2.2.50
Společenská odpovědnost firem – kapitola 12. - Měření, analýza a zlepšování
Ing. Monika Becková
NahoruKap. 12: Měření, analýza a zlepšování:
A konečně poslední, 12. kapitola obsahuje čtyři samostatné části, ve kterých jsou stanoveny v úvodní části obecné požadavky na monitorování a měření ukazatelů výkonnosti, hodnocení souladu s požadavky v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce, požární ochrany, dalších právních předpisů; dále ve druhé části požadavky na provádění interního auditu, ve třetí pak přezkoumávání systému managementu za účelem jeho neustálého zlepšování (čtvrtá část).
Nahoru1. "Obecně" (čl. 12.1 normy)
V úvodním článku této kapitoly je opět obecně stanoveno, že vrcholové vedení organizace musí vytvářet, implementovat a udržovat záznamy o měření, monitorování a analyzování o:
Organizace obeznámené s ISO 9001, ISO 14001 apod. již znají dobře tyto požadavky (ISO 9001 – měření spokojenosti zákazníka, měření, monitoring, analýza procesů, produktu; ISO 14001 – měření, monitoring ukazatelů environmentálního profilu atd.).
Aby bylo možno měřit, monitorovat, a následně analyzovat, je třeba nejprve stanovit ukazatele výkonnosti. Úvodní článek se dále také věnuje procesu hodnocení souladu a požadavkům zainteresovaných stran.
Organizace musí pravidelně monitorovat a posuzovat své dopady společenské odpovědnosti prostřednictvím ukazatelů výkonnosti (norma ovšem nijak blíže nespecifikuje požadavky na tyto ukazatele). Monitoring musí zahrnovat:
-
informace o vhodnosti a efektivnosti politiky společenské odpovědnosti;
-
informace o vhodnosti a efektivnosti postupů;
-
výsledky týkající se definovaných cílů;
-
plnění požadavků této normy a dalších požadavků, k jejichž dodržování se organizace zavázala.
Mezi vhodné ukazatele lze např. zařadit:
-
počet neshod;
-
stav plnění cílů (vzhledem k tomu, že mají být měřitelné, měl by tomu odpovídat i příslušný ukazatel);
-
výsledky hodnocení souladu (viz dále);
-
výsledky monitoringu uspokojení potřeb zainteresovaných stran (viz dále);
-
výsledky interního auditu (viz dále);
-
trendy ekonomického vývoje;
-
výše investic do podpory komunitě;
-
rozsah finančního sponzoringu a příspěvky nadacím;
-
financování veřejně prospěšných projektů (počet, částky);
-
certifikáty (ISO 9001, ISO 14001, OHSAS, EMAS atd.);
-
poplatky a sankce;
-
ukazatelé environmentálního a bezpečnostního profilu;
-
spolupráce se zainteresovanými stranami (počet, aktivity, částky);
-
atd.
-
Hodnocení souladu s požadavky zákonů a dalšími požadavky:
Pokud se týká hodnocení souladu, požadavek známe jak z normy ISO 14001, tak z OHSAS (oboje čl. 4.5.2). Základem jsou aktuální informace o relevantních právních (a jiných) požadavcích, se kterými má organizace být v souladu, a hodnocením tento stav zjišťovat. Ve smyslu normy ČSN 01 0391 tedy organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postup(y) pro pravidelné hodnocení souladu z hlediska požadavků na:
-
ochranu životního prostředí;
-
bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci;
-
požární ochranu;
-
ochranu spotřebitele;
-
daně a účetnictví;
-
dalších (jiných) oblastí, které si organizace v závislosti na svých potřebách zvolí.
O pravidelných hodnoceních musí být udržovány záznamy.
Organizace musí v oblasti potřeb identifikovaných zainteresovaných stran:
-
brát je v úvahu (pokud se jedná o potřeby ve smyslu společenské odpovědnosti);
-
monitorovat informace ohledně jejich plnění;
-
prokazovat, že jsou zájmy významných zainteresovaných stran plněny;
-
provádět opatření k minimalizaci negativních dopadů organizace v oblasti společenské odpovědnosti.
Nahoru2. "Interní audity" (čl. 12.2 normy)
Tak jako u všech systémových norem, i zde musí organizace zajistit, že jsou v plánovaných intervalech prováděny interní audity systému managementu společenské odpovědnosti. Je rovněž doplněn odkaz na návod pro provádění auditů v podobě směrnice ČSN EN ISO 19011:2012. Cílem interních auditů tedy (opět) je:
Programy a plány auditu musí být vytvářeny s přihlédnutím k problematickým oblastem…