Příklady k revizi normy ISO 9001:2015 - interní a externí aspekty, SWOT analýza

2.2.74

Příklady k revizi normy ISO 9001:2015 – interní a externí aspekty, SWOT analýza

Ing. Monika Becková

Čl. 4 Kontext organizace

Odst. 4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

Požadavek normy:

Organizace musí:

• určit interní aspekty;

• určit externí aspekty;

• monitorovat informace o těchto externích a interních aspektech;

Hledisko při určování aspektů – relevantnost a možnost ovlivňovat:

• relevantnost pro účel a strategické zaměření organizace, a

• možnost ovlivňovat schopnost dosahovat zamýšleného výsledku (výsledků) systému managementu kvality

Příklady aspektů:

Interní aspekty (vnitřní kontext) = vnitřní prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout efektivního systému managementu kvality, neustálého zlepšování, spokojenosti zákazníka; například:

• management

• organizační struktura

• role a odpovědnosti

• kompetence

• technologie

• informační systémy

• kapitál

• politiky, cíle, strategie

• vnitřní předpisy, dokumentace

• normy přijaté organizací

• kultura vnitřního prostředí

• forma a rozsah smluvních vztahů (např. nájemní smlouva)

• vztahy mezi interními zainteresovanými stranami

Externí aspekty (vnější kontext) = vnější prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout efektivního systému managementu kvality, neustálého zlepšování, spokojenosti zákazníka; například:

• právní předpisy

• dostupné technologie

• kultura vnějšího prostředí

• sociální prostředí

• politická situace

• finanční možnosti

• ekonomické prostředí

• příroda

• konkurenční prostředí (regionální, národní, mezinárodní)

• trendy (např. pokračující krize, nebo rozvoj v průmyslovém odvětví)

• klíčové stimulátory (např. dotace, investiční pobídky)

• vztahy s vnějšími zainteresovanými stranami

Příklad záznamu: Registr interních a externích aspektů

Registr aspektů lze vytvořit např. formou jednoduché tabulky.

Na základě identifikovaných aspektů se mají plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí, a to podle jejich významu, resp. potenciálního dopadu na shodu produktů a služeb. Součástí tabulky proto je nejen identifikace externích a interních aspektů, ale i hodnocení s nimi souvisejících rizik (případně příležitostí), a to podle podle jejich významu.

Pro hodnocení míry rizika použijeme jednoduchou metodiku známou např. z jiných oblastí managementu rizik, a to kombinaci následujících kritérií K1, K2 a K3:

K 1 = pravděpodobnosti výskytu rizika

K 2 = závažnost následků

K 3 = "váha" v podobě osobního ohodnocení rizika hodnotitelem

Mr = K1 x K 2 x K 3

Při vyplnění takové tabulky nejen identifikujeme aspekty, ale současně realizujeme zjednodušenou analýzu rizik.

Vysvětlivky:

K1 = Pravděpodobnost vlivu aspektu na shodu s požadavky na produkty a služby (a tím vzniku rizika)

1 - Nahodilá

2 - Nepravděpodobná

3 - Pravděpodobná

4 - Velmi pravděpodobná

5 - Trvalá

K2 = Závažnost následků

1 - Zanedbatelná

2 - Malá

3 - Střední

4 - Velká

5 – Kritická

K3 = Názor hodnotitelů - vliv na shodu s požadavky, spokojenost zákazníka

1 - Zanedbatelný

2 - Malý

3 -…