Systém managementu měřicích zařízení v podniku

8.2.5

Systém managementu měřicích zařízení v podniku

Ing. Petr Koška, Ph.D.

Vytváření systémů managementu kvality ve smyslu požadavků normy ISO 9001:2008 v organizacích používajících měřicí zařízení klade zvýšené požadavky na kvalifikaci pracovníků v oblasti metrologie. Metrologické činnosti, správné postupy zkoušení a provádění měření, potřeba návaznosti výsledků měření jsou podmínkou nutnou (nikoli postačující) pro procesy zabezpečování kvality v podniku. Jak už ale bylo řečeno, jedná se nejen o požadavky v souvislosti s ISO 9001, ale i o požadavky dodavatelsko-odběratelských vztahů a požadavky na zabezpečování kvality produktů obecně.

Shrňme si, jaké jsou tedy požadavky nejen revidované normy ISO 9001:2008 z hlediska zabezpečení kvality, ale i dalších systémových norem (zejména v oblasti BOZP a ochrany životního prostředí) na úroveň metrologie v organizaci:

 NahoruPožadavky na úroveň metrologie v organizaci

1. součástí všeobecných požadavků na systém managementu kvality je monitorovat, tam, kde je to možné, měřit... procesy (čl. 4.1 písm. e) normy ISO 9001:2008);

2. součástí plánování realizace produktu je požadavek na naplánování a vytvoření procesů při ověřování, validaci, měření, kontrole a zkoušení specifických pro výrobek, případně službu (čl. 7.1 písm. c) normy ISO 9001:2008);

3. součástí řízení výroby a poskytování služeb je nutnost zajištění dostupnosti a používání vhodného monitorovacího a měřicího zařízení a vlastní implementace monitorování a měření (čl. 7.5.1 písm. d) a e) normy ISO 9001:2008);

4. vlastní požadavky na řízení monitorovacího a měřicího zařízení jsou obsaženy v čl. 7.6 normy ISO 9001:2008 a zahrnují podle potřeby (tj. v případě, kdy organizace potřebuje provádět monitorování a měření jako důkaz o shodě se specifikovanými požadavky na procesy a produkty a potřebuje zajistit platné výsledky) identifikaci, kalibraci, ověřování, nastavení a další opatření včetně pořizování a udržování záznamů;

5. v případě systému environmentálního managementu musí organizace vytvořit, zavést a udržovat postupy pravidelného monitorování a měření klíčových znaků provozu, které mohou mít významný environmentální dopad a rovněž zajistit, aby bylo k tomu účelu používáno a udržováno monitorovací a měřicí zařízení, které je kalibrované nebo ověřené a musí uchovávat související záznamy (čl. 4.5.1 normy ISO 14001:2004) - zde např. měření emisí, měření kvality vypouštěných odpadních vod;

6. příloha A ještě dále rozvíjí požadavky na řízení měřicích zařízení o doporučení zajistit jejich kalibraci nebo ověřování nebo ověření podle etalonů navázaných na mezinárodní nebo státní etalony v určených intervalech nebo předpoužitím v případech, kdy je nezbytné mít validní výsledky; jestliže takové etalony neexistují, má se zaznamenat základ použitý pro kalibraci (příloha A 5.1 normy ISO 14001:2004);

7. v oblasti systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se jedná o požadavek na vytvoření, implementaci a udržování postupů pravidelného monitorování a měření výkonnosti v oblasti BOZP, což zahrnuje jak kvalitativní, tak kvantitativní měření přiměřená potřebám organizace (čl. 4.5.1 normy ČSN OHSAS 18001:2008 ) - zde např. měření hluku, vibrací, měření el. veličin jako součást revizí elektrických spotřebičů, el. zařízení;

8. v témž článku je pak doplněn požadavek na zabezpečení postupů kalibrace a údržby měřicího zařízení, pokud je to vhodné.

Z hlediska managementu procesů je základem kvalita produktu, vezmeme tedy požadavky normy ISO 9001 jako základ, ze kterého lze (ve smyslu řízení monitorovacích a měřicích zařízení) vycházet i v dalších případech.

Požadavky na řízení monitorovacího a měřicího zařízení

Požadavky na řízení monitorovacího a měřicího zařízení ve smyslu normy ISO 9001:

• Organizace musí určovat monitorování a měření, které bude prováděno, a monitorovací a měřicí zařízení potřebná pro poskytnutí důkazu o shodě produktu se stanovenými požadavky.

• Organizace musí stanovovat procesy, které zajistí, že monitorování a měření může být prováděno a že je prováděno způsobem, který je v souladu s požadavky na monitorování a měření.

• Měřicí zařízení je třeba udržovat, což zahrnuje podle potřeby:

  • kalibraci nebo ověření nebo obojí ve specifikovaných intervalech nebo předpoužitím podle etalonů navázaných na národní nebo mezinárodní etalony; v případě, že takové etalony neexistují, musí se základ použitý pro kalibraci nebo ověřování zaznamenat,

  • justování (nastavení) nebo opakované justování,

  • zajištění identifikace tak, aby bylo možné určit stav kalibrace,

  • zabezpečení proti seřízením, které by narušilo platnost kalibrace,

  • ochranu předpoškozením, znehodnocením v průběhu manipulace, údržby a skladování.

• V případě, že se zjistí, že zařízení neodpovídá požadavkům, posouzení předchozích výsledků měření a zaznamenání jejich platnosti.

• U takového zařízení a dotčené produkce se musí přijmout dostatečné opatření.

• O výsledcích kalibrace a ověřování se musí vytvářet a udržovat záznamy.

Celý proces řízení měřicích zařízení v podniku ukazuje následující schéma:

Protože si řada pracovníků firem (často dokonce těch, které jsou držiteli certifikátu kvality a používají měřicí zařízení, nebo nemají certifikovaný systém dle ISO 9001, ale například používají váhy v obchodním styku) pletou pojem kalibrace s pojmem ověřování a nechápou zcela význam těchto úkonů, připomeňme si jejich cíl, smysl a pravidla.

 NahoruKalibrace měřidel

Kalibrace měřidel

Kalibrace je soubor operací, kterými se za specifikovaných podmínek stanovuje vztah mezi hodnotami veličin indikovanými měřidlem nebo měřicím systémem, nebo hodnotami příslušejícími ztělesněné míře nebo referenčnímu materiálu a odpovídajícími hodnotami realizovanými etalony. Jedná se o soubor úkonů, které dávají za určených podmínek závislost mezi měřicím přístrojem a mezi příslušnými známými hodnotami měřené veličiny. Jinými slovy se jedná o soubor operací, kterými se metrologické vlastnosti měřidla porovnávají s měřidlem metrologicky navázaným, zpravidla s etalonem organizace, jiné kalibrační laboratoře nebo etalonem ČMI.

Výsledky kalibrace jsou zaznamenávány v dokumentu; který se nazývá kalibrační list. Požadavky na kalibrační listy jsou uvedeny v dokumentech EAL R1 - Požadavky týkající se kalibračních listů vydávaných akreditovanými kalibračními laboratořemi (kalibrace na rozdíl od ověřování nekončí opatřením plomby nebo značky).

 NahoruKalibrační postupy

Kalibrační postupy

Kalibrační postup je jedním z důležitých předpokladů dobré metrologické práce kalibrační laboratoře, dokladující, jakými metodami a prostředky je vlastní kalibrace měřidel prováděna. Kalibrační postup je předpis, který obsahuje souhrn činností při kalibraci měřidel a slouží jako návod pro práci zaměstnanců v kalibrační laboratoři.

Vzhledem k významnému a širokému použití je nutné, aby každý kalibrační postup byl:

• úplný - musí obsahovat potřebné údaje,

• správný - bez chyb a nesprávných údajů,

• srozumitelný - obsah musí být jednoznačný, aby nevznikaly pochybnosti o významu jednotlivých údajů a pojmů, zvláště při používání zkratek,

• účelný - musí určovat optimální podmínky pro co nejefektivnější průběh kalibrace s minimálními náklady a pracností,

• validovaný - musí být potvrzena a uznána platnost postupu v případě že se nejedná o postup normalizovaný,

• stručný - v textové části uvádět pouze nezbytné a důležité údaje potřebné ke kalibraci měřidel s použitím správných technických termínů,

• přehledný - čitelný a vhodně upravený.

 NahoruOvěřování měřidel

Ověřování měřidel

Ověřování je soubor operací skládající se ze zkoušky a opatření značkou a/nebo z vystavení ověřovacího listu, kterým se konstatuje a potvrzuje, že měřidlo odpovídá předepsaným požadavkům. Ověřením měřidla se potvrzuje, že měřidlo má požadované metrologické vlastnosti a že odpovídá ustanovením právních předpisů, technických norem i dalších technických předpisů, popřípadě schválenému typu. O ověření vydá metrologický orgán ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou.

U stanovených měřidel určených pro obchodní styk, u nichž se v souladu s metodikou ověřování nevystavuje ověřovací list, je dokladem umístění úřední značky na měřidle. Na žádost zákazníka se připouští možnost vystavení zvláštního dokumentu formou "potvrzení o ověření stanoveného měřidla“. Zde nejsou uváděny výsledky měření, ale konstatuje se shoda parametrů s příslušnou specifikací.

Shrneme-li a porovnáme-li výše uvedené, pak zjednodušeně řečeno:

Kalibrace je soubor činností, kterými se za daných podmínek stanoví vztah mezi hodnotami veličiny naměřenými měřicím přístrojem a odpovídajícími hodnotami realizovanými etalonem. Cílem je zjistit, jestli měříme s požadovanou přesností.

V odlišném režimu, jehož součástí ovšem kalibrace je také, se provádí ověřování stanovených měřidel. Ověřením se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Ověřené měřidlo opatří ČMI úřední značkou nebo vydá ověřovací list. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.

Ověření stanoveného měřidla je podle zákona o metrologii oprávněn provést Český metrologický institut a v případě některých druhů stanovených měřidel i subjekt autorizovaný podle § 16 zákona o metrologii jako autorizované metrologické středisko (takové subjekty mají přesně specifikován rozsah autorizované činnosti). Cílem je zjistit, jestli měříme to, co máme, způsobem, jaký je stanoven, s maximální dovolenou odchylkou.

Kalibrace a ověření vycházejí prakticky ze stejných postupů. Rozdíl spočívá v tom, že při ověření se zkoumá shoda metrologických vlastnosti těchto měřidel s úředně stanovenými požadavky, zejména s maximálními dovolenými chybami. Při kalibraci se kvantitativně zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou etalonem.

Výše uvedené požadavky na procesy související s řízením měřicích zařízení a metrologií obecně obvykle bývají stanoveny ve vnitřní směrnici, tzv. metrologickém řádu.

 NahoruMetrologický řád podniku

Metrologický řád podniku

Metrologický řád je jeden z hlavních řídících dokumentů společnosti. Je vhodné jej vytvořit jak pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, tak pro právnické osoby (subjekty). Zabývá se metrologií v podniku. Účelem je vytvořit podmínky k soustavnému zajištění kvality v daném oboru, jednotnosti a správnosti měření a jeho dodržování. Zajišťuje požadovanou návaznost měřidel od nejvyššího etalonu až po pracovní měřidla. Vymezuje práva, povinnosti a odpovědnosti jednotlivých útvarů ve společnosti. Je závaznou normou pro řízení v oblasti metrologie pro všechny pracovníky společnosti.

Organizace pro své potřeby využívá pouze několika měřidel. Jedná se (pro zjednodušení) pouze o měřidla:

• teploměr/vlhkoměr: měřidlo pracovní, podléhá kalibraci u akreditované kalibrační laboratoře,

• ocelové pásmo 5m, 3m: měřidla pracovní, podléhají kalibraci u akreditované kalibrační laboratoře,

• vodováha: měřidlo pracovní, podléhá kalibraci u akreditované kalibrační laboratoře,

Jelikož z pohledu systému managementu kvality jde o proces, jeho popis, specifikování příslušných vstupů, výstupů, odpovědností a návazností na další procesy, zohledňuje následující karta procesu:

Popis požadavků, odpovědností, povinností a pravomocí ve společnosti je uveden v metrologickém řádu společnosti:

"Metrologický řád“

 NahoruÚvod

ÚVOD

Účelem tohoto dokumentu je zajistit dokladovatelnost způsobilosti používaného měřicího a zkušebního zařízení, dále stanovit pravidla pro nákup, údržbu, kalibraci, identifikaci a používání měřicího zařízení.

 NahoruPlatnost

PLATNOST

Směrnice je platná a závazná pro všechny pracovníky firmy.

 NahoruDefinice a zkratky

DEFINICE A ZKRATKY

Definice

• Kalibrace: soubor úkonů, které stanovují za určitých podmínek závislost mezi hodnotami veličin indikovanými měřicím přístrojem nebo měřicím systémem anebo hodnotami reprezentovanými mírami a mezi příslušnými známými hodnotami měřené hodnoty.

• Měření: soubor činností prováděných s cílem stanovení hodnoty určité veličiny.

• Měřicí a zkušební zařízení: veškeré inspekční, měřicí a zkušební přístroje, etalony, referenční materiály, pomocná zařízení, instalace a instrukce, včetně softwaru, které jsou nutné pro provedení určitého měření nebo zkoušky. Tento termín zahrnuje zařízení a materiály používané v průběhu měření, zkoušení a inspekce, jakož i při kalibraci.

• Referenční materiál (RM): materiál nebo látka, jejichž jedna nebo více hodnot vlastností jsou homogenní a dostatečně dobře definované, aby mohly být použity ke kalibraci přístroje, pro posuzování metody měření nebo pro pořizování hodnot materiálů.

• Referenční etalon: etalon, obvykle nejvyšší metrologické kvality, v daném místě nebo dané organizaci.

• Zkouška: technický postup, který spočívá ve stanovení jedné nebo více charakteristik nebo výkonnosti daného výrobku, materiálu, fyzikálního jevu, procesu nebo služby podle stanoveného postupu.

• Zkušební metoda: stanovený technický postup pro provedení zkoušky.

• Návaznost: vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, která znamená, že lze prokázat její vztah k udaným referencím, obvykle ke státním nebo mezinárodním etalonům, pomocí nepřerušeného řetězce porovnávání majících vždy stanovené nejistoty měření.

• Nejistota měření: parametr spojený s výsledkem měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, které lze věrohodně přiřadit měřené veličině.

• Ověřování (verifikace): potvrzení zkoumáním a poskytnutím objektivního důkazu, že specifikované požadavky byly splněny.

Použité zkratky

• ČMI: Český metrologický institut,

• ISM: integrovaný systém managementu.

 NahoruOdpovědnosti

ODPOVĚDNOSTI

• Odpovědnost za správu, vedení evidence, zapůjčování, zajišťování kalibrací a udržování měřicího zařízení ve způsobilém stavu má metrolog společnosti.

• Každý pracovník společnosti, který má zapůjčeno měřicí zařízení, je povinen jej používat pouze pro pracovní účely. Pracovník nese za zapůjčené zařízení plnou odpovědnost, je povinen toto zařízení používat ve shodě s návodem pro obsluhu. V případě zjištění jakýchkoliv závad či odchylek je povinen tato zjištění nahlásit správci měřidel (metrologovi).

• Odpovědnost za udržování tohoto dokumentu v aktuálním stavu má metrolog společnosti.

 NahoruPopis procesu

POPIS PROCESU

Rozdělení měřidel

Měřidla se z hlediska metrologie dělí do následujících kategorií:

1. Etalony - státní, hlavní, provozní. Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchování této jednotky nebo stupnice a jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.

2. Stanovená měřidla - jsou měřidla stanovená zákonem k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam pro ochranu zdraví nebo pro ochranu bezpečnosti práce, životního prostředí, správnosti obchodního styku i jiných veřejných zájmů.

3. Nestanovená (pracovní) měřidla - jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem. Jejich správnost je organizace povinna zajišťovat systematickou kalibrací ve stanovených lhůtách tak, aby byla …