dnes je 24.11.2024

Input:

Nové normy v oblasti systémů řízení a posuzování shody

14.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.34
Nové normy v oblasti systémů řízení a posuzování shody

Doc. Ing. Alois Fiala, CSc., Ing. Monika Becková a kolektiv autorů

ISO 21500:2012 a projektový management

Mezinárodní organizace ISO vydala nový standard určený pro oblast projektového řízení pod názvem ISO 21500:2012: "Guidance on project management“. V české verzi (směrnice pro projektové řízení) bude norma vydána v květnu 2013, její účinnost je pak stanovena na červen 2013. Norma je určená pro organizace, zabývající se projektovým řízením, bez ohledu na formu organizace, včetně veřejné či soukromé, a rovněž bez ohledu na typ projektu, jeho složitost, velikost i předpokládanou délku jeho trvání.

Odborníci z oblasti projektového řízení si jistě pamatují dosud platnou a využívanou normu ČSN ISO 10006:2004, týkající se kvality (dříve jakosti) projektů, případně ČSN ISO 10007:2004 , zabývající se managementem konfigurace. Nyní je tedy k dispozici projektovým manažerům další standard, poskytující návod pro správnou praxi v oblasti projektového řízení.

Jaké výhody by mohlo mít využití ISO 21500:2012?

Výhody ISO 21500:2012

Tento nový standard ze skupiny standardů týkajících se projektového managementu nabízí následující aspekty:

  • stanovení všeobecně platných zásad řízení projektů a souvisejících procesů;

  • usnadnění efektivity procesů díky používání terminologie z oblasti projektového řízení;

  • podpora předávání znalostí mezi projekty a organizacemi s cílem zlepšit realizaci projektu;

  • podpora flexibility zaměstnanců podílejících se na řízení projektu, podpora jejich schopnosti pracovat na mezinárodních projektech.

Lze říci, že projektovým řízením se zabývá stále větší počet organizací ve všech částech světa, ať už jde o malé soukromé formy rodinného typu po nadnárodní holdingy čítající tisíce zaměstnanců. Směrnice ISO 21500 jim poskytuje (jak deklarují její autoři, na vysoké úrovni) pokyny formou popisu pojmů a procesů, které jsou považovány za správnou "výrobní“ praxi v oblasti projektového řízení. Projektoví manažeři s dlouholetou praxí, stejně jako jejich noví, méně zkušení kolegové, tak mohou používat zásady projektového řízení v této normě a zlepšit tím předpoklady pro úspěšnou realizaci daného projektu. (Tvůrci standardu uvádějí, že je určen k použití jako základní vodítko, zaměřené na informovaného čtenáře bez nezbytných hlubších znalostí projektového řízení.)

ISO 21500 je první z plánované skupiny nových standardů projektového managementu. Je navržen tak, aby byl kompatibilní s již vydanými příbuznými mezinárodními standardy (viz již v úvodu zmiňované starší normy ISO 10006, ISO 10007, ale též např. relativně nový standard pro management rizik – ISO 31000:2009, který v ČR vyšel jako ČSN 31000 v říjnu 2010 pod názvem "Management rizik“ – viz např. čl. 2/2.25 této příručky).

Zatímco stávající norma ISO 10006 se zabývá hlavně otázkou kvality v projektech (resp. podává návod na zabezpečení kvality v procesech projektu dle zásad procesního řízení vycházejících z norem řady ISO 9000), směrnice ISO 21500 by měla poskytovat konkrétnější pokyny a doporučení. ISO 21500 je směrnicí (návodem) a jako taková není určena k certifikaci třetí stranou, stejně jako tomu bylo (a stále je) v případě ISO 10006 (i když snahu o certifikaci dle směrnice ISO 10006 pro management jakosti projektů jsme v minulosti zaznamenali a bylo vydáno dokonce několik osvědčení, resp. "certifikátů“).

ISO 10018:2012 pro zapojení lidí a využití jejich kompetencí v systémech managementu kvality

Mezinárodní organizace ISO vydala další nový standard týkající se lidských zdrojů, resp. pracovníků v systémech managementu kvality (nicméně tato směrnice je využitelná v jakékoli organizaci bez ohledu na to, zda uplatňuje či nikoli systém řízení kvality vycházející z normy ISO 9001, a rovněž bez ohledu na to, zda je či není držitelem certifikátu kvality).

V systémech managementu kvality se oblasti lidských zdrojů věnuje kapitola 6.3 normy ISO 9001. Tato kapitola se ovšem týká pouze požadavků z hlediska zavedení (a popřípadě certifikace) systému managementu kvality. Jinými slovy stanovuje, jaké jsou minimální požadavky na řízení lidských zdrojů, pokud je zájmem vedení získat takový certifikát. Připomeňme si ve zjednodušené verzi následující tři klíčové myšlenky normy ISO 9001 v této oblasti:

Poskytování zdrojů, lidské zdroje nevyjímaje, patří mezi čtyři základní okruhy procesů potřebných pro systém managementu kvality.

Pracovníci musejí být kompetentní (na základě vzdělání, výcviku, dovedností a zkušeností).

Vedení má zajišťovat, aby si všichni pracovníci byli odpovídajícím způsobem vědomi závažnosti a důležitosti svých činností a svého přínosu k dosažení cílů kvality.

Jak s těmito požadavky naložit? Vedení společnosti musí zajistit kompetentní personál v počtu a rozsahu zkušeností a dovedností odpovídajícím potřebám firmy, stanovit plán výcviku či vzdělávání, školit pracovníky v politice a cílech kvality. Jakým způsobem tyto pracovníky ale skutečně zapojit do řízení kvality, to již norma ISO 9001 (a často bohužel ani samo vedení firmy) dále neřeší.

Co si můžeme vlastně představit pod pojmem zapojení lidí?

Zapojení lidí

Jako první snad každého napadne "pozitivní a negativní motivace“ ve smyslu finančního ohodnocení. Odborníky z řad managementu kvality možná také napadne souvislost se třetí zásadou systému managementu kvality "zapojení lidí“, která hovoří o tom, že "lidé na všech úrovních jsou základem organizace a jejich plné zapojení umožňuje využít jejich schopnosti ve prospěch organizace“. Stačí to ale k tomu, aby pracovníci naší firmy opravdu cítili osobní angažovanost na výsledcích jejích procesů, aby do svých výkonů vkládali své přesvědčení a veškerou svou energii a nápady?

Pokud jste si již někdy položili výše uvedenou otázku, k odpovědi (a možná k řešení) vám může posloužit návod obsažený v relativně nové směrnici, kterou vydala mezinárodní organizace ISO na podporu fungování systémů řízení kvality. Jedná se o normu ISO 10018:2012: "Quality management – Guidelines on people involvement and competence“. V české verzi tato norma není zatím bohužel k dispozici, pokud by vyšla, mohla by nést např. název "Management kvality – Směrnice pro kompetence a zapojení pracovníků“. Směrnice ISO 10018:2012 byla vytvořena technickou komisí ISO/TC 176 – Management kvality a zabezpečování kvality, subkomisí SC 3 – Podpůrné technologie, pracovní skupinou WG 15.

K čemu je tato směrnice dobrá?

Cílem autorů bylo vytvořit užitečný nástroj pro top management nejen v oblasti kvality (mezi nějž patří zejména manažeři kvality či představitelé managementu ve smyslu čl. 5.5.2 normy ISO 9001), ale třeba i pro manažery lidských zdrojů v libovolné organizaci. ISO 10018:2012 poskytuje návod k zapojení lidí do systému řízení kvality v organizaci, k posílení jejich zapojení a ke skutečnému využití jejich schopností v něm. Stejně jako všechny standardy týkající se managementu kvality je rovněž norma ISO 10018:2012 použitelná pro jakoukoli organizaci bez ohledu na její velikost, typ nebo obor činnosti. I když je zřejmé, že směrnice je primárně vytvořená a určená pro oblast managementu kvality, návod v ní obsažený může být použit spolu s dalšími standardy systémů řízení, jako je např. oblast environmentálního managementu či bezpečnosti práce.

Norma je zaměřená na maximální využití kompetencí pracovníků v systémech řízení kvality a popisuje:

  • procesy, které organizace mohou používat v rámci zapojování pracovníků do systému kvality a udržování jejich angažovanosti a zapojení;

  • opatření, jež mohou být přijímána pro posílení takového zapojení;

  • opatření, která mohou být přijímána pro splnění individuálních požadavků na systémy řízení kvality.

Je nezpochybnitelné, že výsledná efektivita systému managementu kvality (či obecně jakéhokoli systému řízení ve firmě) a jeho procesů závisí v konečném důsledku na zapojení schopných lidí a na tom, zda jsou procesy směřující v organizaci k dosažení cílů, ať už jsou jakékoli, v souladu s jejich osobními hodnotami a prioritami. Je proto nesmírně důležité identifikovat, rozvíjet a hodnotit znalosti, dovednosti a chování lidí, které jsou potřebné pro účinné zapojení osob s příslušnou pravomocí.

Směrnice ISO 10018 využívá pro oblast zapojení pracovníků procesní přístup, na němž jsou založeny systémy řízení kvality. Kompetence a zapojení pracovníků chápe jako proces a popisuje jeho řízení, přijímání potřebných opatření pro lidi, jejich kompetence a zapojení. Pokud jsou výsledky tohoto procesu monitorovány, měřeny a analyzovány, může vrcholové vedení organizace učinit správná rozhodnutí pro další zlepšování, což vede následně i ke zlepšení úrovně spokojenosti zákazníků.

Obsah a struktura normy ISO 10018

Struktura normy ISO 10018 rámcově odpovídá obsahu normy ISO 9001:

  • Čl. 4 – řízení zapojení lidí a využití jejich kompetencí – popisuje proces zapojení lidí a využití jejich kompetencí v systému řízení kvality; obsahuje např. doporučení, jak by vedení v organizaci mělo motivovat pracovníky k převzetí odpovědností.

  • Čl. 5 až 8 – obsahují doporučení pro konkrétní opatření v oblasti řízení lidských zdrojů, která mají pomoci ke splnění jednotlivých požadavků normy ISO 9001.

Pro zajímavost namátkou vybíráme dále z obsahu.

Lidský faktor směrnice rozděluje do tří oblastí, jež poté dále rozpracovává:

  1. Vedení – zahrnuje následující oblasti:

    • vedení (vůdčí princip),

    • organizační kultura a hodnoty,

    • management změn,

    • znalostní management.

  2. Kompetence lidí – zahrnuje následující oblasti:

    • nábor,

    • vzdělávání a učení,

    • kreativita a inovace,

    • kompetence,

    • zlepšování.

  3. Zapojení lidí – zahrnuje následující oblasti:

    • komunikace,

    • spolupráce,

    • týmová práce,

    • disciplína,

    • posílení úlohy a odpovědnosti,

    • uznání a odměny (motivace),

    • průzkum (zpětná vazba).

Management změn

Faktor vedení – Management změn:

Proces jakékoli organizační změny je potřeba řídit. Schopnost provést změnu v organizaci je ovlivněna postoji a chováním

Nahrávám...
Nahrávám...