnosti,
-
procesy poskytování zdrojů - někdy se řadí do podpůrných
procesů,
-
podpůrné - podporují účinné fungování ostatních procesů.
-
Procesy se mohou podle potřeby dále dělit na podprocesy
(subprocesy).
Rozdělení procesů
NahoruJak určovat procesy ve firmě?
Tento požadavek je třeba vyřešit jako jeden z prvních již ve fázi
implementace. Neexistuje přitom normou stanovený způsob, jak má definování
procesů vypadat. V praxi se lze setkat s mnoha způsoby, jak k tomuto požadavku
přistupovat. Některé z nich jsou podrobné a složité, jiné vysloveně jednoduché.
V případě malé organizace s jednoduchou činností bude postačovat jednoduché
schéma a jednoduchý popis, velká organizace nebo organizace realizující
komplikované a složité procesy s množstvím vazeb a požadavků bude pravděpodobně
k problému přistupovat s mnohem většími podrobnostmi.
NahoruModely
Obecně se používají následující modely:
-
Mapa procesů: jedná se o schematické znázornění procesů;
mapa procesů (někdy též procesní mapa) znázorňuje všechny definované procesy
organizace. Při jejím zpracování by se měla zejména zachovat logika procesů a
srozumitelnost pro toho, kdo s dokumentem pracuje (zaměstnanci organizace,
zákazníci, auditoři, další zainteresované strany). Popis procesů, resp. jejich
definování formou procesní mapy jsme si ukázali již např. v čl. 3/3.3 této
příručky.
-
Katalog procesů: dokument, který na jednotlivých
pracovních listech slovním popisem, popřípadě vývojovým diagramem popisuje
jednotlivé procesy včetně všech důležitých atributů nutných pro dosažení shody,
příp. požadovaných systémem managementu kvality. Tato forma dokumentování
procesu je určena především zaměstnancům organizace.
-
Karty procesů: jedná se o obdobu katalogu, kdy na
jednotlivých kartách, přičemž ke každému procesu lze přiřadit jednu kartu,
najdeme popis vstupů, výstupů, činností, souvisejících dokumentů. Příklady
takového popisu procesů jsou zřejmé z následující tabulky.
Karta procesu "Řízení“ (procesy manažerských
činností)
Karta procesu "Návrh a vývoj“ (realizační
procesy)
Z karet je zřejmé nejen to, jaké činnosti s daným procesem
souvisejí, jaké má vstupy a výstupy, ale - a to je výhoda oproti již zmíněným
mapám procesů - i stanovení kritérií pro monitorování procesu ("kritéria měření
procesu)“. Samozřejmě v řadě případů nebude taková karta stačit, ale bude muset
být doplněna směrnicí, pracovním postupem, technologickým postupem, pracovní
instrukcí apod., která blíže specifikuje odpovědnosti, pravomoci, postupy atd.
- viz následující příklad.
Ukázka takového popisu realizačního procesu
Účel
Tato směrnice stanovuje pravidla řízení výrobních procesů ve
firmě KOVO. Určuje zásady řízení těchto procesů v návaznosti na další činnosti,
s kterými vytváří systém splňující požadavky QMS.
Oblast platnosti
Tato směrnice je závazná v rozsahu celé společnosti KOVO
s.r.o.
Definice pojmů
-
Výrobní zakázka - ucelený soubor výrobků zpracovávaný ve
výrobním procesu společně, obvykle bez přerušení, pokrývající jeden požadavek
zákazníka.
-
Manipulační dávka - část výrobní zakázky obsahující takový
počet dílů (výrobků), se kterým lze manipulovat ve výrobním procesu za pomoci
běžných manipulačních prostředků, dávka je předem stanovena. Počet kusů je
předepsán příslušným výrobním příkazem.
Odpovědnosti
Popis procesu
1. Plánování výroby
Po přezkoumání poptávky zákazníka, zpracování nabídky a
přijetí/potvrzení objednávky, případně uzavření smlouvy (viz Pracovní postup PP
č. xx - "Uzavírání smluvních vztahů“), se objednávka stává zakázkou. Evidenci
zakázek vede asistent vedoucího výroby v databázi v elektronické podobě. Každé
zakázce je přiděleno pořadové číslo ve formátu Y/xx, kde xx je pořadové číslo
přijetí zakázky.
Evidence zakázek je dále vedena v SW aplikaci ABC - S3, kde je
možno sledovat realizaci zakázek podle vydaných faktur.
Vzhledem k charakteru výroby ve firmě KOVO s.r.o. jsou pro
jednotlivé zakázky zpracovávány individuální plány. Tyto plány sestavuje
příslušný pověřený pracovník po zhodnocení a posouzení těchto vstupních
údajů:
Kapacitní propočty jsou zpracovávány pověřeným pracovníkem a
zohledňují zejména možnosti strojní kapacity a strojního parku dílny.
Technická výrobní dokumentace musí být zpracovaná, schválená a
vydaná, popř. připravená k vydání.
Organizační příprava obsahuje zajištění:
-
předepsaných pracovišť,
-
příslušných výrobních pomůcek,
-
kvalifikovaného personálu,
-
obslužných činností (manipulační prostředky,
údržba),
-
všech požadavků na kvalitu, event. přípustných odchylek v
provedení.
2. Dokumentování průběhu výrobního procesu
Výrobní proces je dokumentován technickou výrobní
dokumentací.
Platí přitom tyto zásady:
-
Pracovník musí mít vždy k dispozici potřebné technické
podklady ke své práci.
-
Dokumentace je závazná a není dovoleno ji jakýmkoli
způsobem upravovat ani provádět změny neoprávněnými osobami.
-
Použití náhradních materiálů nebo odlišný technologický
postup musejí být doloženy vyřízenou odchylkou, kterou musí schválit vedoucí
výroby.
-
Dokumenty musejí mít předepsané označení platnosti.
Technickou výrobní dokumentaci tvoří:
-
konstrukční výkresy,
-
technologické postupy,
-
technologické návodky.
3. Organizace výrobního procesu
Schéma průběhu výrobní zakázky určuje vedoucí výroby, případně
jím pověřený pracovník na základě požadavku odběratele, a to tak, že určí
pořadí výrobních operací (broušení, drátové řezání).
Hlavní zásady:
-
Všechny činnosti se provádějí předepsaným způsobem.
-
Jednotlivé činnosti procesu jsou dokumentovány, pokud je to
vyžadováno (např. odběratelem).
-
Všechny materiály, polotovary a výrobky jsou označeny
(barvou, vyraženým číslem třídy materiálu).
4. Kvalita ve výrobním procesu
Ověřování a kontrola výrobního procesu se provádí v
následujících stupních podle druhu výroby:
Nástrojárna
-
Samokontrola v průběhu jednotlivých činností každým
pracovníkem.
-
Výstupní kontrola - provádí odběratel (zákazník), kde
výstupem (záznamem o shodě s požadavky) je tzv. měrový protokol, který obdrží
KOVO s.r.o. od odběratele.
Lisovna
-
Mezioperační kontrola pracovníkem podle předpisu v
technologickém postupu; výsledky musejí být předepsaným způsobem
dokumentovány.
-
Samokontrola v průběhu jednotlivých činností každým
pracovníkem.
Kvalita výrobku, resp. shoda se všemi příslušnými požadavky, je
podmíněna dodržováním všech předepsaných úkonů a povinností pracovníků.
5. Údržba pracovišť a výrobních pomůcek
Denní preventivní péče o stroje a zařízení je zajišťována
pracovníky obsluhy těchto strojů dle návodu k obsluze. O těchto činnostech jsou
vedeny zápisy v záznamnících údržby. Záznamníky patří do řízené dokumentace
typu záznamů kvality. Obsluha odpovídá za jejich řádné vedení. Vlastní
provádění údržby a dlouhodobá odborná preventivní péče je prováděna podle
návodu k obsluze a deníku stroje, případně místního provozního bezpečnostního
předpisu.
Výrobní pomůcky v procesu jsou: nástroje, nářadí a speciální
výrobní pomůcky (přípravky) určené pro konkrétní technologickou
operaci.
Měřidla používaná ve výrobním procesu podléhají režimu danému
SŘ č. xx - "Metrologický řád“. Pracovníci jsou povinni dodržovat všechna
pravidla daná tímto řádem.
6. Pokyny a poznámky
Veškerá řídicí interní dokumentace smí být předávána osobám
mimo organizaci KOVO s.r.o. pouze se souhlasem ředitele společnosti.
7. Související dokumentace
NahoruOutsourcing
Oblasti určování procesů se týká další požadavek kapitoly 4, a to je
určení externích procesů.
V případě, že se organizace rozhodne použít pro jakýkoli proces,
který má vliv na shodu produktu s požadavky, externí zdroj (outsourcing), platí
následující požadavky:
-
Organizace musí takovýto proces řídit.
-
Typ a rozsah řízení těchto procesů musí být určen v systému
kvality.
-
Zajištění řízení externích procesů nezbavuje organizaci
odpovědnosti za shodu s požadavky zákazníka, zákonů a předpisů.
-
Typ a rozsah řízení externího procesu může být ovlivněn faktory,
jako jsou:
-
potenciální dopad takového procesu na schopnost organizace
poskytovat produkt shodný s příslušnými požadavky,
-
rozsah, v jakém je sdíleno řízení procesu,
-
schopnost řídit proces v potřebném rozsahu prostřednictvím
požadavků na nákup.
Příklady takovýchto procesů
Příklady způsobu řízení externích procesů:
-
definování postupů a požadavků na externí proces a
prokazatelné seznámení s požadavky pracovníků dodavatele,
-
přejímka dodávaných produktů/činností předepsaným způsobem
kvalifikovaným personálem,
-
kontrola ve výrobě dodavatele,
-
zákaznický audit u dodavatele.
NahoruPožadavky na dokumentaci
Čl. 4.2 Požadavky na dokumentaci:
Dokumentace systému kvality musí dle požadavků normy ISO obecně
zahrnovat:
-
příručku kvality,
-
politiku kvality,
-
cíle kvality,
-
dokumentované postupy a záznamy - "povinné“ ve smyslu normy ISO
9001,
-
dokumenty a záznamy - "nepovinné“, ale určené organizací jako
potřebné k zajištění efektivního plánování, fungování a řízení svých
procesů.
Norma nestanovuje striktně počet těchto dokumentů ani jejich formu.
Obsah je dán obecnými požadavky u povinných dokumentovaných postupů, kterými
jsou:
-
řízení dokumentů (viz čl. 4.2.3 normy),
-
řízení záznamů (viz čl. 4.2.4 normy),
-
interní audit (viz čl. 8.2.2 normy),
-
řízení neshodného produktu (viz čl. 8.3 normy),
-
nápravná opatření (viz čl. 8.5.2 normy),
-
preventivní opatření (viz čl. 8.5.3 normy).
Jeden dokument (jedna směrnice) může přitom obsahovat jeden či více
postupů a naopak. Celkový rozsah dokumentace závisí na:
-
velikosti organizace,
-
druhu činností prováděných organizací,
-
složitosti procesů a jejich vzájemného působení,
-
kompetenci pracovníků.
NahoruÚrovně dokumentace
Obvykle se celá dokumentace rozděluje do 3 hlavních úrovní
(vrstev):
1. úroveň dokumentace:
První úroveň dokumentace je tvořena příručkou kvality (obvykle s
přílohami). Tento dokument je základním předpisem společnosti, který
dokumentuje zavedený systém managementu, politiku a cíle kvality a dále uvádí
základní informace o společnosti, jejích procesech a rozsahu nabízených služeb,
odkazy na dokumentované postupy, další dokumenty a záznamy.
2. úroveň dokumentace:
V této úrovni řízené dokumentace jsou zařazeny směrnice, které mají
přímou návaznost na příručku a obsahují popis hlavních činností/procesů. V
oblasti dokumentů této úrovně se můžeme setkat se směrnicemi, řády,
rozhodnutími, příkazy, pokyny, manuály, technicko-organizačními postupy (TOP),
standardními operačními postupy (SOP) atd. V praxi se ale často stává, že si
organizace stanoví různé typy dokumentů, aniž by to mělo jakýkoli praktický
význam. Tím se dokumentace systému managementu stává zbytečně nepřehledná, a to
někdy i pro její autory. Lze jen doporučit co nejjednodušší strukturu, která
bude přehledná a pochopitelná pro její uživatele.
3. úroveň dokumentace:
Tato úroveň obsahuje dokumenty, na něž je odkazováno z vyšších
úrovní. Jsou zde technologické postupy, formuláře, normy, specifikace, registry
a další dokumenty využívané pro realizaci procesů, obsahující popis dílčích
činností, konkrétní návody nebo důkazy o naplnění požadavků (např. plány
kvality, výrobní dokumentace, záznamy o shodě s požadavky apod.).
Jak už bylo několikrát zmíněno, návod na strukturu a obsah
dokumentace systému kvality lze nalézt v technické zprávě ČSN ISO/TR
10013:2002. V dalším textu si na příkladech ukážeme části některých povinně
dokumentovaných postupů a dalších dokumentů.
NahoruPříručka kvality
V příručce kvality musí být ve smyslu normy ISO uvedeno
následující:
-
obsah použití včetně podrobností o jakýchkoli vyloučeních a
jejich zdůvodnění (viz předchozí komentář k č. 1.2 - Aplikace),
-
dokumentované postupy nebo odkazy na ně,
-
popis a vzájemné vztahy procesů.
Opět není stanoven jednoznačný požadavek na strukturu a úpravu
příručky. Záleží pouze na organizaci, jejích potřebách a celkové struktuře
dokumentace systému kvality, jaké formě dá přednost. Existují tři základní
varianty:
-
Příručka je poměrně obsáhlá a podrobná, s množstvím textu a
obsahuje i povinně dokumentované postupy.
-
Příručka neobsahuje v podstatě žádný souvislý text, ale formou
odkazů se odvolává na jednotlivé další dokumenty, které teprve konkrétní
požadavky popisují.
-
Příručka je kombinací obou předchozích variant.
V každém případě je vždy vhodné zohlednit stávající dokumentaci,
která je organizací používána (pokud vůbec existuje), zvážit rozsah a množství
dokumentů ve vztahu k velikosti a složitosti procesů organizace a myslet i na
budoucí rozvoj systému bez nutnosti měnit většinu dokumentace.
Je zřejmé, že příručka kvality je tedy samostatný dokument, který
deklaruje vztah organizace k systému managementu kvality, popisuje ve stručné
formě naplňování požadavků na systém managementu a odkazuje na další
dokumentované postupy a případně i záznamy. Je vhodné koncipovat příručku
kvality přibližně dle struktury normy ČSN EN ISO 9001:2009 . To usnadní
orientaci jak auditorům při certifikačním auditu, tak případně zákazníkům či
dalším stranám.
NahoruStruktura
NahoruPříručky jakosti
Běžná struktura příručky kvality vypadá následovně:
-
Titulní strana - název a předmět příručky, identifikace
organizace, schvalování, identifikace vydání, účinnost, číslo výtisku.
-
Obsah - názvy kapitol, příloh, příp. stav změn.
-
Úvod - představení organizace, vymezení platnosti, informace o
vlastní příručce.
-
Politika kvality (nemá-li podobu samostatného dokumentu).
-
Pojmy, definice, zkratky použité v příručce.
-
Popis fungování systému managementu kvality v organizaci.
-
Odpovědnost managementu a popis jeho procesů.
-
Management zdrojů.
-
Realizace produktu.
-
Měření, analýza a zlepšování.
-
Přílohy - související dokumenty, příklady, schémata.
Titulní strana, obsah a úvodní části příručky kvality
OBSAH PŘÍRUČKY:
KAPITOLA 1 - PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI
AEC
Stručný popis společnosti
AEC s.r.o. je společnost poskytující služby v oblasti
poradenství, certifikace, vzdělávání a zprostředkování informací a kontaktů
včetně souvisejících služeb převážně pro organizace v rámci systému B2B.
Hlavními produkty jsou komplexní služby v oblasti výstavby systémů kvality,
environmentu, bezpečnosti a dalších dle požadavků nejrůznějších předpisů a
normativních dokumentů včetně zpracování kompletní dokumentace systémů
managementu, technických návodů, analýz, havarijních plánů, průvodní technické
dokumentace výrobků, strojů a zařízení, návodů k obsluze, dokumentace BOZP a
PO, dále externí řízení kvality, environmentu, bezpečnosti formou outsourcingu
a v příslušných oblastech školení a certifikace personálu.
Historie společnosti začala již před jejím založením na jaře
roku 2006 vznikajícím projektem a získáváním zkušeností u zahraničních
společností řadu let před založením. Vlastní historie společnosti se začala
psát na podzim roku 2005, kdy byly podniknuty konkrétní kroky směřující k
jejímu oficiálnímu vzniku:
-
09/2005 - příprava zakladatelských listin, ustavující
jednání,
-
03/2006 - zápis do OR, první zakázky v ČR,
-
10/2006 - získání prvních zakázek v zahraničí,
-
12/2006 - zavedení QMS,
-
03/2007 - ověření funkčnosti systému, nárůst
zakázek,
-
05/2007 - certifikace dle ISO 9001:2000,
-
05/2010 - recertifikace dle ISO 9001:2008.
Většina zaměstnanců firmy pracuje v oboru již desítky let a
stáli u zpracování řady metodik významných společností orgány státní správy
nevyjímaje. Společnost rovněž spolupracuje s významnými certifikačními orgány v
ČR i v zahraničí. Referenční listina je k dispozici na internetových stránkách
nebo na vyžádání ve společnosti.
Plánovaný další rozvoj
V dalším období chce společnost dále rozvíjet rozsah svých
činností a zaměřit se zejména na následující oblasti rozvoje:
V souvislosti s plánovaným rozvojem se proto organizace v roce
2006 rozhodla jako nástroj k prokázání své schopnosti trvale poskytovat
produkty, které naplňují požadavky zákazníka včetně příslušných požadavků
právních předpisů, a dále, vedena snahou zvyšovat jeho spokojenost, uplatnit
požadavky ČSN EN ISO 9001. Shodu s těmito požadavky chce trvale prokazovat
certifikátem shody.
Základní údaje
Název: AEC s.r.o.
Sídlo: Ohradní 1159/65, 140 00 Praha 4
Vnitřní uspořádání a struktura společnosti:
Systém řízení a správy organizace je uspořádán vertikálně v
posloupnosti vrcholové vedení (ředitel) - odborní vedoucí. Základní organizační
schéma je uvedeno v Příloze č. 1 této příručky.
Hlavní oblasti činnosti společnosti
V současnosti jsou předmětem činnosti organizace dle OR
následující služby:
-
reklamní činnost a marketing,
-
příprava a vypracování technických návrhů,
-
překladatelská a tlumočnická činnost,
-
pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích
akcí,
-
testování, měření, analýzy a kontroly,
-
zprostředkování obchodu a služeb,
-
služby v oblasti administrativní správy,
-
činnost podnikatelských, finančních, organizačních a
ekonomických poradců.
Personální a technická základna organizace
Ve výše uvedených oblastech zaměstnává organizace pracovníky s
dlouholetou praxí s dostatečnou odbornou způsobilostí, doložitelnou příslušnými
doklady odborné způsobilosti.
KAPITOLA 2 - NORMATIVNÍ ODKAZY, DEFINICE
POJMŮ, ZKRATKY
Normativní odkazy
Dále uvedené normy se uplatňují v systému managementu kvality
společnosti AEC, který je definovaný touto příručkou kvality. Jejich změny se
promítají do řízené dokumentace a jednotlivých procesů společnosti. To platí i
pro případné další normativní dokumenty, na které se předmětné normy
odvolávají.
V QMS společnosti se uplatňují:
-
ČSN EN ISO 9001:2009 - Systémy managementu kvality -
Požadavky;
-
ČSN EN ISO 19011:2003 - Směrnice pro auditování systémů
managementu jakosti a/nebo systémů environmentálního mamangementu;
-
další normy s přímou souvislostí s realizačními
procesy.
Definice pojmů
Pro účely této příručky kvality platí definice uvedené v
normativních dokumentech dle čl.1 této kapitoly. Dále jsou uvedeny pouze
základní definice nutné pro snadnou orientaci v příručce.
-
Dodavatel - organizace poskytující na základě
smluvního vztahu služby nebo výrobky pro procesy realizované společností
AEC.
-
Kvalita/jakost - stupeň splnění požadavků souborem
inherentních znaků. V podmínkách společnosti AEC je přednostně používán pojem
kvalita, i když je možné používat oba pojmy jako rovnocenné.
-
Pracovníci - zaměstnanci společnosti a externí
pracovníci (např. na ŽL apod.), jejichž činnost má vliv na kvalitu
poskytovaných produktů.
-
Procesy realizační - procesy, které společnost řídí
a realizuje za účelem poskytování služeb.
-
Procesy řídicí - procesy sloužící pro řízení a
zlepšování systému managementu kvality a rozvoje organizace.
-
Produkt - výsledek procesu; ve smyslu QMS
společnosti AEC jde o produkty nehmotné - poskytování služby.
-
Zainteresovaná strana - osoba nebo skupina, která má
zájem na výkonnosti nebo úspěchu organizace, případně která může být dotčena
procesy probíhajícími v organizaci (např. vlastníci, partneři nebo
společnost).
NahoruŘízení dokumentů
Dalším požadavkem kapitoly 4 normy ISO je požadavek na řízení
dokumentů a záznamů potřebných pro systém managementu kvality. Musí být
vytvořen dokumentovaný postup pro:
-
schvalování dokumentů před jejich vydáním (jasné stanovení, kdo
a jak může schválit dokument; např. určení osob, které mají návrh přezkoumat,
důkaz o schválení formou podpisu...);
-
přezkoumávání dokumentů včetně aktualizace a případně
opakovaného schvalování (v jaké periodě, kdo a jak má nebo musí dokument
přezkoumat a stanovit, zda potřebuje změny, a kdo je má provést/navrhnout);
-
zajištění identifikace změn a aktuálního stavu revize (jasné
označení, aby bylo zřejmé, zda používáme platnou dokumentaci, např. č. změny
výkresu, pořadové číslo revize postupu);
-
zajištění dostupnosti v místech používání (papírové výtisky dle
rozdělovníku, řízený přístup na síti...);
-
zajištění trvalé čitelnosti a snadné identifikovatelnosti
(vhodný nosič, označení dokumentu);
-
zajištění identifikace dokumentů externího původu a řízení
jejich distribuce (např. přidělování norem, dokumentace zákazníka...);
-
zabránění neúmyslnému používání zastaralých dokumentů (stažení a
nahrazení již neplatné verze novými).
Požadavek na řízení dokumentů je jedním ze základních "systémových“
požadavků v oblasti systémů managementu kvality, ale týká se rovněž dalších
systémů managementu jako např. EMS (ISO 14001). Obecně je to pak jeden z
předpokladů funkčního řízení jakékoli firmy.
Fakt, že má organizace "řízený výtisk dokumentu“, zjednodušeně
řečeno znamená, že má stanovena (a dodržována) jasná pravidla - vycházející z
výše uvedených - pro nakládání s dokumenty. Jinými slovy že příslušné osoby
vědí, jaký dokument má být na jakém místě používán, že je tento dokument
dostupný pro příslušné pracovníky, kteří ho potřebují, je zřejmá jeho
autorizace, aktuální platnost, stav revize či změn, způsob, jak s ním má být
nakládáno, a také místo a doba uložení po zpracování.
NahoruŘízený výtisk dokumentu
Shrneme-li výše uvedené, pak řízený výtisk dokumentu znamená, že je
to jeden z výtisků dokumentu přidělený na určité místo dle pořadového čísla
rozdělovníku (pravděpodobně v papírové verzi), jasně označený, je
identifikovatelné jeho zařazení do celého systému řízené dokumentace včetně
stavu jeho platnosti a toho, zda je schválen a vydán dle příslušných
pravidel.
Schéma postupu řízení dokumentů zjednodušeně ukazuje následující
obrázek.
Obecný postup řízení dokumentů
Část povinně dokumentovaného postupu - směrnice pro řízení
dokumentů a záznamů
ODPOVĚDNOSTI
NahoruŘízení dokumentů
Řízení dokumentů Odpovědnost za systém řízení a vedení dokumentace má manažer
kvality. Každý pracovník společnosti je odpovědný za to, že používá pouze
řízené dokumenty. Každý pracovník společnosti je povinen v případě zjištění
neshody v řízeném dokumentu na tuto skutečnost upozornit formou podání podnětu.
Každý pracovník společnosti je odpovědný za udržování přidělené řízené
dokumentace ve způsobilém stavu. Je povinen provádět kontroly úplnosti a stavu
přidělené řízené dokumentace a veškeré neshody okamžitě nahlašovat manažeru
kvality.
NahoruŘízení záznamů
Řízení záznamů Odpovědnost za systém řízení a vedení záznamů má manažer
kvality společnosti. Každý pracovník společnosti je odpovědný za to, že používá
pouze aktuální formuláře pro provádění záznamů, pokud jsou stanoveny. Každý
pracovník společnosti je povinen v případě zjištění neshody na tuto skutečnost
upozornit manažera kvality. Každý pracovník společnosti je odpovědný za
udržování vedených záznamů ve způsobilém stavu.
Matice odpovědností:
Legenda: Ř - Ředitel, P - pracovník, O - odpovídá, S -
spolupracuje, V - vykonává
V systému řízení dokumentace jsou zahrnuty dokumenty vytvořené
ve společnosti (tzv. interní dokumentace) a dokumenty získané z externích
zdrojů (tzv. externí dokumentace).
K interním dokumentům patří mj. zejména:
-
příručka kvality (PK),
-
směrnice (SD),
-
formuláře.
K externím dokumentům patří mj. zejména:
-
technické normy a normativní dokumenty,
-
právní předpisy,
-
technologické postupy a další dokumentace
dodavatele,
-
projektová dokumentace dodaná např. zákazníkem.
NahoruSchvalování a vydávání dokumentů
Schvalování a vydávání dokumentů Na základě potřeb, změn, požadavků nebo podnětů pracovníků
společnosti dochází ke zpracování nebo obstarání příslušných dokumentů. O
obstarání externího dokumentu nebo zpracování či provedení aktualizace
interního dokumentu rozhoduje ředitel společnosti na základě doporučení vedení.
Záznam o vydání dokumentu je uveden v příslušném podnětu, pokud je to vhodné.
Jednatel rozhodne o vydání dokumentu, na jehož základě manažer kvality
provede/organizuje vydání dokumentu.
Řízená dokumentace společnosti je vedena v tištěné formě.
Výtisk č. 1 je uložen u manažera kvality a je na něm veden seznam vydaných
řízených výtisků. Tento výtisk obsahuje veškeré provedené aktualizace a
změny.
Každý řízený výtisk je označen symbolem "Řízený
výtisk“.
NahoruDokumenty externího původu
Dokumenty externího původu Manažer kvality provede nebo zajistí provedení:
-
obstarání dokumentu,
-
zařazení dokumentu do příslušné úrovně řízené
dokumentace,
-
identifikaci dokumentu,
-
zápis do registru, pokud je to vhodné (viz katalog
formulářů),
-
v případě vhodnosti archivaci jednoho výtisku,
-
distribuci dokumentů dle potřeby.
Aktuální právní předpisy související s činností společnosti
mají k dispozici pracovníci prostřednictvím externí služby. Základní seznam
právních předpisů je zpracováván pro potřeby společnosti formou registru
právních a jiných požadavků. Seznam je dle potřeby minimálně čtvrtletně
aktualizován. Za aktualizaci odpovídá manažer kvality.
Aktuální informace z oblasti norem a stavu vývoje vědy a
techniky jsou sledovány prostřednictvím ČKAIT, případně formou spolupráce s
externími odbornými subjekty. Za přenos těchto informací do systému managementu
kvality odpovídá ředitel společnosti.
Technologické postupy a další dokumentace dodavatele a dále
projektová dokumentace dodaná např. zákazníkem jsou řízeny v rámci plánování a
realizace zakázky. Za jejich řízení a dodržování odpovídá
stavbyvedoucí.
Interní dokumentypříprava k vydání
Příprava ke schvalování interních dokumentů nebo provádění
revizí stávajících dokumentů se řídí postupem dle dále uvedeného postupového
diagramu:
Seznam dokumentace systému managementu kvality
NahoruŘízení záznamů
S oblastí řízení dokumentů souvisí následující požadavek normy, a to
řízení záznamů. Organizace musí opět vytvořit dokumentovaný postup, který
stanoví potřebná pravidla pro:
-
identifikaci, ukládání,
-
ochranu, vyhledávání, stanovení doby uchovávání,
-
způsob vypořádání (nakládání se záznamy).
NahoruPožadavky
Záznamy musí splňovat současně všechny tři dále uvedené
požadavky:
-
musí být a zůstat trvale čitelné,
-
musí být rychle a snadno identifikovatelné,
-
musí být rychle a snadno vyhledatelné.
Stejně jako povinně dokumentované postupy požaduje norma ČSN EN ISO
9001:2009 tzv. povinné záznamy o kvalitě. Tam, kde jsou požadovány, je vždy
uveden odkaz na čl. 4.2.4.
Požadované (povinné) řízené záznamy dle ISO 9001:2008 včetně
příkladů ukazuje následující přehled.
Je nutné si uvědomit rozdíl mezi dokumentem a záznamem. Dokumentem
může být např. formulář pro záznam kontrol, záznamem je stejný, ale již
vyplněný formulář pro konkrétní výrobek, který slouží jako důkaz o tom, že se
příslušná činnost (v tomto případě stanovená kontrola výrobku) provedla.
Schéma postupu řízení záznamů zjednodušeně ukazuje následující
obrázek.
Obecný postup řízení dokumentů
Seznam záznamů v systému managementu kvality
NahoruKAPITOLA 5 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Kapitola 5 popisuje odpovědnost managementu firmy ve vztahu k
zákazníkům, zaměstnancům, dalším zainteresovaným stranám, systému řízení jeho
vlastní firmy.
5 je následující:
-
Čl. 5.1 - Angažovanost a aktivita managementu
-
Čl. 5.2 - Zaměření na zákazníka
-
Čl. 5.3 - Politika kvality
-
Čl. 5.4 - Plánování
-
Čl. 5.5 - Odpovědnost, pravomoc a komunikace
-
5.5.1 - Odpovědnost a pravomoc
-
5.5.2 - Představitel managementu
-
5.5.3 - Interní komunikace
-
Čl. 5.6 - Přezkoumání systému managementu
NahoruAngažovanost a aktivita managementu
Čl. 5.1 Angažovanost a aktivita managementu:
Norma ISO 9001 po vrcholovém vedení požaduje:
-
angažovanost a aktivitu při vytváření a implementaci systému
kvality,
-
angažovanost a aktivitu při neustálém zvyšování efektivnosti
systému kvality,
-
poskytnutí důkazů o této angažovanosti a aktivitách.
K tomu má vedení využívat:
-
komunikaci v organizaci o tom, že je důležité plnit požadavky
zákazníka stejně jako požadavky zákonů a předpisů,
-
stanovování politiky kvality,
-
zajišťování stanovení cílů kvality,
-
provádění přezkoumání systému kvality,
-
zajišťování dostupnosti zdrojů.
NahoruZaměření na zákazníky
Čl. 5.2 Zaměření na zákazníka:
Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly stanovovány požadavky
zákazníka a aby byly plněny s cílem prokazatelně zvyšovat jeho spokojenost (zde
navazují požadavky čl. 7.2.1 a 8.2.1 této normy). Mezi informační zdroje pro
stanovování požadavků zákazníka patří:
-
zpětná vazba od stávajících zákazníků,
-
marketing (průzkumy trhu, účast na veletrzích a odborných
akcích, kde je příležitost pro jednání s potenciálními a stávajícími zákazníky,
návštěvy obchodních zástupců apod.).
NahoruPolitika kvality
Čl. 5.3 Politika kvality:
Politika kvality může být vydána ve formě součásti (nebo přílohy)
příručky kvality, nebo formou samostatného dokumentu. V každém případě musí
splňovat následující požadavky:
-
musí odpovídat strategickým záměrům,
-
musí zahrnovat závazek vedení plnit požadavky na systém kvality
a jeho neustálé zlepšování,
-
poskytovat rámec pro stanovení a přezkoumání plnění cílů
kvality,
-
musí být vydána, sdělována zaměstnancům a prokazatelně jimi
pochopena,
-
přezkoumávána z hlediska vhodnosti, aktuálnosti.
Příklad textu politiky kvality
NahoruPlánování
Čl. 5.4 Plánování:
Veškeré změny systému managementu kvality a jeho procesy musí být
plánovány a uplatňovány způsobem, který neohrozí jednotnost systému. Požadavky
na zabezpečení kvality musí být současně nedílnou částí plánovacího procesu
společnosti spolu s hospodářskými plány, podnikatelským plánem, včetně
prostředků a zdrojů k jejich zabezpečení. Plánování se současně musí promítat
do konkrétních cílů jednotlivých organizačních útvarů společnosti platných pro
daný kalendářní rok.
Do oblasti plánování požadované normou ISO patří:
NahoruCíle kvality
Ve smyslu normy ISO musí vrcholové vedení stanovit, aby pro
příslušné organizační jednotky a úrovně byly stanoveny cíle kvality včetně cílů
potřebných pro splnění požadavků na produkt. Cíle kvality musí být:
-
měřitelné, konkrétní a musí zohledňovat současné a budoucí
potřeby firmy a trhu,
-
v souladu s politikou kvality,
-
rozpracovány pro jednotlivé organizační úrovně (a naopak, cíle
kvality např. jednotlivých středisek musí být provázány s celkovými cíli
organizace),
-
takové, aby vedly ke zlepšování (ne každý rok zcela stejné),
-
v rámci přezkoumání vedením firmy je průběžně posuzováno plnění
cílů kvality.
Roční cíle kvality, kterými je konkretizována aktuální politika
kvality, může vydat vedení např. prostřednictvím manažera kvality, ve
spolupráci s členy vedení firmy.
Cíle mohou vycházet z analýzy, jakou je např. analýza SWOT. Vztah
mezi výstupy z analýzy a stanovením cílů kvality je zřejmý z následujícího
příkladu.
NahoruPlánování pro systém managementu kvality
Plánování a podle plánů probíhající skutečné realizace zajišťují
splnění požadavků na systém managementu kvality. Vrcholové vedení musí
zajistit, aby:
-
plánování systému kvality bylo prováděno,
-
byla neustále udržována integrita systému, a to i v průběhu
plánování a implementace změn.
Příklady plánování systému kvality:
-
plány kvality: těmi mohou být definovány procesy a rovněž
kontrolní body pro splnění požadavků na kvalitu produktu; podrobnosti zpravidla
uvádějí dokumenty 3. úrovně (např. postupy plánování výroby a průběhu zakázky,
postupy zajištění kvality při výrobě, postupy provádění nedestruktivních a
destruktivních zkoušek apod.);
-
marketingové plány, investiční plány;
-
plány vzdělávání a výcviku;
-
plány údržby a oprav;
-
plány kalibrací.
NahoruOdpovědnost a pravomoc
Čl. 5.5 Odpovědnost, pravomoc, komunikace:
Vrcholové vedení musí zajistit, aby byly v rámci organizace
stanoveny odpovědnosti a pravomoci a sdělovány odpovědnosti a pravomoci. Pro
splnění tohoto požadavku je vhodné např. vypracovat organizační řád
společnosti, který upravuje vnitřní organizaci společnosti, vymezuje vzájemné
vztahy pracovníků a jejich povinnosti, uvádí činnosti jednotlivých
organizačních útvarů, stanovuje odpovědnosti a pravomoci funkcí, které působí v
organizaci.
NahoruPředstavitel managementu
Vrcholové vedení musí jmenovat člena managementu organizace, který
musí mít odpovědnost a pravomoc zahrnující:
-
zpracování, implementování a dodržování všech procesů v rámci
systému managementu kvality, jeho rozvoj;
-
předkládání zpráv vedení o výkonnosti, potřebách a
zlepšování;
-
podporování povědomí o závažnosti plnění požadavků zákazníka v
celé organizaci.
Dále platí:
-
představitel managementu (vedení) může vykonávat souběžně další
funkce, ty ale nesmí zabránit v plnění výše uvedených;
-
představitel vedení může být z pohledu firmy externistou a tuto
činnost vykonávat na základě např. rámcové (mandátní) smlouvy, vždy ale musí
být členem vedení;
-
výše uvedené odpovědnosti musí být vyváženy dostatečnými
pravomocemi;
-
pro tuto funkci musí být také stanoveny kvalifikační
požadavky.
Jmenování představitele může proběhnout formálně formou samostatného
dokumentu, ale i zápisem z porady či uvedením v příručce kvality, jak je zřejmé
z následujících příkladů.
Jmenování představitele formou samostatného dokumentu
Jmenování představitele formou uvedení v příručce
kvality
5.5.2 Představitel managementu
Valná hromada společnosti jmenovala společníka pana Ing. Karla
Nováka představitelem managementu (PM) pro zabezpečení efektivního a účinného
provozování systému managementu kvality a stanovila mu odpovědnosti a pravomoci
k výkonu této funkce nezbytné.
PM má pravomoci k řízení, monitorování, hodnocení a
koordinování procesů systému managementu kvality. Odpovídá za zavedení a
udržování procesů systému. Odpovídá za aktuálnost příručky kvality. Zpracovává,
na základě dílčích podkladů, zprávy pro pravidelné roční přezkoumávání systému
managementu kvality vedením. Je pověřen komunikací se zákazníky a jinými
zainteresovanými stranami a zajišťuje podporu povědomí o jejich požadavcích v
celé firmě.
NahoruInterní komunikace
V oblasti interní komunikace je požadováno následující:
-
vrcholové vedení musí zajistit vytváření příslušných
komunikačních cest v rámci organizace a fungování komunikace týkající se
efektivnosti systému kvality,
-
musí sloužit pro sdělování informací o cílech, požadavcích na
kvalitu, fungování a zlepšování systému kvality.
Vedení musí definovat a následně také uplatňovat efektivní a účinný
proces vnitřní komunikace mezi různými úrovněmi a funkcemi prostřednictvím
např. následujících oblastí:
-
komunikace na pracovištích,
-
pracovní porady vedení včetně zápisů z porad a stanovování úkolů
včetně termínů a odpovědností,
-
nástěnky na pracovištích,
-
elektronická pošta,
-
vnitřní informační systém,
-
schůzky pracovních skupin.
NahoruPřezkoumání vedením
Čl. 5.6 Přezkoumání vedením:
Vrcholové vedení musí obecně v plánovaných intervalech přezkoumávat
systém managementu kvality, aby byla zajištěna jeho vhodnost, přiměřenost a
efektivnost. To zahrnuje i posouzení příležitosti ke zlepšování a potřebu změn
v SMK, včetně politiky a cílů kvality. Záznamy o přezkoumání vedením patří k
povinným záznamům o kvalitě.
Příklad uplatnění tohoto požadavku
5.6 Přezkoumání systému managementu
Valná hromada společnosti provádí v pravidelných intervalech 1x
ročně přezkoumání systému managementu kvality. Zprávu o vývoji, účinnosti a
stavu úrovně systému managementu kvality je povinen předložit ve stanoveném
termínu představitel managementu. Na základě souhrnné zprávy členové vedení
posuzují celkovou úroveň realizovaného systému managementu kvality a
vyhodnocují jeho účinnost. Závěr přezkoumání je uveden v zápisu z jednání valné
hromady společníků.
Součástí přezkoumání musí být tzv. povinné vstupy a povinné výstupy
dále uvedené.
Vstupy pro přezkoumání musí zahrnovat položky:
-
výsledky auditů,
-
zpětná vazba od zákazníka,
-
výkonnost procesů, shoda produktu,
-
stav preventivních a nápravných opatření,
-
následná opatření vyplývající z předchozích přezkoumávání,
-
změny, které by mohly ovlivnit systém managementu kvality,
-
doporučení pro zlepšování.
Výstupy z přezkoumání musí zahrnovat položky:
Všechna rozhodnutí a opatření vztahující se:
-
ke zlepšování efektivnosti systému managementu,
-
ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníka,
-
k potřebám zdrojů.
Pro představu o obsahu přezkoumání uvádí zprávu představitele vedení
následující příklad.
ZPRÁVA O PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU
MANAGEMENTU KVALITY VEDENÍM
Za období: 1. 1. 2009 - 31. 12.
2009
dle
ČSN EN ISO 9001:2009
1 Vstupy pro přezkoumání
1.1 Úvod
Systém managementu kvality (QMS) společnosti dle požadavků
normy ČSN EN ISO 9001:2009 byl přezkoumán na poradě vedením společnosti dne 31.
3. 2010. Zpráva z přezkoumání má 2 části: podkladovou část (odst. 1), a závěr
(odst. 2). Zprávu zpracoval a schválil PV.
Účastníci porady:
1.2 Výsledky interních auditů
V roce 2009 byl proveden 1 interní audit, ze kterého vyplynulo,
že QMS je funkční a nadále udržován ve shodě s příslušnými požadavky. Dále byl
proveden externí (2. dozorový) audit prostřednictvím certifikačního orgánu,
který prokázal rovněž shodu s požadavky normy ISO 9001. Audit plánovaný na
12/2009 byl přesunut do začátku roku 2010.
Počet neshod zjištěných při auditech:
-
audit č. 1/09 (interní): 1x záznam o neshodě,
napraveno,
-
audit č. 2/09 (externí): 0 neshod, 1 potenciál ke zlepšení,
bude realizován vydáním revize dokumentace,
-
audit č. 3/9 (interní): přesunut z důvodu vytíženosti
pracovníků na I. Q roku 2010.
Vývoj v počtu neshod je zřejmý z následující tabulky:
Závěr: Počet neshod nevykazuje zásadní změny, audity
neprokázaly zásadní problémy v QMS. Roční program auditů na rok 2010 vyhovuje
požadavkům společnosti.
1.3 Zpětná vazba od zákazníka
V hodnocení spokojenosti zákazníka bylo pokračováno předáváním
dotazníků spokojenosti a předávacího protokolu u vybraných zakázek. Hodnocení
dosud bez výhrad.
Vývoj v hodnocení spokojenosti je zřejmý z následující
tabulky:
Závěr:
Došlo k mírnému poklesu počtu hodnocených zakázek, i tak nebyla
prokázána nespokojenost či zásadní připomínky a/nebo potenciální neshody.
Nejsou třeba žádná zvláštní opatření.
1.4 Politika kvality, cíle kvality
Politika jakosti byla sestavena v rámci zavádění QMS na podzim
2006, postupně byla doplňována a aktualizována v rámci budování QMS v průběhu
měsíců září - prosinec 2006. Text byl přezkoumán a bylo dohodnuto vydat
revidovanou politiku kvality s ohledem na novou normu ISO 9001:2008, avšak bez
obsahových změn.
Vyhodnocení cílů jakosti 2009: Je možno konstatovat, že
cíle byly splněny na 75 %:
-
upgrade stránek: splněno; nové kolo proběhne v II. Q
2010,
-
implementace požadavků ISO 9001:2008: částečně splněno,
probíhá,
-
získání dalšího pracovníka (obchodní zástupce): splněno,
pro negativní zkušenosti ale byla s tímto pracovníkem po první realizované
zakázce ukončena spolupráce.
Cíle kvality na rok 2010: Včetně popisu termínů a
zodpovědností jsou uvedeny v samostatném dokumentu v příloze, ponechány bez
připomínek.
1.5 Hodnocení dodavatelů
Systém hodnocení dodavatelů je zaveden, seznam stávajících
schválených dodavatelů byl přezkoumán a ponechán ve stávající podobě.
Závěr: Systém hodnocení dodavatelů je funkční, stávající
dodavatelé budou ponecháni beze změn. Aktuální hodnocení za rok 2009 je v
příloze této zprávy.
1.6 Výkonnost procesů a shoda produktu
Hodnocení proběhlo dle ukazatelů uvedených v kartách
procesů.
Závěr: Celkové hodnocení procesů i produktu je i nadále
pozitivní a přiměřené poskytovaným zdrojům. Kritéria pro další období zůstávají
beze změn.
1.7 Stav preventivních opatření a nápravných
opatření
V roce 2009 byly zaznamenány neshody - viz evidence neshod v
příloze; externí stížnost či podnět nebyly podány.
1.8 Stav opatření z předchozího přezkoumání
vedením
V oblasti zlepšování QMS byly přijaty zprávou z předchozího
přezkoumání vedením ze dne 31. 12. 2009 následující úkoly:
-
systematický marketing,
-
zajištění finančních rezerv,
-
další vzdělávání pracovníků,
-
vytvoření jednotné evidence neshod a opatření.
Na úkolech a., b. a c. se stále pracuje, úkol d.
splněn.
1.9 Změny, které by mohly ovlivnit systém managementu
kvality
Systém sledování právních požadavků střediska je řešen formou
přístupu do serverů na internetu. Seznam PP vztahujících se k činnostem
společnosti je aktualizován čtvrtletně a za jeho aktualizaci odpovídá PV. Normy
jsou sledovány prostřednictvím www.unmz.cz . Žádné podstatné
změny nejsou v současné době známy.
1.10 Preventivní opatření a doporučení pro
zlepšování
Z výše doložených analýz vyplývá nutnost preventivních opatření
v oblasti marketingu a finanční stabilizace.
Dále bude pokračovat revize II. a III. vrstvy dokumentace QMS
tak, aby v rámci průběžných změn byly ve všech dokumentech postupně nahrazovány
zastaralé pojmy a odkazy na neplatnou normu ISO 9001:2000.
Zpracoval: PV, 3. 2. 2010
2. Závěr - další plánování QMS
Na základě předložených podkladů a analýz uvedených ve zprávě
(viz odst. 1 této zprávy) byla přijata následující rozhodnutí a opatření
vztahující se k zlepšování efektivnosti QMS a jeho procesů:
2.1 Doporučení pro změnu politiky, cílů nebo přijetí
nových
Pro rok 2010 revidovat politiku jakosti s ohledem na normu ISO
9001:2008.
Pro rok 2010 přijmout navržené cíle kvality.
Odpovídá: PV
Termín: ihned
2.2 Stanovení opatření ke zlepšování QMS
V oblasti zlepšování QMS byly přijaty následující
úkoly:
-
systematický marketing,
-
zajištění finančních rezerv,
-
další vzdělávání pracovníků,
-
dokončení revize II. a III. vrstvy dokumentace QMS.
Odpovídá: ředitel
Termín: 31. 12. 2010
NahoruKAPITOLA 6 normy ČSN EN ISO 9001:2009:
Kapitola 6 se věnuje oblasti poskytování a řízení zdrojů potřebných
pro realizaci jednotlivých procesů v organizaci.
6 je následující:
NahoruPoskytování zdrojů
Čl. 6.1 Poskytování zdrojů:
Obecně je zde požadováno, aby organizace stanovovala a poskytovala
zdroje pro:
-
implementaci (zavádění) systému managementu kvality,
-
udržování systému managementu kvality,
-
neustálé zvyšování efektivnosti systému managementu kvality
a dále pro:
K těmto zdrojům patří dle normy ISO 9001:2008 následující 3
oblasti:
-
pracovníci čili lidské zdroje;
-
vybavení, technika, stroje, zařízení, informační zdroje čili
infrastruktura;
-
budovy, pracoviště, prostorové uspořádání čili pracovní
prostředí.
Vedení společnosti musí identifikovat a zajišťovat dostatečné zdroje
pro naplnění strategie a cílů v oblasti systému managementu kvality a jeho
dalšího zlepšování a zvyšování spokojenosti zákazníků. Uvedené zdroje
představují základní prostředek pro udržení a rozvoj (trvalé zlepšování)
organizace.
Mezi tyto zdroje patří zejména, jak bylo výše zmíněno, kvalifikovaní
pracovníci, infrastruktura, pracovní prostředí a informace nutné pro funkci a
další vývoj předmětné organizace. V neposlední řadě jsou to samozřejmě
finance.
Podkladem pro určování zdrojů v rámci ročního plánování je např. v
kontextu systému managementu kvality zpráva pro přezkoumání vedením a další
související informace převážně ekonomické povahy. Na základě těchto podkladů je
vedením identifikována potřeba zdrojů a možnost jejich naplnění.
NahoruLidské zdroje
Čl. 6.2 Lidské zdroje:
Podle požadavků čl. 6.2.1 normy ISO musí být pracovníci, kteří
provádějí práce ovlivňující shodu s požadavky na produkt, kompetentní na
základě:
-
patřičného vzdělání,
-
dostatečných dovedností,
-
přiměřených zkušeností,
-
dostatečného výcviku.
Ve stejném článku je dále doplněna poznámka, že shoda s požadavky na
produkt může být ovlivněna pracovníky buď přímo, nebo nepřímo. V zásadě lze
tedy říci, že jakýkoli pracovník, který provádí úkoly (byť nikoli na první
pohled zásadní a podstatné z hlediska realizovaného produktu) v systému
managementu kvality, přímo nebo nepřímo tento systém ovlivňuje, a tedy musí být
kompetentní. Příklady pracovníků, kteří provádějí práce ovlivňující shodu s
požadavky na produkt, ukazuje následující tabulka:
Pozn.: Výše uvedený výčet zahrnuje jen minimum příkladů možných
pracovních pozic; tento příklad má sloužit spíše k tomu, abychom si uvědomili,
že i zdánlivě zanedbatelné pozice, resp. pracovníci, mohou mít vliv na produkt
či systém a není vhodné jakoukoli pozici ze systému předem vyloučit s
odůvodněním, že nemá vliv na shodu produktu s příslušnými požadavky.
NahoruStanovení kompetencí
Při stanovování kompetencí pro jednotlivé funkce musí být dodrženy
následující zásady:
-
pro všechny funkce musí být definované odpovědnosti a pravomoci
v systému managementu kvality;
-
pro všechny funkce musí být definované kvalifikační požadavky
odpovídající přiděleným odpovědnostem a pravomocem;
-
na jednotlivé funkce musí být přijímáni pracovníci, kteří jsou
způsobilí na základě požadavků na vzdělání, výcvik, dovednosti a zkušenosti;
nesplňuje-li přijímaný pracovník určité požadavky, může být na tuto pozici
přijat pouze za předpokladu, že je stanoven další postup (plán) na jejich
doplnění dotyčným pracovníkem v přijatelném časovém horizontu (některé pracovní
úkony ale nebude moci např. do doby doplnění kvalifikace vykonávat vůbec!);
-
průkaznost těchto požadavků a jejich naplnění je dána popisy
práce pro jednotlivé pracovní pozice, pracovní smlouvou a platnými osvědčeními
o kvalifikaci, dosažené praxi a vzdělání.
Pozn.: Požadavek na kompetenci pracovníků nestanovuje pouze norma
ISO, ale základní rámec je definován již v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, v pl. zn., § 103 takto:
Odst. (1): Zaměstnavatel je povinen
nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž
náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
NahoruDefinování kompetencí
Možnosti způsobu definování kompetencí:
Kompetence mohou být definovány např. formou katalogu
funkcí/pracovních pozic, ve kterém jsou uvedeny všechny funkce relevantní pro
danou firmu včetně příslušných kvalifikačních požadavků, základních
odpovědností a pravomocí a jehož část je vidět na následujícím příkladu č. 1.
Výhodou takovéhoto způsobu je definování kompetencí jedním dokumentem.
Nevýhodou je pak na druhou stranu fakt, že každá jednotlivá pracovní náplň není
v tomto případě podepsaná vždy příslušným pracovníkem a mohlo by případně
později (např. při neplnění pracovních úkolů dostatečným způsobem) dojít ke
sporu mezi tímto pracovníkem a vedením firmy ohledně toho, zda mu byly nebo
nebyly pracovní povinnosti dostatečným způsobem (a prokazatelně!) sděleny.
Vhodné je tedy i v tomto případě, kdy je použit katalog funkcí, doplnit
jednotlivé popisy pracovních funkcí na každého pracovníka samostatně, což je
vidět na příkladu č. 2.
Katalog funkcí včetně stanovení kvalifikačních požadavků na
ně
Pro výkon této funkce je vyžadováno ukončené vysokoškolské
vzdělání, znalost anglického jazyka, uživatelská znalost práce s PC, především
znalost programů MS Excel a MS Word. Z dalších znalostí jsou to především
znalosti účetní, daňové a právní problematiky a finanční, obchodní a
marketingové strategie. Z osobnostních předpokladů to pak je řídící a
organizační schopnost a komunikativní projev.
Základní body pracovní náplně jsou: odpovědnost za hospodářské
výsledky celé společnosti, řízení po stránce finanční, obchodní i technické s
odpovědností za zpracování kompletní agendy uložené zákonem, odpovědnost za
zpracování a kontrolu finančního a rozvojových plánů společnosti.
Pro výkon této funkce je vyžadováno alespoň středoškolské
vzdělání nebo praxe technického směru se zaměřením nejlépe na elektro
(slaboproud), platné osvědčení o zkoušce z vyhl. č. 50/1978 Sb., § 5, 6; dále
řidičský průkaz skupiny B, uživatelská znalost práce s PC, především znalost
programů MS Excel a MS Word. Je nezbytná základní znalost bezpečnostních
předpisů pro práce prováděné společností.
Základní body tvořící jeho pracovní náplň jsou: dohled nad
průběhem konkrétních prací v rámci zakázky, jednání s pověřenými zástupci
zákazníka, zajišťování inženýrských prací k uvedeným zakázkám, realizace zadané
práce na základě požadavků ředitele.
Pro výkon této funkce je vyžadováno ukončené středoškolské
vzdělání, alespoň 2 roky praxe v oboru, dobrá znalost odborné problematiky,
znalost norem řady ISO 9001, znalost normy ISO 19011. Pracovník musí umět
používat počítač, nutná je znalost programů MS Excel a MS Word. Z osobnostních
předpokladů to pak je schopnost práce v kolektivu, komunikativnost a ochota
vstřebávat nové dovednosti.
Základní body tvořící pracovní náplň jsou: zajištění souladu
QMS s požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2009 , jeho udržování a zlepšování; ve
spolupráci s vedením společnosti zajišťování zdrojů potřebných pro zavedení a
údržbu QMS; řízení a koordinace QMS v jednotlivých organizačních útvarech
společnosti; vytváření podmínek k úspěšné realizaci a zlepšování QMS;
prověřování a vydávání veškeré dokumentace QMS; plánování interních auditů a
jejich zajišťování.
Pro výkon této funkce je vyžadováno ukončené středoškolské
vzdělání, alespoň 2 roky praxe v oboru, dobrá znalost odborné problematiky,
znalost norem řady ISO 9001, výborná znalost normy ISO 19011. Pracovník musí
umět používat počítač, nutná je znalost programů MS Excel a MS Word. Z
osobnostních předpokladů to pak je schopnost práce v kolektivu, komunikativnost
a ochota vstřebávat nové dovednosti.
Základní body tvořící pracovní náplň jsou: plánování a
realizace interních auditů kvality.
Pro výkon této funkce je vyžadováno ukončené středoškolské
vzdělání, alespoň 2 roky praxe v oboru, dobrá znalost odborné problematiky,
rámcová znalost požadavků zákona o metrologii a souvisejících prováděcích
předpisů. Pracovník musí umět používat počítač, nutná je znalost programů MS
Excel a MS Word. Z osobnostních předpokladů to pak je schopnost práce v
kolektivu, komunikativnost a ochota vstřebávat nové dovednosti.
Základní body tvořící pracovní náplň jsou: zabezpečování
metrologického systému ve společnosti v souladu s metrologickým řádem.
Vzorový popis pracovní funkce - karta pracovního místa
NahoruKompetence, výcvik a vědomí závažnosti
Na předchozí požadavek navazuje jeho další konkrétní upřesnění v
oblasti kompetencí, výcviku, školení.
Organizace musí splňovat následující požadavky:
-
určovat nezbytnou kompetenci pro pracovníky, kteří provádějí
práce ovlivňující shodu s požadavky na produkt (viz předchozí příklady
definování kompetencí);
-
podle okolností poskytovat výcvik nebo provádět jiná opatření
pro splnění těchto potřeb (do této oblasti patří plánování školení a dalšího
vzdělávání, praktického zácviku, cvičení apod.);
-
hodnotit efektivnost provedených opatření (např. vyhodnocením
plánu výcviku a školení, ověřováním znalostí pracovníků formou testů, zkoušek,
přezkoušení apod.);
-
zajišťovat, aby si pracovníci byli vědomi závažnosti a
důležitosti svých činností včetně toho, jak přispívají k dosažení cílů kvality
(např. účastí na pravidelných setkáních, poradách, školeních apod.).
O všech těchto oblastech je nutno vytvářet a udržovat vhodné
záznamy. Tyto záznamy by měly obsahovat:
NahoruKopie dokladů o vzdělání
Jedná se o kopii dokladu o ukončeném vzdělání, které pracovník
dosáhl - např. výuční list, maturitní zkoušku, vysokoškolský diplom. Zde je
třeba říci, že někdy panuje značná nechuť v průběhu implementace systému
managementu kvality kopie dokladů od pracovníků získat a založit do
personálních složek. Nicméně je-li součástí kvalifikačních požadavků na určitou
funkci dosažení určitého stupně vzdělání, popř. konkrétního zaměření (např.
střední vzdělání v oboru elektro), pak by měl být v personální složce obsažen
jednoznačný důkaz o tom, že dotyčný pracovník tento požadavek splňuje.
(Připomeňme, že záznamy o vzdělání, výcviku, praxi patří mezi povinné záznamy o
kvalitě!)
NahoruKopie dokladů o odborné způsobilosti
Jedná se např. o svářečský průkaz, vazačský a jeřábnický průkaz,
osvědčení o odborné způsobilosti v prevenci rizik, osvědčení o autorizaci dle
příslušného zákona a řadu dalších. Kromě požadavků na odbornou způsobilost,
kterou stanovuje organizace sama, existují také požadavky na tzv. "zvláštní
odbornou způsobilost“, která vyplývá z konkrétního obecně závazného právního
předpisu, a je tedy třeba tento požadavek splnit i v případech, kdy firma
systém managementu kvality nemá.
Jsou to např. namátkově následující profese:
-
odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (zákon č. 309/2006
Sb.) - tzv. bezpečnostní technik;
-
koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
(zákon č. 309/2006 Sb.);
-
pracovník obsluhy, montáže, údržby, kontroly nebo opravy
vyhrazených technických zařízení (zákon č. 309/2006 Sb., zákon č. 174/1968
Sb. - jedná se o zařízení elektrická, plynová, tlaková a zdvihací);
-
pracovník obsluhy vybraných stavebních strojů (vyhláška č.
77/1965 Sb.);
-
pracovník obsluhy manipulačních vozíků (zákon č. 262/2006
Sb.);
-
topič parních kotlů (vyhláška č. 18/1979 Sb.);
-
pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací, elektrikáři,
elektrikáři pro řízení činností, projektanti elektrických zařízení (vyhláška
č. 50/1978 Sb., § 5 - 8 - pracovníci tzv. znalí, pracovníci pro samostatnou
činnost, pracovníci pro řízení činnosti, pracovníci pro řízení činnosti
prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu);
-
revizní technici elektrických, plynových, tlakových, zdvihacích
zařízení (zákon č. 174/1968 Sb. a příslušná vyhláška);
-
jeřábník, vazač (ČSN ISO 12 480-1) - tzv. jeřábnický průkaz;
-
svářeč (ČSN 05 0705, ČSN EN 287-1,2) - tzv. svářečský
průkaz.
Tento požadavek se obvykle projevuje již v osobním dotazníku, který
uchazeč o pracovní pozici vyplňuje před přijetím, dále jako důkaz mohou sloužit
reference, případně popisy pracovního místa z předchozích zaměstnání.
Výcvikem mohou být různé praktické zkoušky, workshopy, semináře,
dále do této oblasti patří zácvik na pracovišti a záznam o něm, záznam o
zapracování na danou pozici.
Shrneme-li všechny uvedené požadavky, pak by v oblasti lidských
zdrojů organizace zásadně měla:
-
stanovovat kvalifikační požadavky na všechny pracovní
funkce,
-
zpracovávat pro každého pracovníka popis pracovního (funkčního)
místa,
-
jasně specifikovat postup přijímání a zapracování nových
pracovníků,
-
zpracovávat každoročně plán vzdělávání,
-
realizovat naplánovaná školení, výcvik,
-
hodnotit pravidelně efektivitu všech výše uvedených
opatření,
-
přezkoumávat celý proces a dále ho zlepšovat a upravovat dle
potřeby.
Způsob stanovení kvalifikačních požadavků a vzorový popis pracovní
funkce byl uveden na předchozích příkladech. Příklad postupu celého procesu
přijímání a zapracování nových pracovníků včetně jeho ukončení výpovědí je
popsán dále v části směrnice pro řízení lidských zdrojů.
-
Popis procesu
-
Nástup nového pracovníka
-
Harmonogram přijetí
Harmonogram přijetí znázorňuje následující postupový
diagram:
Komentář k procesu přijetí
Během úvodního pohovoru vyhodnotí vedoucí úseku - odborný
pracovník soulad požadavků na obsazovanou pozici s představami uchazeče. Na
základě výsledku stanoví potřebný rozsah doškolení pracovníka, které spolu se
seznámením s náplní práce a s pracovištěm proběhne v rámci zácviku pracovníka
na základě plánu zácviku. Garantem zácviku je sám vedoucí úseku, přičemž pro
jednotlivé specializované činnosti si může vyžádat spolupráci ostatních
zaměstnanců. Doba zácviku nepřesahuje délku zkušební doby.
Kvalifikační požadavky
Kvalifikační požadavky na jednotlivé pracovní pozice jsou
součástí organizačního řádu stejně tak jako rámcové odpovědnosti a pravomoci.
Ty jsou následně součástí pracovní smlouvy.
Evidence pracovníků včetně personálních záznamů probíhá na dvou
úrovních:
-
zákonem požadované náležitosti vede účetní firma (pracovní
smlouva, přihláška a odhláška na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,
evidenční list důchodového pojištění, mzdový list, daňové prohlášení);
-
sekretariát, resp. personalistka eviduje údaje potřebné z
hlediska pracovní náplně (osobní dotazník, kopie pracovní smlouvy, kvalifikační
doklady, plán zácviku, výpis z rejstříku trestů).
Vzorový obsah personální složky (personálních záznamů) je
uveden v odst. 1 .4 této směrnice.
1.2 Vzdělávání a výcvik pracovníků
Na základě měnícího se prostředí, ve kterém se firma pohybuje
(legislativní opatření, požadavky zákazníků), dochází k průběžné aktualizaci
požadavků na kvalifikaci pracovníků. Ředitelé pravidelně (minimálně jedenkrát
ročně) revidují kvalifikační požadavky na jednotlivé funkce (viz organizační
řád) a v závislosti na zjištěných skutečnostech plánují povinné doškolování
pracovníků. Zároveň průběžně probíhá "celopodniková výměna odborných
zkušeností“ realizovaná zpravidla v rámci pravidelných porad. Každý pracovník
je rovněž povinen se v mezích svých možností sebevzdělávat a udržovat si
odpovídající odborný přehled.
Hodnotící zápis - plány školení
Jedenkrát ročně sepíše ředitel pověřený řízením příslušného
úseku (vedoucí úseku) hodnotící zápis o pracovnícím úseku, ve kterém posoudí
připravenost pracovníka pro předpokládané úkoly. Zápis projedná s
pracovníkem.
Z jednání vyplynou poznatky týkající se:
-
skupinových školení dle úseků,
-
individuálních plánů školení jednotlivých
pracovníků,
-
potřeb změny kvalifikace,
-
případných přeřazení pracovníků.
Ředitelé/vedoucí úseku shrnou požadavky do návrhu pro finanční
plán na příští rok. Pokud potřeby neodpovídají předpokládaným finančním
zdrojům, má konečné slovo o rozsahu školení generální ředitel. Školitelé
potřební pro zabezpečení plánů jsou vybíráni přednostně z osvědčených a
schválených dodavatelů (po ukončení školení proběhne vždy slovní hodnocení v
rámci pracovních porad). Pokud je potřeba vybrat nového dodavatele, vychází se
zásadně z nabídky školitelů oficiálně akreditovaných pro daný obor, pokud je to
možné. O samotném výběru rozhoduje mj. rovněž cena školení.
Schválená školení (včetně povinných školení vycházejících např.
z požadavků právních předpisů, jako jsou periodická školení BOZP, PO, vyhl. č.
50/1978 Sb. apod.) jsou sestavována personalistkou společnosti do plánu školení
na další rok.
V této souvislosti personalistka průběžně sleduje platnost již
vydaných dokladů o kvalifikaci (osvědčení, certifikátů apod.), která jednotliví
pracovníci potřebují pro výkon svých funkcí (školení řidičů, osvědčení podle
vyhlášky č. 50/1978 Sb. atd.) a po projednání s vedoucím úseku zařazuje jejich
aktualizaci do plánu školení.
Ukončení pracovního poměru
1.3.1 Ukončení pracovního poměru zaměstnancem
Postup ukončení pracovního poměru znázorňuje následující
schéma.
1.3.2 Ukončení pracovního poměru vedením
Výpovědi dané pracovníkovi vedením musí předcházet tzv. kárné
řízení, tj. alespoň jedno písemné upozornění během posledního půl roku před
rozvázáním pracovního poměru. Pro tento postup je možno využít pracovně právní
poradu s příslušným zápisem. Po dodržení těchto podmínek jednatel předá
pracovníkovi výpověď a další postup odpovídá rozvázání pracovního poměru
pracovníkem.
Bez předchozího kárného řízení lze dát pracovníkovi výpověď pro
hrubé porušení pracovní kázně, vězení, opakovanou absenci (upřesňuje zák. č.
262/2006 Sb., v pl. zn., zákoník práce).
1.4 Vzorový obsah personální složky
Personální složka zaměstnance společnosti by měla minimálně
obsahovat následující dokumenty:
-
pracovní smlouva (včetně popisu pracovního místa);
-
kopie dokladů o ukončeném vzdělání (např. kopie maturitního
vysvědčení, VŠ diplom...);
-
záznam o dosažené předchozí praxi (např. osobní dotazník
při nástupu, životopis.);
-
souhlas k nakládání s os. údaji;
-
karta přidělených osobních ochranných pracovních
prostředků;
-
záznam o vstupní/periodické lékařské preventivní
prohlídce;
-
záznam o vstupním/periodickém školení BOZP, PO (vstupní
školení v den nástupu!);
-
kopie osvědčení o účasti na dalších školeních (např.
vyhláška č. 50/1978, technologické postupy);
-
případná pověření, jmenování... (např. jmenování do funkce
představitele vedení pro kvalitu, metrologa, interního auditora...).
Z výše uvedeného příkladu a popisu požadavků specifikovaných v čl.
6.2.2 normy ISO 9001 je zřejmé, že přijímání a zapracování nových pracovníků má
několik důležitých fází:
-
vstupní pohovor, ověření a pořízení kopií dokladů o předchozí
praxi, vzdělání, další způsobilosti;
-
zařazení na danou pracovní pozici, definování popisu pracovní
funkce;
-
vstupní zaškolení (obecné);
-
zácvik na pracovišti (na danou konkrétní pracovní činnost);
-
ověření ukončení zácviku;
-
zařazení do běžného pracovního režimu.
Vstupní pohovor obvykle probíhá dle potřeb firmy a funkce, na jakou
je pracovník přijímán. Existuje řada metod a doporučení od prostého položení
klíčových otázek až po sofistikované metody, a to někdy i s využitím
profesionálních personálních agentur. Je třeba říci, že norma nestanovuje žádné
konkrétní požadavky na oblast přijímání a zaškolení pracovníků. Pro běžnou
firmu menšího rozsahu stačí, pokud jsou jasně stanovené minimální kvalifikační
požadavky, potenciální pracovník je prokazatelně splňuje, při pohovoru, na
který se dostatečně připravíme (viz např. následující příklad vstupního testu
pro pohovor s uchazečem), prokáže, že je pro nás vhodný, a dále ho pověřený
zaměstnanec v rámci zkušební doby a plánu zácviku sleduje a vyhodnocuje jeho
kompetence. Na konci zkušební doby je pak schopen potvrdit nebo vyvrátit
prokázané způsobilosti.
Část vstupního testu pro pohovor s uchazečem o
zaměstnání
Pro vstupní zaškolení a plán zácviku je vhodné připravit vzorové
formuláře tak, aby splňovaly všechny potřebné náležitosti a abychom na nic
podstatného nezapomněli - viz následující příklad 1 a 2.
Vzor záznamu vstupního školení v oblasti BOZP, PO, požadavků
vnitřních směrnic a systému managementu kvality
ZÁZNAM O VSTUPNÍM ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ
SPOLEČNOSTI
Osnova školení:
-
bezpečnost a ochrana zdraví při práci, bezpečnostní faktory
konkrétního pracoviště;
-
požární ochrana;
-
pracovní náplň;
-
politika kvality a úloha zaměstnance;
-
bezpečnostní politika a úloha zaměstnance;
-
používání a ovládání technického zařízení a vybavení
(telefony, e-mail, internet apod.);
-
organizační záležitosti, organizační schéma a potřebné
organizační dokumenty (včetně řídicí dokumentace systému managementu kvality,
systém managementu kvality);
-
právní a jiné požadavky vztahující se k činnosti
firmy:
-
obecně závazné právní předpisy týkající se
společnosti;
-
činnosti, které mohou mít dopad na BOZP na
pracovišti;
-
potenciální následky BOZP nedodržením stanovených
provozních postupů
-
skutečné nebo potencionální důsledky pracovní činnosti
na BOZP a přínosy zlepšeného osobního chování pro BOZP.
Potvrzuji, že jsem byl/a náležitě seznámen/a s pokyny tohoto
vstupního školení, že jsem vše pochopil/a a že jsem obdržel/a text v
druhopisu.
..........................................
Jméno a
příjmení školitele
(hůlkovým písmem)
..........................................
Jméno
a příjmení nastupujícího pracovníka
Datum narození
.................
..........................................
Podpis
školitele
..........................................
Podpis nastupujícího pracovníka
Datum: .....................
PŘÍLOHA - OSNOVA ŠKOLENÍ
ČÁST A: BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI
PRÁCI
Péče o člověka patří k úkolům stanoveným zákoníkem práce
zejména v § 101 a násl. Bezpečnou práci zajišťují nejen technická a
bezpečnostní zařízení, ale zejména soustavná výchova k bezpečné práci, jež má
omezit tzv. selhání lidského faktoru.
Pracovníci jsou povinni:
-
Nastupovat do zaměstnání vždy duševně tělesně
připraveni.
-
Počínat si při práci tak, aby neohrozili zdraví své ani
svých spolupracovníků, dodržovat předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti při
práci a stanovené pracovní postupy.
-
Při práci vždy myslet na bezpečnost svého jednání a
nepřeceňovat vlastní schopnosti.
-
Neuvádět do chodu stroj nebo zařízení; pokud jste se
nepřesvědčili, že tím neohrozíte život nebo zdraví své či někoho
jiného.
-
Zdržet se prací, pro něž nejsou vyškoleni a které vyžadují
odbornou způsobilost, např. el. zařízení.
-
Zdržet se obsluhy strojů nebo zařízení, pro něž nejsou
zaškoleni, zaučeni ani oprávněni.
-
Účastnit se školení a výcviku pořádaného organizací v zájmu
zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se stanoveným
lékařským prohlídkám.
-
Dodržovat pořádek na pracovišti a vnitropodnikových
komunikacích.
-
Řídit se dopravními značkami a bezpečnostními tabulkami,
které jsou v objektu umístěny, a dbát výstražných značek, varovných signálů a
smluvených znamení.
-
Každý úraz si dát řádně ošetřit a podle možností ihned
požádat vedoucího o sepsání "záznamu o úrazu“.
-
Při zdravotních potížích, nevolnosti ohlásit svůj stav
vedoucímu.
-
Používat při práci ochranné zařízení a předepsané osobní
ochranné pracovní prostředky, chránit je před poškozením a pečovat o jejich
běžnou údržbu.
-
Oznámit ihned vedoucímu nedostatky, závady a jiná rizika,
která by mohla ohrozit bezpečnost a zdraví pracovníků, a podle svých schopností
a vzdělání se podílet na jejich odstranění.
Pracovníkům je zakázáno:
-
Přinášet a požívat alkoholické nápoje, omamné látky a drogy
v pracovní době na pracovišti a na výzvu vedoucího jsou povinní podrobit se
vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu, jiných omamných látek nebo
drog.
-
Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam
nebyli pracovně vysláni nebo je nepovolaným vstup zakázán.
-
Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní kryty, zařízení a
značky.
-
Pracovat bez pověření se strojním, elektrickým a jiným
zařízením, se kterým nejsou obeznámeni.
-
Opravovat a čistit stroje a přístroje za chodu.
-
Rozptylovat jakýmkoliv způsobem pozornost u pracovníků,
především u strojů.
Před započetím každé nové práce si pracovník zajistí u
vedoucího pokyny, jak bezpečně pracovat. Není-li mu to zcela jasné, požádá
vedoucího o vysvětlení. Podat vysvětlení je povinnost vedoucího. Vedoucí
oddělení vybaví pracovníka před příchodem na pracoviště osobními ochrannými
prostředky ke každé práci, která to vyžaduje.
Bezpečnostní předpisy pro pracovníky bez elektrotechnického
vzdělání, kteří jsou odborně označování jako pracovníci seznámení podle
vyhlášky ČÚBP č. 50/1978 Sb.:
Pracovníci seznámení mohou obsluhovat jen elektrická zařízení
malého a nízkého napětí ve smyslu vyhlášky a místních pracovních a
technologických postupů. Jsou povinni dbát provozních a bezpečnostních pokynů,
příkazů, poučení, směrnic a návodů k obsluze, vztahujících se k činnosti na el.
zařízení příslušného druhu napětí.
Pracovníci seznámení přicházejí do styku s el. zařízením nebo
jsou v jeho blízkosti:
Pracovníci seznámení nesmějí:
-
pracovat na nekrytých živých částech el. zařízení pod
napětím;
-
dotýkat se přímo nebo jakýmkoliv předmětem nekrytých živých
částí el. zařízení (netýká se el. zařízení s bezpečným napětím nebo
proudem);
-
při pohybu v blízkosti el. zařízení se přiblížit částí
těla, oděvem nebo předmětem k nekrytým živým částem el. zařízení;
-
zahájit práci dříve, než jim bude odborným pracovníkem
provozovatele el. zařízení předáno vypnuté a zajištěné, o jeho vypnutém stavu
se musí odborný pracovník přesvědčit tak, že na něj sáhne holou rukou;
-
atd.
ČÁST B: SYSTÉM MANAGEMENTU KVALITY
Dokumentace společnosti je dostupná na serveru společnosti - \ server P:ISO anebo u manažera kvality
K dalším opatřením v oblasti lidských zdrojů patří poskytování
přiměřeného výcviku a školení. K tomu je vhodné (a v případě většího počtu
pracovníků a více požadavků z hlediska odborné způsobilosti, např. v počtu nad
10 - 15, dokonce nezbytné) stanovovat plán školení. K tomu lze využít v lepším
případě informační systém (databázi), pokud ve firmě pro oblast personalistiky
takový systém existuje, ale může postačit i obyčejná tabulka, jejíž příklad pro
ilustraci uvádíme.
Plán vzdělávání a výcviku
Rámcový přehled plánovaných školení ve společnosti ABC na rok
2010:
Další příklad plánu školení, kde je uvedena navíc i periodicita
školení a jmenovitě konkrétní pracovníci
Další fází procesu je samozřejmě realizace naplánovaných školení a
výcviku a uchování s tím spojených záznamů jako důkazu o splnění povinnosti.
Rozsah záznamů se může lišit podle druhu školení, minimem je vždy potvrzená
prezenční listina, ale např. pro oblast BOZP by měly záznamy, aby byly
dostatečně průkazné, obsahovat:
-
prezenční listinu včetně: data a místa konání, délky konání,
osnovy školení, podpisů lektora, podpisů zúčastněných;
-
doklad o odborné způsobilosti lektora (školitele);
-
záznam o ověření účinnosti (např. testem);
-
záznam o opětovném školení těch pracovníků v těch oblastech, kde
při ověření znalostí neuspěli (tj. neprokázali dostatečné nabyté znalosti).
Poslední fází procesu řízení lidských zdrojů je hodnocení efektivity
všech výše uvedených opatření za účelem přezkoumání a dalšího zlepšování.
Hodnocení efektivity může probíhat v dílčích etapách nebo
jednorázově. Dále jsou pro představu uvedeny některé možnosti hodnocení.
NahoruHodnocení jednotlivých školení
Hodnocení každého jednotlivého školení jeho účastníky, a to i s
využitím např. dotazníku k hodnocení - viz příklad:
NahoruHodnocení celkového plánu školení
Vyhodnocení splnění plánu personalistou nebo jiným pověřeným
pracovníkem např. za období 1/4, 1/2, popř. celý rok. Výsledkem by mělo být
konstatování, zda je plán splněn na 100 %, popřípadě jaká školení nebyla
realizována, z jakého důvodu, jaké může mít tato situace případně dopady na
bezchybnou činnost firmy a jaká jsou nutná další opatření (např. převedení
nerealizovaných školení do plánu na příští rok, okamžitá náhradanutné zejména v
případě zvláštní odborné způsobilosti nebo zrušení položky v plánu pro
"nadbytečnost“...).
NahoruHodnocení celkové oblasti řízení lidských zdrojů
Lze spojit jako samostatný bod např. v přezkoumání systému
managementu vedením - viz pro příklad část takové zprávy z přezkoumání:
NahoruInfrastruktura
Čl. 6.3 Infrastruktura:
Další samostatnou oblastí, která souvisí se zdroji potřebnými pro
oblast systému managementu kvality, je infrastruktura. Organizace musí v
souladu s ustanovením tohoto článku určovat, poskytovat a udržovat
infrastrukturu potřebnou pro dosažení shody s požadavky na produkt. Jak už bylo
zmíněno, infrastruktura může podle potřeby zahrnovat:
-
budovy, pracovní prostory a technické vybavení;
-
zařízení pro procesy;
-
podpůrné služby (např. přepravu, komunikační nebo informační
systémy).
Infrastruktura a její potřeba je zpravidla obsažena v nějaké podobě
již v cílech kvality, dále v dokumentech pro řízení procesů a v plánech kvality
týkajících se konkrétních výrobků a činností. Z hlediska zdrojů je řešena v
konkrétních výstupech z přezkoumání vedením (část týkající se "opatření ke
zlepšování týkající se zdrojů“), a samozřejmě v investičních plánech, popřípadě
strategických plánech společnosti. Technické vybavení by mělo podléhat
pravidelné údržbě, popřípadě servisu dle plánu údržby. I když dle výkladu
tohoto ustanovení mezinárodní organizací pro normalizaci ISO prostřednictvím
technické komise TNK 176 nejsou záznamy o údržbě povinnými záznamy o kvalitě
(ani článek 6.3 neobsahuje odkaz na povinně řízené záznamy ve smyslu článku
4.2.4 normy ISO 901:2008), tento požadavek vyplývá z řady právních předpisů
počínaje zákoníkem práce. Některé podstatné části souvisejících právních
předpisů jsou uvedeny dále:
Základní zákonná povinnost je dána, jak již bylo řečeno, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v pl. zn.:
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická
zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány.
Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a
nářadí musí být:
-
vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví
zaměstnanců,
-
vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni
zejména nepohodlné pracovní pozici a nežádoucím účinkům hluku a
vibrací,
-
pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a
revidovány.
Na zákoník práce v této oblasti navazuje řada dalších předpisů,
např. nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na
pracoviště a pracovní prostředí:
§ 3: Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:
-
stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí,
termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně
pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení,
doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové
faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních
prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek
či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,
-
dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v
písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,
-
aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v
písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení
získávaná například ze snímačů a čidel byly vedeny způsobem, který umožní
uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické
podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní
činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší
požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí:
§ 4 odst. (1): Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před
uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce.
Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k
dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení dle § 4 NV č. 378/2001 Sb.
zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná
kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném
místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní
předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost
následných kontrol jinak.
Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu
zařízení.
Termíny kontrol a revizí jsou stanoveny dle konkrétního zařízení
a konkrétního předpisu.
Z novějších předpisů např. nařízení vlády č. 176/2008 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky na strojní zařízení (uvedená v příloze č. 2.
čl.):
Každé strojní zařízení musí být opatřeno návodem k použití, který
obsahuje mj. alespoň informace o údržbě (servisu a opravě), v případě potřeby
pokyny pro výcvik.
K důležitým prostředkům pro dosažení infrastruktury dostatečně
vhodné z hlediska systému managementu kvality i požadavků právních předpisů
např. patří:
-
plán investic, rozvoje,
-
evidence (stanovení) infrastruktury,
-
plán oprav, údržby, kontrol a revizí,
-
záznamy o opravách, kontrolách,
-
záznamy o revizích (revizní karty, revizní zprávy),
-
záznamy z přezkoumání systému managementu vedením včetně
navazujících opatření ke zlepšování.
Příklady některých z těchto dokumentů uvádíme dále.
Stanovení infrastruktury
STANOVENÍ INFRASTRUKTURY SPOLEČNOSTI
ABC
V naší společnosti je stanovena následující
infrastruktura:
1) Budovy, prostory
Společnost sídlí v Praze 9 (sídlo), provozovna je v Hostivici u
Prahy. Veškeré prostory jsou v pronájmu, žádné výrobní ani jiné prostory
společnost nevlastní. Smlouvy o nájmu jsou uloženy u jednatele společnosti,
smlouvy o nájmu řeší veškeré právní náležitosti včetně revize elektroinstalací,
hromosvodů, úklidu, odvozu odpadů. Hlavní součástí sídla i provozoven je
především administrativní zázemí firmy, které svým rozsahem plně vyhovuje daným
potřebám. V průběhu letošního roku by měla být infrastruktura rozšířena o sklad
výrobků (stavebnin).
2) Dopravní prostředky
Firma ABC s.r.o. má k dispozici níže uvedené dopravní
prostředky pro zajištění vlastní potřeby při výrobně-stavební činnosti. Osobní
auta jsou na firmě používány k zajištění organizace stavebních prací a služeb
THP pracovníky naší firmy.
Nákladní vozidla: ABC 12-34-56
Osobní vozidla: SHK 34-56-78
Technický stav vozidel je uspokojivý, za údržbu odpovídají
uživatelé dopravních prostředků.
3) Strojní vybavení
Pro účel výroby vlastní společnost několik mechanických a
elektrických zařízení, spotřebičů a ručního nářadí:
3.1 - Ruční nářadí:
-
pila BOSCH,
-
AKU vrtačka,
-
kotoučová pila.
3.2 - Elektrické spotřebiče:
-
vybavení kuchyňky (rychlovarná konvice, lednička,
mikrovlnka, větrák),
-
vybavení kanceláří (výpočetní technika, větráky).
Technický stav strojního vybavení je uspokojivý, nevyhne se
však provozem vynuceným opravám a rovněž strojní vybavení bude postupně
doplňováno a obnovováno.
Opatření: Je nutno zpracovat plán údržby a revizí EZ, objednat
revizního technika elektrických zařízení a zajistit zpracování karet (revizní
zprávy).
Termín: ihned
Odpovídá: vedoucí výroby
4) Hardware, software
Administrativní a techničtí pracovníci naší firmy mají k
dispozici PC, které jsou vybaveny příslušnými programy. Je vedena evidence
licencí u správce sítě.
Software - textové editory Microsoft WORD, tabulkový procesor -
Microsoft EXCEL. Technický stav HW lze označit jako vyhovující pro danou
výrobně-administrativní činnost. Veškerá servisní činnost je zajištěna smluvně,
dodavatelským způsobem.
5) Podpůrná činnost
Profese vlastní - montážní činnosti naší firmy je zajišťována
profesemi vlastní kapacity i dodavatelským způsobem.
Materiál - potřebný stavební materiál pro naši činnost je
zajišťován od příslušných dodavatelů. Ti jsou mj. hodnoceni i analýzou
dodavatelů.
Firma do budoucna neuvažuje o rozšíření vlastních, stávajících
profesí a bude nadále využívat cizí infrastruktury. I v dopravě materiálu na
stavbu využívá firma částečně infrastrukturu těchto dodavatelů. Současný stav
podpůrné činnosti vyhovuje; firma v této oblasti nezvažuje žádné
úpravy.
Zpracoval: .......................
V Hostivici, dne .......................
***
Plán údržby na konkrétní zařízení
Pozn.: Při stanovování plánu údržby je třeba vyjít z návodu k
obsluze (průvodní technické dokumentace), případně místního provozního
bezpečnostního předpisu.
Čl. 6.4 Pracovní prostředí:
K poslední části zdrojů nezbytných pro dosažení shody na produkt a
celého systému managementu kvality patří pracovní prostředí. Pro organizaci,
resp. její vedení, to znamená:
Termín "pracovní prostředí“ se dle normy ISO 9001 vztahuje k
podmínkám, za kterých je práce vykonávána. Tyto podmínky zahrnují:
-
fyzikální podmínky,
-
podmínky prostředí,
-
další faktory (hluk, vibrace, teplota, vlhkost, osvětlení nebo
počasí, další rizikové faktory pracovních podmínek).
Vedení společnosti zajišťuje vhodné pracovní prostředí potřebné pro
dosažení shody s požadavky na produkt zejména prostřednictvím investičních
plánů a rovněž dodržováním požadavků z hlediska BOZP a PO. Fyzikální a další
faktory na pracovišti musí být vedením společnosti posouzeny na základě
identifikace vhodných podmínek pro umístění a organizování pracovního prostoru,
v administrativních prostorách s ohledem na ergonomii, teplotu a osvětlení, ve
výrobních prostorách s ohledem na ergonomii, teplotu, hluk, vibrace, osvětlení,
vlhkost apod. na základě požadavků zákonů a předpisů, svých osobních
zkušeností, zkušeností a požadavků dotčených pracovníků, doporučení dodavatelů
a výrobců a finančních možností. Tam, kde to povaha činnosti vyžaduje (např.
zkušební laboratoř), musí být pracovní prostředí monitorováno a řízeno. Do této
oblasti patří např. rovněž kontrolovaná pásma - viz požadavek zákona č.
309/2006 Sb., zákon o bezpečnosti práce, v pl. zn.:
§ 7 Rizikové faktory…