Požadavky Podle ČSN EN 1870-5:2002 (49 6130) | Požadavky splněny? |
| ano | ne | irel. |
1 Předmět
normy Tato evropská norma stanovuje požadavky a/nebo opatření k
odstranění nebezpečí a omezení rizika u kombinovaných stolových kotoučových
pil/spodních kotoučových pil pro příčné řezání, dále uváděných jako „stroje“,
konstruovaných k obrábění masivního dřeva, třískových desek, vláknitých desek,
překližek a také materiálů s hladkým laminátovým povrchem. Tato evropská
norma neplatí pro: – ruční obráběcí stroje na dřevo nebo pro jakékoliv
přizpůsobení umožňující jejich používání různým způsobem, tj. například při
upnutí na pracovní stůl; – stroje upevněné na stojanu nebo stole sloužícím
jako stojan, které jsou určeny k práci ve stacionární poloze a které mohou být
zvednuty rukama jedné osoby. Tato evropská norma zahrnuje nebezpečí,
relevantní pro tyto stroje, jak jsou uvedena v kapitole 4. Tato evropská
norma nezahrnuje nebezpečí týkající se elektromagnetické kompatibility (EMC) u
číslicově řízených strojů řízených počítačem (CNC). Tato evropská norma se
vztahuje především na stroje, které jsou vyrobeny po datu vydání této evropské
normy. POZNÁMKA: Stolové kotoučové pily jsou obsaženy v EN
1870-1:2000. | | | |
3 Termíny a
definice Pro účely této evropské normy platí následující termíny a
definice. | | | |
3.1 Termíny Hlavní části stroje a jejich terminologie jsou ilustrovány v obrázku
1. Obrázek 1 Terminologie | | | |
3.2
Definice | | | |
3.2.1 Kombinovaná
stolová kotoučová pila/spodní kotoučová pila pro příčné řezání (circular saw bench/up-cutting cross-cutsawing machine): kotoučová pila s jedním pilovým kotoučem; vřeteno
pilového kotouče má jednu stálou frekvenci otáčení; jednotka pily je umístěna
pod podpěrou obrobku (stolem) a stroj může být používán ve třech režimech: a) pro rozřezávání, s pilovým kotoučem rovnoběžným s pravítkem; obrobek
je posouván ručně nebo demontovatelným přídavným strojním posouvacím zařízením
(viz obrázek 2); nebo b) pro příčné řezání, s jednotkou pily
pootočenou o 90° k pravítku; obrobek je přisouván ručně pomocí posuvného
předního stolu, který se pohybuje ve směru kolmém k pravítku (viz obrázek 3);
nebo c) pro příčné řezání, kdy je jednotka pily zdvihána ručně,
např. ruční pákou, k provedení řezu obrobku, který se nepohybuje (viz obrázek
4). K provedení úhlových řezů u obrobku může být dále jednotka pily v
každém režimu skloněna, vzhledem k vodorovné ose vřetena pily; v režimech
příčného řezání může být jednotka pily navíc pootočena, vzhledem k svislé ose,
k provedení šikmého řezu. Obrázek 2 Příklad stroje v
režimu rozřezávání Obrázek 3 Příklad stroje
v režimu příčného řezání s přisouváním obrobku | | | |
3.2.2 Přiváděcí
(přední) stůl (infeed table): přídavný stůl na přiváděcí (přední)
straně stroje, používaný jako: a) podpěra pravítka pro rozřezávání
a prostředek sloužící k posuvu obrobku při rozřezávání během používání stroje
jako stolové kotoučové pily; b) posuvný stůl pro příčné řezání s
jednotkou pilového kotouče v pevné poloze; c) další pevné místo
podpěry obrobku při používání stroje jako spodní kotoučové pily pro příčné
řezání. Obrázek 4 Příklad stroje v režimu příčného řezání
bez přisouvání obrobku | | | |
3.2.3 Místo obsluhy (operator position): prostor zaujímaný obsluhou při používání
stroje v režimu stolové kotoučové pily a v obou režimech příčného řezání, jak
ukazuje obrázek 5. Obrázek 5 Místo obsluhy | | | |
3.2.4 Mobilní stroj (transportablemachine): stroj umístěný na podlaze, který je při
používání stacionární a je vybaven zařízením, obvykle koly, která dovolují jeho
pohyb mezi pracovními místy. | | | |
3.2.5 Pohon stroje (machine actuator): silový mechanismus uskutečňující chod
stroje. | | | |
3.2.6 Ruční posuv (hand feed): ruční držení a/nebo vedení obrobku (nebo prvku stroje,
na kterém je nástroj); ruční posuv zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku,
na který je obrobek ukládán nebo upínán, a používání demontovatelného
přídavného strojního posouvacího zařízení. POZNÁMKA: Věta uvedená v
závorce neplatí pro tento stroj. | | | |
3.2.7 Demontovatelné
přídavné strojní posouvací zařízení (demountable power feed unit): posuvový mechanismus, který je namontován na stroj tak, že může být ze své
pracovní polohy odsunut bez použití nářadí nebo podobného dalšího
zařízení. | | | |
3.2.8 Vymrštění (ejection): neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze
stroje během obrábění. | | | |
3.2.9 Zpětný vrh (kickback): zvláštní forma vymrštění vyznačující se při obrábění
neočekávaným pohybem obrobku, jeho částí nebo částí stroje proti směru
posuvu. | | | |
3.2.10 Zařízení proti
zpětnému vrhu (anti kick-back device): zařízení, které bud’ snižuje
možnost zpětného vrhu, nebo zachytí pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje
při zpětném vrhu. | | | |
3.2.11 Bezpečnostní
příslušenství (safetyappliance): přídavné zařízení, které není
součástí stroje, ale které napomáhá obsluze v bezpečném posuvu obrobku, např.
jak je ilustrováno v obrázku 6. Obrázek 6 Příklady
pracovní a posouvací pomůcky a) – Příklad posouvací pomůcky b) – Příklad pracovní
pomůcky | | | |
3.2.12 Doba doběhu (run-down time): doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení
pro zastavení do úplného zastavení vřetena. | | | |
3.2.13 Potvrzení (confirmation): prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné
dokumenty, kde výrobce (nebo dodavatel) deklaruje bud’ vlastnosti materiálu
nebo výrobku, nebo jejich shodu s příslušnou normou. | | | |
4 Seznam významných
nebezpečí Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 ČSN EN
1870-5:2002. | | | |
5 Bezpečnostní
požadavky a/nebo opatření Návod ke snižování rizika konstrukcí viz
kapitolu 3 EN 292-2:1991/A1:1995, a kromě toho dále: | | | |
5.1
Ovládače | | | |
5.1.1 Bezpečnost a
spolehlivost řídicích systémů Pro účely této evropské normy řídicí
systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního
ručního ovládání nebo detektoru polohy až ke vstupu konečného pohonu nebo
prvku, např. motoru. Bezpečnostní části řídicích systémů tohoto stroje (viz EN
954-1:1996) jsou části pro: – spouštění (viz 5.1.3); – normální
zastavení (viz 5.1.4); – blokování (viz 5.2.7.3, 5.2.7.4); – brzdící
systém (viz 5.1.4, 5.2.4). Tyto řídicí systémy musí být navrženy a
vyrobeny minimálně s použitím „osvědčených součástí a zásad“. Pro
účely této evropské normy „osvědčené součásti a zásady“ znamenají: a) elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem
následujících: i) EN 60947-5-1:1997 (oddíl 3) pro řídicí spínače s
pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory
polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných
obvodech; ii) EN 60947-4-1 pro elektromechanické stykače a motorové
spouštěče používané v hlavních obvodech; iii) HD 22.1 S3 pro pryžové
kabely; iv) HD 21.1 S3 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely
navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř
stojanů); b) zásady týkající se elektrických zařízení, pokud
splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:1992; obvody musí být
bud’ „kontaktně spojeny“, nebo jestliže jsou v bezpečnostních řídicích
systémech použity elektronické součásti, je požadavek „osvědčených součástí“
splněn, jestliže jsou v souladu s 9.4.2.2 (tj. zálohování s křížovou kontrolou)
nebo 9.4.2.3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí)
EN 60204-1:1992; c) mechanické součásti, pokud například pracují v
pozitivním režimu v souladu s 3.5 EN 292-2:1991/A1:1995; d) mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány
pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž
vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995; Zařízení
časové prodlevy používaná v kontaktně spojených bezpečnostních řídicích
obvodech mohou být kategorie B podle požadavků EN 954-1:1996, pokud je zařízení
časové prodlevy konstruováno alespoň pro jeden milion sepnutí. Ověření:
Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou stroje; u
elektrických součástí požadovaným potvrzením od výrobce součásti, které
odpovídá relevantním normám. | | | |
5.1.2 Umístění
ovládačů Ovládače pro spouštění a zastavení musí být umístěny v
prostoru označeném X v obrázku 7. Obrázek 7 Umístění
ovládačů Ověření: Kontrolou relevantních
výkresů, měřením, prohlídkou stroje. | | | |
5.1.3
Spouštění Viz 9.2.5.2 EN 60204-1:1992 a dále: Pro účely této
evropské normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti všech ochranných
zařízení“ blokováním popsaným v 5.2.7 a „provoz“ znamená otáčení vřetena
pily. Výjimky popsané v 9.2.5.2 EN 60204-1:1992 nejsou relevantní. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat,
prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. | | | |
5.1.4 Normální
zastavení Stroje musí být vybaveny ovládačem normálního zastavení,
který je-li ovládán, musí odpojit energii od všech pohonů stroje a spustit
brzdu (je-li k dispozici). Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí
být ovládání normálního zastavení v kategorii 0 podle požadavků 9.2.2 EN
60204-1:1992. Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou, musí být ovládání
normálního zastavení v kategorii 1 podle požadavků 9.2.2 EN 60204-1:1992. Je-li
iniciováno, musí být posloupnost zastavení následující: a) přeruší
se dodávka energie k pohonům stroje a spustí se brzda; b) po
ukončení brzdění se přeruší dodávka energie k brzdě. Posloupnost
zastavení musí být splněna na úrovni řídicích obvodů. Je-li použito zařízení
časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná, jako je
maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být bud’ stálá (fixní), nebo musí být
zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním
funkčním přezkoušením stroje. | | | |
5.1.5 Porucha dodávky
energie U elektricky poháněných strojů musí být po přerušení dodávky
energie a jejím opětovném obnovení zamezeno automatickému opětovnému spuštění
podle 7.5 odstavce 1 a 3 EN 60204-1:1992. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním
funkčním přezkoušením stroje. | | | |
5.1.8 Porucha
řídicích obvodů Viz 5.1.1. | | | |
5.2 Ochrana proti
mechanickým nebezpečím | | | |
5.2.1
Stabilita Stroje musí být vybaveny prostředky, které jsou určeny k
jejich upevnění k podlaze, např. upínacími otvory v rámu stroje. Tuhost
stroje musí být v souladu s požadavky přílohy A. Stroje určené k
přemístění pomocí jeřábu nebo zdvihacích zařízení musí být upraveny pro
zdvihací zařízení, např. zdvihacími oky, správně umístěnými vzhledem k těžišti
stroje. Mobilní stroje, které jsou opatřeny pojezdovými koly, musí mít
prostředky k zajištění stability při řezání, např. brzdy kol nebo zařízení k
zvednutí kol od podlahy. POZNÁMKA: Požadavky na zkoušku stability
mobilních strojů s pojezdovými koly, k průběžnému využívání, budou uváženy při
první revizi této normy. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů,
prohlídkou stroje a relevantním funkčním přezkoušením stroje. | | | |
5.2.2 Riziko
roztržení při provozu Ochranné kryty pro pilový kotouč musí být
vyrobeny z: a) oceli s pevností v tahu nejméně 350 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 1,5 mm; b) lehké slitiny s vlastnostmi
podle požadavků tabulky 2: Tabulka 2 Tloušťka a pevnost
lehké slitiny ochranného krytu nástroje Pevnost v
tahu N/mm2 | Minimální
tloušťka mm | 180 | 5 | 240 | 4 | 300 | 3 | c) polykarbonátu s tloušťkou stěny
alespoň 3 mm nebo jiného plastu s takovou tloušťkou stěny, aby rázová pevnost
byla stejná nebo lepší než polykarbonátu při tloušťce 3 mm. Ověření:
Kontrolou relevantních výkresů, měřením, prohlídkou na stroji a pro pevnost v
tahu potvrzením od výrobce materiálu. | | | |
5.2.3 Konstrukce
držáku nástroje a nástroje | | | |
5.2.3.1
Všeobecně Na stroj nesmí být možné instalovat pilový kotouč většího
průměru, než je průměr pilového kotouče, pro který je stroj konstruován. Vřetena pily musí být vyrobena v tolerancích, které jsou uvedeny v příloze
B. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a
relevantním funkčním přezkoušením stroje. | | | |
5.2.3.2 Zajištění
vřetena Pokud je nezbytné při výměně nástroje zajistit vřeteno v
klidové poloze, musí být vřeteno opatřeno zařízením k jeho zajištění. Toto může
být provedeno, např. dvěma klíči nebo zajišťovacím čepem zasunutým do vřetena.
Tento čep musí mít minimální průměr 8 mm a musí být vyroben z oceli s pevností
v tahu alespoň 350 N/mm2. Zajišťovací čepy musí zamezit otáčení
vřetena, jestliže je nepozorností zapnut motor pohonu vřetena. Ověření:
Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením, potvrzením od výrobce
oceli pro čep a relevantním funkčním přezkoušením stroje; druhou možností je na
strojích se zajišťovacím čepem provést následující zkoušku: po spuštění motoru
pohonu vřetena, které je opatřeno zajišťovacím čepem, musí zůstat vřeteno v
klidové poloze. | | | |
5.2.3.3 Upínací
zařízení pilového kotouče Kotoučová pila musí být opatřena přírubami
pilového kotouče (nebo přírubou v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny
zapuštěnými šrouby). U pilových kotoučů s průměrem ≤ 450 mm, musí být
průměr obou přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou
upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/4 (kde D = průměr největšího pilového
kotouče, pro který je stroj konstruován). U pilových kotoučů s průměrem
450 mm musí být průměr přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které
jsou upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/6, ale nesmí být menší než 115 mm.
Dosedací upínací plocha přírub na vnější části příruby, kromě příruby u
pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a
musí být směrem ke středu odlehčena (mezikruží) (viz obrázek 8). Je-li
stroj opatřen dvěma přírubami, musí být oba vnější průměry přírub v toleranci ±
1 mm. Musí být provedena opatření k zajištění, aby nedošlo k uvolnění
pilového kotouče při spouštění, otáčení, doběhu nebo brzdění, např. použitím
tvarového spojení mezi vřetenem a pilovým kotoučem nebo použitím tvarového
spojení mezi přední přírubou a vřetenem pily. Obrázek 8 Detail příruby pilového kotouče Ověření: Kontrolou relevantních
výkresů, měřením a prohlídkou stroje. | | | |
5.2.4
Brzdění | | | |
5.2.4.1
Všeobecně Pokud je doba nebrzděného doběhu delší než 10 s, musí být
vřeteno pily opatřeno automatickou brzdou. Doba brzděného doběhu musí být
kratší než 10 s. Elektrické brzdění protiproudem nesmí být použito. Ověření: Pro stanovení doby nebrzděného doběhu a doby brzděného doběhu,
je-li to relevantní, viz níže uvedenou příslušnou zkoušku. | | | |
5.2.4.2 Podmínky
všech zkoušek a) jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s
instrukcemi výrobce (např. napnutí řemenů); b) při volbě frekvence
otáčení pilového kotouče musí zvolené podmínky
odpovídat největší kinetické energii, pro kterou je stroj konstruován; c) před začátkem zkoušky se zahřeje jednotka vřetena chodem bez zatížení
po dobu nejméně 15 minut; d) ověří se, zda skutečná frekvence
otáčení vřetena je v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení; e) jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být
při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce; f) otáčkoměr musí mít přesnost alespoň ± 1 % celého rozsahu stupnice; g) zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň ± 0,1 s. | | | |
5.2.4.3
Zkoušky | | | |
5.2.4.3.1 Doba
nebrzděného doběhu Doba nebrzděného doběhu musí být měřena
následovně: a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a
měří se doba nebrzděného doběhu; b) opětovně se spustí motor pohonu
vřetena a vyčká se, až dosáhne určené frekvence otáčení; c) kroky
uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát. Doba nebrzděného doběhu
stroje je průměrem těchto tří měření. NÁRODNÍ POZNÁMKA: Podle ČSN ISO
31-5 (01 1300) Veličiny a jednotky je nutno používat místo termínu „otáčky“
nový termín „frekvence otáčení“. | | | |
5.2.4.3.2 Doba
brzděného doběhu Doba brzděného doběhu musí být měřena
následovně: a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a
měří se doba brzděného doběhu; b) vřeteno se ponechá jednu minutu v
zastaveném stavu; c) opětovně se spustí motor pohonu vřetena a
nechá se v chodu bez zatížení po dobu jedné minuty; d) kroky
uvedené pod a) až c) se opakují ještě devětkrát. Doba brzděného
doběhu stroje je průměrem těchto deseti měření. | | | |
5.2.5 Zařízení snižující možnost
nebo účinek vymrštění Pro používání v režimu stolové kotoučové pily
musí být stroj dodán s rozvíracím klínem/rozvíracími klíny, který (které)
odpovídá rozsahu pilových kotoučů, které jsou předpokládány pro používání se
strojem tak, jak je uvedeno v návodu k používání. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů a prohlídkou stroje. Rozvírací klín a jeho
instalace musí splňovat následující požadavky: a) Rozvírací klíny
musí být vyrobeny z oceli s minimální pevností v tahu 580 N/mm2 nebo
ze srovnatelného materiálu, musí mít rovné plochy (rovinnost 0,1 mm na 100 mm)
a musí mít tloušťku mezi tloušťkou pilového kotouče a šířkou řezu (šířkou
ozubení) (viz obrázek 9). Ověření: Kontrolou relevantních výkresů,
měřením a potvrzením o mezi pevnosti od výrobců oceli. Obrázek
9 Tloušťka rozvíracího klínu ve vztahu k rozměrům pilového
kotouče b) Náběžná hrana rozvíracího
klínu musí být k „navedení“ materiálu zkosena (viz obrázek 10) a rozvírací klín
musí mít v celé pracovní délce stejnou tloušťku (± 0,05 mm). Ověření:
Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. Obrázek
10 Sražení náběžné hrany rozvíracího klínu c) Rozvírací klín musí být
svisle přestavitelný tak, aby jeho vrchol dosahoval k vrcholu pilového kotouče
nebo aby byl výše než nejvyšší bod (vrchol) na obvodu pilového kotouče, pokud
je seřízen podle požadavků této evropské normy (viz obrázek 11). Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. Obrázek 11 Výškové nastavení rozvíracího klínu d) Rozvírací klín musí být
navržen tak, aby po jeho instalaci a nastavení byla nejmenší vzdálenost od
pilového kotouče 3 mm a nejvyšší pak 8 mm, měřeno v radiálním směru k ose
vřetena pily (viz obrázek 12). Ověření: Kontrolou relevantních výkresů,
prohlídkou a měřením. Obrázek 12 Mezní polohy
nastavení pro konstrukci rozvíracího klínu e) Přední a zadní tvar rozvíracího klínu musí
tvořit souvislé křivky nebo přímky, bez jakýchkoliv lomů, které by jej mohly
zeslabit (například viz obrázek 13). Ověření: Kontrolou relevantních
výkresů a prohlídkou. Obrázek 13 Tvar rozvíracího
klínu f) Zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí
být provedeno tak, aby byla relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby
pilového kotouče v souladu s tolerancí, která je uvedena v obrázku 14;
relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče musí zůstat
zachována i při zdvihání, sjíždění a naklonění pilového kotouče. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním
funkčním přezkoušením stroje. Obrázek 14 Poloha
rozvíracího klínu ve vztahu k pevné upínací přírubě g) Zařízení pro upevnění
rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla zajištěna jeho stabilita v
souladu s požadavky uvedenými v příloze C. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů a provedením zkoušky podle přílohy C. h) Rozvírací klín musí bud’ vyhovovat zkouškám boční stability, uvedeným v příloze
D, nebo musí být šířka rozvíracího klínu, na každé straně upínací drážky, v
prostoru upevnění navržena podle následujícího vztahu: kde Dmax je maximální
průměr pilového kotouče, pro který je stroj konstruován; X a Y musí být
měřeny uprostřed upínací drážky rozvíracího klínu v prostoru upnutí (viz
obrázek 15). Ověření: Pokud je to vhodné provedením zkoušky podle
přílohy D nebo kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a
měřením. Obrázek 15 Šířka rozvíracího klínu u upínací
drážky i) Rozvírací klín musí být
udržován ve své poloze vodícími prvky, např. vodícími čepy (viz obrázek 16);
upínací drážka v rozvíracím klínu nesmí být širší než vodicí prvky o více než
0,5 mm. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a
měřením. Obrázek 16 Příklad upínacího zařízení rozvíracího
klínu j) Jestliže je nezbytná
výměna rozvíracího klínu při použití různých průměrů pilového kotouče, musí být
upínací drážka rozvíracího klínu dole otevřená. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů a prohlídkou. | | | |
5.2.6 Podpěry a
vedení obrobku | | | |
5.2.6.1
Pravítko Stroj musí být vybaven pravítkem, které splňuje následující
požadavky: a) Pro rozřezávání: Vodicí část obrobku tohoto
pravítka musí: i) být vyrobena z plastu, lehké slitiny nebo dřeva, je-li
možnost dotyku s pilovým kotoučem; ii) být rovnoběžně nastavitelná s
pilovým kotoučem tak, že zadní konec pravítka dosahuje nejdále k přední hraně
rozvíracího klínu a nejblíže v místě, kde přichází první zub největšího
pilového kotouče, pro který je stroj konstruován do řezu, je-li tento pilový
kotouč nastaven na největší výšku řezu; iii) být buď: – vyrobena z
jednoho kusu se dvěma vodicími plochami; vyšší vodicí plocha je určena pro
vysoké řezy (viz obrázek 17a)) a nižší vodicí plocha pro nízké řezy nebo pro
řezání s nakloněným pilovým kotoučem (viz obrázek 17b)); nebo – se skládat
ze dvou samostatných částí, z nichž jedna s vyšší vodicí plochou je určena pro
vysoké řezy a druhá s nižší vodicí plochou je určena pro nízké řezy nebo pro
řezání s nakloněným pilovým kotoučem; tyto části nesmí být možné instalovat na
opěru (stůl) současně, s výjimkou strojů s maximálním průměrem pilového kotouče
200 mm, kdy se mohou skládat ze dvou částí, které mohou být instalovány
současně, ale musí být odstranitelné bez pomoci nářadí; Obrázek
17 Dvě polohy pravítka Obrázek 17a) Pravítko v
poloze pro vysoké řezy Obrázek 17b) Pravítko v
poloze pro nízké řezy nebo pro řezání s nakloněným pilovým kotoučem iv) mít pro vysoké řezy výšku H a
pro nízké řezy výšku h podle rozměrů uvedených v tabulce 3; Tabulka 3 Rozměry H a h vodicí plochy pravítka Výška | Průměr pilového kotouče D (mm) | mm | D ≤
200 | 200 < D ≤ 315 | D > 315 | H | ≥ 30 | ≥ 50 | ≥ 90 | h | 6 ≤ h ≤15 | v) být navržena tak, že při nastavení
pravítka pro nízké řezy nesmí dojít k dotyku pilového kotouče s podélným
pravítkem v místě B, jak ukazuje obrázek 18, je-li pilový kotouč maximálně
skloněn. Obrázek 18 Konstrukce podélného pravítka (pro
rozřezávání) pro nízké řezy b) Pro příčné řezání: Pravítko musí splňovat následující požadavky: i) musí být nastavitelné v
pravém úhlu ke směru posuvu pro rozřezávání; ii) část nejblíže k pilovému
kotouči musí být v minimální délce D (kde D je maximální průměr pilového
kotouče, pro který je stroj konstruován) vyrobena ze dřeva, lehké slitiny nebo
plastu; iii) jestliže pravítko zasahuje pod ochranný kryt pilového kotouče
(v poloze pro příčné řezání), pak výška pravítka v této části nesmí překročit
15 mm. Veškerá nastavení pravítka, pro rozřezávání i pro příčné
řezání, musí být možná bez pomoci nářadí. Ověření: Kontrolou
relevantních výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením
stroje. | | | |
5.2.6.2 Rozměry
stolu Rozměry stolu stolové kotoučové pily (viz obrázek 19) musí
odpovídat požadavkům tabulky 4. Ověření: Kontrolou relevantních
výkresů, prohlídkou a měřením. Obrázek 19 Minimální
rozměry stolu stroje Tabulka 4 Rozměry
stolu Rozměry stolu | Průměr pilového kotouče D mm | D ≤
200 | 200 < D ≤ 250 | 250 < D ≤ 350 | 250 < D ≤ 400 | 400 < D ≤ 450 | 550 < D ≤ 500 | D > 500 | L | 500 | 530 | 750 | 900 | 1
000 | 1
150 | 1
300 | W | 335 | 400 | 500 | 800 | 700 | 800 | 900 | a | 250 | 270 | 220 | 350 | 380 | 420 | 480 | | | | |
5.2.6.3 Stolové
kotoučové pily s pohyblivým válečkovým stolem Stroj musí být vybaven
na přiváděcí (přední) straně válečkovým stolem, který splňuje následující
požadavky: a) musí mít minimální délku 1 200 mm a minimální šířka (Cm;n)
musí být podle vztahu uvedeného v tabulce 4; b) musí být připojen ke stolu
stolové kotoučové pily a musí se pohybovat alespoň přes celou šířku (L) stolu
(viz obrázek 19); c) musí být možné jeho zajištění v jakékoliv
poloze; d) musí být na nejvzdálenějším konci od pilového kotouče podepřen
a podpěra musí být kvůli vyrovnání výškově nastavitelná; e) na konci,
blíže k pilovému kotouči, musí být prvních 150 mm válečkového stolu souvislých,
tj. bez válečků (viz obrázek 19). Ověření: Kontrolou relevantních
výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením
stroje. | | | |
5.2.6.4 Zadní
stůl Oddělené prodloužení stolu (nebo část stolu stroje) musí být
provedeno tak, aby celková délka a šířka byly v souladu s požadavky obrázku
19. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou
stroje. | | | |
5.2.7 Zamezení
přístupu k pohybujícím se částem | | | |