2.2.31
Ekologická újma a certifikace ISO 14001
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc., Ing. Monika Becková a kolektiv autorů
Význam ochrany životního prostředí nepodtrhuje pouze množství mezinárodních norem určených pro řízení procesů environmentálního managementu, jako jsou např. normy řady ISO 14000 (tomuto tématu se ostatně věnuje např. celá viz 18.3 naší příručky). Důkazem je i soustava tzv. složkových právních předpisů a souvisejících požadavků uplatňovaných nejen v ČR, ale v celé Evropské unii. V této souvislosti dochází v letošním roce opět k řadě významných změn, z nichž jednou je také oblast odpovědnosti právnických a fyzických osob za případné poškození životního prostředí vyvolané jejich provozní (podnikatelskou) činností. Dnem 1. ledna 2012 nabylo totiž účinnosti nařízení vlády o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění, přičemž do konce tohoto roku musí provozovatelé určitých činností, které nastíníme dále, učinit zákonem daná opatření.
NahoruPrávní rámec ekologické újmy
Již před časem vyšel zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (ve znění zákona č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.), na nějž dále navazují prováděcí předpisy. Tento zákon upravuje práva a povinnosti provozovatelů – právnických nebo fyzických osob, které vykonávající nebo řídí určité provozní činnosti, při předcházení ekologické újmě a při její nápravě. Podmínkou vzniku povinnosti samozřejmě je, že k ekologické újmě došlo či její vznik může hrozit, a to na některé z následujících složek životního prostředí:
-
na chráněných druzích volně žijících živočichů,
-
na chráněných druzích planě rostoucích rostlin,
-
na přírodních stanovištích vymezených uvedeným zákonem,
-
na povrchových a podzemních vodách,
-
na půdě.
Přitom musí být prokázány:
-
závažné nepříznivé účinky (týká se chráněných druhů, stanovišť a/nebo vody),
-
závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví (týká se půdy).
Koho se povinnosti vyplývající ze zákona týkají?
NahoruPráva a povinnosti právnických či fyzických osob
Jak už bylo zmiňováno, zákon upravuje práva a povinnosti právnických či fyzických osob, jež vykonávají nebo řídí určité provozní činnosti. O které činnosti právnických nebo fyzických osob se vlastně jedná, je zřejmé ze seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (mohou to ale být i jiné, v příloze neuvedené provozní činnosti za předpokladu existence příčinné souvislosti mezi danou provozní činností provozovatele, jež je ještě navíc vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy).
Jedná se (zjednodušeně řečeno) o následující činnosti:
-
provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení (viz zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v pl. zn.);
-
provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (na základě povolení – viz zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech, v pl. zn.);
-
vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
odběr povrchových vod (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
odběr podzemních vod (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
vzdouvání nebo akumulace povrchových vod (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
zacházení se závadnými látkami (na základě povolení – viz zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, v pl. zn.);
-
nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (viz zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon);
-
přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (viz např. zákon č. 266/1994 Sb., zákon o dráhách, v pl. zn., dále dohody RID, ADR, COTIF);
-
nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (viz zákon č. 48/2004 Sb., v pl. zn., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy);
-
přeshraniční přeprava odpadů (viz zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech, v pl. zn.);
-
provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (na základě povolení – viz zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ovzduší, v pl. zn.);
-
nakládání s těžebním odpadem (viz směrnice 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu).
Co je vlastně myšleno pod pojmem ekologická újma?
NahoruEkologická újma
Ekologická újma = nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, které se můžou projevit přímo nebo nepřímo; přičemž se jedná o změnu na výše uvedených složkách životního prostředí (tj. ptáci a jiné druhy, rostliny, stanoviště, voda, půda).
Zákon o ekologické újmě dále vymezuje např. příznivý a nepříznivý stav ochrany složek životního prostředí, ale i nápravné a preventivní opatření ve smyslu bezprostřední hrozby či dopadů již vzniklé ekologické újmy. Smyslem zákona je pak definovat povinnosti provozovatelů předcházet vzniku ekologické újmy a přijímat preventivní, případně nápravná opatření.
Finanční zajištění provozovatele k náhradě nákladů
Náhrada nákladů
Důležitou povinností je tzv. finanční zajištění k náhradě nákladů, jehož rozsah musí po celou dobu výkonu provozní činnosti odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je nutno provést hodnocení rizik příslušných provozních činností (toto hodnocení se pak dále musí průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti). Bez zabezpečení finančního zajištění nelze vykonávat příslušnou činnost (v případě vykonávání takové…
