Příklady implementace ISO 14001 v podniku

18.3.2.2

Příklady implementace ISO 14001 v podniku

Doc. Ing. Alois Fiala, CSc., Ing. Monika Becková a kolektiv autorů

V předchozí části jsme obecně popsali EMS jako nástroj řízení ochrany životního prostředí na úrovni podniku. V této části nyní projdeme požadavky normy ISO 14001 podle jednotlivých kapitol a na příkladech ukážeme možnosti splnění příslušných požadavků v podmínkách běžné české firmy.

Poznámka: Postup implementace ISO 14001 a rovněž nástin úvodního environmentálního přezkoumání byl již popsán v jiných částech této příručky (viz např. vzor obsahu a zprávy úvodního environmentálního přezkoumání Procesy integrovaného managementu kvality a ochrany životního prostředí či postup implementace ISO 14001 Obecné požadavky na systém environmentálního managementu). V tomto odstavci již tedy úvodní přezkoumání nebudeme brát v úvahu a zaměříme se přímo na praktické příklady implementace souvisejících požadavků v podniku v návaznosti na jednotlivé články normy a také některé základní právní předpisy v uvedených oblastech.

 NahoruStruktura ČSN EN ISO 14001:200 5

Zopakujme si nejprve pro úplnost členění požadavků normy ČSN EN ISO 14001:2005 do jednotlivých kapitol (článků), kterým se budeme následně věnovat:

1. Předmět normy

2. Normativní odkazy

3. Termíny a definice

4. Požadavky na systém environmentálního managementu

   1. 4.1 Všeobecné požadavky
   2. 4.2 Environmentální politika
   3. 4.3 Plánování

      • Environmentální aspekty

      • Právní a jiné požadavky

      • Cíle, cílové hodnoty a program(y)
   4. 4.4 Zavedení a provoz

      • Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoci

      • Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

      • Komunikace

      • Dokumentace

      • Řízení dokumentů

      • Řízení provozu

      • Havarijní připravenost a reakce

   5. 4.5 Kontrola

      • Monitorování a měření

      • Hodnocení souladu

      • Neshoda, nápravná a preventivní opatření

      • Řízení záznamů

      • Interní audit

   6. 4.6 Přezkoumání vedením

Dále si tedy stručně popíšeme, co znamenají jednotlivé požadavky normy, a na příkladech ukážeme, jak je možno je naplnit. Výsledkem by pak měl být účinný systém environmentálního managementu a výchozí stav pro certifikaci.

 NahoruČl. 1: Předmět normy

Tato kapitola se v úvodní části zabývá obecně systémem environmentálního managementu, popisuje smysl normy ISO 14001 a její záměr. Obecně zdůrazňuje, že zavedení systému environmentálního managementu by mělo být strategickým rozhodnutím vedení firmy.

Ve čl. 1 je obecně popsáno, čeho se norma týká a pro koho je určena, tedy že specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu (EMS) tak, aby jej mohla firma úspěšně uplatňovat. Důležité je upozornit v této souvislosti na skutečnost, že EMS se týká pouze těch environmentálních aspektů, které organizace:

1. identifikovala,

2. může řídit (zde jde o tzv. přímé nebo přímo řízené aspekty),

3. může ovlivňovat (v tomto případě jde o tzv. nepřímo řízené aspekty, sem patří např. aspekty subdodavatelů firmy).

Dále je v předmětu normy stanoveno, že požadavky lze uplatňovat ve všech organizacích, které chtějí (potřebují) dosáhnout některého (případně všech) dále uvedených cílů:

1. vytvořit, zavést, udržovat a zlepšovat systém environmentálního managementu,

2. ujistit se o shodě se svou vlastní environmentální politikou,

3. prokázat shodu s normou ISO 14001.

Prokázat shodu lze přitom ve smyslu normy ISO 14001 některým z následujících postupů:

1. vydáním vlastního prohlášení vedením společnosti (v podstatě jde o formu jakéhosi "čestného prohlášení“),

2. potvrzením shody některou ze zainteresovaných stran (může jít např. o obdobu zákaznického auditu, který známe zejména z oblasti řízení kvality a jehož výstupem bude prohlášení, případně potvrzení shody s ISO 14001 zákazníkem),

3. certifikací či registrací systému certifikačním orgánem (třetí stranou) - v praxi nejpoužívanější (ne-li jediný uznávaný) způsob.

Z tohoto článku normy tedy prakticky vyplývá (za předpokladu, že se vedení firmy již rozhodlo EMS zavést a uplatňovat) pouze povinnost učinit formální rozhodnutí, jakého cíle chce vedení dosáhnout (v kontextu ujistit se o shodě, resp. prokázat shodu), a případně jakým způsobem (vlastní prohlášení, resp. potvrzení druhou nebo třetí stranou).

 NahoruČl. 2: Normativní odkazy

Ve čl. 2 nejsou v současné době uvedeny žádné normativní odkazy. My jsme však již zmínili řadu dalších souvisejících norem.

Poznámka: Výčet těch nejpodstatnějších souvisejících norem najdete samozřejmě, tak jako v případech jiných norem, v úvodu samotné ISO 14001, v části Národní předmluva - Souvisící CSN.

 NahoruČl. 3: Termíny a definice

Termíny a definice v oblasti EMS uvádí zejména norma ČSN EN ISO 14050:2010: Environmentální management - Slovník, která je rozděluje do několika skupin (obecné termíny vztahující se k environmentálnímu managementu; termíny vztahující se k systémům environmentálního managementu; termíny vztahující se k validaci, ověřování a auditu; termíny vztahující se k produktovým systémům; dále termíny vztahující se k posuzování životního cyklu; termíny vztahující se environmentálnímu značení a komunikaci a konečně termíny vztahující se ke skleníkovým plynům). Nás v kontextu probíraného tématu samozřejmě budou zajímat termíny vztahující se k systémům environmentálního managementu.

Základní důležité definice z oblasti systémů environmentálního managementu včetně příkladů jejich uplatnění uvádí následující tabulka:

Čl. 4: Požadavky na systém environmentálního managementu

Článek 4 je nejobsáhlejší částí normy a obsahuje víceméně všechny požadavky na systém environmentálního managementu. Postupně opět ve stručnosti rozebereme jednotlivé jeho části.

 Nahoru4.1 Všeobecné požadavky

Článek 4.1 stanovuje obecný požadavek, aby organizace systém environmentálního managementu (dále jen "EMS“):

• vytvořila,

• dokumentovala,

• zavedla,

• dále udržovala,

• neustále zlepšovala,

a to vše v souladu s požadavky normy ISO 14001; dále pak:

• určila, jak bude plnit příslušné požadavky,

• stanovila rozsah svého systému environmentálního managementu,

• dokumentovala rozsah EMS.

Na tyto všeobecné požadavky navazují jednotlivé požadavky obsažené v dalších článcích normy.

Fakt, že organizace vytvoří, dokumentuje a zavede EMS, je obsažen v naplánování a postupné realizaci celého projektu, počínaje ustanovením týmu řešitelů včetně představitele vedení pro EMS, úvodního přezkoumání, naplánování dílčích kroků, které zahrnují vytvoření postupů (jakož i celé další dokumentace), vyškolení pracovníků, jejich výcvik, kontrolu a zvážení opatření za účelem dalšího zlepšování. Celý proces vychází z principů Demingova cyklu PDCA (plánuj, dělej, kontroluj, jednej), popsaného v jiných částech této příručky.

Cyklus lze jednoduše znázornit takto:

Kde:

• "plánuj“ znamená: stanovení politiky, rozsahu EMS, definici aspektů a jejich dopadů, identifikaci právních a jiných požadavků, stanovení cílů, cílových hodnot a programů, naplánování postupů,

• "dělej“ znamená: řízení provozu podle stanovených postupů,

• "kontroluj“ znamená: běžné kontroly, audity, přezkoumávání,

• "jednej“ znamená: provádění nápravných a preventivních opatření v oblasti EMS.

Pokud se týká rozsahu systému environmentálního managementu, je možné jej omezit na určitou jasně definovanou a ohraničenou část organizace (např. jednu z poboček), je třeba však mít na paměti zejména následující okolnosti:

• Má-li být prokázána shoda s požadavky ISO 14001, musejí být všechny příslušné požadavky na tomto pracovišti (v této části firmy) prokazatelným způsobem uplatněny.

• Omezení platnosti EMS na část organizace nezbavuje vedení společnosti povinnosti plnit příslušné požadavky předpisů I VE VŠECH OSTATNÍCH ČÁSTECH, tedy v celé organizaci; v praxi má toto omezení smysl pouze ve dvou dále popsaných případech:

  • vedení společnosti si chce "vyzkoušet“ zavedení EMS v jedné vybrané "pokusné“ části a teprve poté jej uplatnit v celé společnosti (tento způsob "fázového“ zavádění EMS je vhodný např. u velkých společností s řadou pracovišť, kde zavedení požadavků najednou na všech pracovištích by mohlo být organizačně velmi těžko zvládnutelné, a dokonce i např. z finančního hlediska riskantní),

  • vedení zavede EMS v celé organizaci, ale z finančních důvodů požádá o certifikaci pouze jednoho pracoviště (což je možné pouze za určitých okolností, které spočívají opět zejména v možnosti prokázat na tomto pracovišti certifikačnímu orgánu uplatňování všech příslušných požadavků normy).

Pokud se týká dokumentování rozsahu EMS organizace, nejčastěji je k tomuto účelu používána obdoba příručky kvality podle ISO 9001, tedy příručka environmentu (příručka EMS), jejíž příklad bude uveden dále v části týkající se čl. 4.4 - dokumentace.

 Nahoru4.2 Environmentální politika

Článek 4.2 požaduje, aby vrcholové vedení:

• stanovilo environmentální politiku;

• zajistilo, aby tato politika v rámci stanoveného rozsahu svého EMS:

  • odpovídala povaze, rozsahu a environmentálním dopadům činností, výrobků a služeb organizace,

  • obsahovala závazek k neustálému zlepšování a prevenci znečišťování,

  • obsahovala závazek být v souladu s příslušnými právními požadavky a jinými požadavky, ke kterým se organizace zavázala, a které se vztahují k jejím EA,

  • poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumání environmentálních cílů a cílových hodnot,

  • byla dokumentována, realizována a udržována,

  • byla sdělována všem osobám, které pracují pro organizaci nebo z pověření organizace,

  • byla dostupná veřejnosti.

Příklad znění zásad environmentální politiky:

Z výše uvedeného příkladu je vidět, že politika odpovídá povaze organizace (jíž je stavební společnost) a obsahuje příslušné závazky. Dokumentována je formou samostatného prohlášení vedení. Dále musí být sdělována všem příslušným osobám a dostupná veřejnosti.

Příklad sdělení osobám:

• např. formou školení pro zaměstnance; příklad obsahu a rozsahu úvodního školení v oblasti EMS pro zaměstnance následuje.

Úvodní environmentální školení
- požadavky na ochranu životního prostředí ve společnosti

Datum:............

Školitel: Jméno, podpis............

Účastníci: vedoucí pracovníci společnosti (viz prezenční listina)

OBSAH:

1. PŘÍNOSY ČSN EN ISO 14001:2005

2. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI ŽP V PODMÍNKÁCH NAŠÍ SPOLEČNOSTI

3. VŠEOBECNÉ PŘEDPISY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

4. OCHRANA PŮDY

5. CHEMICKÉ LÁTKY A PŘÍPRAVKY

6. HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST

7. ODPADY

8. OCHRANA OVZDUŠÍ

9. OCHRANA VOD

10. POSTUP IMPLEMENTACE EMS

11. POLITIKA EMS

 Nahoru1 PŘÍNOSY ČSN EN ISO 14001:2005

• Prevence nákladů spojených s případnými incidenty a kontrolami např. ze strany ČIŽP (pokuty, sankce - neplnění požadavků právních předpisů)

• Zlepšení pověsti organizace

• Snížení provozních nákladů, úspory energií, materiálů a dalších zdrojů

• Snížení míry rizika vzniku a negativních dopadů případných havarijních situací a havarijních ohrožení

• Zkvalitnění systému řízení, plánovaných investic, vývoje nových produktů

• Plnění kritérií pro udělování veřejných zakázek, výběrových řízení, poskytování úvěrů, investování apod.

2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI ŽP V PODMÍNKÁCH NAŠÍ SPOLEČNOSTI

• Všeobecné předpisy

• Ochrana půdy a půdního fondu

• Chemické látky a prostředky

• Odpady

• Ovzduší

• Ochrana vod

3 VŠEOBECNÉ PŘEDPISY NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OŽP)

Zákon č. 17/92 Sb., v platném znění, o životním prostředí:

• Zákon vymezuje základní pojmy v oblasti OŽP.

• Stanovuje základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí.

• Stanovuje obecné povinnosti při OŽP.

• Stanovuje odpovědnost za porušení povinností.

 Nahoru4 OCHRANA PŮDY

Povinnosti vyplývající ze zákona a týkající se bezprostředně naší společnosti: v současnosti nejsou známy (netýká se).

 Nahoru5 CHEMICKÉ LÁTKY A PŘÍPRAVKY (CHLP)

Zákon č. 356/03 Sb. v platném znění, o chemických látkách a chemických přípravcích:

• upravuje práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek nebo látek obsažených v přípravcích nebo předmětech,

• chemické přípravky (nově směsi) - sloučeniny nebo roztoky chemických látek (např. prostředek s kyselinou sírovou),

• chemická látka - např. kyselina sírová, technický benzin.

BEZPEČNOSTNÍ LISTY = identifikační údaje o CHLP

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - § 44 - povinnost poučit zaměstnance tak, aby nebylo ohroženo jejich zdraví a ŽP.

• Společnost musí mít zpracovaná rizika - součástí bývá nakládání s jakoukoliv chemickou látkou.

• R-věty - rizikovost (např. R 21 - zdraví škodlivý při styku s kůží). (Pozn.: Zde dochází ke změně v souvislosti s nařízením CLP - přechod na H - věty a P - věty u chem. látek již platí, u přípravků, resp. směsí, odklad na rok 2015.)

• S-věty - jak se ochránit (např. S 28 - při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím vody). (Pozn.: Analogicky s výše uvedeným zde dochází ke změně v souvislosti s nařízením CLP - přechod na H - věty a P - věty u chem. látek již platí, u přípravků, resp. směsí, odklad na rok 2015.)

NEBEZPEČNÉ CHLP = mají 1 nebo více nebezpečných vlastností.

NEBEZPEČNÉ CHLP (NCHLP):

1. vysoce toxické /T +/ (zvláštní pravidla pro nakládání),

2. toxické /T/,

3. žíravé /C/ (př. Krtek, pájecí kapalina, kanystry s mycími prostředky),

4. karcinogenní s R - větou 45, 49 (př. bezolovnatý benzin, nezáleží na množství),

5. mutagenní s R - větou 46,

6. toxické pro reprodukci s R - větou 60, 61 (př. bezolovnatý benzin).

PRAVIDLA BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI S NCHLP:

Zákon č. 258/2000 Sb., v platném znění, o ochraně veřejného zdraví

• Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky.

• Pravidla musejí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musejí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a chemických přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě.

• Text pravidel je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Pravidla tedy musejí být:

• volně dostupná na pracovišti!,

• záznam o prokazatelném školení (znalost zaměstnanců) - k tomu kopie pravidel,

• projednané s orgánem veřejného zdraví (KHS - nechat odsouhlasit hygienikem, v místě použití látek).

Musí obsahovat:

• informace o nebezpečných vlastnostech,

• pokyny pro bezpečné nakládání, ochranu zdraví a ŽP,

• tzv. předlékařskou 1. pomoc,

• postup při nehodě.

SKLADOVÁNÍ NCHLP:

• zajistit proti odcizení (zamknout) - klíč jen proškolená osoba,

• zajistit proti únikům do ŽP,

• mít prostředky pro předlékařskou 1. pomoc + prostředky pro asanaci (sorbenty),

• mít provozní pravidla pro sklad, kde je umístěno více nebezpečných chemických látek,

• vyvěšená pravidla, popř. bezpečnostní listy,

• správné značení.

 Nahoru6 HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

zpracování protokolu o ne/zařazení objektu (popř. bezpečnostního programu - při zařazení),

• Firma musí mít evidenci, jaké látky využívá (jinak nutné zpracovat z bezpečnostního listu)

• Je třeba posoudit množství látek, na které je objekt určen (projektován)

Zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, o vodách:

• povolení o vypouštění zvlášť nebezpečné CHL do kanalizace,

• havarijní plán v případě zvlášť závadných látek.

Povinnosti vyplývající ze zákona o CHLP a týkající se bezprostředně společnosti: v současnosti nejsou známy; avšak při jakékoli změně, tj. existenci (používání) CHLP (zejména NCHL) analogicky dle výše uvedeného.

 Nahoru7 ODPADY

Zákon č. 185/2001 Sb., v platném znění, o odpadech

• Definice pojmu odpad.

• Povinnosti původců odpadů: původce odpadů je povinen

  • odpady zařazovat podle druhů a kategorií,

  • zajistit přednostní využití odpadů,

  • odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí,

  • ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,

  • shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,

  • zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

  • vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,

  • umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení.

Odpad - movitá věc, které se vlastník zbavuje (už ji k ničemu nechce)!

x

Zpětný odběr výrobků - není to odpad, ale musí být uložen doklad.

TŘÍDĚNÍ ODPADU

§ 17 zákona + vyhláška č. 381/01 Sb., katalog odpadů - příloha č. 1

• Papír, plasty, sklo, směsný odpad, dřevo, suť.

• Nebezpečný odpad (např. obaly od NCHLP).

• Odpady se musejí shromažďovat tříděné.

• Odpad podobný komunálnímu (ostatní) má katalogové číslo 20 03 99 - tj. komunální odpady jinak blíže neurčené! Nelze ho zařadit pod č. 20 03 01 - to je odpad fyzických osob z domácností.

PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE ODPADŮ

• Při naplnění popelnice (obdržení vážního lístku):

• č. zápisu, datum předání, kód odpadu, název odpadu, kategorie (N/O), množství vyprodukovaného a předaného odpadu, způsob naložení, jméno a příjmení odpovědné osoby, oprávněná osoba (komu předáno);

• Původce musí odpad zařazovat podle katalogu odpadů (pokud nelze odpad zařadí MŽP na návrh příslušného OÚ s rozšířenou působností):

• za každou jednotlivou provozovnu

• za každý druh odpadu zvlášť (minimálně 1 řádka patří 1 odpadu)

• více jak 100 kg NO nebo 100 t OO ročně → hlášení;

• více jak 2000 t - hlášení do integrovaného registru IRZ (zákon č. 25/2008 Sb., v platném znění).

Hlášení (= součet evidence na provozovnu):

• vypracovává se přesně podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. - příloha č. 20,

• vypracovává se za každou jednotlivou provozovnu,

• do 15. 2. dalšího roku odeslat na příslušný odbor ŽP za rok předcházející (ten, co vydal souhlas k nakládání s NO) - obce s rozšířenou působností (ORP),

• případně do IRZ.

NEBEZPEČNÝ ODPAD (NO)

• Např. obaly od maltovin, barev, lepidel, tmelů, lepenky, eternit, plechovky od barev, hadry od olejů.

• Obaly od NCHL jsou nebezpečným odpadem!!!

• Souhlas k nakládání s NO pro všechny provozovny (stavby!), žádá se o něj na příslušném odboru ŽP městského úřadu nebo obecního úřadu s rozšířenou působností - před vznikem NO - cca do měsíce chodí vyjádření.

• Při změně žádost o rozšíření souhlasu.

• Souhlas musí nabýt právní moci!!!

• Vyžádat si potvrzení o způsobilosti přepravce NO, skládek NO (§ 12 - 3 a § 14 - 4) - jinak nejste oprávněni tento odpad předat!!!

Nádoba na NO musí mít stanovené označení:

• kód odpadu + název NO,

• symboly nebezpečnosti (pouze těchto odpadů: výbušné, s oxidační schopností, hořlavé, toxické, žíravé, infekční, ekotoxické),

• odpovědná osoba - jméno a příjmení osoby, která je fyzicky přítomná.

Nádoba na NO musí být:

(vyhláška MŽP č. 383/2001, § 5, o podrobnostech nakládání s odpady),

• odlišena (tvarově, barevně nebo popisem),

• zajištěna před povětrnostními vlivy,

• odolná proti chemickým vlivům odpadu, pro který je určena,

• chránit odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, únikem, smícháním,

• umožnit bezpečnost při čištění po jejich vyprázdnění,

• v místě nakládání s NO musí být vyvěšen ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu) (vypracovává se přesně podle vyhlášky č. 383/2001 - příloha 3). ILNO by měl být podepsaný odpovědnou osobou a mělo by být na něm razítko firmy.

ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ

• mít buď vlastní odpadovou smlouvu = smlouva o zajištění likvidace odpadu (nutné mít kopii oprávnění).

• s obcí domluvit dohodu o likvidaci odpadů v rámci komunálního odpadu. Pak je ale nutné mít smlouvu, že je firma součástí svozu komunálního odpadu obce!!! § 17 (6) a vykazovat písemně podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. - příloha 21.

• využívání odpadu má přednost před odstraňováním odpadu!

• ukládání odpadů na skládky - skládka by po původci odpadu PO měla chtít výsledek hodnocení nebezpečných vlastností.

PŘEVOZ ODPADU MIMO PROSTORY PROVOZOVNY

• Nutné povolení k přepravě NO!!!

• Povinnost vést evidenci pole vyhlášky č. 383/2001 Sb. - příloha 26.

• Doprava nebezpečných odpadů:

  • mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici - ADR,

  • DOPORUČENÍ: poradit se s poradcem ADR (bezpečnostním poradcem),

  • nedosaženo množství, které je určené ADR - jednostránkový list, co se přepravuje, kód, v jakém množství apod., který se vyplňuje před dopravou,

  • nad množství určené ADR - mít bezpečnostního poradce ADR, řidič musí být vyškolený jako řidič ADR (osvědčení podle třídy nebezpečnosti), auto musí být schváleno k provozu podle ADR - musí mít havarijní soupravu podle toho co vozí, apod.

• Ostatní a komunální odpady - dopravu lze zajistit vlastní firmou.

ZPĚTNÝ ODBĚR výrobků (ne odpadů):

• minerální oleje a oleje živičných nerostů,

• akumulátory,

• galvanické články a baterie,

• výbojky a zářivky,

• pneumatiky.

Povinnosti vyplývající ze zákona a týkající se bezprostředně společnosti:

• sběrné nádoby,

• třídění,

• žádost o souhlas k nakládání s NO,

• průběžná evidence (podle výsledku hlášení),

• smlouva s oprávněnou osobou,

• vyřešit smluvní vztah se subdodavateli tak, aby původcem odpadů byli oni.

 Nahoru8 OCHRANA OVZDUŠÍ

Zákon č. 86/2002 Sb., v platném znění, o ovzduší

• Provozovatel zdrojů znečištění ovzduší (ZZO) = právnická osoba nebo fyzická osoba, která zdroj provozuje (jinak vlastník zdroje)

• Provozovatel je povinen zařadit stacionární zdroj do příslušné kategorie.

• ČIŽP - rozhoduje, pokud váháme se zařazením ZZO a může upravit měření emisí.

KATEGORIZACE ZZO (zdrojů znečištění ovzduší) - § 4

1. Mobilní:

   • dopravní prostředky - zákon č. 56/2001 Sb. - STK, emise u aut, pravidelné údržby, sorbenty na úkapy (NO),

   • nářadí (motorová pila, sekačka, sbíječka, přenosné centrály, kompresory, VZV na naftu/benzin).

2. Stacionární:

   • kotelny,

   • spalovny,

   • technologie.

Kotelny:

1. malé: do 0,2 MW,

2. střední: 0,2 - 5 MW,

3. velké: od 5 MW,

4. zvláště velké nad 50 MW.

Kotelna do 0,2 MW - malý ZZO:

• kontrola spalinových cest (1krát za 12 měsíců),

• kontrola účinnosti spalování (měření emisí) jen autorizovaná osoba (1krát za 2 roky),

• revize zařízení,

• po uskutečnění povinného měření nahlásit provedení i s výsledky - do 30 dnů oznámit místnímu úřadu,

• návod k údržbě nebo provozní řád, vést knihu kontrol (sešit),

• nemusí mít souhlas s provozováním ZZO,

• nově povinnost měření účinnosti.

Povinnosti vyplývající ze zákona a týkající se bezprostředně společnosti: v současnosti nejsou známy.

 Nahoru9 OCHRANA VOD

Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách

Zákon č. 274/2001 Sb., v platném znění, o vodovodech a kanalizacích

• Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod.

• Voda není předmětem vlastnictví - vody jsou státní.

• Upravuje nakládání s vodami obecně, povolení k nakládání s odpadními vodami, vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizace.

• Látky závadné vodám x havarijní plán.

• Rozhoduje vodoprávní úřad.

Povinnosti vyplývající ze zákona a týkající se bezprostředně společnosti: v současnosti nejsou známy.

10 POSTUP IMPLEMENTACE EMS podle požadavků normy ISO 14001:

• úvodní analýza (úvodní environmentální přezkoumání),

• definování politiky, cílů a programů EMS,

• aktualizace stávající dokumentace:

  • doplnění příručky,

  • doplnění směrnice Řízení dokumentů, Interní audit, Nápravná/preventivní opatření,

  • zpracování postupů (plánování OŽP, Řízení OŽP, Havarijní připravenost),

  • zpracování registrů (aspekty, právní a jiné požadavky, monitorování a měření)

• školení pracovníků,

• odstranění neshod,

• informace externím firmám / pracovníkům,

• interní audit,

• přezkoumání.

 Nahoru11 POLITIKA EMS

V souladu s výše uvedeným postupem společnost vydala následující politiku EMS, s jejímž zněním musejí být všichni pracovníci seznámeni a řídit se jí:

- - Text politiky EMS - -

Potvrzuji svým podpisem, že jsem s obsahem školení byl seznámen/a.

Další příklad sdělení osobám:

• např. formou pokynů pro návštěvníky či pracovníky dodavatelů:

Zásady ochrany životního prostředí pro dodavatele

Příloha ke smlouvě / objednávce

Ochrana životního prostředí je jednou ze základních zásad společnosti. Společnost proto vyhlásila environmentální politiku a stanovila environmentální aspekty a dopady na životní prostředí. Dodavatel je povinen se s těmito dokumenty seznámit.

Dodavatel je povinen při svých činnostech prováděných na pracovištích společnosti, případně na pracovištích zákazníka, v součinnosti se společností a z jejího pověření (pokud ve smlouvě není výslovně uvedeno jinak) dodržovat zásady ochrany životního prostředí a rovněž bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu příslušných obecně platných právních předpisů, zejména v oblasti ovzduší, ochrany vod, odpadů, obalů, chemických látek a přípravků, ochrany přírody a krajiny, BOZP a PO.

Přitom platí následující pravidla:

• Odpady a obaly vznikající při plnění předmětu smluvního vztahu (realizaci zakázky) jsou odpady dodavatele, dodavatel zajistí na svou odpovědnost a své náklady odstranění těchto odpadů a obalů v souladu s příslušnými platnými zákony a s vědomím povinnosti zajištění přednostního využití odpadů před jejich odstraněním, pokud je to možné (materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů).

• V případě manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, jejich používání v rámci své činnosti z pověření společnosti je dodavatel povinen nakládat s chemickými látkami a přípravky v souladu s bezpečnostním listem.

• V případě používání látek ropného původu je zakázáno:

  • skladovat nebezpečné látky v poškozených obalech nebo tyto látky do nich přečerpávat,

  • manipulovat s obaly nebo parkovat v blízkosti kanalizačních vpustí, vodovodních přípojek nebo dešťových svodů,

  • splachovat do kanalizace nebo nechat vsakovat do půdy i minimální množství ropných látek.

• Je-li třeba při plnění předmětu smlouvy používat na pracovišti objednatele a příjezdových komunikacích dopravní prostředky (osobní i nákladní), musejí být tyto v řádném technickém stavu a dodavatel musí být vybaven havarijními prostředky proti únikům ropných látek.

• Řidič je dále povinen

  • neodstavovat dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí, a nevjíždět na místa, kde povrch není dostatečně pevný, široký a sjízdný,

  • neodstavovat dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska ochrany životního prostředí, zejména v blízkosti kanalizačních vpustí, vodního toku apod.,

  • nenechávat bezdůvodně spuštěný motor při stání vozidla (naprázdno).

Datum:

Převzal: ............................................................................

(podpis odpovědného pracovníka dodavatele)

Další příklad sdělení osobám:

• např. formou dopisu, resp. písemného sdělení, pro obchodní partnery:

Příklad zveřejnění:

• např. vývěskou v provozovně,

• prostřednictvím internetové stránky (v praxi v současné době nejčastěji používaný způsob).

4.3 Plánování

• Environmentální aspekty (EA)

Ve smyslu čl. 4.3 normy musí organizace vytvořit, zavést a udržovat postupy:

1. K identifikaci EA svých:

   1. činností,

   2. výrobků,

   3. služeb v rámci definovaného rozsahu EMS:

   4. které může řídit,

   5. na které může mít určitý vliv,

   s ohledem na plánované nebo nové projekty nebo nové či upravené činnosti, výrobky a služby.

2. K určení těch aspektů, které mají nebo mohou mít významné dopady na ŽP (tj. "významných EA“).

Organizace musí dále:

• tyto informace dokumentovat,

• tyto dokumenty průběžně aktualizovat,

• zajistit, aby významné EA byly vzaty v úvahu při stanovování, zavádění a udržování systému environmentálního managementu.

K obecným příkladům skupin environmentálních aspektů můžeme zařadit např. následující:

• produkce emisí do ovzduší (řízené a neřízené),

• produkce odpadních vod,

• produkce odpadů, zvláště nebezpečných,

• produkce emisí hluku a vibrací,

• vypouštění tepla, zápachu,

• vznik vizuálních vlivů,

• spotřeby surovin a materiálů - neobnovitelné zdroje,

• spotřeby energie,

• spotřeby vody,

• používání nebezpečných chemických látek a přípravků,

• úniky závadných látek,

• zdroje ionizujícího zařízení,

• náplně zařízení.

Na významné aspekty by měly následně navazovat cíle a programy v oblasti EMS. Příklad takového postupu a samotného registru aspektů uvádíme dále.

Příklad dokumentovaného postupu pro identifikaci a určení významnosti EA:

Účel

Vytvoření postupu pro určování a vyhodnocování environmentálních aspektů a dopadů pro účely plánování a řízení ochrany životního prostředí.

Vztahuje se na všechny osoby při výkonu pracovních a souvisejících činností v celé organizaci včetně dočasných pracovišť.

Definice a zkratky

Definice:

• Platí definice uvedené v ČSN EN ISO 14001 a související řídicí dokumentaci EMS společnosti.

Použité zkratky:

• EA: environmentální aspekt

• EMS: systém environmentálního managementu

• OŽP: ochrana životního prostředí

• PV EMS: představitel vedení pro EMS

• REA: registr EA

• V: Významný environmentální aspekt

Pravomoci a odpovědnosti

• Vedoucí pracovníci: Péče o ochranu životního prostředí je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

• Zaměstnanci: Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o oblast ochrany životního prostředí a zejména prevenci znečišťování ŽP. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění OŽP a jejich dodržování včetně pokynů příslušného nadřízeného pracovníka je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů, jakož i pracovních povinností zaměstnance.

• PV EMS: Představitel vedení pro EMS odpovídá za udržování REA v aktuální podobě.

Postupy

Identifikace environmentálních aspektů:

Environmentální aspekty jsou identifikovány pro:

• činnosti,

• služby,

• výrobky,

Při zohlednění podmínek:

• běžného provozu - (B),

• mimořádného provozu (např. najíždění a odstávka výrobního či provozního zařízení) - (M) - v organizaci nebyly zjištěny,

• havarijní stavy (únik média, požár, exploze) - (H).

Vztahující se k:

• činnosti minulé,

• současné,

• plánované včetně plánovaných výrobků a služeb, nových objektů, kanceláří, skladů.

Při identifikaci EA platí následující zásady:

• Environmentální aspekty a jejich dopady na životní prostředí jsou určovány pro všechny činnosti organizace a všechny poskytované služby včetně dočasných pracovišť.

• U připravovaných činností (projektů) včetně návrhu na používané výrobky (komponenty) musejí být environmentální aspekty a dopady určovány již při přípravě projektu. Tyto aspekty musejí být brány v úvahu při výběru variant a schvalování projektů.

• Při určování environmentálních aspektů a dopadů výrobků musejí být brány v úvahu fáze jejich užívání a zneškodňování jako odpadu po skončení užívání. (Fáze výroby je zohledněna při posuzování výrobní činnosti, která není pro společnost relevantní.)

• Jsou určovány aspekty přímé, tj. vlastní, i aspekty nepřímé od subdodavatelů, které může organizace ovlivňovat nepřímo (např. smluvně).

Za určování environmentálních aspektů a dopadů odpovídá PV EMS ve spolupráci s ostatními vedoucími pracovníky. Při identifikaci EA mohou spolupracovat pro tento účel proškolení externí pracovníci.

Při identifikaci environmentálních aspektů se zvažují např.

• řízené a neřízené emise do ovzduší,

• řízené a neřízené vypouštění odpadních vod (v podmínkách společnosti pouze splaškové),

• odpady,

• kontaminace půdy a podzemní vody, budov, horninového prostředí,

• ovlivňování okolí hlukem, zápachem, prachem, vibracemi, elektromagnetickými a vizuálními jevy,

• účinky na specifické části ŽP a ekosystémy,

• čerpání přírodních zdrojů (spotřeby energií, vody, materiálů a surovin),

• únik nebo výbuch zemního plynu.

Vyhodnocení významnosti EA:

Vyhodnocení významnosti aspektů je nezbytným podkladem pro jejich řízení a pro stanovení cílů a cílových hodnot. Hodnocení významnosti provádí pracovní tým složený z PV EMS, příslušných vedoucích pracovníků, případně externího odborníka, neboť jde o širokou problematiku a výsledkem musejí být závěry akceptovatelné pro organizaci. Tým provádí hodnocení podle dále uvedených kritérií. O konečném přiřazení významnosti rozhoduje PV EMS.

Stupnice významnosti aspektů a dopadů:

• nízká (N),

• vysoká (V):

  Pro vyhodnocení významnosti aspektů a dopadů jsou rozhodující tato kritéria:

  • požadavky právních a jiných předpisů,

  • závazky v environmentální politice,

  • oprávněné stížnosti a zájmy zainteresovaných stran,

  • zájmy regionální, lokální, globální,

  • pravděpodobnost a četnost výskytu - zejména u havarijního provozu,

  • potenciál nebezpečí dopadu (míra ohrožení) - zejména u havarijního provozu.

  Přednostní pozornost je nutné věnovat aspektům, jejichž významnost vyplývá z:

  • jednoznačného termínovaného rozhodnutí orgánů státní správy a samosprávy,

  • požadavků právních předpisů - především splnění limitů k daným termínům,

  • závazků vyplývajících z environmentální politiky.

Pro významnost vysokou V stačí uplatnění jednoho z uvedených kritérií:

• Jsou-li environmentální aspekty předmětem regulace právními předpisy, požadavky environmentální politiky a jinými požadavky, ke kterým se organizace zavazuje, a jejich výskyt ve společnosti je trvalý, případně častý, jsou hodnoceny automaticky jako významné.

• Aspekty jsou významné, i když jsou plněny právní předpisy (např. limity znečištění), které se na ně vztahují, protože tyto limity musejí být stále řízeny a sledovány.

• Významnost environmentálních aspektů zůstává i tehdy, když jsou aspekty pod kontrolou. Stejně tak trvá i nebezpečnost látky v situaci, kdy s látkou nakládáme způsobem, který je předepsán zákonem.

Zpracování registru environmentálních aspektů a dopadů:

Informace, týkající se EA, jsou shrnuty v řízeném dokumentu - registru environmentálních aspektů a dopadů. Z registru environmentálních aspektů a dopadů rovněž vyplývá vazba na interní směrnice, kterými jsou významné aspekty řízeny v souladu s právními a jinými požadavky, na měření a na environmentální cíle společnosti. Registr aspektů schvaluje PV EMS.

Významné aspekty jsou projednávány na pravidelných schůzkách vedení společnosti, pokud je to vhodné, ale zejména při změně, externích podnětech apod., jako reakce na havarijní stavy apod. Jsou přijímána opatření pro minimalizaci dopadů na životní prostředí spojených s těmito aspekty.

Registr environmentálních aspektů musí obsahovat:

• normální provozní podmínky (B),

• mimořádné provozní podmínky (M),

• havarijní provoz (H),

• činnosti současné a případně plánované.

Registr se zpracovává pro:

• činnosti (zejména výrobní),

• poskytované služby,

• výrobky (v době jejich užívání i zneškodňování jako odpadu).

Registr environmentálních aspektů a dopadů je zpracován formou tabulky a obsahuje podle potřeby a účelnosti údaje:

• pořadové číslo,

• místo vzniku (pracoviště),

• činnost (výrobek),

• environmentální aspekt,

• environmentální dopad,

• způsob řízení aspektů (přímý, nepřímý),

• provoz (B/M/H),

• stupeň významnosti,

• poznámka (dokument, číslo měření, cíl, související dokumentace – pokud je to vhodné).

Aktualizace registru EA

Přezkoumání registru a jeho aktualizace je nutná minimálně 1x za rok a dále zejména při:

• zařazení nového environmentálního aspektu,

• při každé změně vyhodnocení významnosti environmentálního aspektu,

• při technologických změnách,

• změně provozovny, pracoviště,

• při změnách procesů,

• změně nakupovaného zboží nebo materiálů,

• změně právních a jiných požadavků.

Za aktualizaci registru odpovídá vedoucí příslušného pracoviště. Za celkovou aktualizaci odpovídá PV EMS, který za tím účelem může spolupracovat s externím pracovníkem.

Formálně má registr EA následující podobu:

Příklad části vyplněného REA:

• Právní a jiné požadavky (PP, JP)

Další oblast plánování EMS se týká identifikace požadavků právních a jiných předpisů.

Organizace musí:

• vytvořit,

• zavést,

• udržovat

  postup k:

  • zajištění přístupu k příslušným právním požadavkům a jiným požadavkům, které se na ni vztahují v souvislosti s jejími EA,

  • identifikaci relevantních požadavků,

  • určení uplatnitelnosti těchto požadavků na její EA.

Organizace dále musí zajistit, aby tyto příslušné právní požadavky a jiné požadavky, které se na ni vztahují, byly vzaty v úvahu při vytváření, zavádění a udržování jejího EMS.

Právní ochrana ŽP je tvořena tzv. složkovými předpisy:

• Životní prostředí všeobecně

• Vodní hospodářství

• Odpadové hospodářství

• Ochrana ovzduší

• Ochrana přírody

• Ochrana půdního fondu a lesní hospodářství

• Geologie a hornictví

• Územní plánování a stavební řád

• Posuzování vlivů na životní prostředí

• Nakládání s chemickými látkami

• Prevence závažných havárií

• Geneticky modifikované organismy

• Integrovaná prevence znečišťování

• Energetika

• Hluk

• Ochrana klimatu

Vlastní postup zajištění odpovědností, způsobu identifikace a uplatňování příslušných požadavků v praxi může být obsažen např. přímo v příručce EMS nebo také v samostatném dokumentu.

Příklad postupu pro identifikaci právních a jiných požadavků:

Účel

Vytvoření postupu pro identifikaci požadavků právních a jiných předpisů a jejich uplatnění ve společnosti pro účely plánování a řízení ochrany životního prostředí.

Vztahuje se na pracovníky odpovědné za plánování EMS společnosti.

Definice a zkratky

Definice:

• Platí definice uvedené v ČSN EN ISO 14001 a související řídicí dokumentaci EMS společnosti.

Použité zkratky:

• EMS: systém environmentálního managementu

• OŽP: ochrana životního prostředí

• PV EMS: představitel vedení pro EMS

Pravomoci a odpovědnosti

• Vedoucí pracovníci: Péče o ochranu životního prostředí je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

• Zaměstnanci: Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o oblast ochrany životního prostředí a zejména prevenci znečišťování ŽP. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění OŽP a jejich dodržování včetně pokynů příslušného nadřízeného pracovníka je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů, jakož i pracovních povinností zaměstnance.

• PV EMS: Představitel vedení pro EMS odpovídá za udržování registru PP a JP v aktuální podobě.

Postupy

Zabezpečení dostupnosti a identifikace právních předpisů

Přehled právních předpisů (právní registr) vztahujících se k ochraně životního prostředí společnosti je uložen u PV EMS, který má odpovědnost za identifikaci právních předpisů a jiných požadavků z oblasti EMS, které se vztahují na společnost. Podklady pro právní registr získává ze serveru www.sbirka.cz , případně dalších doplňujících zdrojů. PV EMS má povinnost pravidelně (min. 1x za měsíc) sledovat vývoj v této oblasti a rozhodnout o případné aplikaci nových požadavků pro potřeby společnosti. Pro informaci je aktuální registr dostupný na serveru společnosti.

Činnosti při zveřejnění nového právního předpisu

Při zveřejnění nové právní normy týkající se ochrany životního prostředí zajistí PV EMS společnosti první posouzení, zda se tato norma týká jejích činností.

V kladném případě rozhodne, jakým způsobem budou povinnosti vyplývající z nového předpisu pro společnost promítnuty do dokumentace společnosti. Toto je možné zajistit následujícími způsoby:

• zapracovat povinnosti do stávající dokumentace společnosti,

• vypracovat novou organizační směrnici,

• uložit vykonávání povinností vyplývajících z nového předpisu konkrétním pracovním funkcím ve společnosti (v případě, že se nové povinnosti týkají malého okruhu funkcí).

"Jiné“ požadavky

Do právního registru jsou zařazovány požadavky mimo rámec legislativních požadavků, ke kterým se společnost zavázala.

Jsou to např.:

• souhlasy, rozhodnutí apod.,

• dohody se státní správou,

• směrnice jiné než zákonné povahy,

• smlouvy s dodavateli médií,

• obecní vyhlášky.

Identifikace právních a jiných požadavků ve vztahu k zakázce

Kromě výše uvedeného postupu identifikace a přezkoumání právních požadavků ve vztahu k procesům a činnostem realizovaným v podmínkách společnosti se zabývají příslušní pracovníci identifikací těchto požadavků ve vztahu ke každé plánované zakázce ve smyslu dočasného pracoviště (pracoviště u zákazníka). Přezkoumání se týká zejména:

• vyhláškám místně příslušných úřadů orgánů přenesené působnosti státní správy související s předmětem činnosti společnosti a OŽP,

• případných podmínek povolení, nařízení, rozhodnutí či jiných identifikovaných požadavků, které se na ni vztahují,

• smluvních ujednání.

Za identifikaci a přezkoumání těchto požadavků odpovídá příslušný odborný pracovník, případně ve spolupráci s PV EMS. Případná opatření jsou podle potřeby dokumentována v zápise z porady vedení.

Připomeňme si základní aktuálně platné právní požadavky v obecné rovině ve vztahu k jednotlivým hlavním složkám EMS, za které jsou obecně považovány půda, voda, ovzduší, odpady, chemické látky a přípravky (resp. nově směsi):

Příklad části registru právních požadavků:

Tato součást EMS se však týká nejen právních, ale i tzv. "jiných“ požadavků. Jaké jiné požadavky připadají v úvahu? Do této skupiny patří všechny další požadavky, které vyplývají z právního podkladu nebo vznikají např. na smluvním základě.

Příklad registru "jiných“ požadavků:

• Cíle, cílové hodnoty a programy EMS

Stejně jako v případě např. systémů managementu kvality organizace musí v rámci plánování stanovovat cíle, cílové hodnoty a programy k jejich naplnění v oblasti EMS.

Při stanovování a přezkoumávání svých cílů a cílových hodnot musí organizace zvážit:

• požadavky právních předpisů,

• "jiné“ požadavky, které se na ni vztahují,

• významné EA, které identifikovala pomocí své metodiky,

• své technologické možnosti,

• své finanční, provozní a podnikatelské požadavky,

• názory zainteresovaných stran.

Organizace musí dále:

• vytvořit,

• zavést,

• dodržovat

programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot.

Programy musejí obsahovat:

• určení odpovědnosti za dosažení cílů a cílových hodnot pro příslušnou funkci a úroveň organizace,

• určení potřebných prostředků,

• časový rámec, ve kterém jich má být dosaženo.

Vlastní postup stanovování cílů a jejich programů může být opět obsažen buď přímo v příručce EMS, nebo také v samostatném dokumentu.

Příklad postupu stanovování cílů, cílových hodnot a programů EMS:

Účel

Vytvoření postupu pro stanovování cílů a programů ve společnosti pro účely plánování a řízení ochrany životního prostředí.

Vztahuje se na pracovníky odpovědné za plánování EMS společnosti.

Definice a zkratky

Definice:

• Platí definice uvedené v ČSN EN ISO 14001 a související řídicí dokumentaci EMS společnosti.

Použité zkratky:

• EMS: systém environmentálního managementu

• OŽP: ochrana životního prostředí

• PV EMS: představitel vedení pro EMS

Pravomoci a odpovědnosti

• Vedoucí pracovníci: zodpovídají za spolupráci při stanovování cílů a programů; za plnění programů ve schváleném rozsahu, které se jich přímo týkají.

• Zaměstnanci: zodpovídají za plnění pokynů v oblasti OŽP.

• PV EMS: představitel vedení pro EMS zodpovídá za posouzení potřeby stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot v souladu s celkovými záměry rozvoje firmy a environmentální politikou; zpracování konkrétních návrhů cílů, cílových hodnot a programů EMS.

Postupy

Při stanovení cílů a cílových hodnot se zvažují právní a jiné požadavky, významné environmentální aspekty, technologické a finanční možnosti společnosti a názory zainteresovaných stran. Na vybrané EA se stanovují cíle, které musejí mít vazbu na environmentální politiku a být rozpracovány pro každou příslušnou funkci a úroveň v organizaci.

Environmentální cíle musejí znamenat zlepšení ochrany životního prostředí vzhledem k výchozímu stavu, který je charakterizován výchozí hodnotou.

Cílové hodnoty musejí být specifické a měřitelné. Pokud možno zahrnují měřítko kvalitativní, kvantitativní (objemový, koncentrační ukazatel) a časové. Pokud je to možné, měly by být vztaženy na jednotku produkce nebo k jinému konkrétnímu základu.

Výchozí hodnoty musejí být specifické a měřitelné. Měly by být charakterizovány stejným měřítkem jako cílové hodnoty (měřítko kvalitativní, kvantitativní a časové), a pokud je to možné, měly by být vztaženy na stejnou jednotku produkce. Musejí charakterizovat skutečný výchozí stav.

Pro dosažení cílů a cílových hodnot organizace vytváří programy environmentálního managementu. Tyto programy obsahují:

• určení odpovědnosti za dosažení cíle a plnění dílčích cílů a cílových hodnot pro každou příslušnou funkci a úroveň organizace,

• prostředky a časový rámec, ve kterém jich má být dosaženo,

• způsob řešení,

• výchozí hodnotu,

• cílovou hodnotu,

• způsob vyhodnocování - monitoring plnění cílů,

• přínos pro OŽP.

Program environmentálního managementu musí být koordinován s ostatními programy společnosti, například s investičním plánem apod.

Hodnocení dosahování cílů a cílových hodnot se provádí průběžně podle potřeby. Při tomto hodnocení jsou zmíněné programy upravovány tak, aby stále plně odpovídaly koncepci přijaté environmentální politiky. V případě změn v činnostech, výrobcích nebo služeb je aktualizován registr aspektů a dopadů. V případě vzniku nových významných aspektů jsou pro ně stanoveny (pokud je to potřebné) cíle a cílové hodnoty, které jsou v souladu s environmentální politikou. Tyto cíle a cílové hodnoty jsou zajišťovány aktualizovaným programem environmentálního managementu.

Příklad cílů a programů EMS:

• Příklad zcela jednoduchého formátu cíle v oblasti EMS, který přesto splňuje uvedené formální požadavky:

CÍL A PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU
NA ROK 2011

Cíl: Získání certifikátu EMS podle ČSN EN ISO 14001:2005

Konečný termín: 31. 12. 2011

(Poznámka: Dílčí etapy budou stanoveny v samostatném dokumentu - postup projektu.)

Potřebné zdroje:

1. personální zdroje - 3členný řešitelský tým (představitel vedení pro EMS, podnikový ekolog, interní auditor),

2. finanční zdroje - náklady na přípravu (personální náklady) a na vybavení (zakoupení potřebných technických prostředků, jako jsou záchytné vany, sorpční prostředky, tabulky, resp. označení míst).

Cílová hodnota: platný certifikát shody s požadavky ISO 14001 vydaný akreditovaným certifikačním orgánem.

Zodpovídá: představitel vedení pro EMS.

Program EMS:

1. analýza požadavků normy (T: 1. 5. 2011),

2. analýza požadavků právních a jiných předpisů (T: 1. 5. 2011),

3. implementace příslušných požadavků (T: 30. 11. 2011),

4. ověření shody (T: 20. 12. 2011),

5. certifikace (T: 31. 12. 2011).

Schválil: jednatel společnosti.

• Příklad jiného cíle v oblasti EMS:

4.4 Zavedení a provoz

Článek týkající se zavedení EMS a jeho uplatňování v provozu má několik základních částí. Ty se týkají:

• zdrojů a personální oblasti (zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc),

• odborné způsobilosti a výcviku pracovníků,

• komunikace se zainteresovanými stranami,

• dokumentace EMS (včetně požadavků na její řízení),

• vlastního řízení provozu,

• havarijní připravenosti (včetně reakcí na nastalé situace).

• Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc

Článek 4.4.1 se zabývá dvěma oblastmi řízení provozu:

1. stanovením potřebných zdrojů,

2. stanovením úloh, odpovědností a pravomocí pracovníků.

a) Stanovení potřebných zdrojů

Vedení musí pro správnou implementaci a v druhé fázi pro vlastní udržování EMS zajistit dostupnost zdrojů nezbytných pro vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování EMS. Patří sem:

• lidské zdroje včetně specializovaných dovedností pracovníků (tzn. zajistit personální zabezpečení jednotlivých oblastí řízení provozu, výcvik v případě speciálních požadavků, jako je např. nakládání s nebezpečnými CHLP apod.),

• infrastruktura organizace (např. odpovídající vybavení pro odpadové hospodářství, vybavení skladu olejů, skladu nebezpečných CHLP, vybavení odstavných ploch záchytnými vanami apod.),

• technologie (např. technologie čištění odpadních vod),

• finanční zdroje (v souvislosti se všemi uvedenými oblastmi).

b) Stanovení úloh, odpovědností a pravomocí pracovníků

Tak jako v každé jiné oblasti i zde je nezbytné přiměřeným způsobem definovat, dokumentovat a sdělovat jednotlivé úlohy, odpovědnost a pravomoci tak, aby podporovaly efektivní environmentální management. Součástí této oblasti je jmenování zvláštního zástupce vedení - používáme označení představitel vedení pro EMS (PV EMS). V tomto případě platí následující zásady:

• PV EMS jmenuje vrcholové vedení společnosti.

• PV EMS musí mít (bez ohledu na další povinnosti) určeny úkoly, odpovědnost a pravomoci takovým způsobem, aby:

  • bylo zajištěno vytvoření, zavedení a udržování EMS ve shodě s požadavky normy ISO 14001 a dalšími souvisejícími dokumenty,

  • vrcholovému vedení byly podávány zprávy o výkonnosti EMS k přezkoumání, včetně doporučení pro jeho zlepšování.

• Nezbytným předpokladem tohoto jmenování je:

  • dostatečná (odborná) způsobilost jmenovaného PV EMS (musí odpovídat stanoveným kvalifikačním požadavkům),

  • PV EMS musí mít k dispozici časovou kapacitu pro plnění s tím spojených úkolů.

Stanovení úloh, odpovědností a pravomocí může formálně proběhnout např. formou popisů pracovní náplně nebo formou specifikace - viz následující příklad.

Příklad vymezení odpovědností v oblasti EMS:

Úvodní ustanovení

Vedení společnosti vydává následující specifikaci, kterou se stanovují požadavky na strukturu, odpovědnosti a pravomoci v oblasti EMS.

Oblast platnosti

Tato směrnice platí pro všechny pracovníky společnosti.

Specifikace struktury, odpovědností a pravomocí

Struktura společnosti je stanovena organizačním řádem a organizačním schématem v jeho příloze. Dále jsou uvedeny odpovědnosti, povinnosti a pravomoci v oblasti EMS.

Ředitel společnosti

ŘS má následující pravomoci a odpovědnosti v rámci EMS:

• stanovení politiky EMS;

• schválení environmentálních aspektů, cílů, cílových hodnot a programů naplňujících politiku EMS;

• odpovědnost za ustavení, zavedení, udržování a zlepšování systému environmentálního managementu;

• zajišťování dostupnosti zdrojů pro ustavení, zavedení, udržování a zlepšování systému environmentálního managementu včetně:

  • lidských zdrojů se specializovanými dovednostmi,

  • vhodné technologie,

  • finančních zdrojů;

• zajišťování organizační struktury;

• jmenování představitele vedení;

• stanovení úkolů, odpovědností a pravomocí pro představitele vedení;

• definování úloh, odpovědností a pravomocí tak, aby byl usnadněn efektivní environmentální management;

• zajišťování jednání se všemi externími stranami;

• rozhodování o postoji společnosti ve všech sporných oblastech.

Představitel vedení pro EMS

PVE má následující pravomoci a odpovědnosti v rámci EMS:

• zajišťuje, aby požadavky na systém managementu EMS byly ustaveny, zavedeny a udržovány v souladu s požadavky ČSN EN ISO 14001:2005;

• zajišťuje, aby zprávy o úrovni fungování systému environmentálního managementu byly předkládány vrcholovému vedení k přezkoumání;

• zajišťuje, aby doporučení ke zlepšování systému environmentálního managementu byla předkládána vrcholovému vedení k přezkoumání;

• komunikuje s orgány státní správy;

• komunikuje se zaměstnanci nebo pracovníky pracujícími ve prospěch organizace v oblasti EMS;

• odpovídá za přezkoumání získaných informací a iniciaci případných organizačních opatření v rámci stanoveného organizačního řádu.

Pravomoci a odpovědnosti všech pracovníků v souvislosti s EMS:

Všichni zaměstnanci i management mají ve vztahu k zabezpečování EMS obecně tyto odpovědnosti, povinnosti a pravomoci:

• za naplňování politiky EMS a plnění stanovených cílů, cílových hodnot a programů;

• za dodržování stanovených požadavků vyplývajících z aplikace systému environmentálního managementu;

• právo podávat doporučení na zlepšování systému environmentálního managementu;

• za nahlášení jakékoliv neshody, nehody nebo potenciální neshody nebo nehody přímému nadřízenému, případně PVE;

• za plnění pokynů pracovníků odpovědných za zajištění kontroly a dohledu nad plněním požadavků systému environmentálního managementu;

• účastnit se všech školení stanovených organizací v oblasti EMS;

• všichni pracovníci společnosti mají povinnost informovat své nadřízené a případně představitele managementu o skutečnostech důležitých z hlediska dopadů činností společnosti na životní prostředí;

• dbát na maximální hospodárnost při spotřebě vody;

• udržovat v řádném a provozuschopném stavu veškerá zařízení, sloužící k rozvodům vody v objektu odběratele (potrubí, armatury apod.) a instalovaná měřidla měřící množství odebrané vody. Všechny zjištěné závady neprodleně nahlásit nadřízenému;

• je přísně zakázáno vypouštět do kanalizace ropné látky, jedy, žíraviny a látky, které nejsou odpadními vodami;

• při čištění strojů a zařízení, mytí podlah, čištění vozovek a venkovních prostor, při manipulaci s materiálem v těchto prostorech a dalších podobných činnostech je třeba dbát na to, aby do kanalizace neunikly látky, které nejsou odpadními vodami, nebo látky, ohrožující průchodnost kanalizace. Předcházet vzniku odpadů;

• na místě vzniku odpadů třídit odpady;

• manipulovat s odpady tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví jich samotných, okolí a k poškození ŽP;

• nemíchat jednotlivé druhy odpadů;

• nemíchat jednotlivé druhy olejů;

• shromažďovat vzniklé odpady do určených shromažďovacích prostředků;

• v případě vzniku nového druhu odpadu, nedostatku shromažďovacích prostředků, jejich špatného technického stavu, poškození značení aj. upozorní přímého nadřízeného;

• neznečišťovat okolí shromažďovacích prostředků;

• řídit se pokyny uvedenými v ILNO;

• používat při manipulaci s odpady ochranné pracovní pomůcky - viz ILNO;

• v případě úniku nebezpečných odpadů okamžitě zamezit šíření a postupovat v souladu s údaji v ILNO;

• při úniku, havárii informovat vedoucího pracoviště.

Externí pracovníci jsou povinni:

• předcházet vzniku odpadů,

• na místě vzniku odpadů třídit odpady,

• manipulovat s odpady tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví jich samotných, okolí a k poškození ŽP,

• nemíchat jednotlivé druhy odpadů,

• nemíchat jednotlivé druhy olejů,

• shromažďovat vzniklé odpady do určených shromažďovacích prostředků,

• v případě vzniku nového druhu odpadu, nedostatku shromažďovacích prostředků, jejich špatného technického stavu, poškození značení aj. upozornit přímého nadřízeného,

• neznečišťovat okolí shromažďovacích prostředků,

• řídit se pokyny uvedenými v ILNO,

• používat při manipulaci s odpady ochranné pracovní pomůcky - viz ILNO,

• v případě úniku nebezpečných odpadů okamžitě zamezit šíření a postupovat v souladu s údaji v ILNO,

• při úniku, havárii informovat vedoucího pracoviště.

Poznámka: Stanovení odpovědností a pravomocí nebývá problém, horší je v praxi přesvědčit pracovníky, aby nové skutečnosti přijali a řídili se jimi, nebo aby dokonce pochopili jejich smysl.

Příklad jmenování představitele vedení pro oblast EMS:

• Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

V oblasti způsobilosti a výcviku musí vedení organizace zajistit následující požadavky:

• Všichni pracovníci (ať už zaměstnanci, nebo externí spolupracovníci), kteří mohou v rámci svých činností způsobit významné environmentální dopady, musejí být způsobilí na základě:

  • odpovídajícího vzdělání,

  • odpovídajícího výcviku,

  • dostatečných zkušeností.

• Organizace musí určit potřeby výcviku spojené s jejími EA a jejím EMS, což znamená zejména:

  • stanovení rozdílu mezi skutečnou a požadovanou kvalifikací příslušných pracovníků a poskytnutí výcviku pro dosažení její potřebné úrovně,

  • dále opakovaný výcvik ve vztahu k příslušným EA tam, kde je to vhodné,

  • poté samozřejmě poskytování stanoveného výcviku nebo provádění jiných činností pro to, aby potřeby v této oblasti byly trvale plněny.

• Organizace musí udržovat (uchovávat) s tím spojené záznamy, tzn. zejména:

  • stanovení kvalifikačních požadavků,

  • důkazy o jejich splnění (kopie dokladů o vzdělání, odborném školení, záznamy o výcviku, doklady o předchozí praxi),

  • plány školení,

  • záznamy z opakovaných školení z obecných znalostí (prezenční listina, obsah a rozsah školení, doklady o odborných předpokladech školitele, důkazy o ověření znalostí),

  • záznamy z opakovaného výcviku (tematické plány, rozsah, zaměření, dokumentace, rozbor výsledků, fotodokumentace).

S oblastí týkající se způsobilosti, výcviku a povědomí souvisejí také opatření v oblasti komunikace s osobami, které tzv. pracují pro oraganizaci anebo z pověření organizace. Do této skupiny patří zejména:

• externí spolupracovníci (např. na živnostenský list),

• pracovníci subdodavatelů (dodavatelských firem).

Pro tyto osoby organizace musí:

• vytvořit,

• zavést,

• udržovat

postupy, které je poučí o:

• důležitosti shody s environmentální politikou,

• důležitosti shody s postupy a požadavky EMS,

• významných EA,

• skutečných nebo potenciálních dopadech spojených s jejich prací,

• environmentálních přínosech zlepšené osobní výkonnosti,

• jejich úlohách a odpovědnosti za dosažení shody s požadavky EMS,

• potenciálních následcích nedodržení stanovených postupů.

Tyto požadavky může organizace splnit opět např. předáním dostatečných pokynů a informací, provedením školení před zahájením práce z pověření organizace, nebo dokonce účastí externistů na výcviku prováděném pro zaměstnance apod. Školení či seznámení v oblasti EMS lze spojit se školením v oblasti BOZP, které také organizace musí provádět, pohybují-li se "cizí“ pracovníci s jejím vědomím na jejích pracovištích.

Uveďme si opět několik příkladů z této oblasti:

Stanovení kvalifikačních požadavků:

• bude rozdílné v závislosti na pracovní pozici, např.:

Představitel vedení pro EMS:

• dokončené SŠ nebo VŠ vzdělání,

• praxe 3 roky v oblasti související s ochranou životního prostředí,

• praxe 2 roky v předmětné organizaci, ve které má roli PV EMS zastávat,

• školení "Manažer EMS“ v rozsahu minimálně 40 hodin,

• znalost technologie a postupů souvisejících s činností organizace,

• dostatečná znalost normy ISO 14001 a ISO 19011.

Odpadový hospodář:

• dokončené VŠ vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo,

• SŠ vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.

Odborně způsobilá osoba pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické:

• dokončené VŠ vzdělání v:

  • akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství nebo farmacie, nebo v akreditovaných magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství a hygieny,

  • oblasti oborů chemie,

  • oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii nebo

  • akreditovaném magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání v tomto oboru,

  • jiné vzdělání, které se podrobily úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení o odborné způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.

Interní auditor EMS:

• dokončené SŠ nebo VŠ vzdělání,

• praxe 2 roky v oblasti související s ochranou životního prostředí,

• praxe 1 rok v předmětné organizaci, ve které má roli IA zastávat,

• školení "Interní auditor EMS“ v rozsahu minimálně 24 hodin,

• znalost technologie a postupů souvisejících s činností organizace,

• dostatečná znalost normy ISO 14001 a ISO 19011.

Příklad plánu školení v oblasti EMS:

• Komunikace

Ve vztahu ke svým EA a k EMS organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postupy pro:

• interní komunikaci mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace,

• přijímání, dokumentování a odezvu na zásadní podněty od externích zainteresovaných stran.

K interní komunikaci můžeme zařadit:

• porady, formální i neformální setkávání vedení se zaměstnanci,

• nástěnky, vývěsky,

• internet, e-mailovou komunikaci, telefon, videokonference,

• intranet, vnitřní informační systém,

• zápisy z porad,

• interní školení, výcvik,

• přezkoumávání EMS vedením.

Ke komunikaci s externími stranami patří zejména:

• reakce na podněty (podání stížnosti, připomínky),

• zápisy a protokoly z kontrolních akcí orgánů státní správy.

  • Organizace musí v této souvislosti také rozhodnout, zda bude externě komunikovat o svých významných EA a musí zaznamenat své rozhodnutí v této věci.

  • Jestliže se rozhodne komunikovat, musí stanovit a zavést metody pro tuto externí komunikaci.

Příklad stanovení postupu, odpovědností a pravomocí v této oblasti:

Účel

Cílem komunikace v oblasti EMS je dosažení řízené výměny relevantních informací o OŽP uvnitř i vně společnosti, která napomáhá procesu trvalého zlepšování environmentálního profilu.

Komunikování v rámci EMS slouží k přímému dialogu se zaměstnanci, stejně jako s veřejností, kompetentními úřady a zainteresovanými stranami.

Organizace udržuje postupy pro: a) interní komunikování mezi různými úrovněmi a funkcemi organizace, b) komunikaci s externími zainteresovanými stranami.

Interní komunikace v oblasti EMS

Komunikace probíhá na interní úrovni, kdy pracovníci jsou seznámeni:

• s environmentální politikou, která je součástí politiky organizace,

• s environmentálními cíli a programy (výrobní porady, výroční hodnoticí schůzky vedení, školení před zahájením stavby),

• se svou osobní rolí v celém procesu, související s konkrétním pracovním místem,

• s výsledky monitorování, auditů a přezkoumání vedením organizace.

Součástí výměny informací o aktivitách EMS je především motivování k aktivní ochraně životního prostředí všemi pracovníky.

Interní komunikace v oblasti EMS probíhá v rámci:

• výrobních porad (1krát týdně, řeší se provozní záležitosti a je stanovován a koordinován plán realizace projektů, v případě potřeby jsou projednávány naléhavé problémy v oblasti životního prostředí související s činností firmy);

• výroční hodnoticí schůzky vedení organizace a pracovníků, kteří jsou odpovědní za environmentální profil, 1krát ročně (probíhá vyhodnocení roční činnosti v oblasti EMS, seznámení s environmentální politikou, cíly a programy EMS, výsledky auditů a výsledky kontrolních orgánů);

• školení pracovníků stavby před jejím zahájením (seznámení pracovníků s environmentálními aspekty stavby, environmentální politikou, cíly a programy EMS v rámci jejich pracovních činností).

Externí komunikace v oblasti EMS

Externí komunikování je velmi důležitým nástrojem pro získávání informací za účelem zjišťování očekávání zainteresovaných stran v OŽP. Získané informace a podněty, jejich přezkoumání a vyhodnocení slouží k neustálému zlepšování přístupu organizace k ochraně životního prostředí. Externí komunikace je považována za nástroj k předcházení stížnostem.

Organizace v této oblasti:

• přijímá,

• dokumentuje,

• reaguje

na zásadní podněty od zainteresovaných stran,

• zaznamenává svá rozhodnutí o reakcích na podněty zainteresovaných stran.

Za zainteresované strany jsou považováni:

• zadavatelé staveb,

• dodavatelé pracovních činností,

• dodavatelé jiných služeb,

• dodavatelé materiálu,

• reprezentanti veřejné správy obcí, kde jsou stavby realizovány,

• reprezentanti veřejné správy obcí, kde je sídlo firmy,

• okolní obyvatelé, kde jsou stavby realizovány (informování veřejnosti),

• ekologické iniciativy.

Úkoly v oblasti komunikace pro jednotlivé pracovní funkce:

Ředitel:

• je oprávněn pro jednání se všemi výše uvedenými stranami. Rozhoduje o postoji společnosti ve všech sporných oblastech.

Představitel vedení pro EMS:

komunikuje s:

• orgány státní správy,

• zaměstnanci nebo pracovníky, pracujícími ve prospěch organizace,

• odpovídá za přezkoumání získaných informací a iniciaci případných organizačních opatření v rámci stanoveného organizačního řádu.

Všichni ostatní pracovníci:

Všichni pracovníci společnosti mají povinnost informovat své nadřízené a případně představitele vedení pro EMS o skutečnostech důležitých z hlediska dopadů činností společnosti na životní prostředí.

Organizace udržuje prostřednictvím pověřených osob (viz výše) komunikaci zejména s těmito externími organizacemi:

• místní úřady (zacházení s odpady vzniklými při stavebních činnostech organizace),

• technická správa komunikací (zajištění údržby komunikací),

• investor (smluvní vztah s investorem stanovuje způsob komunikace a zajištění řešení významných environmentálních aspektů),

• Česká inspekce ŽP (přístup v případě kontrol, ohlašovací povinnost v případě havárie),

• hasičský záchranný sbor (ohlašovací povinnost v případě havárie).

Pro přijímání, dokumentování a odezvu na zásadní podněty stran zainteresovaných na dopadech aspektů činností společnosti na životní prostředí jsou také využívány následující komunikační prostředky:

• centrální e-mailová adresa: ......................

• telefon/fax: ......................

Příklad zaznamenání rozhodnutí jako součást Příručky EMS:

Čl. 4.4.3 Komunikace

- - -

Společnost ABC se rozhodla, že nebude veřejně komunikovat o svých významných environmentálních aspektech.

NEBO

Čl. 4.4.3 Komunikace

- - -

Společnost ABC se rozhodla, že bude veřejně komunikovat o svých významných environmentálních aspektech, a to prostřednictvím pravidelného zveřejňování environmentálního profilu na svých internetových stránkách www.... . v intervalu 1krát za čtvrt roku.

Další část článku 4.4 - Zavedení a provoz - normy ISO 14001, který obsahuje požadavky týkající se zavedení systému environmentálního managementu a jeho uplatňování v provozu, zahrnuje dokumentaci (tzv. povinnou či nepovinnou neboli dobrovolnou) ve smyslu uvedené normy.

 NahoruSmysl dokumentace EMS

Jaký je smysl dokumentace EMS?

Jejím účelem je zejména:

• zajistit, aby systému environmentálního managementu v organizaci všichni beze zbytku porozuměli;

• zajistit, aby systém environmentálního managementu v organizaci efektivně fungoval a splňoval stanovené cíle;

• poskytovat podle potřeby nezbytné informace zaměstnancům a dalším zainteresovaným stranám.

Tedy zajistit, aby všichni zainteresovaní pracovníci vždy věděli, co mají v této oblasti dělat!

Zásady pro sestavování dokumentace v oblasti EMS jsou obvyklé a známé z jiných systémů managementu a jsou následující:

• dokumentace má být sestavována a udržována způsobem, který odráží potřeby organizace, jakož i místní poměry v organizaci;

• dokumentace má přispívat k nadstavbě a zlepšení stávajícího informačního systému (ať už jde o informační systém elektronický nebo "papírový“;

• rozsah dokumentace má být dostatečně odpovídající rozsahu a složitosti systému environmentálního managementu v organizaci (rozsah dokumentace EMS v malé organizaci, poskytující např. obchodní služby, bude zřejmě docela malý vzhledem k takřka zanedbatelným environmentálním aspektům; naproti tomu ve výrobní organizaci bude někdy opravdu velice rozsáhlý).

 NahoruObsah dokumentace

Tato dokumentace musí obsahovat:

Aby bylo zcela jasné, co je tím nezbytným minimem dokumentů, které na jedné straně umožní shodu systému managementu s požadavky normy ISO 14001 (potažmo s požadavky právních předpisů, které se na organizaci vztahují), ale na straně druhé nebudou znamenat zbytečnou administrativní (nebo dokonce procesní) zátěž, uvedeme si opět jednotlivé skupiny dokumentace na konkrétních příkladech.

1. Environmentální politika

   Příklad znění environmentální politiky již byl nastíněn v předchozí části této kapitoly. Připomeňme si proto pouze, že jde o formu oficiálního prohlášení nejvyššího managementu organizace, resp. o veřejnou deklaraci jeho kladného vztahu k ochraně životního prostředí a závazku naplňovat tento vztah cestou konkrétních opatření. Toto prohlášení musí být samozřejmě v dokumentované podobě.

2. Environmentální cíle včetně stanovení jejich cílových hodnot a programů

   Příklad způsobu formulace cílů a cílových hodnot v oblasti ochrany životního prostředí byl již také součástí předcházejícího odstavce stejně jako popis jejich návaznosti na stanovování registru environmentálních aspektů. Jako součást dokumentace EMS musí mít cíle (stejně jako politika) formální znaky řízených dokumentů (jednotná hlavička či logo organizace, vzhled záhlaví a zápatí, číslování stran, datum schválení, podpis oprávněné osoby, typ a velikost písma...). Součástí cílů musí být, jak už bylo řečeno, specifikování cílových hodnot a následně jejich rozpracování do podoby programu, který už bude obsahovat konkrétní etapy a jejich termíny, odpovědnosti, postupy, zdroje potřebné pro realizaci.

Cíle musí být vždy měřitelné, musí navazovat na vyhlášenou politiku EMS a směřovat k zlepšování ochrany životního prostředí ve smyslu cyklu PDCA (princip založený na stálém zlepšování má v tomto případě spíše směřovat k trvale udržitelnému rozvoji).

Vedení může mít někdy problém s formulací cílů s odůvodněním, že vlastně v organizaci není co zlepšovat, protože příslušné požadavky již trvale uplatňují. Cíle mohou být někdy (z globálního celosvětového hlediska) opravdu nepatrné, vždy je však možno najít určitou oblast vhodnou ke zlepšení. K této oblasti by nás měly nasměrovat zejména:

• závěry z přezkoumání vedením,

• náměty zaměstnanců,

• závady z kontrol (ať už z vnitřních, či vnějších stran),

• zjištění z auditů (ať už interních, nebo externích),

• zjištěné neshody, reklamace,

• vývoj v oblasti legislativy.

Cíle z hlediska ochrany životního prostředí lze zařadit do následujících skupin:

• hospodaření s energiemi, šetření zdrojů,

• nakládání s odpady,

• environmentálně vhodné nakládání s odpady, jejichž vzniku předejít nelze a které organizace produkovat musí,

• omezování zátěže životního prostředí nebezpečnými chemickými látkami a přípravky,

• podporování využívání lokálních zdrojů (např. omezením dopravy),

• prevence havárií.

Jejich konkrétní příklady si nastíníme dále.

 NahoruEnvironmentální cíle

Příklady environmentálních cílů z praxe:

Environmentální cíle v oblasti hospodaření s energiemi, šetření zdrojů:

• snížení spotřeby vody, tepelné energie, plynu a elektřiny např. pomocí organizačních opatření, monitoringu spotřeby,

• provedení energetického auditu,

• prosazování nízkoenergetických standardů ve výstavbě a při nákupu spotřebičů,

• náhrada konvenčního ohřevu vody vyhříváním solárním,

• zlepšení izolace zdi za radiátory vrstvou izolačního materiálu s pokovenou fólií, která odrazí záření zpět do místnosti,

• zateplení budov (výměna oken, skel, zateplení fasády),

• nakupování nových spotřebičů (např. počítače, kopírky, tiskárny...) s ohledem na nízkou spotřebu energie, resp. vysokou energetickou účinnost.

Environmentální cíle v oblasti nakládání s odpady:

• vytvoření systému předcházení a/nebo omezování vzniku odpadů,

• zavedení systému třídění odpadů a předání vytříděných složek k přímému využití (případně recyklaci),

• náhrada tištěných letáků, plakátů, brožur a inzerátů v novinách šířením odpovídajících informací elektronickou cestou,

• omezení zbytečných nákupů sledováním potřeby, případně opětovným používáním výrobků (např. zaměstnanci, kteří už nepoužívají určitou součást vybavení, jej mohou nabídnout ostatním),

• preference nakupování výrobků z určitých materiálů (např. dřevo z lesů spravovaných udržitelným způsobem nebo syntetické materiály z recyklovaných surovin),

• nákup výrobků nebo služeb podle vlivu na životní prostředí ve stadiu likvidace odpadu, pokud jde o objem likvidovaného odpadu, škodlivý vliv materiálů, resp. použití biologicky odbouratelných materiálů či složek, podíl recyklovatelných materiálů,

• použití opakovaně použitelných nádob (opakované plnění),

• opakované plnění tonerů do kopírek a tiskáren,

• používání výrobků z recyklovaného papíru na výrobu propagačních materiálů (zpravodaje, publikace, informační letáky, vizitky),

• používání jednostranně potištěných papírů oboustranně,

• opakované používání obálek,

• minimalizace vzniku nebezpečných odpadů,

• snížení objemu používání čisticích prostředků obsahujících látky zatěžující životní prostředí.

Environmentální cíle v oblasti omezování zátěže životního prostředí nebezpečnými chemickými látkami a přípravky:

• přechod k biopotravinám v závodní jídelně (kantýně),

• vyřazení (nepoužívání) výrobků z určitých typů materiálů tam, kde je to možné (výrobky z pvc, lakované výrobky),

• používání mycích prostředků bez fosfátů a bez chloru,

• používání dávkovačů k zajištění, že se budou používat správná množství čisticích prostředků.

Sled kroků od stanovení politiky po konkrétní program na ochranu životního prostředí konečně objasňují dva následující jednoduché příklady, jeden z oblasti výroby a druhý z oblasti služeb:

1. c) Popis rozsahu systému environmentálního managementu

Obecně nejrozšířenějším způsobem popisu rozsahu systému environmentálního managementu a obvykle i zároveň formou popisu jednotlivých prvků EMS bývá tzv. Příručka environmentálního managementu, jejíž příklad následuje.

 NahoruPopis rozsahu EMS

Příklad popisu rozsahu EMS:

Účel a význam Příručky systému environmentálního managementu:

Tato Příručka environmentálního managementu (dále v textu též pouze "EMS“) stanovuje základní zásady řízení, organizace a zajišťování péče o životní prostředí v podmínkách organizace XYZ ve shodě s požadavky normy ČSN EN ISO 14001:2005 (idt. ISO 14001:2004), v souladu se závazkem neustálého zlepšování ochrany životního prostředí a celkového environmentálního profilu společnosti tak, aby v průběhu všech činností společnosti XYZ nedocházelo k ohrožování či poškozování životního prostředí, případně aby dopady na životní prostředí byly co nejmenší.

Příručka popisuje rozsah systému environmentálního managementu organizace XYZ včetně jejích jednotlivých prvků EMS a jejich vzájemné součinnosti a odkazuje na navazující dokumenty týkající se hlavních prvků systému environmentálního managementu.

Oblast platnosti Příručky:

Tato Příručka EMS je platná pro všechny provozovny organizace XYZ včetně dočasných pracovišť. Je dále závazná pro všechny její zaměstnance a pro všechny pracovníky (ať už se jedná o externí spolupracovníky či pracovníky dodavatelských firem), kteří pracují ve prospěch a/nebo z pověření organizace XYZ.

Odpovědnosti a pravomoci:

Ředitel:

• má celkovou odpovědnost za ochranu životního prostředí v organizaci XYZ;

• má pravomoc delegovat příslušné odpovědnosti i dílčí pravomoci v oblasti ochrany životního prostředí v organizaci;

• jmenuje představitele vedení pro systém environmentálního managementu;

• schvaluje řídicí dokumentaci systému environmentálního managementu;

• zajišťuje dostatečné zdroje pro plnění cílů v oblasti systému environmentálního managementu.

Představitel vedení pro EMS:

• odpovídá za vytvoření, implementaci, uplatňování a zlepšování systému environmentálního managementu ve shodě s požadavky normy CSN EN ISO 14001:2005;

• podává vrcholovému vedení zprávy o EMS jako podklad pro každoroční přezkoumání EMS vedením;

• podává vrcholovému vedení návrhy na zlepšování EMS;

• má odpovědnost za operativní řešení vzniklých i potencionálních problémů v oblasti ochrany životního prostředí;

• účastní se kontrol a jednání s orgány státní správy v oblasti ochrany životního prostředí;

• v případě havárie spoluodpovídá za její ohlášení a likvidaci;

• navrhuje a kontroluje stav všech přijatých opatření pro zajištění ochrany životního prostředí;

• kontroluje soustavné a důsledné plnění závazných právních předpisů a nařízení v oblasti ochrany životního prostředí, neprodlené odstraňování zjištěných závad;

• sleduje vývoj a aktuální stav v oblasti požadavků právních a jiných předpisů, zajišťuje jejich plnění v praxi;

• přezkoumává a aktualizuje řídicí dokumentaci EMS včetně této Příručky EMS.

Vedoucí pracovníci:

• spoluvytvářejí politiku EMS v návaznosti na strategii společnosti;

• podílejí se na stanovování cílů EMS, celopodnikové cíle transformují do dílčích cílů svých útvarů v souladu s politikou ochrany životního prostředí;

• odpovídají za přenos informací a dostatečných pokynů v oblasti ochrany životního prostředí na své subdodavatele a jejich zaměstnance;

• zajišťují školení podřízených pracovníků;

• podílejí se na přezkoumávání EMS včetně návrhů na jeho další zlepšování.

Zaměstnanci:

• odpovídají za plnění jednotlivých požadavků EMS;

• přispívají v rámci svých pracovních povinností, možností a dovedností k zlepšování ochrany životního prostředí;

• odpovídají v rámci svých pracovních povinností za plnění právních a ostatních předpisů a dále také pokynů příslušného vedoucího zaměstnance (nejen) v oblasti ochrany životního prostředí;

• odpovídají za dodržování stanovených pracovních postupů;

• odpovídají za používání jim přidělených osobních ochranných pracovních pomůcek a prostředků;

• jsou povinni zúčastňovat se školení v oblasti ochrany životního prostředí, jakož i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťovaných zaměstnavatelem;

• jsou oprávněni podávat návrhy na zlepšování ochrany životního prostředí na svém pracovišti.

Interní auditoři EMS:

• odpovídají za úplné a řádné provedení interního auditu EMS dle schváleného ročního programu auditů a stanoveného postupu pro provádění auditů EMS v organizaci XYZ;

• v rámci interního auditu EMS identifikují potenciál k dalšímu zlepšování EMS.

Definice pojmů a zkratky:

Definice pojmů:

V textu jsou použity definice vycházející z následujících norem pro oblast EMS:

• ČSN EN ISO 14001:2005 : Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití,

• ČSN EN ISO 14004:2010: Environmentální management - Slovník,

• ČSN EN ISO 14031:2000 : Environmentální management - Hodnocení environmentálního profilu - Směrnice.

Jedná se zejména o následující definice:

• environmentální aspekt: prvek činností, výrobků nebo služeb organizace XYZ, který může ovlivňovat životní prostředí (např. odpady);

• environmentální cíl: celkový environmentální záměr, vycházející z environmentální politiky, který si organizace XYZ stanovila (např. snížení produkce nebezpečných odpadů o 1%);

• environmentální profil: měřitelné výsledky systému environmentálního managementu vztažené na řízení environmentálních aspektů samotnou organizací, založené na environmentální politice, cílech a cílových hodnotách (např. množství vyprodukovaných odpadů za rok).

Použité zkratky:

• EA: environmentální aspekty,

• EMS: systém environmentálního managementu,

• EPE: environmentální profil organizace,

• NCHL: nebezpečné chemické látky (případně směsi),

• OŽP: ochrana životního prostředí,

• PV: představitel vedení pro EMS,

• REA: registr environmentálních aspektů,

• RPP: registr právních (a jiných) požadavků,

• ŽP: životní prostředí.

Základní zásady řízení, organizace a zajišťování péče o životní prostředí v podmínkách organizace XYZ:

1. Všeobecné požadavky na EMS

Řízení oblasti ochrany ŽP vychází ze závazků v politice EMS a je založené na nakládání s významnými environmentálními aspekty a dopady ve vztahu k právním a jiným požadavkům, a to v rámci řízení provozu, připravenosti na havarijní situace, stanovování cílů a cílových hodnot a realizace environmentálních programů. Uvedené oblasti jsou monitorovány nebo měřeny.

2. Environmentální politika

Politika EMS stanovuje celkové záměry organizace XYZ v oblasti ochrany ŽP. V politice ŽP se vedení organizace zavazuje k neustálému zlepšování v oblasti péče o životní prostředí a k plnění právních a jiných požadavků souvisejících s činnostmi organizace.

Environmentální politika je prohlášením o záměrech a zásadách, vztahujících se k celkovému environmentálnímu profilu společnosti, které poskytuje rámec pro její činnost a pro stanovení cílů a cílových hodnot EMS.

Politika je dokumentována samostatně, je vhodným způsobem zveřejněna v prostorách organizace. Aktuálnost a vhodnost politiky je přezkoumávána v rámci přezkoumávání EMS vedením (1x ročně). Dokladem o této činnosti je záznam z přezkoumání vedením, který zpracovává PV. Pokud je politika shledána jako neaktuální, je schválena pro následují rok nová a aktuální, jež bude lépe vystihovat záměr organizace.

3. Plánování EMS

Plánování OŽP, resp. systému environmentálního managementu, slouží k jeho neustálému zlepšování, naplňování environmentální politiky a zlepšování environmentálního profilu naší organizace. Pro to, aby zlepšování bylo cílené a účelné, je nutné určit významné environmentální aspekty a pro ně stanovit cílové hodnoty (měřitelné, nebo vyhodnotitelné). Tyto cílové hodnoty musí být v souladu s environmentální politikou organizace a jejími cíli.

3.1 Environmentální aspekty

Organizace XYZ má vytvořen dokumentovaný postup k identifikaci environmentálních aspektů svých činností a výrobků, zvažuje dopady těchto aspektů a identifikované aspekty a dopady aktualizuje.

Identifikace a hodnocení environmentálních aspektů na základě stanovené metodiky a výběr významných EA je jedním ze základních prvků EMS. Zjišťování EA představuje stálý proces, jímž jsou určovány bývalé, současné, ale i potenciální dopady (pozitivní nebo negativní), kterými naše organizace působí na životní prostředí. Tento proces též zahrnuje zjišťování, jakým způsobem naše organizace může podléhat vlivu příslušných předpisů, zákonů, vyhlášek a nařízení, a to současných i budoucích.

Proces identifikace a hodnocení EA lze rozdělit do těchto fází:

• výběr činností, služeb či výrobků,

• identifikace EA,

• dokumentování EA a jejich kvantifikace,

• hodnocení významnosti EA s dopadem na ŽP pomocí kritérií.

Činnosti nebo služby jednotlivých organizačních jednotek musí být jasně rozděleny tak, aby bylo možno metodikou identifikace EA zjistit všechny EA, které může vedení společnosti řídit a ovlivňovat a které by mohly mít dopad na ŽP. Při identifikaci EA je kromě běžného provozu hodnocen i mimořádný provoz a potencionální podmínky vzniku havarijních situací, tj. havarijní provoz.

Významné EA jsou podkladem pro stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot, a tím i pro zlepšování environmentálního profilu společnosti. Dopad každého významného EA na ŽP musí být monitorován a vyhodnocován.

Způsob identifikace a hodnocení významnosti environmentálních aspektů činností, služeb a výrobků u jednotlivých organizačních jednotek je popsán ve směrnici: "Plánování EMS“.

3.2 Environmentální profil organizace XYZ

Z identifikovaných VEA je dále stanoven tzv. environmentální profil organizace XYZ, tj. celkové hodnocení vlivu a dopadu společnosti na ŽP.

Ukazatele (indikátory) environmentálního profilu (EPE) musí být objektivní, ověřitelné a opakovatelné, musí být dále přiměřené činnostem, výrobkům a službám naší organizace a rovněž musí být v souladu s naší environmentální politikou.

Při stanovování ukazatelů EPE je třeba držet se následujících zásad:

• ukazatele EPE musí být praktické,

• ukazatele EPE musí být nákladově efektivní,

• ukazatele EPE, resp. jejich vyhodnocování, musí být technologicky proveditelné.

Ukazatele environmentálního profilu v organizaci XYZ minimálně tvoří:

• celkové množství produkovaných odpadů vztažených na jednotku výroby,

• celkové množství produkovaných nebezpečných odpadů na jednotku výroby,

• celkové množství emisí těkavých organických látek vztažených na jednotku výroby,

• celkové množství emisí tuhých znečišťujících látek vztažených na jednotku výroby,

• počet identifikovaných neshod zjištěných při interních a externích auditech,

• spotřeba zemního plynu, elektrické energie, tepla, vody, PHM a technických plynů na jednotku výroby za kalendářní rok,

• celkové množství vyprodukovaných emisí CO₂ a NO_x na jednotku výroby za kalendářní rok,

• počet ujetých kilometrů služebních vozidel na jednotku výroby za kalendářní rok,

• počet splněných cílů v oblasti EMS za kalendářní rok,

• výše investice do ochrany životního prostředí za kalendářní rok.

Výsledné hodnoty ukazatelů EPE jsou meziročně porovnávány vždy při přezkoumání EMS vedením a je dlouhodobě sledován vývoj v této oblasti. Podklady pro hodnocení EPE zpracovává a předkládá představitel vedení pro EMS.

3.3 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky

Základním požadavkem EMS je soulad veškerých činností s právními a jinými požadavky, kterým naše organizace podléhá. Proto jsme si stanovili postup pro zjišťování, dostupnost a udržování všech právních i jiných požadavků, jež se přímo dotýkají environmentálních aspektů našich procesů, činností, produktů a služeb. Jsou to např.:

• směrnice, zákony, nařízení vlády, vyhlášky;

• vyhlášky místních úřadů;

• stanoviska, povolení a rozhodnutí orgánů státní správy;

• smlouvy, povolení, rozhodnutí, oprávnění naší společnosti vydané orgány státní správy.

Pro sledování aktuálních právních požadavků byl vytvořen registr právních a jiných požadavků, který je tvořen zákony, vyhláškami, nařízeními a dalšími legislativními předpisy. Za aktualizaci odpovídá PV, který má přístup k zákonům, vládním nařízením a vyhláškám prostřednictvím internetu a průběžně, nejméně 1x měsíčně, je kontroluje a případné změny zapracovává do dokumentace EMS. Aktualizuje RPP vztahujících se na činnosti naší organizace.

3.4 Cíle, cílové hodnoty a programy

V souladu s politikou ŽP management stanoví každoročně cíle v oblasti ŽP za účelem zvyšování úrovně péče o životní prostředí. Cíle OŽP se dále rozpracovávají na konkrétní úkoly s termíny plnění, odpovědnostmi a nutnými zdroji.

Cíle a cílové hodnoty vycházejí z identifikovaných významných aspektů a stanovují obsahové a časové plnění zásad politiky v oblasti OŽP. Kromě toho se posuzují technologické a finanční možnosti, provozní podmínky a požadavky zákazníků.

Cíle a cílové hodnoty jsou schvalovány vedením organizace XYZ, které odpovídá za zajištění zdrojů potřebných k jejich dosažení. Cíle a cílové hodnoty jsou v souladu s podnikatelským záměrem na daný rok. Postupy a prostředky pro dosažení stanovených cílů a cílových hodnot jsou zpracovány v programech EMS.

Programy EMS obsahují:

• formulace environmentálních cílů,

• popis opatření, způsobu provedení,

• harmonogram a termíny splnění programu,

• odpovědnosti a pravomoci,

• stanovení zdrojů,

• cílovou hodnotu.

U každého programu EMS musí být uvedena výchozí hodnota nebo popis výchozího stavu, s nímž je poměřována cílová hodnota. Průběžně se hodnotí plnění stanovených cílů a cílových hodnot. Programy EMS jsou schvalovány vedením, které odpovídá za zajišťování zdrojů potřebných k jejich obsahovému a časovému plnění.

Management pravidelně provádí přezkoušení a kontrolu plnění úkolů a cílů a případně cíle a úkoly upravuje tak, aby reagovaly na změny a podněty, jež se mohou během roku vyskytnout.

4. Zavedení a provoz

4.1 Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc

Nutné zdroje pro uplatňování, udržování a neustálé zlepšování funkčního EMS identifikuje, plánuje a řídí vedení organizace. Odpovědnost za zajištění potřebných zdrojů nese ředitel organizace. Zdroje představují prostředky vyčleněné na systematické zlepšování EMS v souladu s politikou a cíli EMS, které povede ke zlepšování úrovně OŽP ve společnosti. Mezi zdroje patří:

• lidské zdroje,

• specializované dovednosti,

• infrastruktura,

• technologie,

• finanční zdroje.

Organizace má zpracovány a dokumentovány rozsahy pravomocí, odpovědností a pracovních povinností pro všechny kategorie funkcí, které mají vliv na OŽP. Popisy pracovních funkcí včetně kvalifikačních kritérií jsou uvedeny v pracovním řádu. Jmenovité obsazení funkcí je uvedeno v pracovních smlouvách. Na pravidelných školeních jsou pracovníci organizace seznamováni s fungováním EMS, s aktualizací příslušných dokumentů, směrnic či postupů. Na těchto školeních jsou pracovníci seznamováni s rozsahem jim příslušných pravomocí a odpovědností.

4.2 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

Organizace zajišťuje odbornou způsobilost svých zaměstnanců, jakož i osob pracujících v její prospěch tak, aby činnosti související s významnými environmentálními aspekty byly vykonávány pouze osobami kompetentními.

Všichni pracovníci, jejichž pracovní činnost může mít dopad na životní prostředí, musí mít povědomí o environmentálních aspektech a dopadech vykonávané práce. Je tedy nezbytné, aby jejich pracovní činnosti předcházela odborná příprava zaměřená na tuto oblast. Naplnění tohoto požadavku je zajištěno tak, že každý pracovník musí být odpovídajícím způsobem proškolen, aby mohl minimalizovat nebo předcházet možným negativním environmentálním dopadům, které vyplývají z jeho činnosti. Současně je poučen o následných opatřeních ke zmírnění vzniklých následků havárií a nehod do OŽP.

Všichni zaměstnanci a osoby pracující pro naši organizaci musí být poučeni o:

• závažnosti a důležitosti svých činností a úloze při dosahování environmentálních cílů,

• systému environmentálního managementu zavedeného v organizaci,

• významných environmentálních aspektech organizace a jejich dopadech na ŽP,

• své úloze a odpovědnosti v EMS,

• potencionálních následcích nedodržení stanovených provozních postupů,

• chování v případech havárie.

O tomto poučení pracovníků je pořízen záznam.

4.3 Komunikace

Cílem komunikace v oblasti EMS je dosažení řízené výměny relevantních informací o OŽP uvnitř i vně společnosti. Komunikování v rámci EMS slouží k přímému dialogu se zaměstnanci, stejně jako s veřejností, kompetentními úřady a zainteresovanými stranami.

Pro environmentální komunikování společnosti jsou důležité následující skupiny:

• zaměstnanci organizace XYZ,

• smluvní partneři (dodavatelé, zákazníci, environmentální organizace, banky, pojišťovny),

• tisková a elektronická média,

• zainteresovaná veřejnost,

• orgány státní správy.

Komunikace se zaměstnanci, případně smluvními partnery o oblasti EMS, probíhá jak po vertikální, tak horizontální úrovni přes porady (vedení, pracovní porady atd.), školení, pomocí intranetu.

Poskytování informací veřejnosti, orgánům státní správy a Českému statistickému úřadu se řídí platnými zákony ČR. Pokud povinnost poskytování dat zákon výslovně nestanovuje, rozhoduje o jejich poskytnutí ředitel společnosti na základě konkrétního požadavku.

4.4 Dokumentace, řízení dokumentů a záznamů

Řízení dokumentů a záznamů probíhá ve shodě s požadavky systému řízení kvality a v souladu se směrnicí "Řízení dokumentace“. Tento dokument obsahuje pravidla platná pro schvalování vydání/nákupu dokumentu, přezkoumání jeho aktuálnosti, vhodnosti, účelnosti a správnosti, provedení identifikace, zajištění distribuce v potřebném rozsahu, stažení zastaralých výtisků, archivaci a skartaci. Dokumenty jsou vedeny jak v elektronické, tak v tištěné podobě.

4.5 Řízení provozu

Organizace XYZ identifikovala procesy a činnosti, které mají nebo mohou mít významné environmentální aspekty a řídí je v souladu se svou environmentální politikou. PV organizace zpracoval a udržuje registr environmentálních aspektů a dopadů, který je podkladem pro řízení provozu takovým způsobem, aby environmentální negativní dopady byly minimalizovány.

Již při uzavírání smluv se zákazníky odpovědný pracovník přezkoumá, zda je požadavek zákazníka splnitelný z hlediska environmentálního, zda nepřinese společnosti problémy s plněním právních a jiných požadavků v oblasti OŽP.

Základní oblasti řízení provozu související s významnými environmentálními aspekty jsou následující:

• ochrana přírody a krajiny,

• provozování zdrojů znečišťujících ovzduší (ochrana ovzduší),

• odpadové hospodářství,

• vodohospodářský režim,

• ochrana půdy,

• nebezpečné chemické látky a směsi,

• nakládání s energiemi.

Postup a zásady OŽP ve vztahu k jednotlivým oblastem jsou podrobněji popsány ve směrnici "Řízení v oblasti životního prostředí“.

4.6 Havarijní připravenost a reakce

Havarijní připravenost a reakce na havárie zabezpečuje zmírnění nechtěných environmentálních dopadů. V souvislosti s realizací zakázek naší organizace lze konstatovat minimální možnost vzniku havarijní situace. Teoreticky může dojít k havárii nebo havarijní situaci:

• únikem látek závadných vodám,

• kontaminací půdy,

• únikem látek závadných ovzduší,

• požárem.

Vědoma si rizika se naše organizace snaží tyto dopady minimalizovat:

• zařízeními, v nichž se ojediněle použité chemické látky používají, zachycují, skladují nebo dopravují, která jsou umístěna tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek;

• používají se taková zařízení, která jsou vhodná z hlediska ochrany ŽP a odpovídají zákonům a prováděcím vyhláškám;

• provádějí se pravidelné kontroly dodavatelů.

Identifikace havarijních situací je podchycena v registru environmentálních aspektů, kde jsou identifikovány a uvedeny i možné dopady činností při havarijních stavech provozu - potenciální vznik havárie. Postup a zásady havarijní připravenosti je podrobněji popsán ve směrnici "Havarijní řád“.

5. Kontrola

5.1 Monitorování a měření

Organizace sleduje klíčové měřitelné znaky systému EMS a oblasti ŽP, které mají či mohou mít významný dopad na ŽP. Rozsah, způsoby monitorování a odpovědnosti jsou řízeny představitelem vedení pro EMS, jenž oblast rovněž kontroluje a o výstupech připravuje podklady pro zprávu pro přezkoumání EMS vedením. Organizace XYZ za tímto účelem vytvořila, dokumentovala a udržuje postupy pravidelného monitorování a měření klíčových znaků procesů a činností, které mohou mít významný dopad na ŽP, a měření míry dosažení stanovených environmentálních cílů a cílových hodnot. Obecně jsou monitorovány a měřeny tyto složky životního prostředí:

• emise ze silničních vozidel (STK),

• spotřeba vody (součást nájemní smlouvy),

• spotřeba elektrické energie (součást nájemní smlouvy),

• produkce odpadů (součást smlouvy o odvozu odpadů),

• spotřeba PHM (prostřednictvím CCS),

• spotřeba nebezpečných chemických látek a směsí (zejména VOC).

K měření a monitoringu v OŽP se nepoužívá vlastní měřicí zařízení. Kalibraci externích měřidel provádí majitel (dodavatel médií).

Výsledky monitorování a měření slouží jako podklad k vyhodnocení environmentálního profilu společnosti v rámci přezkoumání EMS vedením a k hodnocení souladu.

5.2 Hodnocení souladu

Organizace XYZ zajišťuje periodické vyhodnocování shody s požadavky právních předpisů a jiných požadavků - tzv. hodnocení souladu. Toto vyhodnocování se provádí průběžně dle potřeby, minimálně však v rámci přezkoumání EMS vedením. Za hodnocení souladu odpovídá představitel vedení pro EMS. Za dílčí plnění právních předpisů a jiných požadavků jsou odpovědní vedoucí pracovníci, jejichž činnosti se daný právní předpis týká. Výsledkem vyhodnocení je pořízený záznam, který bude součástí zprávy pro přezkoumání vedením.

Hodnocení souladu se dále provádí prostřednictvím interních a externích auditů a kontrol k zajištění shody s požadavky externích a interních předpisů a norem, postupů a procesů, technologií a výrobků.

5.3 Neshoda, opatření k nápravě a preventivní opatření

Na základě podnětů ze strany zaměstnanců, výsledků z interních a externích auditů a kontrol jsou identifikovány neshody či doporučení, které se následně zkoumají, určují příčiny a vyhledávají se opatření k zabránění jejich opakování.

Organizace XYZ má vytvořené, dokumentované a udržované postupy pro definování odpovědností a pravomocí pro řešení a zkoumání neshody v oblasti EMS. Cílem je minimalizovat negativní dopady a účinně tak omezit poškození životního prostředí.

V OŽP může docházet k neshodám v oblasti:

• znečištění odpadních vod, ovzduší;

• nedodržení podmínek provozu (špatný technický stav, nadměrné spotřeby energií apod.);

• neshod týkajících se procesu a EMS obecně;

• neplnění předepsaných limitů;

• nesplnění stanovených cílů a cílových hodnot apod.;

• nesplnění technického stavu infrastruktury (úkapy, úniky nebezpečných látek apod.);

• neshodných dodavatelů, jejichž environmentální chování neodpovídá stanoveným požadavkům;

• stížností veřejnosti na zhoršení životního prostředí;

• zjištění orgánů státní správy o neplnění úkolů vyplývajících z environmentální legislativy.

V případě neshody se přezkoumává příčina jejího vzniku (zda se jedná o provozní poruchu anebo havárii), závažnost a rozsah negativních dopadů na složky životního prostředí, příp. odpovědnost. Za přezkoumání a řešení neshody je odpovědný vedoucí pracoviště, který rozhodne (případně po konzultaci s představitelem vedení pro EMS - platí pro složitější případy) o způsobu vypořádání a odpovídá za provedení nápravných opatření, aby se zamezilo opakování neshody. Po provedení nápravných opatření provádí následnou kontrolu stanoveným způsobem v určených termínech nebo intervalech a o výsledcích provádí záznamy.

Nápravná opatření: musí odpovídat závažnosti a rozsahu dopadu na ŽP. Opatření k nápravě se stanovují v případech:

• zjištění neshod v rámci realizace interních a externích auditů EMS,

• zjištění neshodného technologického procesu, při pravidelné nebo namátkové kontrole provozu, pracoviště, případně při měření přímých parametrů (emise, kvalita či kvantita odpadních vod, nakládání s odpady, nadměrné množství odpadů, spotřeba energií, úniky závadných látek apod.).

Postupy pro řízení neshody a nápravná opatření obsahují:

• efektivní způsob vyřizování stížností na znečištění složek životního prostředí;

• prošetření příčin neshod vztahujících se k výrobku, procesu a systému environmentálního managementu;

• specifikace opatření k nápravě, které je nutné k vyloučení příčin neshod;

• uplatnění operativního řízení, které zajistí, že nápravné opatření bylo přijato, realizováno a bylo účinné.

Prevence v OŽP: spočívá v používání metodik a provádění potřebných změn procesů, účinném využívání přírodních zdrojů, v záměně, náhradě nebo úspoře surovin, materiálu a energií s cílem snížení negativního dopadu na ŽP. Podnětem pro iniciaci preventivního opatření může být:

• reakce na interní a externí podněty,

• plnění environmentálních cílů,

• opatření pro předcházení havarijním situacím.

Zlepšování se provádí využíváním politiky, opatření k nápravě, preventivních opatření, stanovováním stále vyšších cílů a cílových hodnot. Tím organizace neustále zlepšuje efektivnost EMS. Zvyšování úrovně EMS má za cíl dosáhnout zlepšení celkového environmentálního profilu organizace. Trvalého zlepšování se dosahuje:

• naplňováním politiky EMS,

• analýzou dosažených výsledků a na jejím základě přijímání, opatření,

• přezkoumáním dosažených cílů vedením,

• efektivností EMS a stanovováním stále vyšších cílů a cílových hodnot,

• realizací preventivních opatření.

Pokud dojde v důsledku přijatých nápravných a preventivních opatření k jakýmkoliv změnám v EMS, musí být tyto změny zaznamenány v souvisejících dokumentech.

5.4 Interní audit

Na základě výsledků předchozích auditů, identifikovaných neshod a jejich nápravy, měnících se legislativních požadavků, cílů a programů EMS na příslušný kalendářní rok představitel vedení pro EMS naplánuje interní audity.

Interní audity systému environmentálního managementu se periodicky opakují dle ročního programu interních auditů, aby bylo možno ověřit, zda jsou činnosti týkající se EMS a dosažené výsledky v souladu se specifikovanými požadavky a aby se stanovila efektivnost EMS.

Interní audity probíhají formou auditování jednotlivých pracovišť, metodou pohovorů s určeným pracovníkem, porovnáním předložené dokumentace a příslušných záznamů se skutečností, zda jsou naplněny v praxi požadavky normy ČSN EN ISO 14001:2005 . Interní audity vycházejí z požadavků CSN EN ISO 14001:2005 a jsou realizovány dle požadavků obsažených v této příručce tak, aby byly během kalendářního roku prověřeny všechny uplatňované prvky normy a všechna pracoviště. Současně se přihlíží k souvisejícím environmentálním aspektům a rizikům oblasti OŽP.

Postup provádění interního auditu vychází z principů směrnice ISO 19011 a je podrobněji popsán ve směrnici "Interní audit EMS“.

6. Přezkoumání vedením

Vedení organizace XYZ v pravidelných intervalech, a to nejméně jedenkrát ročně, provádí přezkoumávání EMS. Odpovědnost za přípravu a zpracování programu přezkoumání má představitel vedení pro EMS. Cílem přezkoumávání EMS je zajištění jeho přiměřenosti potřebám organizace, jeho kontinuita a efektivnost. Z přezkoumání EMS je prováděn záznam, za zpracování nese odpovědnost PV.

Podkladovými dokumenty pro přezkoumání EMS vedením společnosti jsou zejména:

• výsledky interních auditů EMS a vyhodnocení souladu s právními a jinými požadavky;

• komunikace s externími zainteresovanými stranami;

• environmentální profil organizace, jeho vyhodnocení a meziroční porovnání;

• rozsah plnění environmentálních cílů, cílových hodnot a programů;

• stav opatření k nápravě a preventivních opatření;

• následné činnosti z minulého přezkoumání vedením;

• změněné okolnosti, včetně vývoje právních a jiných požadavků;

• doporučení pro zlepšování.

Výstupy z přezkoumání EMS vedením musí zahrnovat všechna rozhodnutí nebo činnosti spojené s možnou potřebou v oblastech:

• změny environmentální politiky;

• doporučení pro stanovení nových cílů, cílových hodnot a programů;

• změny jakýchkoli prvků systému environmentálního managementu v souladu se závazkem neustálého zlepšování.

1. d) Popis hlavních prvků systému environmentálního managementu a jejich vzájemné součinnosti

 NahoruHlavní prvky EMS

Organizace si může zvolit souhrn popisu prvků EMS ve formě příručky, která se skládá z přehledu požadavků uplatňovaných na systém environmentálního managementu a obvykle poskytuje také odkazy na navazující a související dokumentaci. Struktura takové Příručky systému environmentálního managementu vždy nemusí odpovídat struktuře kapitol normy ISO 14001.

Popis hlavních prvků systému environmentálního managementu a jejich vzájemné součinnosti formou Příručky EMS se ale obvykle provádí právě tak, jak to bylo vidět v našem předcházejícím příkladu příručky, tedy právě v návaznosti na strukturu kapitol uvedené normy. Takový způsob lze s výhodou použít v případech, kdy je Příručka EMS zcela samostatná. Je-li např. zapracovaná do integrované příručky managementu a navazuje třeba na strukturu požadavků normy ISO 9001, je nemožné dodržet strukturu normy ISO 14001 (více viz např. kap. 3/3.3.2 - "Procesy integrovaného managementu kvality a ochrany životního prostředí“ této příručky).

Popis hlavních prvků EMS formou příručky ale není jediný možný způsob. Tento požadavek na EMS lze splnit např. pomocí obecné směrnice v oblasti ochrany ŽP, která převezme úlohu popisu hlavních prvků a bude navazovat na jinou část dokumentace (např. kvality).

1. e) Odkaz na navazující dokumenty týkající se hlavních prvků systému environmentálního managementu

 NahoruNavazující dokumenty

Použijeme-li předchozí příklad popisu hlavních prvků EMS formou Příručky EMS, pak odkaz na navazující dokumenty týkající se hlavních prvků systému environmentálního managementu může být vytvořen formou výčtu související dokumentace např. v závěrečné části či příloze příručky. Viz následující příklad.

1. f) Dokumenty, včetně záznamů, požadované normou ISO 14001

 NahoruDokumenty a záznamy

Na rozdíl od normy ISO 9001, kde v textu najdeme poměrně často odkaz na tzv. povinně dokumentované postupy, které pak firma musí mít buď v papírové formě, nebo na elektronickém nosiči, v oblasti ISO 14001 tato povinnost směrem k určitým typům dokumentů tak striktně (resp. v tolika případech) dána není.

Jaké jsou tedy povinné dokumenty ve smyslu normy ISO 14001?

 NahoruPovinné dokumenty

V tomto případě se jedná o dokumenty a záznamy požadované normou ("povinné“ ve smyslu normy ISO 14001, jejich existence je tedy podmínkou nutnou, nikoli však postačující, prokázání shody s ISO 14001 pro případ certifikace). Ve srovnání se zmiňovanou ISO 9001 je jich podstatně méně. Jiná věc je, že do skupiny dokumentů "požadovaných organizací samotnou“ (viz poznámka k písm. g v dalším textu) nebo právními předpisy zařadíme naopak zpravidla mnohem více dokumentů než v případě systému managementu kvality.

Pro porovnání příkladu postupů, které v systému managementu kvality dle ISO 9001 povinné jsou, ale v oblasti systému environmentálního managementu dle ISO 14001 povinně vyžadovány nejsou, uvádíme např. následující:

• řízení dokumentů,

• řízení záznamů,

• interní audit,

• nápravná opatření,

• preventivní opatření.

Do oblasti dokumentů požadovaných normou ISO 14001 tedy patří:

• popis rozsahu systému environmentálního managementu (např. pomocí příručky);

• popis hlavních prvků EMS;

• politika EMS;

• dokumentace týkající se identifikace a hodnocení environmentálních aspektů;

• environmentální cíle, cílové hodnoty a jejich programy;

• úlohy, odpovědnosti a pravomoci v EMS;

• postupy pro řízení situací, kdy by bez těchto postupů, zjednodušeně řečeno, mohlo dojít k neshodám, provozním potížím (jedná se zejména o postupy v oblasti řízení provozu);

• dokumentace (resp. záznamy) o provedeném vzdělání, výcviku a zkušenostech;

• dokumentace (resp. záznamy) o provedené komunikaci s externími zainteresovanými stranami;

• záznam o provedeném rozhodnutí vedení, zda bude organizace externě komunikovat o svých významných environmentálních aspektech;

• záznamy o používaných měřicích zařízeních (analogicky s ISO 9001 - metrologie);

• záznamy o výsledcích hodnocení souladu;

• záznamy o neshodách a přijatých opatřeních;

• záznamy potřebné k prokázání shody s požadavky normy ISO 9001;

• záznamy z provádění auditů;

• záznamy z přezkoumávání EMS vedením;

• záznamy k prokázání shody s požadavky právních a jiných předpisů.

Příklady některých záznamů nezbytných k prokázání shody s požadavky právních a jiných předpisů, které musí mít organizace nejen pro případ certifikace, ale i pro případ kontroly orgánů státní správy nebo pro případ potřeby jiného důkazního materiálu, následují dále.

Záznamy důležité z hlediska k prokázání shody s požadavky právních předpisů lze obecně zařadit do následujících skupin, konkrétní příklady pak ukazuje následující tabulka:

• záznamy o spotřebě zemního plynu, elektrické energie, tepla, vody apod.;

• záznamy o odpadovém hospodářství;

• záznamy o zdrojích znečišťování ovzduší, půdy, vody;

• záznamy o používaných nebezpečných látkách a materiálech.

Záznamy z hlediska ochrany životního prostředí

1. g) Dokumenty, včetně záznamů, určené organizací jako nezbytné k zajištění účinného plánování, provozování a řízení procesů týkajících se jejích významných environmentálních aspektů

V tomto případě se jedná o dokumenty a záznamy, které sice přímo požadované normou nejsou ("nepovinné“ ve smyslu normy ISO 14001), ale bez jejich existence by bylo obtížně řešitelné řízení či provádění určitých činností, případně by chyběl důležitý důkaz o stavu či povaze věcí apod.

Do oblasti dokumentů, které nejsou "povinné“ (požadované normou), ale mohou být určené organizací jako nezbytné, patří:

• směrnice, postupy, pracovní instrukce,

• záznamy o provedených činnostech.

Příkladem takového dokumentu může být směrnice pro oblast ochrany životního prostředí. Není sice povinná ve smyslu normy ISO 14001, ale vzhledem k tomu, že např. zásady nakládání s odpady nejsou v naší fiktivní organizaci XYZ s.r.o. dosud zažité, ukázalo se jako nezbytné zformulovat je do této podoby. Viz následující příklady.

Příklady záznamů, které nejsou "povinné“ (požadované normou), ale mohou být určené organizací jako nezbytné:

• záznam z úvodního environmentálního přezkoumání,

• záznamy z průběžné identifikace právních požadavků (registr právních požadavků),

• evidence dokumentace,

• evidence formulářů,

• evidence záznamů,

• záznamy o hodnocení a výběrů dodavatelů z hlediska EMS,

• záznamy z nácviku havarijní situace (např. simulace úniku ropné látky),

• záznamy o opakovaném hodnocení auditorů EMS.

 NahoruŘízení dokumentů

Na předchozí část, týkající se obsahu a rozsahu dokumentace potřebné pro oblast environmentálního managementu ve smyslu zásad ISO 14001 a souvisejících právních požadavků, přímo navazuje další prvek této normy, jímž je řízení dokumentů.

Dokumentace požadovaná EMS a normou ISO 14001 musí být tzv. řízená.

Záznamy jsou zvláštním druhem dokumentu a musí být řízeny v souladu s požadavky článku 4.5.4.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postupy pro:

1. schvalování správnosti dokumentů před jejich vydáním;

2. přezkoumávání a aktualizování podle potřeby a potvrzení platnosti dokumentů;
3. zajištění identifikace změn a stavu po poslední revizi dokumentů;
4. zajištění dostupnosti důležitých verzí příslušných dokumentů na místě, kde jsou používány;

5. zajištění toho, že dokumenty zůstávají čitelné a snadno identifikovatelné;

6. zajištění toho, aby dokumenty externího původu určené organizací jako nezbytné pro plánování a provozování EMS byly identifikovány a jejich distribuce byla řízena

7. zamezení nezamýšleného použití zastaralých dokumentů a pro jejich vhodné označení, jestliže zůstávají zachovány pro jakékoli účely.

Obecně platí stejné zásady jako např. v oblasti systému managementu kvality dle ISO 9001. Zpravidla je stanoven postup řízení dokumentů (a záznamů) již stávající směrnicí pro oblast kvality, která se pouze rozšíří o oblast EMS.

Všimněme si, že organizace má "vytvořit, zavést a udržovat postupy“ pro řízení dokumentů.

Oproti tomu norma ISO 9001 požaduje vytvořit "dokumentovaný postup“ pro řízení dokumentů a záznamů.

Směrnice pro řízení dokumentů ve smyslu EMS není tedy povinná, ale patří do kategorie dokumentů určených organizací jako nezbytné k zajištění účinného plánování, provozování a řízení svých procesů.

Příklad postupu pro řízení dokumentů v oblasti EMS ukazuje následující zjednodušené schéma.

Obecné schéma řízení dokumentů EMS

 NahoruŘízení provozu

Lze konstatovat, že pokud se nám požadavky na systém environmentálního managementu prolínají s požadavky obecně závazných předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, tato část EMS je s nimi propojená nejvíce.

Co je požadavkem této části normy:

Organizace musí určit a plánovat ty operace a činnosti, které souvisejí s určenými významnými environmentálními aspekty v souladu s její environmentální politikou, cíli a cílovými hodnotami tak, aby byly prováděny za přesně stanovených podmínek, a to:

1. vytvořením, zavedením a udržováním dokumentovaného postupu (případně více postupů) pro řízení situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k odchýlení od environmentální politiky, cílů a cílových hodnot;

2. ustanovením provozních kritérií v těchto postupech;
3. vytvořením, zavedením a udržováním postupů pro identifikované významné environmentální aspekty zboží a služeb, používaných organizací a sdělením příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních partnerů.

K čemu potřebuje organizace řídit provoz z hlediska ochrany životního prostředí?

Organizace může použít řízení provozu pro:

• vyhnutí se environmentálním rizikům nebo jejich minimalizaci včetně prevence pokut a sankcí,

• řízení identifikovaných významných environmentálních aspektů.

Obě uvedené oblasti související s potřebou:

• zajištění souladu s požadavky právních předpisů a dalšími požadavky, kterým organizace podléhá,

• dosažení cílů a cílových hodnot a zajištění souladu se svou environmentální politikou, včetně závazku k prevenci znečištění a neustálého zlepšování.

Principem jsou tedy následující dva kroky:

Krok A: RIZIKOVÉ SITUACE

Krok B: VÝZNAMNÉ ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY

Přitom je třeba vzít v úvahu následující oblasti:

• všechny své činnosti, resp. procesy v organizaci (včetně procesů manažerských činností, procesů realizace, procesů monitorování, měření, analýz a zlepšování),

• každodenní výrobní činnosti,

• kompetenci pracovníků,

• infrastrukturu,

• externí procesy jako jsou dodávky výrobků a služeb,

• vliv okolí.

Řízení provozu může mít různou formu. V praxi jsou používané zejména následující nástroje řízení:

• pracovní postupy,

• pracovní instrukce,

• pracovní pokyny,

• fyzické (přímé) řízení vedoucím zaměstnancem (pracovníkem),

• školení, výcvik personálu,

• plán údržby, kontrol, revizí,

• jakákoli kombinace výše uvedených forem.

Uveďme si nyní konkrétní příklady pro obě oblasti.

A. Rizikové situace

Popis situace:

• Organizace provozuje pro své potřeby myčku nákladních aut. Odpadní vody jsou zachycovány do lapolu (odlučovače lehkých kapalin). Tento odlučovač nemá samostatný odtok přes ČOV, je třeba jej odborně udržovat a čistit/odčerpávat.

Situace, kdy by mohlo dojít k odchýlení od environmentální politiky, cílů a cílových hodnot:

• únik kapaliny z odlučovacího zařízení.

Kritérium situace:

• Kritérium provozu organizace stanoví na základě ČSN EN 858-2:2004: Odlučovače lehkých kapalin (např. oleje a benzinu) - Část 2: Volba jmenovité velikosti, instalace, provoz a údržba, potažmo pokynů výrobce.

Definice postupu:

• zpracování provozního řádu dle ČSN EN 858-2 a návodu výrobce,

• zaškolení personálu,

• kontroly dodržování postupů.

Záznamy:

• provozní deník zařízení,

• záznamy z údržby, a to minimálně v rozsahu:

  • stanovení množství kalu v lapáku (1x za 6 měsíců),

  • měření tloušťky vrstvy lehké kapaliny (1x za 6 měsíců),

  • přezkušování funkce automatického uzavíracího zařízení (1x za 6 měsíců),

  • čištění odtokového žlabu (1x za 6 měsíců),

  • zkoušky těsnosti (1x za 5 let).

B. Významné environmentální aspekty

Popis situace:

• V rámci identifikace a hodnocení významnosti environmentálních aspektů organizace určila jako jeden z významných aspektů (VEA - viz předchozí část této kapitoly) následující:

Environmentální dopad: jedná se o emise CO₂, No_x do ovzduší.

Zdroj: plynový kotel (malý zdroj znečišťování ovzduší), vyhrazené technické zařízení plynové. Musí splňovat požadavky zákona č. 86/2002 Sb., v pl. zn., dále požadavky na plynová zařízení z hlediska kontrol, údržby, revizí ve stanovených termínech.

Postup řízení:

• specifikace požadavků pomocí obecné směrnice na provozování zdrojů znečišťování ovzduší,

• zařazení do registru monitorování a měření.

Záznamy:

• provozní deník zařízení,

• záznamy z údržby, a to minimálně v rozsahu:

  • záznamy z kontrol, údržby,

  • protokol o měření emisí,

  • revizní zpráva.

Jaké jsou tedy oblasti podstatné z hlediska řízení provozu?

Mezi příklady takových oblastí lze zejména zařadit:

• nákup, výstavbu nebo přestavbu (rekonstrukci) budov a zařízení,

• odstraňování starých zátěží,

• smluvní činnost,

• poskytování služeb zákazníkům,

• skladování,

• manipulaci se surovinami,

• marketingové a reklamní činnosti,

• výrobní postupy,

• provádění kontrol a údržby,

• nakupování,

• výzkum, návrh a vývoj a technický rozvoj,

• dopravu,

• pomocné a obslužné procesy (např. dodávky vody a energie, recyklace, nakládání s odpady a odpadními vodami apod.).

Několik konkrétních příkladů, které budou dokreslovat, jak lze ošetřit řízení provozu podniku z hlediska ochrany životního prostředí.

"Nákup, výstavba nebo přestavba (rekonstrukce) budov a zařízení“

Připomeňme si, že organizace má mimo jiné zvážit, jak smluvní partneři anebo dodavatelé mohou ovlivnit její schopnost řídit environmentální aspekty, dosahovat cílů a cílových hodnot, případně také plnit požadavky příslušných právních předpisů a další požadavky, kterým podléhá nebo ke kterým se sama zavázala. Co přesně v běžném každodenním chodu organizace tento požadavek vlastně znamená?

V rámci nákupu budov či zařízení musíme velmi pečlivě zvážit jejich stav, včetně případné pozdější nutnosti odstraňování starých zátěží. V takovém případě mohou náklady na pozdější úpravy či sanace mnohonásobně převýšit původní kupní cenu. Pokud se týká výstavby či rekonstrukce budov, musí nás dále zajímat místní podmínky dané lokality z hlediska ochrany životního prostředí, které mohou být pro zamýšlený provoz velmi omezující.

"Smluvní činnost našich (sub)dodavatelů“

Jedná-li se o smluvní činnost s našimi obchodními partnery, je možno aspekty ochrany životního prostředí ošetřit dvěma základními způsoby:

• uzavřením smluvních podmínek, ve kterých (kromě jiných ustanovení) věnujeme pozornost oblasti týkající se například odstraňování odpadů; tyto smluvní podmínky mohou mít různou podobu, od stručné zmínky o povinnostech dodavatele v naší objednávce, formulací povinností dodavatele v zápisu o předání staveniště, přes příslušný článek smlouvy o dílo, až po velmi podrobný popis povinností dodavatele jako součásti tzv. všeobecných podmínek, které bývají obvykle rovněž přílohou smlouvy. Jednoduché i složitější příklady uvedených možností si ukážeme dále;

• důslednou kontrolou, zda dodavatel výše uvedené smluvní povinnosti, ke kterým se jejich podpisem zavázal, skutečně dodržuje, včetně uplatnění případných sankcí.

Poznámka: Příklady nejpoužívanějších možných způsobů uzavření podmínek spolupráce z hlediska ochrany životního prostředí v rámci obchodního vztahu s dodavateli jsou uvedeny dále. Příslušná pasáž je vždy zvýrazněna.

Příklad 1 - ustanovení podmínek spolupráce v objednávce pro dodavatele (v podstatě nejjednodušší prokazatelný způsob):

Příklad 2 - ustanovení podmínek spolupráce formou ujednání jako součásti zápisu o předání a převzetí staveniště
(samozřejmě v případě stavebních firem):

Příklad 3 - ustanovení podmínek spolupráce formou samostatného článku v obchodní smlouvě (alternativa mezi jednoduchým a komplikovaným způsobem jako přijatelný kompromis):

SMLOUVA O DÍLO č. xxx/2011

(kterou dle ustanovení § 536 a následujících obchodního zákoníku v platném znění)

u z a v ř e l y n á s l e d u j í c í s t r a n y:

Objednatel:

se sídlem:

IČ:

DIČ:

zápis v obchodním rejstříku:

bankovní spojení:

zastoupený:

zástupce pověřený jednat ve věcech technických:

tel. spojení:

na straně jedné, dále jen "objednatel“

Zhotovitel:

se sídlem:

IČ:

DIČ:

zápis v obchodním rejstříku:

bankovní spojení:

zastoupený:

zástupce pověřený jednat ve věcech technických:

tel. spojení: fax: e-mail:

na straně druhé, dále jen "zhotovitel“

Článek 1.

Předmět smlouvy a rozsah díla

1.1 Předmětem této smlouvy je závazek zhotovitele zhotovit pro objednatele níže specifikované dílo - stavbu - a tomu odpovídající povinnost objednatele dokončené dílo převzít a zaplatit zhotoviteli dohodnutou cenu, to vše dle podmínek dále v této smlouvě dohodnutých.

1.2 Název stavby: xxx

1.3 Místo stavby: ppč. xxx k. ú. xxx

1.4 Zhotovitel se zavazuje zhotovit dílo (dále jen stavba) v souladu s předaným realizačním projektem, projektová dokumentace zpracovaná firmou xxxxx - příloha č.1 této smlouvy.

1.5 Provedením díla se rozumí provedení a dokončení stavby bez vad a nedodělků, v kvalitě dle předaných podkladů a pokynů.

1.6 K provedení díla je zhotovitel povinen na svůj náklad a nebezpečí zajistit veškerá personální, technická a organizační opatření potřebná pro včasné dokončení stavby v dohodnuté kvalitě, včetně zajištění veškerého stavebního materiálu a příp. projektových prací, jejichž potřeba v průběhu stavby nastane.

1.7 Dojde-li při realizaci díla k jakýmkoli změnám, doplňkům či rozšíření předmětu díla, a to ať už vyplývajících z řádného plnění smlouvy a provádění díla, tak i z důvodu nových požadavků objednatele, je zhotovitel tyto oprávněn provést až po jejich odsouhlasení. Toto odsouhlasení je možné učinit písemným dodatkem ke smlouvě, stejně tak jako zápisem ve stavebním deníku či jiným prokazatelným způsobem. Součástí odsouhlasení bude i nový termín plnění a konečná cena díla.

Článek 2.

Termín plnění

2.1 Zhotovitel se zavazuje dokončit celé dílo v dohodnutém rozsahu a předat objednateli nejpozději do ... měsíců od započetí prací, s tím, že započetí díla bude do 30 dnů od písemného vyzvání, uhrazení sjednané zálohy a protokolárního předání staveniště.

2.2 Jestliže zhotovitel dokončí dílo nebo jeho dohodnutou část k odevzdání před dohodnutým termínem, je objednatel povinen dílo, popř. jeho část, převzít.

2.3 Bude-li objednatel v prodlení s plněním své povinnosti hradit zálohy, faktury či jiná finanční plnění vůči zhotoviteli, zhotovitel je oprávněn přerušit po tuto dobu práce a o dobu prodlení se posouvá termín plnění smlouvy uvedený v článku této smlouvy. Je-li prodlení s úhradou delší než 30 dnů, má zhotovitel právo od smlouvy odstoupit.

Článek 3.

Cena za dílo

3.1 Cena za zhotovení předmětu smlouvy, a to v rozsahu stanoveném dle člán ku 1 této smlouvy, je stranami sjednána podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění, dohodou stran, a to jako cena pevná.

3.2 Cena za zhotovení díla činí celkem vč. DPH: xxxx,- Kč.

3.3 Součástí dohodnuté pevné ceny jsou veškeré náklady spojené se splněním díla, kromě nákladů na uložení odpadu, zábor veřejných prostranství, spotřebu energie a vody a obdobné skutečnosti s tím, že tyto je povinen hradit objednatel nad rámec ceny uvedené v článku této smlouvy.

Článek 4.

Platební podmínky

4.1 Objednatel prohlašuje a podpisem této smlouvy stvrzuje, že má zajištěno financování stavby do výše dohodnuté ceny za dílo dle článku této smlouvy.

4.2 Objednatel se zavazuje uhradit zhotoviteli zálohy na provádění díla s tím, že se zavazuje...

Článek 5.

Způsob provedení díla

5.1 Zhotovitel se zavazuje zhotovit dílo v souladu s projektovou dokumentací dle čl. 1, kterou si před podpisem této smlouvy od objednatele převzal, důkladně se s jejím obsahem seznámil, a prohlašuje, že tento pokyn neshledal nevhodným.

5.2 Dále je povinností zhotovitele zhotovit stavbu tak, aby ji bylo možné zkolaudovat v souladu s podmínkami všech veřejnoprávních povolení vydaných pro povolení stavby, v souladu s podmínkami dohodnutými v této smlouvě, kdy pro dosažení kvality díla požadované objednatelem se dále zavazuje dodržet:

- stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění veškerých pozdějších změn a doplňků, včetně příslušných prováděcích předpisů,

- zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, včetně příslušných prováděcích předpisů,

- používat při výstavbě pouze takové výrobky a materiály, které splňují podmínky stanovené nařízením vlády č.163/2002 Sb., resp. č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,

- technické normy ČR.

5.3 Zhotovitel v plném rozsahu odpovídá za dodržování bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) svých pracovníků na staveništi, je písemně informován o možných rizicích a je povinen uskutečnit všechna bezpečnostní opatření k zamezení pracovních úrazů a zabezpečit vybavení pracovníků osobními ochrannými pomůckami. Dále se zhotovitel zavazuje dodržovat hygienické a protipožární předpisy. Zhotovitel je povinen oznámit objednavateli podrobné údaje o pracovním úrazu co nejdříve po jeho vzniku. Všechny odborné práce musí vykonávat pracovníci zhotovitele, kteří mají příslušnou kvalifikaci. Doklad o kvalifikaci pracovníků je povinen zhotovitel na požádání doložit. Zhotovitel je povinen dodržovat všechny předpisy na úseku BOZP a požární ochrany, a to v rozsahu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění § 349 odst. (1). Je povinen respektovat veškerá bezpečnostní pravidla vydaná objednatelem. Zajištění prostředků BOZP pro své pracovníky je výlučně povinností zhotovitele.

5.4 Zhotovitel se zavazuje ukládat odpady vzniklé jeho činností v souladu s předpisy o ochraně životního prostředí - zejména zákonem č. 185/2001 Sb., zákonem o odpadech, v platném znění, a to na místa k tomu určená, a při předání díla předložit doklady o likvidaci. Náklady na likvidaci odpadů (poplatky za skládky apod.) nese zhotovitel. Zhotovitel je povinen při předání díla objednateli předložit doklady, které prokazují způsob likvidace odpadů vzniklých při realizaci díla. Pokud zhotovitel tuto povinnost nesplní a tyto doklady nepředloží a vzniklé odpady odstranil na své náklady objednatel, je zhotovitel povinen uhradit objednateli náklady spojené s odvozem odpadů a jejich uložením na skládku, není-li ve smlouvě sjednáno jinak.

5.5 Objednatel, popř. jím pověřený technický dozor, má právo zkontrolovat dodržení kvality a správného technologického postupu, jakož i dodržování dalších požadavků kdykoli v průběhu trvání smlouvy. O výsledku provedených kontrol se povinně sepíše zápis. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se odstranění vad a řádného plnění díla dle smlouvy.

5.6 Zhotovitel je povinen vést na stavbě stavební deník, a to podle podmínek stavebního zákona a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Článek 6.

Předání a převzetí díla

Závazek vyplývající z této smlouvy zhotovitel splní řádným dokončením díla bez zjevných vad a nedodělků a jeho předáním objednateli dnem ukončení přejímky dle zápisu o předání a převzetí díla, podepsaného účastníky této smlouvy.

....... atd.

Článek 7.

Odpovědnost za vady, smluvní záruka

Zhotovitel odpovídá za vady díla zjištěné v době předání, pokud objednatel takové dílo převezme, a je povinen tyto vady odstranit v době určené v zápise o předání a převzetí díla.

....... atd.

Článek 8.

Zvláštní ujednání

8.1 Strany se dohodly, že se v průběhu stavby budou konat v pravidelných intervalech stanovených zápisem ve stavebním deníku při zahájení stavby, kontrolní dny, při nichž je povinná účast osob pověřených smluvními stranami jednat ve věcech technických.

8.2 Zhotovitel je povinen do převzetí díla objednatelem toto zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob, ale zároveň je povinen umožnit vstup zástupcům objednatele, stavebnímu dozoru investora, případně též autorskému dozoru projektanta a kontrolním orgánům, a to v případě rozestavěné stavby ve fázi osazených výplní otvorů. Pakliže objednatel trvá na zabezpečení objektu ve fázi rozestavěné a tuto není možné zabezpečit, musí objednatel zajistit oplocení staveniště, aby bylo zaručené zabezpečení rozestavěného díla proti třetím osobám v době nepřítomnosti.

8.3 Zhotovitel umožní výkon autorského dozoru po celou dobu provádění díla až do převzetí díla objednatelem. Generální projektant určí osobu pověřenou autorským dozorem zápisem ve stavebním deníku. Tyto osoby, stejně jako další osoby, které se na stavbě vyskytují z popudu objednatele, jsou odpovědné za plnění BOZP, požadavků na ochranu životního prostředí a dalších obdobných předpisů samy či je za ně odpovědný objednatel.

8.4 Zhotovitel je povinen vybudovat na stavbě na svůj náklad zařízení staveniště tak, aby jeho výstavbou a provozem nevznikly žádné škody na sousedních pozemcích či stavbách. Po celou dobu stavby je zhotovitel povinen udržovat na staveništi odpovídající pořádek a čistotu. Objednatel je povinen předat staveniště prosté jakýchkoli věcných či právních vad, a to nejpozději do termínu ...

8.5 Do 15 dnů po bezvadném dokončení stavby jejím předáním a převzetím je zhotovitel povinen místo staveniště vyklidit a uklidit a uvést prostor do původního stavu nebo do stavu odpovídajícího prováděcí projektové dokumentaci či stavu, v jakém staveniště převzal.
....... atd.

Tato smlouva je vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž 1 obdrží objednatel a 1 zhotovitel.

Seznam příloh:

1) ...

2) ...

Na důkaz souhlasu s obsahem smluvních ujednání následují podpisy smluvních stran:

V .............. dne .............. V .............. dne ..............

Za objednatele: Za zhotovitele:

podpis statutárního zástupce objednatele podpis statutárního zástupce zhotovitele

_______________________________ ______________________________

Příklad 4 - ustanovení podmínek spolupráce formou samostatného dokumentu, který dodavateli předáme - např. tzv. "Zásady ochrany životního prostředí pro dodavatele“:

Zásady ochrany životního prostředí pro dodavatele

Ochrana životního prostředí je jednou ze základních zásad naší společnosti. Kvalita provedené práce a ochrana životního prostředí jsou stejně důležité.

Dodavatel je povinen při plnění předmětu smlouvy na pracovištích objednatele (pokud ve smlouvě není výslovně uvedeno jinak) dodržovat zásady ochrany životního prostředí v rozsahu příslušných obecně platných právních předpisů, zejména v oblasti ovzduší, ochrany vod, odpadů, obalů, chemických látek a přípravků, ochrany přírody a krajiny.

Odpady (včetně odpadů z obalů!), které vzniknou při plnění předmětu smlouvy o dílo, jsou odpady zhotovitele. Zhotovitel zajistí na svoji odpovědnost a své náklady odstranění těchto odpadů v souladu s příslušnými platnými zákony, zejména zákonem č. 185/2001 Sb., zákonem o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a novelizací, a to s vědomím povinnosti zajištění přednostního využití odpadů před jejich odstraněním, pokud je to možné (pozn.: materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů).

Pracovník dodavatele, který obsluhuje při plnění předmětu smlouvy o dílo zařízení, ve kterém (nebo při jehož obsluze) dochází k manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a/nebo k používání chemických látek a přípravků v rámci jeho činnosti, je povinen nakládat s chemickými látkami a přípravky v souladu s bezpečnostním listem, případně pokyny odpovědného pracovníka (zástupce objednatele).

Zakázané činnosti:

• přečerpávání chemických látek (včetně PHM) z přepravních obalů do menších nádob mimo označený manipulační prostor určený odpovědným pracovníkem (stavbyvedoucím);

• skladování nebezpečných chemických látek a směsí v poškozených obalech;

• přečerpávání nebezpečných chemických látek a směsí do poškozených obalů;

• manipulace s obaly nebezpečných chemických látek a směsí v blízkosti kanalizačních vpustí, vodovodních přípojek nebo dešťových svodů;

• splachování nebezpečných chemických látek a směsí do kanalizace;

• vsakování i minimálního množství nebezpečných chemických látek do půdy;

• odstavování dopravních prostředků na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí, a vjíždění na místa, kde povrch není dostatečně pevný, široký a sjízdný;

• odstavování dopravních prostředků na nevhodném místě z hlediska ochrany životního prostředí, zejména v blízkosti kanalizačních vpustí, vodního toku apod.;

• ponechávání bezdůvodně spuštěného motoru při stání vozidla ("naprázdno“)

• umisťování odpadů mimo vyznačená místa - shromaždiště odpadů;

• míchání různých druhů odpadů a/nebo jejich ukládání do jiné nádoby, než do které má být s ohledem na druh (kód) odpadu umístěn.

Datum: ....................

Převzal: ....................

Příklad 5 - ustanovení podmínek spolupráce formou samostatného dokumentu - "všeobecných podmínek“ (nejsložitější způsob, zato nejvíce propracovaný):

Všeobecné obchodní podmínky ke smlouvě o dílo

Těmito obchodními podmínkami (dále jen OP) se řídí uzavírání všech smluv o dílo na dodávky prací pro Stavební firmu s. r. o., IČ: xxxxxxxx, DIČ: CZxxxxxxxx, zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v ....., odd. C, číslo vložky xxxxxxx, jako objednatele, pokud není písemně dohodnuto jinak. OP jsou uzavřeny ve smyslu § 536 a následujících obchodního zákoníku a jako příloha tvoří nedílnou součást smluv. Smlouva o dílo je uzavřena rovněž písemným potvrzením objednávky, jejíž nedílnou součástí jsou tyto OP.

Základní smluvní podmínky:

• Předmětem smlouvy o dílo je dodávka nebo dodávky prací zhotovitele (dále jen dílo a zajištění služeb souvisejících s dílem). Dílo musí být dostatečně specifikováno ve smlouvě nebo v objednávce, případně v projektové dokumentaci nebo jiných dokumentech tvořících součást smlouvy. Dílo musí být poskytováno v dohodnuté kvalitě, jinak v prvotřídní kvalitě, která umožní použít dílo pro dohodnutý účel nebo pro účel, pro který se obvykle používá.

• Všechny nabídky zhotovitele jsou zásadně nezávazné, pokud je objednatel výslovně neprohlásí za závazné. Ústní nebo písemná ujednání učiněná před podpisem smlouvy o dílo oběma stranami nebo písemný souhlas s objednávkou, která se vztahuje ke konkrétnímu dílu, se stávají neplatné, pokud nebyly zahrnuty do smlouvy o dílo nebo pokud nejsou v souladu s těmito OP.

• V případě, že jsou v těchto podmínkách požadovány dokumenty, které objednatel nebo zhotovitel vzhledem k povaze díla, resp. prací, nemá a ani mít nemůže, tyto dokumenty bez dalšího uvedení nebudou požadovány (např. dokumentace skutečného provedení, zápisy o zkouškách materiálu, záruční listy).

• Smlouva o dílo je hrubým způsobem porušena v případě:

  • prodlení zhotovitele v dílčích pracích dle harmonogramu, pokud byl sjednán, o více než 10 kalendářních dnů;

  • nesplnění objemu díla v rozsahu 45 % v polovině sjednané lhůty;

  • prodlení zhotovitele se zahájením prací přesahující 7 kalendářních dnů;

  • soustavného nebo zvlášť hrubého porušení provozních podmínek pracoviště, které před zahájením prací, resp. jejich jednotlivých etap, písemně určí objednatel a předá je zhotoviteli;

  • soustavného nebo zvlášť hrubého porušení podmínek jakosti díla;

  • soustavného nebo zvlášť hrubého porušení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a/nebo zásad ochrany životního prostředí vyplývajících z platných právních předpisů a pokynů odpovědného pracovníka objednatele.

Stavba:

Stavbyvedoucí objednatele je oprávněn provádět všechny úkoly v rámci uzavřené smlouvy, zejména:

• vést zápisy ve stavebním deníku;

• sjednávat s odpovědnou osobou zhotovitele pro obě smluvní strany závazné dílčí termíny vyvolané potřebami stavby a nezbytné pro řádnou realizaci díla;

• se zhotovitelem provádět odsouhlasení drobných změn či dílčích úprav oproti projektu stavby ve stavebním deníku;

• přerušit práce zhotovitele při hrubém porušování ustanovení smlouvy o dílo včetně těchto OP.

Staveniště:

• Objednatel předá zhotoviteli staveniště včetně prostor pro zařízení staveniště, resp. potvrdí stavební připravenost, formou zápisu do stavebního deníku, případně samostatným zápisem v takovém rozsahu, aby zhotovitel mohl dílo provádět v dohodnutých termínech. Jeho neoddělitelnou součástí je i určení dopravní trasy na staveniště. Pokud zhotovitel odmítne převzít staveniště, je povinen uvést do zápisu konkrétní důvody.

• Zhotovitel je povinen seznámit se po převzetí staveniště s rozmístěním a trasou případných podzemních vedení na staveništi i s veřejnou zelení a s jinými cizími objekty a dbát na to, aby v průběhu realizace díla nedošlo k jejich poškození.

• Zhotovitel je povinen na staveništi zachovávat čistotu a pořádek, odstraňovat neprodleně na své náklady odpady vzniklé jeho činností v souladu se zákonem o odpadech a souvisejícími právními předpisy. Pokud dojde činností zhotovitele ke znečištění přilehlých komunikací a plochy, a to i mimo areálové či jiné plochy, je zhotovitel povinen tyto na své náklady neprodleně vyčistit. Pokud zhotovitel poruší povinnosti podle tohoto odstavce a jestliže přes upozornění objednatele nebo technického dozoru investora ve stavebním deníku nepořádek do dvou dnů neodstraní, je objednatel oprávněn po předchozím upozornění zajistit pořádek na náklady zhotovitele.

• Zhotovitel je povinen dbát na zvýšenou pozornost při manipulaci s nebezpečnými látkami ohrožujícími životní prostředí a/nebo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a provádět opatření, která toto ohrožení omezí na minimum. S nebezpečnými látkami je povinen manipulovat dle platné legislativy a technických norem. V případě, že dojde k úniku nebezpečných látek, je zhotovitel povinen na své náklady uvést situaci do původního stavu, jaký byl před únikem. Zároveň je povinen oznámit tuto situaci objednateli.

• Zhotovitel se zavazuje, že realizací díla nedojde k narušení chodu stavby mimo přístupové cesty a odevzdané prostory staveniště. Zhotovitel se dále zavazuje nenarušit trvalý a bezpečný příchod a příjezd k objektům v blízkosti staveniště, a to po celou dobu výstavby.

• Zhotovitel je povinen řídit se na staveništi dopravním značením a právními předpisy o silničním provozu.

• Zhotovitel si zajistí řádné ukládání a zabezpečení materiálů, surovin, strojů a strojních zařízení v prostoru staveniště vyhrazeném objednatelem. Objednatel nenese odpovědnost za jejich případné ztráty nebo odcizení.

• Zhotovitel se zavazuje dodržovat při realizaci díla limit hlučnosti podle hygienických předpisů a přijmout opatření k maximálnímu omezení hlučnosti, prašnosti a otřesů kolem stavby tak, aby nedocházelo ke zhoršování životního prostředí a byl minimalizován negativní vliv na průběh stavby a okolí. Zhotovitel bude v této souvislosti dbát pokynů a příkazů pověřených pracovníků objednatele a investora a v plné míře je dodržovat.

• Převzetím staveniště k realizaci díla nese zhotovitel odpovědnost za všechny škody na realizovaném díle pro objednatele až do jeho protokolárního předání objednateli zápisem o předání a převzetí dokončeného díla.

Stavební deník:

• Zhotovitel je povinen vést stavební deník v době od převzetí staveniště až do dne, kdy odstraní poslední nedostatky a nedodělky uvedené v zápise o předání a převzetí díla. Deník zhotovitele je po dobu jeho vedení uložen na určeném místě realizované zakázky. Deník se skládá z denních záznamů vedených v rozsahu a způsobem dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Zhotovitel i objednatel jsou povinni sledovat obsah stavebního deníku a zápisem připojovat svá stanoviska. Pokud nepřipojí některá ze smluvních stran své stanovisko k zápisu druhé strany do 3 pracovních dnů, znamená to, že s obsahem zápisu souhlasí. Tato dohoda se nevztahuje na odsouhlasení nových prací, prací navíc či změn předmětu díla, kde bude nutná dohoda smluvních stran o ceně.

• Stavební deník musí splňovat požadavky zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, v platném znění, resp. vyhlášky č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V případě, že zhotovitel stavební deník takto nepovede, příp. pokud nebude stavební deník stále přístupný objednateli na stavbě, zavazuje se zhotovitel uhradit objednateli smluvní pokutu.

Provádění prací:

• Zhotovitel je povinen v průběhu stavby zaznamenávat do jednoho vyhotovení projektové dokumentace všechny změny, které vznikly při provádění prací na jednotlivých objektech, a udělat zaměření (geodetické zaměření) skutečného stavu jednotlivých objektů včetně inženýrských sítí. Dokumentaci (geodetickou dokumentaci) skutečného stavu díla předá zhotovitel objednateli ve dvou vyhotoveních, v digitální a písemné podobě. Toto bude podkladem k předávacímu řízení.

• Na použité materiály a výrobky předloží zhotovitel důkazy o vhodnosti použití, předepsaných parametrech a zdravotní nezávadnosti. Zhotovitel splní ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., zákona o technických požadavcích na výrobky, v platném znění, včetně příslušných nařízení vlády případně jiných právních předpisů. Zhotovitel vydá objednateli kopie prohlášení o shodě povinné osoby (výrobce, dovozce, distributora) dle výše uvedeného zákona.

• Kontrola kvality realizovaného díla bude ze strany objednatele prováděna ve smyslu kontrolního a zkušebního plánu.

• .................. atd.

Práva a povinnosti stran:

• Zhotovitel je odpovědný za řádnou ochranu díla po celou dobu realizace. Nebezpečí škody na předmětu díla přechází na objednatele dnem předání díla uvedeným v zápise o předání a převzetí díla.

• Zhotovitel ručí za to, že v rámci realizace díla nepoužije žádný materiál, o kterém je v době použití známo, že je škodlivý, ať už z hlediska bezpečnosti, či ochrany životního prostředí. Pokud tak zhotovitel učiní, je povinen na písem nou výzvu objednatele uskutečnit okamžitou nápravu. Zhotovitel nese veškeré náklady s tím spojené. Objednatel je oprávněn neustále kontrolovat realizované dílo, a to v případě potřeby i ve výrobě zhotovitele.

• Zhotovitel se zavazuje ukládat odpady vzniklé jeho činností v souladu s předpisy o ochraně životního prostředí - zejména zákonem č. 185/2001 Sb., zákonem o odpadech, v platném znění, a to na místa k tomu určená a při předání díla předložit doklady o likvidaci. Náklady na likvidaci odpadů (poplatky za skládky apod.) nese zhotovitel a jsou zahrnuty v ceně. Zhotovitel je povinen při předání díla objednateli předložit doklady, které prokazují způsob likvidace odpadů vzniklých při realizaci díla. Pokud zhotovitel tuto povinnost nesplní a tyto doklady nepředloží a odpady odstranil objednatel, je zhotovitel povinen uhradit objednateli náklady spojené s odvozem odpadů a jejich uložením na skládku, není-li ve smlouvě sjednáno jinak.

• Zhotovitel se zavazuje seznámit se a řídit se Řádem staveniště, Havarijními plány a Kontrolním a zkušebním plánem, pokud tyto existují.

• Zhotovitel je po celou dobu realizace díla povinen umožnit na stavbě provádění stavebních prací třetím osobám v souladu s technickými potřebami, bezpečnostními předpisy a předpisy na ochranu životního prostředí. Tento fakt však nesmí ohrozit možnost zhotovitele realizovat dílo v dohodnutém termínu.

Předání díla:

• Zhotovitel splní svůj závazek realizovat předmět díla jeho dokončením, odevzdáním objednateli a odstraněním všech vad a nedodělků specifikovaných objednatelem v protokolu o předání a převzetí díla potvrzeném odpovědným zástupcem obou smluvních stran. Dílo je dokončeno, pokud je realizováno podle odsouhlasené projektové dokumentace, je způsobilé k užívání podle projektovaného účelu, je realizováno v prvotřídní kvalitě, pokud nebylo dohodnuto jinak, odpovídá právním předpisům a technickým normám, je proveden úklid a jsou doloženy doklady dle této smlouvy a protokoly o předepsaných zkouškách. Dílo je dokončeno, pokud jsou realizované, dokončené a předané objednavateli všechny jeho části specifikované projektovou dokumentací a smlouvou o dílo včetně všech příloh. Při nedodržení tohoto ustanovení se dílo nepovažuje za bezvadné.

• ..............

• Zhotovitel je povinen staveniště uvolnit, včetně demontáže zařízení staveniště, pořádku, vyčištění a uvedení do původního stavu, v termínech dohodnutých při předání a převzetí díla. Pokud toto nebude dohodnuto, splní tuto povinnost nejpozději do 2 kalendářních dnů po předání a převzetí díla.

• Zhotovitel je povinen k zahájení předávacího řízení připravit, předložit a objedna teli předat kromě jiného:

  • 1 kopii výrobní dokumentace;

  • 2 paré projektové dokumentace (geodetické dokumentace) skutečného provedení díla, která budou na všech stranách výrazně označena "skutečný stav“ a budou podepsána zhotovitelem;

  • zápisy a osvědčení o provedených zkouškách;

  • zápisy o prověření prací a konstrukcí zakrytých v průběhu stavebních prací;

  • zápisy o zkouškách instalovaných zařízení;

  • zápisy o předběžném ověření dokončenosti a kvality prací, podepsané technickým dozorem objednatele…