5.2.5
Kontrola a nápravná opatření
Ing. Jaromír Jaroš
Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro pravidelné
monitorování a měření. Tyto postupy musí zajistit:
-
kvalitativní a kvantitativní měření, která jsou vhodná pro
potřeby organizace,
-
monitorování míry plnění cílů:
-
aktivní měření výkonnosti, které prokáže shodu s programem,
provozními kritérii a požadavky právních a jiných předpisů,
-
reaktivní měření výkonnosti pro monitorování nehod,
poškození zdraví (včetně "skoronehod“) a jiných historických důkazů o
nedostatcích,
-
zaznamenání údajů a výsledků monitorování a měření vhodných
pro zpracování analýz a navazujících nápravných a preventivních opatření.
Jestliže je pro měření a monitorování výkonnosti potřeba
monitorovacího zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro jeho
kalibraci a údržbu. Záznamy o kalibraci a o činnostech údržby musejí být
uchovány.
Systém řízení organizace by měl zahrnovat aktivní a následný
monitoring:
-
aktivní monitoring se používá pro kontrolu účinnosti aktivit
organizace (četnost a účinnost kontrol),
-
následný monitoring se používá při vyšetřování a analyzování
selhání systému, zejména vyšetřování nehodových událostí, skoronehod.
V návaznosti na mimořádné události musí mít organizace vytvořeny a
udržovány postupy pro určení odpovědnosti a pravomoci pro:
-
řešení havárií a nehodových událostí,
-
akce vedoucí ke zmírnění následků havárií a nehodových
událostí,
-
začátek a konec nápravných preventivních opatření,
-
ověření účinnosti přijatých nápravných a preventivních
opatření.
Důležitým prvkem je zpracování účinných postupů pro hlášení a
vyhodnocování nehodových událostí. Cílem je zabránit opakování podobných
situací prostřednictvím identifikace a odstranění příčin.
Identifikované příčiny by měly být ohodnoceny a pravidelně
analyzovány. Klasifikace a analýza se provádí podle:
-
míry četnosti a závažnosti registrovaných úrazů nemocí z
povolání,
-
typ zranění, část těla, časové údaje,
-
typ a rozsah škod,
-
přímé a prvotní příčiny.
Důležité je zabývat se i tzv. skoronehodami a pravděpodobností
vzniku negativního jevu. Pravděpodobnost může být vyjádřena buď poměrnými
hodnotami – častá, příležitostní, zřídka se vyskytující, nebo číslem, které
vyjadřuje, že se nehoda vyskytne za určitý počet cyklů nebo časovou jednotku.
Pravděpodobnost je výhodné určit v etapě identifikace nebezpečí nebo
ohrožení.
Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro identifikaci,
uchovávání a rozdělování záznamů BOZP a výsledků auditů a přezkoumání.
Záznamy musejí být čitelné, identifikovatelné a přiřaditelné k
příslušným činnostem. Záznamy se musejí uchovávat a udržovat tak, aby bylo
možné je snadno vyhledat a musejí být chráněny před poškozením, zničením nebo
ztrátou. Musí být stanovena a zaznamenána doba jejich uchování. Záznamy musejí
být udržovány tak, jak je to vhodné pro systém a organizaci, aby dokládaly
shodu s požadavky této normy.
Organizace musí vytvořit a udržovat program auditů a postupy pro
pravidelné provádění auditu systému managementu BOZP pro:
-
zjištění, zda systém managementu BOZP:
-
odpovídá nebo neodpovídá plánovaným opatřením pro řízení
BOZP požadavky této normy,
-
je či není správným způsobem zaveden a udržován,
-
je či není efektivní při naplňování politiky organizace
jejích cílů.
-
přezkoumání výsledků předcházejících auditů,
-
poskytování informací o výsledcích auditů vedení organizace.
Program auditů včetně časového rozvrhu musí vycházet z výsledků
hodnocení rizik činnosti organizace a z výsledků předcházejících auditů.
Postupy auditů musí obsahovat podrobnou metodiku a kompetence, a také
odpovědnosti a požadavky na řízení auditů a provádění…
