9.13.4
Systém integrovaného managementu
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.
V současné době existuje mnoho organizací, které mají úspěšně
implementován systém managementu kvality (QMS), mnohé organizace implementovaly
i další, zpravidla systém environmentálního managementu (EMS), případně systém
managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Stále však
přetrvávají případy, kdy je každý systém řízen samostatně, tj. není zajištěna
vzájemná provázanost, stále nejsou uvedené systémy managementu organickou
součástí řízení organizace.
NahoruKriteriální norma
Každý systém je budován a posuzován podle příslušné kriteriální
normy ( ČSN EN ISO 9001:2009 , ČSN EN ISO 14001:2005 , ČSN OHSAS 18001:2008 ).
Provedeme-li porovnání prvků jednotlivých kriteriálních norem, zjistíme, kolik
požadavků je společných pro všechny systémy. Sloučením řízení uvedených prvků
můžeme dosáhnout zjednodušení, zpřehlednění a především zvýšení efektivnosti
řízení organizace.
Integrace systémů managementu spočívá ve sjednocení řízení, tedy
ve sjednocení dokumentovaných postupů řízení, sjednocení provádění činností,
jako jsou interní audity, výcvik a školení, sjednocení prováděných záznamů.
Dále jsou uvedeny příklady dokumentů a činnosti, které jsou společné pro
všechny dílčí systémy managementu.
NahoruRozsah zavedeného systému managementu
Rozsah zavedeného systému managementu - musí být určen
na počátku budování systému managementu, je vhodné, aby rozsah činností a
pracovišť zahrnutých do systému managementu byl stejný pro všechny dílčí
systémy řízení.
Politika je vrcholovým dokumentem organizace s
dlouhodobější platností, stanovující zásady aktivit organizace, který má:
-
odpovídat záměrům organizace, rozsahu činností a služeb,
vlivu na životní prostředí, povaze a rozsahu rizik v oblasti BOZP;
Vedení organizace má stanovit konkrétní politiku dané organizace ve
vazbě na charakter svého produktu, na prostředí, ve kterém se organizace
nachází i v němž obchoduje - jistě bude rozdíl mezi politikou organizace
zaměřené na výrobu potravin, organizace zabezpečující ostrahu osob a
nemovitostí a politikou organizace řešící projekční, inženýrskou a realizační
činnost v investiční výstavbě.
-
obsahovat závazek k neustálému zlepšování efektivnosti
systému managementu kvality, prevenci znečišťování, prevenci úrazů a poškození
zdraví, zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP;
-
poskytovat rámec pro stanovení a přezkoumávání cílů a
cílových hodnot;
Politika musí být konkrétní, musí být formulována tak, aby bylo
možné stanovit postupné cíle a cílové hodnoty na řešení stanovených rozvojových
záměrů zaměřených na kvalitu produktu, ochranu životního prostředí i oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví.
Závazek "být v souladu s požadavky právních předpisů a jinými
požadavky“ nesmí být pouze formálním závazkem - pokud je naplňován formálně,
představuje to pro organizaci potenciální nebezpečí sankcí za neplnění
závazných požadavků.
Vyhlášená politika organizace je dokladem, který má být přístupný
spolupracujícím organizacím, obchodním partnerům a především všem pracovníkům
organizace, kteří by s ní měli být ztotožněni.
Vyhlášenou politiku je třeba zveřejnit, např. na www, aby měli
všichni zainteresovaní možnost kontrolovat její plnění.
Vyhlášenou politiku je třeba průběžně, minimálně 1x ročně,
přezkoumávat z hlediska její další aktuálnosti a platnosti. Může to být v rámci
porad vedení nebo v rámci přezkoumání systému managementu vedením.
Integrovaná politika organizace může mít uvedeny dílčí politiky
za každou oblast řízení nebo může být dokumentem sjednocujícím uvedené
prvky.
NahoruCíle, cílové hodnoty a programy
Cíle, cílové hodnoty a programy jsou formulované pro
naplnění stanovené politiky, dosažení plánovaného rozvoje organizace. Cíle musí
být stanoveny pro příslušné funkce a úrovně v rámci organizace.
Při stanovení cílů musí vedení organizace zvažovat:
-
požadavky na produkt, tj. identifikovat to, co je
produktem organizace, jaké jsou požadavky zákazníka a jakým způsobem je možné
tyto požadavky naplňovat k plné spokojenosti zákazníka a při splnění všech
aktuálních požadavků právních předpisů a jiných požadavků;
-
technologické možnosti, tj. vyhodnotit stav instalovaného
zařízení, vybavení a odbornosti pracovníků, současný stav rozvoje vědy a
techniky a dostupnost jeho výsledků;
-
významné environmentální aspekty, tj. hledat řešení
významného environmentálního aspektu, eliminovat ohrožení životního
prostředí;
-
rizika v oblasti BOZP, tj. hledat řešení problému
ohrožujícího bezpečnost a ochranu zdraví při práci vlastních pracovníků, příp.
ohrožení z hlediska bezpečnosti okolí;
-
požadavky právních předpisů a jiné požadavky, tj.
vyhodnocení plnění požadavků právních předpisů a jiných požadavků a nastavení
optimálního řešení, pokud požadavky plně nedodržujeme nebo hrozí jejich
nedodržení;
-
požadavky zainteresovaných stran, tj. reagovat v případě
aktuální potřeby na požadavky zainteresovaných stran, příkladem může být i
požadavek na výši zisku představenstva akciové společnosti nebo požadavek na
režim provádění hlučných prací ze strany vedení dětské školky.
Cíle je třeba formulovat dle aktuálních potřeb organizace, ve vazbě
na dostupné zdroje (jak ekonomické, tak personální). Je třeba stanovit měřitelné cílové hodnoty, aby bylo možné následně vyhodnocovat
plnění.
NahoruPoznámka
U integrovaného systému managementu není vhodné, formulovat cíle
pro jednotlivé oblasti (QMS, EMS, BOZP), neboť řešení v jedné oblasti zpravidla
přináší řešení i v dalších oblastech. Příkladem může být pořízení nového bagru
- přínosem je plynulý provoz bez odstávek z důvodu poruch, snížení emisí,
zlepšení pracovního prostředí v moderní kabině. U cílů integrovaného systému
managementu je vhodné stanovit cílové hodnoty a rozpracovat cíle do programů
včetně stanovení postupných termínů řešení a stanovení odpovědností za jejich
plnění.
NahoruŘízení dokumentů
Řízení dokumentů představuje stanovení pravidel pro
řízení dokumentů jak interních, tak dokumentů externího původu.
Organizace musí vytvořit dokumentovaný postup pro:
-
schvalování dokumentů, tj. určení, kdo, kdy a jakým
způsobem se bude účastnit tvorby a připomínkování dokumentů - je možné po
vypracování dokumentu odpovědnou osobou, příp. jmenovaným týmem, předávat
dokument v elektronické verzi všem zainteresovaným pracovníkům (především
budoucím uživatelům) a následně na společném setkání všech zúčastněných
odsouhlasit konečné znění, které schválí zástupce vedení; důležité je
rozlišovat termíny vydání, schválení a účinnosti tak, aby měli všichni budoucí
uživatelé možnost se s konečným zněním dokumentu seznámit;
-
přezkoumání jejich aktuálnosti, tj. zjišťování, např.
formou interního auditu, zda je dokumentovaný postup v souladu s realizovanou
skutečností; výsledkem přezkoumání/revize dokumentu je zjištění, že dokument
nevyžaduje změny, že dokument vyžaduje drobné změny (možno realizovat formou
výměny stránky dokumentu), že dokument vyžaduje nové vydání;
-
identifikaci interních i externích dokumentů, tj.
nastavení pravidel k označování dokumentů, jako jsou např. příručka, směrnice,
řády, technologické postupy jako interní dokumenty a např. technické normy,
návody na použití (nátěrové hmoty, lepidla), postupy pro manipulaci (vrtačka,
infrazářič) jako externí dokumenty - může to být např. razítko ŘÍZENÝ DOKUMENT
doplněné evidenčním číslem;
-
provádění změn dokumentů, tj. pravidla určující, kdy, kdo
a z jakého důvodu může dokument měnit;
-
zajištění jejich dostupnosti pro všechny zainteresované, tj. nastavení takového systému řízení, kdy jsou potřebné dokumenty k dispozici
všem uživatelům - u tištěné formy jsou dokumenty předávány uživatelům dle
distribučního registru, u elektronické verze jsou dokumenty přístupné na
interní síti dle přístupových práv ke čtení, editovat může pouze určený
pracovník: správce dokumentace nebo určená osoba odpovědná za dokument;
-
zabránění používání zastaralých, neplatných dokumentů, tj. zajištění provádění pravidelné revize platnosti dokumentů, určení podmínek
provedení mimořádné revize dokumentu (zpravidla při organizačních nebo
výrobních změnách).
Integraci v řízení dokumentů je třeba zaměřit především na jejich
obsah. Jednotlivé dokumenty by měly obsahovat aktuální informace vztahující se
k řízení všech dílčích systémů managementu.
NahoruŘízení záznamů
Řízení záznamů představuje stanovení pravidel pro
práci se záznamy. Záznamy jsou specifickými dokumenty, je možné pro jejich
řízení použít obdobná pravidla jako pro řízení dokumentů.
Organizace musí určit záznamy nezbytné k prokázání shody s požadavky
a k prokázání dosažených výsledků, musí být také stanoveno, které záznamy musí
být předávány další straně proti podpisu, jaké údaje mají obsahovat.
Musí být vytvořen dokumentovaný postup pro:
-
identifikaci a formu záznamů, tj. nastavení formulářů
nebo typů záznamů, charakteristik označování (např. pořadové číslo, datum),
důležité také je určení funkcí, které odpovídají za zpracování určených
záznamů, záznamy mohou být prováděny zápisem do vytištěných formulářů nebo
přímo do elektronické verze formuláře;
-
jejich ukládání, tj. zpracování předpisu pro pořizování a
ukládání záznamů, např. spisového a skartačního řádu, ve kterém bude uvedena
doba uložení záznamů před jejich skartací;
-
vyhodnocování získaných údajů, tj. zpracování údajů
uvedených v záznamech a jejich následné využití pro další řízení organizace;
příkladem mohou být záznamy o zjištěných neshodách a stanovených opatřeních,
kdy je provedena analýza příčin dané neshody, jsou přijata nápravná opatření k
odstranění neshody a zabránění jejího dalšího opakování a následně je
vyhodnocena účinnost přijatého opatření.
Integrací v řízení záznamů můžeme dosáhnout zjednodušení a
zpřehlednění, např. záznamy o kontrole kvality mohou obsahovat i…