2.2.130.6
Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci – 8 Provoz
Ing. Monika Becková
Nahoru8 Provoz
Kapitola 8 obsahuje dvě původní hlavní části OHSAS 18001 z hlediska řízení provozu a havarijní připravenosti, tedy upravené individuální požadavky specifické pro systém managementu BOZP. Zčásti ale obsahuje i požadavky OHSAS v oblasti identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení.
Přesněji řečeno, kapitola 8 zahrnuje požadavky dřívějších článků 4.3.1 (Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení), 4.4.6 (Řízení provozu) a 4.4.7 (Havarijní připravenost a reakce).
Kapitola 8, stejně jako předchozí kapitoly, zahrnuje oproti OHSAS některé změny ve formulacích. K podstatným změnám v této části ale patří fakt, že se poprvé v SMBOZP hovoří o procesech včetně řízení externích procesů / outsourcingu (OHSAS v samotných požadavcích s procesy v podstatě nepracuje).
Kapitola 8 má následující části:
Byť je struktura této kapitoly zdánlivě jednoduchá, ve výsledku je tato část normy nyní podstatně obsáhlejší.
Jak už bylo zmíněno, tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve čl. 4.4.6 OHSAS (Řízení provozu). Požadavky jsou PODSTATNĚ PŘEPRACOVÁNY A ROZŠÍŘENY. Pokud se týká plánování a řízení provozu, organizace musí zvážit podstatně více faktorů než dosud.
Původně (zkráceně):
Organizace musí určit ty operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím, které je nezbytné řídit k zajištění managementu rizik v oblasti BOZP.... Pro tyto operace a činnosti měla organizace dle OHSAS mj. implementovat a udržovat:
-
provozní nástroje řízení, kde je to nezbytné z hlediska organizace a jejích činností;
-
........;
-
dokumentované postupy pro pokrytí situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k odchýlení se od politiky a cílů BOZP;
-
stanovená provozní kritéria, bez nichž by mohlo dojít k odchýlení se od politiky a cílů BOZP.
Nyní:
8.1.1 Obecně
Tento článek je v SMBOZP v podstatě NOVÝ, i když souvislosti lze zčásti najít ve čl. 4.4.6 a), d), e) OHSAS.
Organizace musí plánovat, zavádět, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků SMBOZP a k realizaci opatření stanovených v kap. 6 (pozn.: viz zejména čl. 6.1.4 – plánování opatření pro řešení rizik, požadavků předpisů a pro přípravu na havarijní situace) tím, že:
-
stanovuje kritéria pro procesy (pozn.: dříve "stanovená provozní kritéria"; nově použit procesní přístup známý z oblasti řízení kvality);
-
uskutečňuje řízení procesů podle těchto (provozních) kritérií (pozn.: dříve "provozní nástroje řízení"; nově použit procesní přístup známý z oblasti řízení kvality);
-
udržuje a uchovává dokumentované informace v potřebném rozsahu (pozn.: jako důkazy, že procesy byly provedeny dle plánu – dříve "dokumentované postupy pro pokrytí situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k odchýlení se ...");
-
přizpůsobuje práci pracovníkům (NOVÉ).
Pozn.: Pokud jde o stanovení kritérií a operativní řízení procesů podle nich, nejde ani tak o nový požadavek, jako spíš o novou formulaci. V příloze A.8.1 normy ISO 45001 je použito výstižnější označení požadavku: "operativní plánování a řízení".
Co může patřit k operativnímu plánování a řízení? O co ve skutečnosti jde?
Jedná se nyní o řízení na úrovni provozu, operativní čili pohotové, iniciativní, pružně fungující na základě okamžité situace; nejde o systémové plánování, kterému se věnuje zejména kap. 6 normy ISO 45001.
Pro dosažení tohoto cíle na úrovni operativního plánování a řízení je potřeba:
- -> stanovit pracovní postupy, pracovní instrukce;
- -> stanovit kritéria "úspěšnosti" na úrovni provozu;
- -> určit opatření v rizikových oblastech;
- -> stanovit potřebné kompetence, školení, výcvik;
- -> vytvářet programy / plány údržby, kontrol, revizí;
- -> vytvářet plán kontrol, auditů, prověrek, hodnocení souladu;
- -> implementovat vhodné způsoby realizace opatření k neshodám na základě zjištění při kontrolách;
- -> přezkoumávat a aktualizovat registry nebezpečí a rizik, požadavků právních předpisů;
- -> umísťovat vhodné bezpečnostní značky, symboly, vizualizace;
- -> specifikovat postupy řízení dodavatelů (viz dále odst. 8.1.4 normy ISO 45001);
- -> přizpůsobovat práci pracovníkům např. vhodnou organizací práce, dodržováním ergonomických zásad.
Na pracovištích s více zaměstnavateli musí organizace koordinovat relevantní části SMBOZP s ostatními organizacemi (NOVÉ).
Pozn.: Jedná se sice o novou formulaci požadavku v SMBOZP dle ISO 45001, ale v ČR existuje již dlouho relevantní požadavek z. č. 262/2006 Sb., v pl. zn., zákoník práce, pro který se vžilo označení "výměna rizik", viz následující výtah:
Z. č. 262/2006 Sb., § 101 odst. 3): "Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP...".
8.1.2 Odstraňování nebezpečí a snižování rizik v oblasti BOZP
Analogické požadavky v podstatě obsahoval již čl. 4.3.1 OHSAS, tehdy v kapitole věnované plánování SMBOZP. Jejich nynější zařazení do části týkající se operativního plánování a řízení provozu je určitě vhodnější.
Původně (zkráceně):
Při určování způsobu řízení nebo zvažování změn stávajícího způsobu řízení musí být pro snižování rizik použita hierarchie:
Výsledky ...... určeného způsobu řízení musí být dokumentovány a udržovány v aktuálním stavu.
Nyní:
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces(y) pro odstraňování nebezpečí a snižování rizik v BOZP s využitím dále uvedené hierarchie způsobů řízení:
-
vyloučení vzniku nebezpečí (pozn.: dříve "odstranění");
-
nahrazení méně nebezpečnými procesy, operacemi... (pozn.: pouze upřesnění);
-
použití technického / organizačního způsobu řízení / reorganizace (pozn.: pouze upřesnění);
-
administrativní způsob řízení vč. školení (pozn.: pouze upřesnění);
-
použití odpovídajících osobních ochranných prostředků (pozn.: beze změny).
Pořadí uvedených opatření odpovídá prioritám, tzn. nejefektivnější je vyloučení vzniku nebezpečí, za nejméně efektivní se naopak považuje použití OOPP.
Pozn.: Výše uvedený odstavec nepředstavuje vůči OHSAS nic nového, a navíc v ČR opět existuje relevantní požadavek zákoníku práce, pro který se vžilo označení "všeobecné preventivní zásady", viz následující výtah:
Z. č. 262/2006 Sb., § 102 odst. 5): "Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí omezování vzniku rizik, odstraňování rizik u zdroje jejich původu, přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců....".
Příklady opatření:
8.1.3 Management změny
Analogické požadavky obsahoval již dříve čl. 4.3.1 OHSAS, nyní jsou ale PODSTATNĚ ROZŠÍŘENY.
Původně (zkráceně):
Organizace musí určit ... operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím.....To musí zahrnovat také management změny.
A dále:
Pro management změny musí organizace před zavedením takových změn identifikovat nebezpečí a rizika v oblasti BOZP spojená se změnami v organizaci, SMBOZP nebo v jejích činnostech.
Nyní:
Organizace musí vytvořit proces(y) pro zavádění a řízení plánovaných dočasných a trvalých (= "zamýšlených") změn, které mají dopad na výkonnost v oblasti BOZP, včetně:
-
nových /změněných produktů, služeb, procesů (pozn.: změny se mohou týkat např. jiného umístění pracovišť, nových způsobů organizace, změny pracovních podmínek, technologií apod.);
-
změn požadavků právních předpisů / jiných požadavků (pozn.: např. změna četnosti měření rizikových faktorů pracovních podmínek na základě změny rozhodnutí krajské hygienické stanice; změna postupů posouzení shody vyplývající ze změny legislativního rámce);
-
změn znalostí nebo informací o nebezpečích a rizicích v BOZP (pozn.: např. změny vyvolané náborem nových zaměstnanců);
-
rozvoje znalostí a technologií (pozn.: změna technologie vyvolává potřebu přehodnocení kompetencí, organizace práce atd.).
Pro "nezamýšlené" změny platí:
-
organizace musí přezkoumávat jejich důsledky (pozn.: např. neočekávaný odchod klíčového pracovníka);
-
podle potřeby přijímat opatření ke zmírnění nepříznivých vlivů (pozn.: nahrazení klíčového pracovníka dočasně spoluprací s externím dodavatelem).
Tento v podstatě nový článek rozděluje změny do dvou oblastí:
Nahoruzamýšlené změny x nezamýšlené změny
Případ 1 - management změny zamýšlené (tj. plánované, očekávané):
Může zahrnovat různé činnosti od jednoduchého plánování až po řízení velkých projektů s využitím procesů návrhu a vývoje.
Tam, kde organizace určuje potřebu změny v SMBOZP, měla by jí provádět plánovaným a systematickým způsobem, tedy řídit zamýšlenou změnu.
Organizace by měla v této souvislosti zvažovat zejména následující záležitosti:
-
účel změny a všechny možné následky,
-
integritu SMBOZP včetně případné změny analýzy rizik, registru právních a jiných požadavků, opatření pro operativní řízení provozu apod.,
-
dostupnost zdrojů,
-
nutné rozdělení nebo přerozdělení odpovědností a pravomocí.
Příklady způsobů řízení plánované změny:
-
projednání změn na poradě vedení se stanovením termínů, úkolů, odpovědností atd.;
-
management projektu s využitím návodu dle ČSN ISO 10006 ed.2.;
-
vytvoření postupu (pracovní instrukce) pro management změnového řízení;
-
posouzení vlivu změn na aspekty SMBOZP formou checklistu, který např. zahrnuje následující oblasti:
- obecné posouzení – zařazení z hlediska právních a jiných předpisů;
- opatření, která mají být provedena z pohledu provozovatele;
- závažná opatření provozovatele z hlediska BOZP / PO;
- nová rizika nebo přehodnocení stávajících;
- posouzení nebezpečné chemické látky / směsi;
- zvláštní požadavky na školení zaměstnanců z hlediska změny technologie, postupu;
- zvláštní požadavky na lékařské preventivní prohlídky;
- požadavky na výrobky / zařízení.
Případ 2 - management změny nezamýšlené (tj. neplánované, neočekávané):
Musí zahrnovat vhodnou reakci podle povahy, rozsahu a možného dopadu změny na SMBOZP.
Pokud se týká nezamýšlených změn, znamená to řídit i změny, které sice firma neplánovala, ale z nějakého důvodu nastaly a je potřeba je zahrnout do SMBOZP tak, aby negativně neovlivnily chod firmy a v konečném výsledku shodu s požadavky. Může se jednat např. o neplánovanou změnu na pozici klíčového zaměstnance, změnu vyplývající z novely nějakého právního předpisu, či změnu z důvodů závady na infrastruktuře apod.
Příklad způsobů řízení nezamýšlené změny:
-
vytvoření vhodného kontrolního systému pro odhalení případných změn v rámci různých procesů (např. určení odpovědné osoby za identifikaci změn v oblasti právních předpisů, resp. závazných povinností);
-
identifikace změn;
-
analýza možných dopadů (případně revize identifikace nebezpečí a analýzy rizik – pokud je k dispozici dostatečný časový prostor);
-
přezkoumání následků (pokud není k dispozici dostatečný časový prostor);
-
přijetí opatření pro zmírňování nepříznivých účinků;
-
poučení se ze zkušeností.
NahoruV obou případech je nezbytné zvážit dopad změny na rizika v BOZP případně příležitosti!
8.1.4 Zprostředkování a nákup
Tento článek je v podstatě NOVÝ, zčásti obsahoval některé požadavky dřívějších čl. 4.4.6 b) a c) OHSAS.
Původně:
Organizace musí určit ty operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím, které je nezbytné řídit.... Pro tyto operace a činnosti musí organizace dle OHSAS implementovat a udržovat:
-
nástroje řízení vztahující se k nakupovanému zboží, zařízení a službám;
-
nástroje řízení vztahující se ke smluvním partnerům a dalším návštěvníkům pracoviště.
Nyní:
8.1.4.1 Obecně (NOVÉ):
Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces(y) pro řízení zprostředkování a nákupu produktů a služeb, aby se zajistila jejich shoda se SMBOZP.
Pozn.: Takové procesy se mají používat v oblastech souvisejících s nákupem výrobků, materiálů nebo…