13.3.1.2
Plánování procesů realizace služby
Ing. Monika Becková
Pokud jsou jasné celkové cíle, to znamená, že byla jasně stanovena
strategie a naplánovány všechny potřebné kroky pro zahájení realizace, bude
následovat druhá část plánování, a to vlastní plánování jednotlivých procesů
pro realizaci. (Ve skutečnosti se samozřejmě řada jednotlivých procesů a
činností vzájemně prolíná a neprobíhají samozřejmě takto odděleně po sobě,
nicméně pro názornost a jednodušší vysvětlení určitých pravidel, nad kterými je
dobré se občas zamyslit, jsme zvolili model postupných kroků/fází.)
Pro plánování a řízení procesů služeb lze mimo jiné využít
prověřené principy systému managementu jakosti (dále též "QMS“) postavené na
základě ČSN EN ISO 9001:2001. Dnes je v řadách odborné veřejnosti řada
kritických názorů na tento přístup, často opodstatněných, ale vyvstaly bohužel
z důvodů jednak nepochopení celého systému zejména některými méně zkušenými
poradci, jednak z toho důvodu, že se norem ISO 9000 zmocnilo neuvěřitelné
množství nejrůznějších "vykladačů“, mnohdy zcela nekompetentních, kteří nutí
organizace pod heslem certifikace k nesmyslné byrokracii. Původní smysl se pak
úplně ztrácí. Ve skutečnosti může management organizace řadu principů tohoto
modelu použít, jelikož jsou dobrým nástrojem pro její řízení, a je jedno, zda
chceme dosáhnout certifikace či nikoli. Koneckonců proč vymýšlet něco, co už
bylo jednou docela dobře popsáno.
NahoruPlánování procesů s využitím modelu QMS
NahoruRozsah aplikace ISO 9001
Systémy managementu jakosti podávají návod k tomu, jak jsou řízeny
strategické a provozní záležitosti organizace. Lze je uplatnit (zde je ovšem
nutno si uvědomit, že v přiměřeném rozsahu!) v organizacích všech
velikostí a na všechny části managementu - tedy např. i na výše nastíněný
marketing a samozřejmě i na organizace poskytující služby. Pokud budou jako
součást systémového přístupu zahrnuty i ostatní oblasti managementu, jako je
řízení BOZP, ochrany ŽP, plnění relevantních právních požadavků, jsou zásady
tohoto přístupu velice vhodným nástrojem pro management, a to i bez nutnosti
ohodnocení systému jakýmkoli certifikátem!
Principy modelu QMS ("quality management systems“) jsou popsány
podrobně v jiné části této příručky, zde se spíše zaměříme na problematiku
specifickou pro oblast nevýrobních organizací, tedy těch, které poskytují
služby, a ukážeme si na postupně uváděných konkrétních příkladech praktické
využití jednotlivých nástrojů plánování a řízení jakosti procesů a činností ve
službách.
Některé požadavky (v souvislosti se systémem jakosti) tam totiž
nebudou zastoupeny mnohdy vůbec (existují určité možnosti vyloučení - viz
dále), jiné budou více významné (např. bezprostřední spokojenost zákazníka s
jednotlivou službou).
Model QMS založený na požadavcích ČSN EN ISO 9001:2001 připouští
tzv. vyloučení některých požadavků kapitoly 7 , aniž toto vyloučení má
vliv na deklaraci shody s požadavky normy (ve smyslu certifikace, kdy toto
vyloučení nebrání za určitých předpokladů udělení certifikátu).
Otázka možnosti vyloučení určitých požadavků (pouze ovšem
požadavků kap. 7) je řešena v čl. 1.2 normy. Ten v prvním odstavci stanovuje,
že požadavky normy jsou generické a aplikovatelné ve všech organizacích bez
ohledu na jejich typ, velikost a na poskytované produkty. Možnost vyloučení
řeší druhý odstavec téže normy, který ponechává na organizaci zvážit vyloučení,
pokud některé požadavky nemohou být aplikovány s ohledem na charakter
organizace a její produkt. Předem a paušálně stanovit, pro které organizace je
možnost vyloučení správná a pro které nikoli, nelze. Záleží vždy na konkrétních
okolnostech. V této souvislosti je možno upozornit zejména na text normy "pokud
některé požadavky nemohou být aplikovány“, z kterého je jasné, že každá
organizace by se měla zamýšlet nad možností všechny požadavky uplatnit (nelze
vynechat něco jen proto, že se managementu nechce tímto problémem zabývat).
Pokud organizace s ohledem na svůj charakter a produkt nemůže
aplikovat některé požadavky čl. 7, může tyto požadavky vyloučit. Současně však
toto vyloučení nesmí být na úkor požadavků zákazníka. Stanovit např. pravidlo,
že obchodní společnosti jsou ty, kde nelze aplikovat požadavky čl. 7.3, není
možné, protože vždy záleží na konkrétních podmínkách. Zcela určitě existují
obchodní společnosti, které požadavky čl. 7.3 aplikují. Je také otázkou, zda
organizace např. zavádí prodej nového výrobku či služby nebo zavádí zcela novou
nebo podstatným způsobem "novelizovanou“ službu (v druhém případě by vyloučení
požadavků čl. 7.3 nebylo na místě).
Uveďme si konkrétní příklady vyloučení některých požadavků čl. 7 normy ISO 9001 (jak už bylo upozorněno dříve, jiné vyloučení mimo čl. 7
se nepřipouští):
-
Organizace neprovádí vývoj ani nenavrhuje nové služby -
vyloučení požadavků čl. 7.3 "Návrh a vývoj“.
-
Organizace neprovádí žádné "zvláštní procesy,“ tj. ty, u
kterých nemůže být shoda výsledného produktu (v našem případě výsledné služby)
snadno nebo ekonomicky dostupně ověřena - vyloučení požadavků čl. 7.5.2.
-
Organizace neprodukuje hmotný výrobek ani na hmotném výrobku
neprovádí žádné činnosti - vyloučení požadavků čl. 7.5.3 "Identifikace a
sledovatelnost“ nebo 7.5.5 "Ochrana produktu“.
-
Organizace nepoužívá žádný majetek zákazníka ani na něm
nevykonává žádné činnosti (ani duševní majetek!) - vyloučení požadavků čl.
7.5.4 "Majetek zákazníka“.
-
Organizace v rámci svých činností nepoužívá žádné měřicí a
kontrolní zařízení - vyloučení požadavků čl. 7.6 "Řízení monitorovacích a
měřicích zařízení“.
V opačném případě si ukážeme příklady, kdy je vyloučení některých
požadavků zcela nelogické a nesmyslné (nebo nesprávné), a přesto se s takovými
případy v praxi lze setkat:
-
Součástí poskytované služby je přímo návrh nějakého řešení
nebo je návrh přímo poskytovanou službou (např. projektování, zpracování návrhu
interiérového řešení, vytváření nových postupů v rámci poradenství) a
organizace chce vyloučit čl. 7.3 s odůvodněním, že "nic nevyvíjí“ a jde o
procesy v rámci čl. 7.1 Plánování realizace. Když pomineme fakt, že výsledný
produkt je a priori návrh technického nebo jiného řešení, pak minimálně z
marketingového hlediska vypadá podivně (a logicky uvažujícího zákazníka by mělo
odradit), pokud na certifikátu je jako předmět poskytovaných (a
certifikovaných) činností "projektování, zpracování technických návrhů“ a pod
tím je uvedeno "s vyloučením požadavků na návrh a vývoj“. (Ano, i takové
certifikáty existují ...)
-
Organizace poskytující úklidové služby, např. úklid provozu,
úklid vnitřních prostor, vlaků, letadel apod., která svou činnost zásadně
provádí jedině na majetku zákazníka, vylučuje požadavky čl. 7.5.4 s odůvodnění,
že od zákazníka žádný polotovar ani zařízení nepřejímá.
-
Organizace, jako je stavební firma, která celou řadu produktů
nemůže nijak ověřit před jejich dodáním z hlediska kvality (typické zvláštní
procesy jsou tzv. "mokré procesy“ ve stavebnictví), vylučuje požadavky čl.
7.5.2.
-
Organizace poskytující služby stavebního dozoru vylučuje
požadavky čl. 7.6 s tím, že měřidla, která používá, si půjčuje od svého
dodavatele v rámci nakupování.
Takových podobných sporných vyloučení bychom mohli najít ještě
víc, proto bychom se vždy při analýze, zda je vhodné vyloučení těch či jiných
požadavků, měli zamyslet nad následujícím:
-
Co je daným požadavkem myšleno?
-
Čeho má být dosaženo?
-
Co to organizaci může přinést?
-
Pokud požadavek vyloučím, jaká z toho plynou rizika?
Vlastní plánování procesů pro poskytování služby v souladu s
QMS
Pokud se týká plánování, rozlišujeme plánování systému a
plánování produktu (protože se v této části příručky zajímáme o produkt
nehmotný, budeme dále používat pouze pojem služba, a to, v souladu s předchozím
textem, ve smyslu produkt). Norma ISO 9001 se otázkou plánování produktu
zaobírá v části nazvané "Realizace produktu“ (kap. 7 normy ISO 9001), nejprve
se tedy budeme zabývat plánováním systému a vlastní produkt odložíme na
později.
Plánování systému
Máme za sebou naplánování základní strategie (včetně analýzy trhu,
konkurence ...), známe charakter služby, kterou chceme poskytovat, a cílovou
skupinu, které hodláme službu "prodat“. Nebo také již nějakou dobu prodáváme a
dospěli jsme do stavu, kdy je nezbytné stabilizovat organizaci, uspořádat
činnosti, zlepšit řízení, zlepšit efektivitu a účinnost, stabilizovat své
know-how. To jsou vhodné chvíle pro plánování skutečného systému řízení
(kvality, ale nejen jí - i některé další oblasti nezbytné pro úspěšné podnikání
již byly a ještě budou zmiňovány). Tato etapa vývoje organizace nastává např. u
malých organizací, které se celkem úspěšně uchytily na trhu, začínají se
rozšiřovat a chtějí uspořádat a zorganizovat své činnosti.
Projděme si nyní celý proces zjednodušeně tak, jako bychom byli ve
fázi "stabilizovat organizaci, uspořádat činnosti“, případně zařadit další
služby do našeho portfolia, a naším cílem bude naplánovat QMS a jednotlivé
služby.
Při plánování využijeme procesní a systémový přístup, který nabízí
model QMS, ale nehledejme v tomto modelu nic překvapivého nebo nic
problematického, co z nějakého důvodu musíme mít, ale pouze formou obtěžující
administrativy. Dále, pro část 1) až 5) lze využít služeb poradenské
organizace. Hodnocení výhod a nevýhod takového řešení a příklady realizace
spolupráce s poradcem jsou uvedeny v jiné části této příručky (konkrétně kap. 20 "Certifikace
shody“), proto se tím zde nebudeme nyní dále zabývat.
Připomeňme si, že procesní model je pouze konstatování
skutečnosti, že činnosti organizace jsou na sobě vzájemně ve větší či menší
míře závislé, vzájemně se ovlivňují, a vytvářejí tak jednotný systém zahrnující
celou řadu oblastí, jakostí počínaje. Každá z činností se přitom vykonává
proto, aby přispěla požadovaným dílem ke konečnému výsledku - dodávat
zákazníkovi produkt (službu) tak, aby byl spokojen, rád se vracel a organizace
z toho měla prospěch (zisk).
Vzhledem k tomu, že činností v organizaci je mnoho (dokonce občas
ani ředitel netuší, co všechno jeho podřízení dělají - a to v pracovním slova
smyslu!) a jejich uspořádání by bylo nepřehledné, ukázalo se jako výhodné ze
systému vybírat skupiny činností (= nazveme je procesy), které jsou
významnou měrou propojeny a jejichž cílem je dosažení výsledku důležitého pro
celý systém (= výstupy z procesů).
Podle významnosti se ještě dále mohou procesy dělit na hlavní a
pomocné či řídicí, podpůrné a realizační - způsobů dělení je více a záleží
samozřejmě na tom, o jakou organizaci jde, zejména s ohledem na její složitost
a velikost.
Postupně se tedy budeme věnovat plánování a následně řízení
jednotlivých etap včetně konkrétních příkladů.
1. fáze - analýza potřeb, požadavků, cílů
organizace:
Pokud se týká zavedení požadavků QMS, tedy naplánování procesů
služeb v organizaci s využitím návodu, jaký poskytuje skupina norem ISO 9000,
při analýze stávajícího stavu zjistíme, že již řadu činností, záznamů a
procesů provádíme. Nečekejme však, že vytvořením takové (či jiné) struktury
se automaticky stane organizace prosperující. Jednak musí být součástí
plánování hlubší analýza ve smyslu popsaném v odst. 3.1, jednak vytvoření QMS
není cílem, ale vhodným nástrojem řízení, jelikož jde o systémový a
systematický přístup, pomáhající snížit rizika ztráty zákazníka či nákladů na
nekvalitní produkt.
Výhody jsou zejména následující:
-
zlepšení funkčnosti, efektivity, účinnosti procesů,
-
větší zaměření pracovníků na zákazníka a v konečném důsledku
jeho větší spokojenost,
-
zlepšení kvality poskytované služby,
-
zvětšení konkurenceschopnosti,
-
v případě certifikace poskytnutí důkazů o celkové úrovni
organizace.
Počáteční hodnocení neboli analýza se rozpadne do několika
kroků:
-
stanovení (definování) potřeb, požadavků a cílů organizace,
resp. jejího vrcholového managementu (jde vlastně o etapu navazující nebo úzce
spjatou s předchozím strategickým plánováním, popsaným výše);
-
počáteční hodnocení takto definovaných potřeb a cílů
organizace s ohledem na:
-
identifikované a oprávněné požadavky zákazníků,
-
požadavky právních předpisů případně souvisejících
technických předpisů a norem,
-
současný stav v organizaci s ohledem na systém řízení a
provozní metody,
-
silné a slabé stránky organizace, možnosti a rizika,
-
stanovení rozdílů mezi současným stavem organizace a cíli,
kterých chceme dosáhnout;
-
zpracování plánu či harmonogramu realizace stanovených cílů
včetně naplánování zdrojů;
-
stanovení politiky (politik) a cílů v oblasti kvality, ale i
dalších oblastech;
-
naplánování zdrojů potřebných pro plánování a uplatňování
systému managementu kvality.
2. fáze - plánování a jednotlivé kroky
přípravy:
-
jmenování představitele managementu pro oblast QMS;
-
vymezení stanovených cílů k příslušným úrovním a funkcím v
rámci organizace (rozpracování cílů na dílčí);
-
podrobná analýza struktury organizace;
-
podrobná analýza procesů, podprocesů a činností, jejich
vstupů, výstupů a vzájemné provázanosti, způsobů komunikace a existujících
rozhraní včetně odpovědností, potřebných posloupností a vzájemného působení
mezi těmito procesy a ukazatelů úspěšnosti;
-
sestavení plánu pro stanovení struktury systému a postupů
potřebných pro QMS. K posouzení stavu průběhu a kvality jednotlivých částí je
vhodné v plánu stanovit určité kontrolní body tak, aby bylo možné "se zastavit“
a posoudit, zda ještě stále směřujeme k stanoveným cílům a neodchylujeme se v
nějakém bodě od stanoveného plánu. Pokud ano, je nutné vyjasnit příčiny,
případně provést korekci;
-
školení personálu (jednak managementu a jednak všech
pracovníků odpovědných za rozvíjení činností pro realizaci QMS);
-
zpracování příručky kvality, vypracování potřebných postupů
včetně těch pro další oblasti řízení kromě systému jakosti, pokud je to vhodné
(např. BOZP);
-
školení všech pracovníků zapojených do systému managementu
kvality (úroveň školení bude různá podle povahy pracovních činností a
zodpovědnosti jednotlivých skupin pracovníků a bude zahrnovat seznámení s
konečnou verzí dokumentace systému managementu).
Pro přehlednost si jednotlivé fáze plánování znázorníme opět na
následujícím obrázku:
Fáze plánování a řízení procesů služby:
Předchozí popis jednotlivých kroků byl velmi stručný, zejména s
ohledem na to, že podrobná analýza procesního modelu je uvedena viz 3 této
příručky "Management procesů“. Vzhledem k tomu, že teoretických výkladů je v
tomto směru více než dost, dále se zaměříme spíše na praktické ukázky a
příklady plánování a posléze řízení, monitorování, měření, analýzy a zlepšování
procesů v organizacích, jejichž výsledným produktem je služba zákazníkovi (B2B,
B2C), a to postupně pro jednotlivé obory podnikání podle OKEČ, které jsou
charakterizované jako služby.
A) Příklad plánování služeb - vzdělávání dospělých
Pro první příklad použijeme oblast, která se dnes velmi rozvíjí a
konkurence v této oblasti stále roste, a to je vzdělávání. Do této
oblasti patří veřejné i soukromé vzdělávání na jakékoli úrovni a stupni
odbornosti, a to dokonce nejen v klasické podobě, jakou známe všichni - ústní,
ale i ve formě šířené rozhlasem, televizí nebo internetem. Nepatří sem pouze
výuka související s rekreací a zábavou či sportem (takže nás v tuto chvíli
bohužel nebude zajímat např. výuka golfu či tance).
Pro ucelený přehled uvádíme výčet skupin vzdělávání (opět dle
OKEČ), které tato oblast zahrnuje:
-
předškolní výchova a základní vzdělávání,
-
střední (sekundární vzdělávání),
-
vyšší a vysokoškolské vzdělávání (postsekundární a terciární
vzdělávání),
-
vzdělávání dospělých a jiné vzdělávání - zahrnuje
specializované vzdělávání dospělých neposkytované řádným školním systémem
včetně činností autoškol, leteckých a obdobných škol, dále dálkové a distanční
kurzy.
Předpokládejme tedy, že naším podnikatelským záměrem je realizace
vzdělávání dospělých, například vytvořením další sekce v již existující
organizaci za účelem poskytování doplňkové služby zákazníkům. Pokusíme se na
tomto příkladě ilustrovat (zjednodušeně) vlastní proces plánování a posléze
řízení této služby a ukázat si příklady některých dokumentů či záznamů, které
budou tuto službu doprovázet.
Měli bychom tedy v souladu s předchozím textem projít následující
fáze:
-
podnikatelský záměr, marketing, cíle, strategie,
-
analýza a plánování jednotlivých procesů (pomocí procesní
analýzy, karet procesů, tvorba dokumentace).
Vzdělávací organizace, poskytující vzdělávací služby, by měly
definovat procesy zejména se zřetelem na:
-
určení role vzdělávací organizace nebo její části v
konkurenčním prostředí,
-
zabezpečení výukové schopnosti lektorů,
-
udržování pracovního prostředí (zejména ve vztahu k
zákazníkovi, tj. účastníkům vzdělávací akce),
-
vypracování, přezkoumání a aktualizování výukových plánů,
-
přijetí a výběr posluchačů (žadatelů),
-
požadavky na ověření znalostí,
-
následné vzdělávání a doplňování informací posluchačů -
absolventů vzdělávací akce.
Podnikatelský záměr, marketing, cíle,
strategie
Provedením analýzy trhu jsme získali marketingové informace o
požadavcích zákazníků na vzdělávání v oblasti systémů managementu.
Analýzu řídil obchodní ředitel a byla provedena:
-
prostřednictvím databáze stávajících zákazníků a rozesíláním
dotazníků,
-
účastí pracovníků na obdobných seminářích,
-
přímou komunikací se stávajícími zákazníky,
-
sledováním konkurence v oblasti vzdělávání dospělých (školicí
agentury, poradenské firmy, kurzy po internetu).
Následně byl stanoven záměr vytvoření nového produktu - služby
vzdělávání pracovníků v oblastech…