dnes je 21.11.2024

Input:

Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci - 8 Provoz

18.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.130.6
Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci – 8 Provoz

Ing. Monika Becková

8 Provoz

Kapitola 8 obsahuje dvě původní hlavní části OHSAS 18001 z hlediska řízení provozu a havarijní připravenosti, tedy upravené individuální požadavky specifické pro systém managementu BOZP. Zčásti ale obsahuje i požadavky OHSAS v oblasti identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení.

Přesněji řečeno, kapitola 8 zahrnuje požadavky dřívějších článků 4.3.1 (Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení), 4.4.6 (Řízení provozu) a 4.4.7 (Havarijní připravenost a reakce).

Kapitola 8, stejně jako předchozí kapitoly, zahrnuje oproti OHSAS některé změny ve formulacích. K podstatným změnám v této části ale patří fakt, že se poprvé v SMBOZP hovoří o procesech včetně řízení externích procesů / outsourcingu (OHSAS v samotných požadavcích s procesy v podstatě nepracuje).

Kapitola 8 má následující části:

  • 8.1 Plánování a řízení provozu

  • 8.2 Havarijní připravenost a reakce

Byť je struktura této kapitoly zdánlivě jednoduchá, ve výsledku je tato část normy nyní podstatně obsáhlejší.

  • 8.1 Plánování a řízení provozu

Jak už bylo zmíněno, tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve čl. 4.4.6 OHSAS (Řízení provozu). Požadavky jsou PODSTATNĚ PŘEPRACOVÁNY A ROZŠÍŘENY. Pokud se týká plánování a řízení provozu, organizace musí zvážit podstatně více faktorů než dosud.

Původně (zkráceně):

Organizace musí určit ty operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím, které je nezbytné řídit k zajištění managementu rizik v oblasti BOZP.... Pro tyto operace a činnosti měla organizace dle OHSAS mj. implementovat a udržovat:

  • provozní nástroje řízení, kde je to nezbytné z hlediska organizace a jejích činností;

  • ........;

  • dokumentované postupy pro pokrytí situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k odchýlení se od politiky a cílů BOZP;

  • stanovená provozní kritéria, bez nichž by mohlo dojít k odchýlení se od politiky a cílů BOZP.

Nyní:

8.1.1 Obecně

Tento článek je v SMBOZP v podstatě NOVÝ, i když souvislosti lze zčásti najít ve čl. 4.4.6 a), d), e) OHSAS.

Organizace musí plánovat, zavádět, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků SMBOZP a k realizaci opatření stanovených v kap. 6 (pozn.: viz zejména čl. 6.1.4 – plánování opatření pro řešení rizik, požadavků předpisů a pro přípravu na havarijní situace) tím, že:

  • stanovuje kritéria pro procesy (pozn.: dříve "stanovená provozní kritéria"; nově použit procesní přístup známý z oblasti řízení kvality);

  • uskutečňuje řízení procesů podle těchto (provozních) kritérií (pozn.: dříve "provozní nástroje řízení"; nově použit procesní přístup známý z oblasti řízení kvality);

  • udržuje a uchovává dokumentované informace v potřebném rozsahu (pozn.: jako důkazy, že procesy byly provedeny dle plánu – dříve "dokumentované postupy pro pokrytí situací, kdy by bez těchto postupů mohlo dojít k odchýlení se ...");

  • přizpůsobuje práci pracovníkům (NOVÉ).

Pozn.: Pokud jde o stanovení kritérií a operativní řízení procesů podle nich, nejde ani tak o nový požadavek, jako spíš o novou formulaci. V příloze A.8.1 normy ISO 45001 je použito výstižnější označení požadavku: "operativní plánování a řízení".

Co může patřit k operativnímu plánování a řízení? O co ve skutečnosti jde?

Jedná se nyní o řízení na úrovni provozu, operativní čili pohotové, iniciativní, pružně fungující na základě okamžité situace; nejde o systémové plánování, kterému se věnuje zejména kap. 6 normy ISO 45001.

Pro dosažení tohoto cíle na úrovni operativního plánování a řízení je potřeba:

  • -> stanovit pracovní postupy, pracovní instrukce;
  • -> stanovit kritéria "úspěšnosti" na úrovni provozu;
  • -> určit opatření v rizikových oblastech;
  • -> stanovit potřebné kompetence, školení, výcvik;
  • -> vytvářet programy / plány údržby, kontrol, revizí;
  • -> vytvářet plán kontrol, auditů, prověrek, hodnocení souladu;
  • -> implementovat vhodné způsoby realizace opatření k neshodám na základě zjištění při kontrolách;
  • -> přezkoumávat a aktualizovat registry nebezpečí a rizik, požadavků právních předpisů;
  • -> umísťovat vhodné bezpečnostní značky, symboly, vizualizace;
    • -> specifikovat postupy řízení dodavatelů (viz dále odst. 8.1.4 normy ISO 45001);
    • -> přizpůsobovat práci pracovníkům např. vhodnou organizací práce, dodržováním ergonomických zásad.

Na pracovištích s více zaměstnavateli musí organizace koordinovat relevantní části SMBOZP s ostatními organizacemi (NOVÉ).

Pozn.: Jedná se sice o novou formulaci požadavku v SMBOZP dle ISO 45001, ale v ČR existuje již dlouho relevantní požadavek z. č. 262/2006 Sb., v pl. zn., zákoník práce, pro který se vžilo označení "výměna rizik", viz následující výtah:

Z. č. 262/2006 Sb., § 101 odst. 3): "Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP...".

8.1.2 Odstraňování nebezpečí a snižování rizik v oblasti BOZP

Analogické požadavky v podstatě obsahoval již čl. 4.3.1 OHSAS, tehdy v kapitole věnované plánování SMBOZP. Jejich nynější zařazení do části týkající se operativního plánování a řízení provozu je určitě vhodnější.

Původně (zkráceně):

Při určování způsobu řízení nebo zvažování změn stávajícího způsobu řízení musí být pro snižování rizik použita hierarchie:

  • odstranění

  • nahrazení

  • technická opatření

  • značení/varování a/nebo organizační opatření

  • osobní ochranné prostředky

Výsledky ...... určeného způsobu řízení musí být dokumentovány a udržovány v aktuálním stavu.

Nyní:

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces(y) pro odstraňování nebezpečí a snižování rizik v BOZP s využitím dále uvedené hierarchie způsobů řízení:

  • vyloučení vzniku nebezpečí (pozn.: dříve "odstranění");

  • nahrazení méně nebezpečnými procesy, operacemi... (pozn.: pouze upřesnění);

  • použití technického / organizačního způsobu řízení / reorganizace (pozn.: pouze upřesnění);

  • administrativní způsob řízení vč. školení (pozn.: pouze upřesnění);

  • použití odpovídajících osobních ochranných prostředků (pozn.: beze změny).

Pořadí uvedených opatření odpovídá prioritám, tzn. nejefektivnější je vyloučení vzniku nebezpečí, za nejméně efektivní se naopak považuje použití OOPP.

Pozn.: Výše uvedený odstavec nepředstavuje vůči OHSAS nic nového, a navíc v ČR opět existuje relevantní požadavek zákoníku práce, pro který se vžilo označení "všeobecné preventivní zásady", viz následující výtah:

Z. č. 262/2006 Sb., § 102 odst. 5): "Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí omezování vzniku rizik, odstraňování rizik u zdroje jejich původu, přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců....".

Příklady opatření:

Způsob řízení dle ISO 45001 Příklad realizace v praxi
Vyloučení vzniku nebezpečí / odstranění Odstranění nebezpečné chemikálie použitím jiné, která nemá nebezpečné vlastnosti; nahrazení rizikové práce využitím robotů
Nahrazení nebezpečných procesů, činností méně nebezpečnými Změna technologie nátěrů tak, aby nebylo nutné používat barvy na bázi rozpouštědla s obsahem těkavých látek
Použití technického / organizačního způsobu řízení Při výškových pracích použití plošiny namísto úvazků; použití ochranných oblouků a dalších prvků ve skladu; dodatečné vybavení VZV panoramatickým zpětným zrcátkem
Administrativní způsob řízení Školení, výcvik, kontroly, komunikace, dokumentace
Použití odpovídajících osobních ochranných prostředků Dle vyhodnocení rizik a souvisejících právních předpisů

8.1.3 Management změny

Analogické požadavky obsahoval již dříve čl. 4.3.1 OHSAS, nyní jsou ale PODSTATNĚ ROZŠÍŘENY.

Původně (zkráceně):

Organizace musí určit ... operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím.....To musí zahrnovat také management změny.

A dále:

Pro management změny musí organizace před zavedením takových změn identifikovat nebezpečí a rizika v oblasti BOZP spojená se změnami v organizaci, SMBOZP nebo v jejích činnostech.

Nyní:

Organizace musí vytvořit proces(y) pro zavádění a řízení plánovaných dočasných a trvalých (= "zamýšlených") změn, které mají dopad na výkonnost v oblasti BOZP, včetně:

  • nových /změněných produktů, služeb, procesů (pozn.: změny se mohou týkat např. jiného umístění pracovišť, nových způsobů organizace, změny pracovních podmínek, technologií apod.);

  • změn požadavků právních předpisů / jiných požadavků (pozn.: např. změna četnosti měření rizikových faktorů pracovních podmínek na základě změny rozhodnutí krajské hygienické stanice; změna postupů posouzení shody vyplývající ze změny legislativního rámce);

  • změn znalostí nebo informací o nebezpečích a rizicích v BOZP (pozn.: např. změny vyvolané náborem nových zaměstnanců);

  • rozvoje znalostí a technologií (pozn.: změna technologie vyvolává potřebu přehodnocení kompetencí, organizace práce atd.).

Pro "nezamýšlené" změny platí:

  • organizace musí přezkoumávat jejich důsledky (pozn.: např. neočekávaný odchod klíčového pracovníka);

  • podle potřeby přijímat opatření ke zmírnění nepříznivých vlivů (pozn.: nahrazení klíčového pracovníka dočasně spoluprací s externím dodavatelem).

Tento v podstatě nový článek rozděluje změny do dvou oblastí:

zamýšlené změny x nezamýšlené změny

Případ 1 - management změny zamýšlené (tj. plánované, očekávané):

Může zahrnovat různé činnosti od jednoduchého plánování až po řízení velkých projektů s využitím procesů návrhu a vývoje.

Tam, kde organizace určuje potřebu změny v SMBOZP, měla by jí provádět plánovaným a systematickým způsobem, tedy řídit zamýšlenou změnu.

Organizace by měla v této souvislosti zvažovat zejména následující záležitosti:

  • účel změny a všechny možné následky,

  • integritu SMBOZP včetně případné změny analýzy rizik, registru právních a jiných požadavků, opatření pro operativní řízení provozu apod.,

  • dostupnost zdrojů,

  • nutné rozdělení nebo přerozdělení odpovědností a pravomocí.

Příklady způsobů řízení plánované změny:

  • projednání změn na poradě vedení se stanovením termínů, úkolů, odpovědností atd.;

  • management projektu s využitím návodu dle ČSN ISO 10006 ed.2.;

  • vytvoření postupu (pracovní instrukce) pro management změnového řízení;

  • posouzení vlivu změn na aspekty SMBOZP formou checklistu, který např. zahrnuje následující oblasti:

    1. obecné posouzení – zařazení z hlediska právních a jiných předpisů;
    2. opatření, která mají být provedena z pohledu provozovatele;
    3. závažná opatření provozovatele z hlediska BOZP / PO;
    4. nová rizika nebo přehodnocení stávajících;
    5. posouzení nebezpečné chemické látky / směsi;
    6. zvláštní požadavky na školení zaměstnanců z hlediska změny technologie, postupu;
    7. zvláštní požadavky na lékařské preventivní prohlídky;
    8. požadavky na výrobky / zařízení.

Případ 2 - management změny nezamýšlené (tj. neplánované, neočekávané):

Musí zahrnovat vhodnou reakci podle povahy, rozsahu a možného dopadu změny na SMBOZP.

Pokud se týká nezamýšlených změn, znamená to řídit i změny, které sice firma neplánovala, ale z nějakého důvodu nastaly a je potřeba je zahrnout do SMBOZP tak, aby negativně neovlivnily chod firmy a v konečném výsledku shodu s požadavky. Může se jednat např. o neplánovanou změnu na pozici klíčového zaměstnance, změnu vyplývající z novely nějakého právního předpisu, či změnu z důvodů závady na infrastruktuře apod.

Příklad způsobů řízení nezamýšlené změny:

  • vytvoření vhodného kontrolního systému pro odhalení případných změn v rámci různých procesů (např. určení odpovědné osoby za identifikaci změn v oblasti právních předpisů, resp. závazných povinností);

  • identifikace změn;

  • analýza možných dopadů (případně revize identifikace nebezpečí a analýzy rizik – pokud je k dispozici dostatečný časový prostor);

  • přezkoumání následků (pokud není k dispozici dostatečný časový prostor);

  • přijetí opatření pro zmírňování nepříznivých účinků;

  • poučení se ze zkušeností.

V obou případech je nezbytné zvážit dopad změny na rizika v BOZP případně příležitosti!

8.1.4 Zprostředkování a nákup

Tento článek je v podstatě NOVÝ, zčásti obsahoval některé požadavky dřívějších čl. 4.4.6 b) a c) OHSAS.

Původně:

Organizace musí určit ty operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím, které je nezbytné řídit.... Pro tyto operace a činnosti musí organizace dle OHSAS implementovat a udržovat:

  • nástroje řízení vztahující se k nakupovanému zboží, zařízení a službám;

  • nástroje řízení vztahující se ke smluvním partnerům a dalším návštěvníkům pracoviště.

Nyní:

8.1.4.1 Obecně (NOVÉ):

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces(y) pro řízení zprostředkování a nákupu produktů a služeb, aby se zajistila jejich shoda se SMBOZP.

Pozn.: Takové procesy se mají používat v oblastech souvisejících s nákupem výrobků, materiálů nebo

Nahrávám...
Nahrávám...