dnes je 21.11.2024

Input:

ČSN EN 1218-1+A1:2010 - Čepovací stroje

11.10.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.15 ČSN EN 1218-1+A1:2010 – Čepovací stroje

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….


___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1218-1+A1:2010

Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Čepovací stroje -
Část 1: Jednostranné čepovací stroje s posuvným stolem 
Požadavky
Podle ČSN EN 1218-1+A1:2010 (Třídící znak 49 6124) 
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozím normám

Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-07-23. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto „vypuštěný text“, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a přílohy ZB. 
     
1 Předmět normy       
Tento dokument specifikuje všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události, jejichž seznam je uveden v kapitole 4, které jsou relevantní pro jednostranné čepovací stroje s posuvným stolem, dále jen „stroje“, konstruované k obrábění masivního dřeva, třískových desek, vláknitých desek, překližek a také materiálů s hladkým laminátovým povrchem nebo hranami.

vypuštěný text

Tato norma se nevztahuje na:
  1. stroje, u nichž je čep zhotovován pouze pilovými kotouči;

  2. stroje, u nichž frekvence otáčení jakéhokoliv nástrojového vřetena překračují 6 000 min-1;

  3. stroje, u nichž průměrná rychlost posuvu stolu v jednom i druhém smyslu překračuje 25 m/min +5%;

  4. kombinované stroje používané pro čepování (viz EN 940:2009);

  5. příslušenství pro čepování na svislé stolní frézce (viz EN 848-1:2007).

POZNÁMKA Jednostrannými a dvoustrannými čepovacími a/nebo profilovacími stroji s posouvacím řetězem nebo řetězy se zabývá EN 1218-2. Jednostrannými čepovacími stroji s ručně posuvným stolem pro ruční řezání konstrukčního stavebního dřeva se zabývá EN 1218-3.

Tato evropská norma je především určena pro stroje, které jsou vyrobeny
po datu vydání této normy. 
     
3 Definice

Pro účely této evropské normy platí následující definice:

3.1 jednostranný čepovací stroj s posuvným stolem (single end tenoning machine with sliding table) stroj konstruovaný pro zhotovování čepu na jednom konci obrobku při jednom cyklu; čep je obráběn pomocí frézovacích nástrojů a pilového kotouče (kotoučů), které jsou instalovány na jednom nebo několika vřetenech

3.2 čep (tenon) obrobené výstupky a drážky (rozpory) na konci obrobku pro umožnění spojení obrobků; čep také zahrnuje profilové čepy

3.3 ruční posuv (hand feed) ruční držení a/nebo vedení obrobku nebo prvku stroje spojeného s nástrojem; ruční posuv také zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku, na který je materiál ručně ukládán nebo upínán a používání demontovatelného přídavného strojního posouvacího zařízení

3.4 strojní posuv (integrated feed) posouvací mechanismus obrobku nebo nástroje, který je součástí stroje a kde je obrobek nebo část stroje s připojeným nástrojem při strojním obrábění mechanicky přidržována a ovládána

3.5 vymrštění (ejection) neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze stroje během obrábění

3.7 informace od dodavatele (information from supplier) prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (nebo dodavatel) deklaruje buď vlastnosti materiálů nebo výrobků nebo jejich shodu s příslušnou normou

3.8 pohon stroje (machine actuator) silový mechanismus zajišťující chod stroje

3.9 doba doběhu (rundown time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení do úplného zastavení vřetena 
     
4 Seznam významných nebezpečí

Tato kapitola obsahuje všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události (viz EN 1050:1996), pokud jsou zahrnuty v tomto dokumentu, identifikované posouzením rizika jako významné pro stroje definovanými v předmětu normy a které vyžadují činnost k vyloučení nebo snížení rizika. Tento dokument se zabývá významnými nebezpečími stanovením bezpečnostních požadavků a/nebo opatření nebo odkazem na relevantní normy.

Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 podle přílohy A EN 1050:1996 *)
     
Tabulka 1 – Seznam významných nebezpečí
Číslo  Nebezpečí, nebezpečné situace
a nebezpečné události
 
EN ISO 12100  Relevantní
článek tohoto
dokumentu
 
Část
1:2003
 
Část
2:2003
 
1  Mechanická nebezpečí týkající se:
– částí stroje nebo obrobků způsobená: 
a) tvarem;  4.2  4.2.1,
4.2.2, 5 
5.2.3, 5.2.6, 5.2.7, 5.2.8 
b) vzájemnou polohou;  5.1.2, 5.1.5 
d) hmotností a rychlostí (kinetická energie prvků při jejich ovládaném nebo neovládaném pohybu);  5.2.7, 6.3 
e) mechanickou pevností;  5.2.2 
– nahromadění energie uvnitř strojního zařízení způsobené: 
g) kapalinami a plyny pod tlakem;  4.2  4.10, 5.5.4  5.3.7, 5.3.8 
1.1  Nebezpečí stlačení  4.2.1    5.2.1, 5.2.7, 5.2.8 
1.2  Nebezpečí střihu  5.2.7, 5.2.8 
1.3  Nebezpečí pořezání nebo uříznutí  5.2.2, 5.2.3, 5.2.7,
5.2.8 
1.4  Nebezpečí navinutí  5.2.3, 5.2.4, 5.2.6,
5.2.7 
1.5  Nebezpečí vtažení nebo zachycení  5.2.7, 5.2.8 
1.6  Nebezpečí naražení  5.2.7 
1.9  Nebezpečí výronu vysokotlakého média nebo nebezpečí vymrštění částí  5.3.7, 5.3.8 
2  Elektrická nebezpečí způsobená: 
2.1  dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk)  4.3  4.9, 5.5.4  5.3.4, 5.3.15 
2.2  dotykem osob s částmi, které se staly živými vlivem vadných podmínek (nepřímý dotyk)  4.3  4.9  5.3.4, 5.3.15 
4  Nebezpečí vytvářená hlukem vedoucí: 
4.1  ke ztrátě sluchu (hluchotě), k ostatním fyziologickým poškozením zdraví (např. ztráta rovnováhy, vědomí)  4.5  4.2.2, 5  5.3.2 
4.2  k rušení řečové komunikace, akustických signálů  5.3.2 
7  Nebezpečí vytvářená materiály a látkami
(a jejich součástmi) zpracovávanými nebo používanými u strojního zařízení 
7.1  Nebezpečí kontaktu se škodlivými kapalinami a prachy nebo jejich vdechnutí  4.8  4.3b, 4.4  5.3.3 
7.2  Nebezpečí požáru  4.8  4.4  5.3.1 
8  Nebezpečí vytvářená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci strojního zařízení: 
8.1  nevhodná poloha těla nebo nadměrná námaha  4.9  4.7, 4.8.2,
4.11.12, 5.5.5,
5.5.6 
5.1.2 
8.2  nedostatky s ohledem k anatomii rukou/horních končetin nebo nohou/dolních končetin  4.9  4.8.3  5.1.2 
8.3  nepoužívání osobních ochranných prostředků    4.8.7  6.3 
8.7  Nevhodná konstrukce, umístění nebo označení ručních ovládačů    4.8.7,
4.11.8

4.8.8, 6.2

4.8, 4.11.8,
4.11.10,
5.5.2, 6 
5.1.2 
8.8  Nevhodná konstrukce nebo umístění zobrazovacích jednotek  5.1.7 
8.6  Chybné jednání člověka, chování člověka  6.3 
9  Kombinace nebezpečí  4.11    5.2.3.3  
10  Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti
(nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané: 
10.1  poruchou/selháním ovládacího systému  4.9  4.11, 5.5.4
4.11.4

4.11.11

4.8, 4.11.8,
4.11.10,
5.5.2, 6 
5.1.11 
10.2  obnovou dodávky energie po přerušení  5.1.10 
10.3  vnějšími vlivy působícími na elektrické zařízení  5.1.1, 5.3.4, 5.3.12 
10.6  chybami obsluhy (způsobené chybným vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi člověka a strojním zařízením, viz 8.6)  5.1.1, 5.3.5, 6.3 
11  Nemožnost zastavení stroje v nejvhodnějších podmínkách    4.11.1,
4.11.3,
5.5.2 
5.1.2, 5.1.4 
13  Porucha dodávky energie    4.11.1,
4.11.4 
5.1.8 
14  Porucha ovládacího obvodu    4.11, 5.5.4  5.1.9 
15  Chybná instalace  4.9  4.7, 6.5  6.3 
16  Roztržení během provozu  4.2.2  4.3  5.2.2 
17  Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí kapalin  4.2.2  4.3, 4.10  5.2.5, 6.3, 5.3.15 
18  Ztráta stability/převrácení strojního zařízení  4.2.2  5.2.6  5.2.1 
 
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření       
Návod ke snižování rizika konstrukcí viz 4.1 v EN ISO 12100-2:2003
a dále: 
     
5.1 Ovládání       
5.1.1 Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů

Pro účely této normy ovládací systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního ovládání nebo detektoru polohy nebo jiných snímačů až ke vstupu konečného pohonu nebo prvku, například motoru. Bezpečnost ovládacích systémů tohoto stroje jsou systémy pro:
– spouštění (viz článek 5.1.3);
– normální zastavení (viz 5.1.4);
– nouzové zastavení (viz 5.1.5);
– blokování (viz 5.2.7);
– blokování s jištěním ochranného krytu (viz 5.2.7);
– bezpečnostní vypínací zařízení (viz 5.2.7);
– otevření nebo uzavření ochranného krytu při pohybu posuvného stolu (viz 5.2.7), které:
  1. zajistí, že obrobek zůstane upnutý v případě poruchy dodávky energie (viz 5.2.8); a

  2. u strojů se strojním posuvem zamezí pohybu stolu, není-li obrobek upnutý vypuštěný text;
    – nastavení polohy vřetena (viz 5.2.3);
    – uvolnění zbytkového tlaku (viz 5.3.15);
    – zamezení neočekávaného spuštění v případě poruchy přívodu energie;
    – volbu režimu (viz 5.1.7);
    – zastavení posuvu (viz 5.1.6);
    – spuštění brzdicího systému (viz 5.2.4).

Tyto ovládací systémy musí být konstruovány a vyrobeny minimálně s použitím „osvědčených“ součástí a zásad.

Pro účely této normy „osvědčené“ součásti a zásady znamenají:
  1. elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:
    – EN 60947-5-1:2004 (oddíl 3) pro ovládací spínače s pozitivním (nuceným) rozepínáním používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;
    – EN 60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;
    – HD 22.2 S4:2002 pro pryžové kabely;
    – HD 21.1 S4:2002 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);

  2. elektrické zásady, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:2006. Obvody musí být „kontaktně spojeny“; samotné elektronické součásti nesplňují principy „osvědčených“ součástí a zásad; jestliže jsou v elektronických ovládacích systémech souvisejících s bezpečností použity elektronické součásti jsou principy „osvědčených“ součástí a zásad splněny tehdy, jsou-li tyto součásti v souladu s 9.4.2.2 a 9.4.2.3 EN 60204-1:2006 (příklady viz informativní příloha C);

  3. mechanické součásti, pokud splňují 4.5 EN ISO 12100-2:2003;

  4. mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou uvedeny do činnosti pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž jejich vačky je v souladu s 5.2.2 a 5.2.3 EN 1088:1995;

  5. blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu, pokud splňují požadavky 5.2.7.1;

  6. pneumatické a hydraulické součásti a systémy, pokud splňují EN 983:1996 a EN 982:1996.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou stroje vypuštěný text .

POZNÁMKA Pro vlastnosti součástí mohou být užitečné informace od dodavatele součásti. 
     
5.1.2 Umístění ovládačů

Hlavní ovládače stroje pro spouštění nástrojových vřeten, pro spouštění posuvu u strojů se strojním posuvem, pro normální zastavení a pro volbu režimu musí být umístěny u zakládacího místa.

Umístění ovládačů nouzového zastavení viz 5.1.5.

Je-li energie přiváděna k motoru nástrojového vřetena, musí to být indikováno, například světelným signálem. Prostředky indikace musí být buď umístěny blízko ovládače pro spouštění, nebo zabudované do spínače spouštěcího tlačítka, nebo musí být indikace zajištěna použitím dvoupolohového spínače.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.3 Spouštění

Viz 9.2.5.2 v EN 60204-1:2006.

Pro účely této normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti ochranných zařízení“ blokováním popsaným v 5.2.7.1.1 a „provoz“ znamená otáčení a/nebo strojní nastavování jakéhokoliv nástrojového vřetena a/nebo strojní pohyb posuvného stolu (je-li k dispozici).

U strojů se strojním posuvem s ručním zakládáním nesmí být iniciováno spuštění provozního cyklu obrobkem nebo automaticky.

Musí být možné spustit každý motor nástroje samostatně

U vřeten konstruovaných pro používání pouze s nadstolovým opěrným ložiskem smí být možné spuštění vřeten pouze tehdy, je-li nadstolové opěrné ložisko namontováno.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.4 Normální zastavení

Stroj musí být vybaven ovládačem normálního zastavení vypuštěný text, kterým se zastaví všechny pohony stroje.

U strojů se strojním posuvem musí ovládač pro zastavení uvést stroj do úplného zastavení v okamžiku, kdy je posuvný stůl v zakládací poloze.

Musí být možné zastavit každý motor nástroje samostatně.

Je-li stroj vybaven strojním posuvem a/nebo elektrickou brzdou (brzdami) a/nebo strojním upínáním, musí být posloupnost normálního zastavení následující:
  1. zastavení posuvu (je-li pohon strojní);

  2. přerušení energie k motorům nástrojových vřeten;

  3. spuštění brzdy (brzd);

  4. vrácení pilového kotouče do klidové polohy (je-li to relevantní);

  5. po uvedení vřetena do klidu, například použitím zařízení časové prodlevy, přerušení energie k brzdě (brzdám), je-li elektrická;

  6. přerušení energie ke strojně ovládanému upínání, je-li jím stroj vybaven.

Posloupnost normálního zastavení musí být splněna na úrovni ovládacích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná jako je nejkratší doba brzdění. Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní) nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.

Posloupnost normálního zastavení neplatí u nástrojového vřetena v nepracovní poloze. Musí však být použito brzdění (viz 5.1.6).

Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být ovládač normálního zastavení v kategorii 0 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006.

Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou a/nebo strojně ovládaným upínáním, musí být ovládací systém normálního zastavení v kategorii 1 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006.

U strojů s programovým ovládáním, musí být ovládací systém normálního zastavení v kategorii 2 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006. Přívod energie smí zůstat zachován pouze pro elektronická zařízení.

Pokud nouzové zastavení u strojů s ručním posuvem splňuje alespoň výše uvedené požadavky, pak to může být považováno za úplné splnění požadavků na ovládání normálního zastavení.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.5 Nouzové zastavení

Nouzové zastavení u strojů se strojním posuvem musí být k dispozici u zakládací (a vykládací) polohy (poloh) stroje a musí být umístěno tak, že je dosažitelné a viditelné obsluhou z této polohy (nebo poloh).

Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být ovládací systém nouzového zastavení v kategorii 0 podle 9.2.5.4 v EN 60204-1:2006 a kategorii 0 podle 4.1.5 v EN ISO 13850:2006.

Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou a/nebo strojně ovládaným upínáním, musí být ovládací systém nouzového zastavení v kategorii 1 podle 9.2.5.4 v EN 60204-1:2006 a kategorii 1 podle 4.1.5 v EN ISO 13850:2006.

Stroje s ručním posuvem musí být vybaveny ovládačem nouzového zastavení nebo ovládači nouzového zastavení a tyto ovládače musí být umístěny tak, že obsluha může dosáhnout na ovládač nouzového zastavení při jakékoliv poloze posuvného stolu.

Musí být použita posloupnost zastavení popsaná v 5.1.4.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.6 Strojní posuv

Posuv nesmí být v činnosti dokud se všechna vřetena neotáčejí nebo dokud neotáčející se vřetena nejsou zatažena do nepracovní polohy a pokud nejsou splněny požadavky 5.2.8.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.7 Volba režimu

Pokud musí být strojně ovládaný ochranný kryt pro účely údržby, včetně výměny nástroje, otevřen, musí být stroj opatřen přepínačem volby režimu. Pro volbu režimu platí následující požadavky:
  1. ochranný kryt nemůže být otevřen dokud není přerušena energie k motoru pohonu nástrojového vřetena;

  2. energie k pohonu nástrojového vřetena nesmí být k dispozici dokud není uzavřen ochranný kryt;

  3. musí být odpojena energie od posuvu;

  4. musí být možné uvolnit brzdy;

  5. musí být odpojena energie k zařízením pro nastavení polohy vřetena.

Jestliže přepínač volby režimu umožňuje také strojní nastavení polohy vřetena, musí být splněno a) až d), ale pro nastavení polohy vřetena musí zůstat energie k dispozici.

Samotné použití přepínače volby režimu nesmí spustit žádný pohyb.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.8 Změna frekvence otáčení

U strojů vybavených zařízením pro plynulou změnu (bez stupňů) frekvence otáčení nástroje (například frekvenční měnič), musí být zařízení provedeno tak, aby skutečná frekvence otáčení nepřekročila zvolenou frekvenci otáčení o více než 10 %. Skutečná frekvence otáčení nebo výstupní frekvence mohou být měněny v komparátoru, například elektronickým systémem a musí být porovnány se zavedenou hodnotou buď samotným měničem, nebo vnějším komparátorem.(viz 9.4.2 v EN 60204-1:2006).

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a potvrzením od výrobce součásti. 
     
5.1.9 Zdvojené ovládání

Pokud je stroj vybaven zdvojeným ovládáním pro spouštění, musí být tyto ovládače v souladu s 4.11.8 e) v EN ISO 12100-2:2003.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.10 Porucha dodávky energie

V případě přerušení dodávky energie u elektricky poháněných strojů musí být po přerušení dodávky energie a jejím opětovném obnovení zamezeno opětovnému automatickému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 v EN 60204-1:2006.

V případě strojů opatřených pneumatickým upínáním obrobku musí být použito opatření k udržení pneumatického tlaku v případě poruchy dodávky pneumatické energie, například použití zpětného ventilu.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.11 Porucha ovládacích obvodů

Viz 5.1.1. 
     
5.2 Ochrana před mechanickými nebezpečími       
5.2.1 Stabilita

Stroje a pomocná zařízení musí být opatřeny prvky ke snadnému upevnění k podlaze nebo jiné pevné konstrukci, například otvory v rámu stroje.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a prohlídkou stroje. 
     
5.2.2 Riziko roztržení při provozu

Ochranné kryty nástrojů musí být vyrobeny z jednoho z následujících materiálů, které mají alespoň níže uvedené vlastnosti:
  1. ocel s mezí pevnosti v tahu nejméně 350 N mm-2 a tloušťkou stěny nejméně 2 mm;

  2. lehká slitina s následujícími vlastnostmi;

    Mez pevnosti v tahu
    N ? mm-2
     
    Minimální tloušťka
    mm
     
    180 
    240 
    300 
  3. polykarbonát s tloušťkou stěny nejméně 3 mm nebo jiné plasty, které mají rázovou pevnost stejnou nebo lepší než tyto polykarbonáty s tloušťkou stěny 3 mm;

  4. litina s mezí pevnosti v tahu nejméně 200 N?mm-2 a tloušťkou stěny nejméně 5 mm.

U strojů se strojním posuvem smí být možné strojní nastavení každého nástrojového vřetena do pracovní polohy pouze tehdy, je-li posuvný stůl v zakládací poloze. V průběhu strojního nastavování vřeten musí být vyloučen dotyk mezi nástroji a částmi stroje, například ručně nastavitelnými mechanickými zajišťovacími zařízeními. (viz 3.2.3 b) v EN ISO 12100-2:2003).

Strojní nastavení nezahrnuje řízení pohybu při obrábění (viz také 5.1.6, 5.2.3.2, 5.2.3.4, 5.2.3.7 a 6.3).

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, měřením, prohlídkou na stroji vypuštěný text .

POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.  
     
5.2.3 Konstrukce držáku nástroje a nástroje

Viz EN 847-1:2005, 6.3 vypuštěný text
     
5.2.3.1 Geometrická přesnost

Všechna nástrojová vřetena musí být vyrobena minimálně v souladu s požadavky přílohy A.

Ta část vřetena, na kterou jsou upínány nástroje, musí mít toleranci g6.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
5.2.3.2 Pevnost

Nástrojová vřetena musí být vyrobena z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 580 N·mm-2.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů vypuštěný text .

POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3.3 Rozměry vřeten a nástrojů

Výrobce musí být schopen prokázat, zejména s ohledem na splnění požadavků pro vyvážení, uvedených v EN 847-1:2005, adekvátnost konstrukce vřetena daného průměru při určení jeho největší délky a jeho největší frekvence otáčení a při určení největší hmotnosti a rozměrů nástroje, který může být použit.

Ověření: Výpočtem nebo jinou metodou, například zkouškou, atd 
     
5.2.3.4 Zajištění jednotky vřetena

Jednotky vřetena, které je možno nastavovat, musí být při obrábění zajištěny v nastavené poloze, například pomocí:
  1. zajišťovacího zařízení, kde je nastavení provedeno ručně;

  2. brzdy nebo samosvorného převodu (například ozubený hřeben a pastorek), je-li nastavení polohy provedeno elektrickým motorem;

  3. zpětného ventilu přímo napojeného ke vzduchovému válci, je-li nastavení polohy provedeno pneumatickou energií;

  4. ovládacího obvodu, je-li nastavení polohy provedeno číslicovým řízením (NC).

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.2.3.5 Zajištění vřetena

Je-li při výměně nástroje nezbytné držet vřeteno v klidové poloze, musí být zajištění provedeno buď pomocí dvou klíčů nebo pomocí připojeného zajišťovacího čepu (kolíku) zasunutého do vřetena.

Je-li k zajištění vřetena použit čep (kolík), musí být jeho nejmenší průměr 8 mm a musí být vyroben z oceli s mezí pevnosti v tahu nejméně 350 N·mm-2.

Zajišťovací čepy (kolíky) musí zamezit, v případě neúmyslného zapnutí motoru vřetena při zasunutém čepu, otáčení vřetena.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, měřením a prohlídkou vypuštěný text . Nebo následující zkouškou; po spuštění motoru vřetena se zabudovaným nebo nezabudovaným činným zajišťovacím zařízením musí zůstat vřeteno v klidu.

POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3.6 Kroužky vřetena

Pokud je vřeteno opatřeno kroužky, musí mít tyto toleranci vnitřního průměru H8.

Rovnoběžnost upínacích ploch a obvodové házení díry musí být do 0,02 mm.

Kroužky vřetena musí být vyrobeny z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 580 N·mm-2 a musí mít nejmenší tloušťku stěny 9,5 mm.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou, měřením vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3.7 Upínací zařízení nástroje       
5.2.3.7.1 Upnutí pilového kotouče

Vřeteno pro příčné řezání musí být opatřeno dvěma přírubami (nebo v případě pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby jednou přírubou).

Průměr obou přírub (nebo příruby u pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby) musí být alespoň D/6 (kde D = průměr největšího pilového kotouče, pro který je stroj konstruován).

Dosedací upínací plocha na vnější části přírub, kromě přírub pro pilové kotouče upevněné zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a musí být směrem ke středu odlehčena (mezikruží). Oba vnější průměry musí být v toleranci ± 1 mm.

Mezi pilovým kotoučem a zadní pevnou přírubou, připevněnou k vřetenu, nebo mezi přední přírubou a vřetenem musí být dokonalá spojení, například pomocí pera.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
5.2.3.7.2 Upnutí frézovacího nástroje

Všechna frézovací vřetena musí být opatřena upínacím zařízením nástroje, kterým musí být buď:
  1. upínací matice nebo upínací šroub a samostatný oddělený/celistvý závěrný kroužek vřetena (jisticí prstenec), což zajišťuje dokonalé spojení mezi závěrným kroužkem a vřetenem; nebo

  2. upínací matice nebo upínací šroub a vřeteno, což zajišťuje dokonalé spojení mezi nástrojem a vřetenem.

Pokud je stroj vybaven hydraulickým upínacím systémem, musí být instalováno zařízení, které zamezí axiálnímu pohybu nástroje v případě poruchy v hydraulickém systému.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, měřením, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.4 Brzdění       
5.2.4.1 Všeobecně

Každé nástrojové vřeteno musí být opatřeno automatickou brzdou.

Doba brzděného doběhu musí být:
  1. kratší než 10 s; nebo

  2. v případě, že doba rozběhu je delší než 10 s, kratší než doba rozběhu, ale v žádném případě nesmí překročit 30 s.

Ověření: Pro stanovení doby rozběhu a doby brzděného doběhu viz níže uvedené příslušné zkoušky. 
     
5.2.4.2 Podmínky pro všechny zkoušky

Jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s instrukcemi výrobců (například napnutí řemenů).

Při volbě frekvence otáčení a nástrojů musí zvolené podmínky odpovídat největší přípustné kinetické energii, pro kterou je vřeteno konstruováno.

Před začátkem zkoušky se zahřeje vřeteno jednotky chodem naprázdno při zvolené frekvenci otáčení po dobu nejméně 15 minut.

Ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je v rozmezí 10 % zvolené frekvence otáčení.

Při zkouškách jednotky s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění postupováno podle instrukcí výrobců.

Otáčkoměr musí mít přesnost alespoň 1 % celého rozsahu stupnice.

Zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň 0,1 s. 
     
5.2.4.3 Zkoušky       
5.2.4.3.1 Doba rozběhu stroje

Doba rozběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí se stroj a měří se doba rozběhu (viz 5.1.8);

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a vyčká se až se vřeteno zastaví;

  3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba rozběhu stroje je průměrem ze tří měření. 
     
5.2.4.3.2 Doba brzděného doběhu

Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí se stroj a nechá se při zvolené frekvenci otáčení v chodu po dobu jedné minuty (bez zatížení);

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;

  3. vřeteno se ponechá zastavené po dobu jedné minuty;

  4. opětovně se spustí motor pohonu vřetena a ponechá se v chodu bez zatížení po dobu jedné minuty;

  5. kroky uvedené pod b) až d) se opakují ještě devětkrát.

Doba doběhu brzděného stroje je průměrem z deseti měření. 
     
5.2.4.3.3 Uvolnění brzdy

Jestliže je stroj pro umožnění ručního otáčení vřetena a seřízení nástroje opatřen ovládačem k uvolnění brzdy vřetena, smí být uvolnění brzdy možné pouze tehdy, je-li otáčení vřetena zastaveno (například použitím zařízení časové prodlevy mezi iniciováním ovládače a uvolněním brzdy). 
     
5.2.5 Zařízení snižující možnost nebo účinek vymrštění

Viz 5.2.8 a dále:

Stroj musí být vybaven prostředky, například zařízením pro usměrňování/srážení odřezků od pilového kotouče, aby bylo zamezeno tomu, že přijdou do kontaktu s (dalšími) nástroji a budou vymrštěny ze stroje.

Stroje s ručním posuvem musí být konstruovány tak, že sousledné obrábění není možné.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.6 Opření a vedení obrobku

Stroje musí být opatřeny na posuvném stole pravítkem, o které je obrobek při obrábění opřen. Je-li část pravítka, která vede obrobek, nastavitelná a je-li zde možnost dotyku mezi pravítkem a nástroji, musí být tato část pravítka vyrobena z lehkých slitin, plastu, dřeva nebo materiálů na bázi dřeva.

Stroje se strojním posuvem musí být opatřeny lamačem třísky (zařízení proti vytváření jehlicových třísek). Stroje s ručním posuvem musí být opatřeny prostředky pro upevnění lamače třísky, například otvory v pravítku. Každý použitý lamač třísky musí být takový, že část zařízení, která přichází do kontaktu s nástroji, je vyrobena z masivního dřeva, třískové desky, vláknité desky, překližky nebo plastu (viz 6.3).

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.7 Zamezení přístupu k pohybujícím se částem

Definice a požadavky různých typů ochranných krytů a bezpečnostních zařízení viz EN ISO 12100-1:2003, EN ISO 12100-2:2003, EN ISO 13857:2008 , EN 953:1997 a EN 1088:1995. Odkaz na EN ISO 13857:2008 platí pro osoby 14 leté a starší.

Mezi posuvným stolem nebo jakýmkoliv jiným pohyblivým prvkem a jakoukoliv pevnou částí stroje nesmí vznikat rizika stlačení/střihu.

Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. 
     
Nahrávám...
Nahrávám...