Požadavky Podle ČSN EN 1218-1+A1:2010 (Třídící znak 49 6124) | Požadavky splněny? |
| ano | ne | irel. |
Změny proti předchozím normám Tato
norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-07-23. Změny či
doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto „vypuštěný text“, opravený nebo nový text je zobrazen
vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a
přílohy ZB. | | | |
1 Předmět normy | | | |
Tento dokument
specifikuje všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události, jejichž
seznam je uveden v kapitole 4, které jsou relevantní pro jednostranné čepovací
stroje s posuvným stolem, dále jen „stroje“, konstruované k obrábění masivního
dřeva, třískových desek, vláknitých desek, překližek a také materiálů s hladkým
laminátovým povrchem nebo hranami. vypuštěný text Tato norma se nevztahuje na: -
stroje, u nichž je čep zhotovován pouze pilovými
kotouči; -
stroje, u nichž frekvence otáčení jakéhokoliv
nástrojového vřetena překračují 6 000 min-1; -
stroje, u nichž průměrná rychlost posuvu stolu v
jednom i druhém smyslu překračuje 25 m/min +5%; -
kombinované stroje používané pro čepování (viz
EN 940:2009); -
příslušenství pro čepování na svislé stolní frézce
(viz EN 848-1:2007). POZNÁMKA Jednostrannými a dvoustrannými
čepovacími a/nebo profilovacími stroji s posouvacím řetězem nebo řetězy se
zabývá EN 1218-2. Jednostrannými čepovacími stroji s ručně posuvným stolem pro
ruční řezání konstrukčního stavebního dřeva se zabývá EN 1218-3. Tato evropská norma je především určena pro stroje, které jsou vyrobeny po
datu vydání této normy. | | | |
3 Definice Pro účely
této evropské normy platí následující definice: 3.1 jednostranný
čepovací stroj s posuvným stolem (single end tenoning machine with
sliding table) stroj konstruovaný pro zhotovování čepu na jednom konci
obrobku při jednom cyklu; čep je obráběn pomocí frézovacích nástrojů a pilového
kotouče (kotoučů), které jsou instalovány na jednom nebo několika
vřetenech 3.2 čep (tenon) obrobené výstupky a drážky
(rozpory) na konci obrobku pro umožnění spojení obrobků; čep také zahrnuje
profilové čepy 3.3 ruční posuv (hand feed) ruční
držení a/nebo vedení obrobku nebo prvku stroje spojeného s nástrojem; ruční
posuv také zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku, na který je materiál
ručně ukládán nebo upínán a používání demontovatelného přídavného strojního
posouvacího zařízení 3.4 strojní posuv (integrated
feed) posouvací mechanismus obrobku nebo nástroje, který je součástí stroje
a kde je obrobek nebo část stroje s připojeným nástrojem při strojním obrábění
mechanicky přidržována a ovládána 3.5 vymrštění (ejection) neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze
stroje během obrábění 3.7 informace od
dodavatele (information from supplier) prohlášení,
prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (nebo
dodavatel) deklaruje buď vlastnosti materiálů nebo výrobků nebo jejich shodu s
příslušnou normou 3.8 pohon stroje (machine actuator) silový mechanismus zajišťující chod stroje 3.9 doba doběhu (rundown time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro
zastavení do úplného zastavení vřetena | | | |
4 Seznam
významných nebezpečí Tato kapitola
obsahuje všechna významná nebezpečí, nebezpečné situace a události (viz EN
1050:1996), pokud jsou zahrnuty v tomto dokumentu, identifikované posouzením
rizika jako významné pro stroje definovanými v předmětu normy a které vyžadují
činnost k vyloučení nebo snížení rizika. Tento dokument se zabývá významnými
nebezpečími stanovením bezpečnostních požadavků a/nebo opatření nebo odkazem na
relevantní normy. Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 podle
přílohy A EN 1050:1996 . | | | |
Tabulka 1 – Seznam významných nebezpečí Číslo | Nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné
události | EN ISO 12100 | Relevantní článek tohoto dokumentu | Část 1:2003 | Část 2:2003 | 1 | Mechanická
nebezpečí týkající se: – částí stroje nebo obrobků způsobená: | a) tvarem; | 4.2 | 4.2.1, 4.2.2, 5 | 5.2.3, 5.2.6, 5.2.7,
5.2.8 | b) vzájemnou
polohou; | 5.1.2, 5.1.5 | d) hmotností a rychlostí
(kinetická energie prvků při jejich ovládaném nebo neovládaném pohybu); | 5.2.7, 6.3 | e) mechanickou
pevností; | 5.2.2 | – nahromadění
energie uvnitř strojního zařízení způsobené: | g) kapalinami a plyny pod
tlakem; | 4.2 | 4.10, 5.5.4 | 5.3.7, 5.3.8 | 1.1 | Nebezpečí stlačení | 4.2.1 | | 5.2.1, 5.2.7, 5.2.8 | 1.2 | Nebezpečí střihu | 5.2.7, 5.2.8 | 1.3 | Nebezpečí pořezání nebo
uříznutí | 5.2.2, 5.2.3, 5.2.7, 5.2.8 | 1.4 | Nebezpečí navinutí | 5.2.3, 5.2.4, 5.2.6, 5.2.7 | 1.5 | Nebezpečí vtažení nebo
zachycení | 5.2.7, 5.2.8 | 1.6 | Nebezpečí naražení | 5.2.7 | 1.9 | Nebezpečí výronu
vysokotlakého média nebo nebezpečí vymrštění částí | 5.3.7, 5.3.8 | 2 | Elektrická
nebezpečí způsobená: | 2.1 | dotykem osob s živými
částmi (přímý dotyk) | 4.3 | 4.9, 5.5.4 | 5.3.4, 5.3.15 | 2.2 | dotykem osob s částmi,
které se staly živými vlivem vadných podmínek (nepřímý dotyk) | 4.3 | 4.9 | 5.3.4, 5.3.15 | 4 | Nebezpečí
vytvářená hlukem vedoucí: | 4.1 | ke ztrátě sluchu
(hluchotě), k ostatním fyziologickým poškozením zdraví (např. ztráta rovnováhy,
vědomí) | 4.5 | 4.2.2,
5 | 5.3.2 | 4.2 | k rušení řečové komunikace,
akustických signálů | 5.3.2 | 7 | Nebezpečí
vytvářená materiály a látkami (a jejich součástmi) zpracovávanými nebo
používanými u strojního zařízení | 7.1 | Nebezpečí kontaktu se
škodlivými kapalinami a prachy nebo jejich vdechnutí | 4.8 | 4.3b, 4.4 | 5.3.3 | 7.2 | Nebezpečí požáru | 4.8 | 4.4 | 5.3.1 | 8 | Nebezpečí
vytvářená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci strojního
zařízení: | 8.1 | nevhodná poloha těla nebo
nadměrná námaha | 4.9 | 4.7, 4.8.2, 4.11.12,
5.5.5, 5.5.6 | 5.1.2 | 8.2 | nedostatky s ohledem k
anatomii rukou/horních končetin nebo nohou/dolních končetin | 4.9 | 4.8.3 | 5.1.2 | 8.3 | nepoužívání osobních
ochranných prostředků | | 4.8.7 | 6.3 | 8.7 | Nevhodná konstrukce,
umístění nebo označení ručních ovládačů | | 4.8.7, 4.11.8 4.8.8, 6.2 4.8, 4.11.8, 4.11.10, 5.5.2, 6 | 5.1.2 | 8.8 | Nevhodná konstrukce nebo
umístění zobrazovacích jednotek | 5.1.7 | 8.6 | Chybné jednání člověka,
chování člověka | 6.3 | 9 | Kombinace
nebezpečí | 4.11 | | 5.2.3.3 | 10 | Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení
rychlosti (nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané: | 10.1 | poruchou/selháním
ovládacího systému | 4.9 | 4.11,
5.5.4 4.11.4 4.11.11 4.8, 4.11.8, 4.11.10, 5.5.2, 6 | 5.1.11 | 10.2 | obnovou dodávky energie po
přerušení | 5.1.10 | 10.3 | vnějšími vlivy působícími
na elektrické zařízení | 5.1.1, 5.3.4,
5.3.12 | 10.6 | chybami obsluhy (způsobené
chybným vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi člověka a strojním zařízením,
viz 8.6) | 5.1.1, 5.3.5, 6.3 | 11 | Nemožnost zastavení
stroje v nejvhodnějších podmínkách | | 4.11.1, 4.11.3, 5.5.2 | 5.1.2, 5.1.4 | 13 | Porucha dodávky
energie | | 4.11.1, 4.11.4 | 5.1.8 | 14 | Porucha ovládacího
obvodu | | 4.11, 5.5.4 | 5.1.9 | 15 | Chybná
instalace | 4.9 | 4.7, 6.5 | 6.3 | 16 | Roztržení během
provozu | 4.2.2 | 4.3 | 5.2.2 | 17 | Pád nebo vymrštění
předmětů nebo vystříknutí kapalin | 4.2.2 | 4.3, 4.10 | 5.2.5, 6.3, 5.3.15 | 18 | Ztráta
stability/převrácení strojního zařízení | 4.2.2 | 5.2.6 | 5.2.1 | |
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo
opatření | | | |
Návod ke snižování rizika konstrukcí
viz 4.1 v EN ISO 12100-2:2003 a dále: | | | |
5.1 Ovládání | | | |
5.1.1 Bezpečnost a spolehlivost
ovládacích systémů Pro účely této normy ovládací systém
související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního
ovládání nebo detektoru polohy nebo jiných snímačů až ke vstupu konečného
pohonu nebo prvku, například motoru. Bezpečnost ovládacích systémů tohoto
stroje jsou systémy pro: – spouštění (viz článek 5.1.3); – normální
zastavení (viz 5.1.4); – nouzové zastavení (viz 5.1.5); – blokování
(viz 5.2.7); – blokování s jištěním ochranného krytu (viz 5.2.7); –
bezpečnostní vypínací zařízení (viz 5.2.7); – otevření nebo uzavření
ochranného krytu při pohybu posuvného stolu (viz 5.2.7), které: -
zajistí, že obrobek zůstane upnutý v případě
poruchy dodávky energie (viz 5.2.8); a -
u strojů se strojním posuvem zamezí pohybu stolu,
není-li obrobek upnutý vypuštěný text; –
nastavení polohy vřetena (viz 5.2.3); – uvolnění zbytkového tlaku (viz
5.3.15); – zamezení neočekávaného spuštění v případě poruchy přívodu
energie; – volbu režimu (viz 5.1.7); – zastavení posuvu (viz
5.1.6); – spuštění brzdicího systému (viz 5.2.4). Tyto ovládací systémy musí být konstruovány a
vyrobeny minimálně s použitím „osvědčených“ součástí a zásad. Pro
účely této normy „osvědčené“ součásti a zásady znamenají: -
elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy
včetně norem následujících: – EN 60947-5-1:2004
(oddíl 3) pro ovládací spínače s pozitivním (nuceným) rozepínáním používané
jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro
relé používaná v pomocných obvodech; – EN
60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče
používané v hlavních obvodech; – HD 22.2 S4:2002
pro pryžové kabely; – HD 21.1 S4:2002 pro kabely
izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému
poškození polohou (např. uvnitř stojanů); -
elektrické zásady, pokud splňují první čtyři
opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:2006. Obvody
musí být „kontaktně spojeny“; samotné elektronické součásti nesplňují principy
„osvědčených“ součástí a zásad; jestliže jsou v elektronických ovládacích
systémech souvisejících s bezpečností použity elektronické součásti jsou
principy „osvědčených“ součástí a zásad splněny tehdy, jsou-li tyto součásti v
souladu s 9.4.2.2 a 9.4.2.3 EN 60204-1:2006
(příklady viz informativní příloha C); -
mechanické součásti, pokud splňují
4.5 EN ISO 12100-2:2003; -
mechanicky ovládané detektory polohy ochranných
krytů, pokud jsou uvedeny do činnosti pozitivním (nuceným) způsobem a jejich
uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž jejich vačky je v souladu s 5.2.2 a
5.2.3 EN 1088:1995; -
blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu,
pokud splňují požadavky 5.2.7.1; -
pneumatické a hydraulické součásti a systémy,
pokud splňují EN 983:1996 a EN 982:1996. Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo
obvodových schémat a prohlídkou stroje vypuštěný
text . POZNÁMKA Pro
vlastnosti součástí mohou být užitečné informace od dodavatele
součásti. | | | |
5.1.2 Umístění ovládačů Hlavní ovládače stroje pro spouštění nástrojových vřeten, pro spouštění
posuvu u strojů se strojním posuvem, pro normální zastavení a pro volbu režimu
musí být umístěny u zakládacího místa. Umístění ovládačů nouzového
zastavení viz 5.1.5. Je-li energie přiváděna k motoru nástrojového
vřetena, musí to být indikováno, například světelným signálem. Prostředky
indikace musí být buď umístěny blízko ovládače pro spouštění, nebo zabudované
do spínače spouštěcího tlačítka, nebo musí být indikace zajištěna použitím
dvoupolohového spínače. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.3 Spouštění Viz
9.2.5.2 v EN 60204-1:2006. Pro účely této
normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti ochranných zařízení“ blokováním
popsaným v 5.2.7.1.1 a „provoz“ znamená otáčení a/nebo strojní nastavování
jakéhokoliv nástrojového vřetena a/nebo strojní pohyb posuvného stolu (je-li k
dispozici). U strojů se strojním posuvem s ručním zakládáním nesmí
být iniciováno spuštění provozního cyklu obrobkem nebo automaticky. Musí být možné spustit každý motor nástroje samostatně U vřeten
konstruovaných pro používání pouze s nadstolovým opěrným ložiskem smí být možné
spuštění vřeten pouze tehdy, je-li nadstolové opěrné ložisko
namontováno. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a/nebo
obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.4 Normální
zastavení Stroj musí být vybaven ovládačem normálního zastavení vypuštěný text, kterým se zastaví všechny
pohony stroje. U strojů se strojním posuvem musí ovládač pro
zastavení uvést stroj do úplného zastavení v okamžiku, kdy je posuvný stůl v
zakládací poloze. Musí být možné zastavit každý motor nástroje
samostatně. Je-li stroj vybaven strojním posuvem a/nebo elektrickou
brzdou (brzdami) a/nebo strojním upínáním, musí být posloupnost normálního
zastavení následující: -
zastavení posuvu (je-li pohon strojní); -
přerušení energie k motorům nástrojových
vřeten; -
spuštění brzdy (brzd); -
vrácení pilového kotouče do klidové polohy (je-li
to relevantní); -
po uvedení vřetena do klidu, například použitím
zařízení časové prodlevy, přerušení energie k brzdě (brzdám), je-li
elektrická; -
přerušení energie ke strojně ovládanému upínání,
je-li jím stroj vybaven. Posloupnost normálního zastavení musí být splněna
na úrovni ovládacích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové
relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná jako je nejkratší doba brzdění.
Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní) nebo musí být zařízení pro nastavení
časové prodlevy zaplombováno. Posloupnost normálního zastavení
neplatí u nástrojového vřetena v nepracovní poloze. Musí však být použito
brzdění (viz 5.1.6). Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být
ovládač normálního zastavení v kategorii 0 podle 9.2.2 v EN
60204-1:2006. Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou a/nebo
strojně ovládaným upínáním, musí být ovládací systém normálního zastavení v
kategorii 1 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006. U strojů s programovým ovládáním, musí být ovládací systém normálního zastavení
v kategorii 2 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006. Přívod
energie smí zůstat zachován pouze pro elektronická zařízení. Pokud
nouzové zastavení u strojů s ručním posuvem splňuje alespoň výše uvedené
požadavky, pak to může být považováno za úplné splnění požadavků na ovládání
normálního zastavení. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.5 Nouzové zastavení Nouzové zastavení u strojů se strojním posuvem musí být k dispozici u
zakládací (a vykládací) polohy (poloh) stroje a musí být umístěno tak, že je
dosažitelné a viditelné obsluhou z této polohy (nebo poloh). Je-li
stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být ovládací systém nouzového zastavení
v kategorii 0 podle 9.2.5.4 v EN 60204-1:2006 a
kategorii 0 podle 4.1.5 v EN ISO
13850:2006. Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou a/nebo
strojně ovládaným upínáním, musí být ovládací systém nouzového zastavení v
kategorii 1 podle 9.2.5.4 v EN 60204-1:2006 a kategorii 1 podle 4.1.5 v
EN ISO 13850:2006. Stroje s ručním posuvem
musí být vybaveny ovládačem nouzového zastavení nebo ovládači nouzového
zastavení a tyto ovládače musí být umístěny tak, že obsluha může dosáhnout na
ovládač nouzového zastavení při jakékoliv poloze posuvného stolu. Musí být použita posloupnost zastavení popsaná v 5.1.4. Ověření:
Kontrolou příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a
příslušným funkčním přezkoušením na stroji. | | | |
5.1.6 Strojní posuv Posuv nesmí být v činnosti dokud se všechna vřetena neotáčejí nebo dokud
neotáčející se vřetena nejsou zatažena do nepracovní polohy a pokud nejsou
splněny požadavky 5.2.8. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.7 Volba režimu Pokud musí být strojně ovládaný ochranný kryt pro účely údržby, včetně
výměny nástroje, otevřen, musí být stroj opatřen přepínačem volby režimu. Pro
volbu režimu platí následující požadavky: -
ochranný kryt nemůže být otevřen dokud není
přerušena energie k motoru pohonu nástrojového vřetena; -
energie k pohonu nástrojového vřetena nesmí být k
dispozici dokud není uzavřen ochranný kryt; -
musí být odpojena energie od posuvu; -
musí být možné uvolnit brzdy; -
musí být odpojena energie k zařízením pro
nastavení polohy vřetena. Jestliže přepínač volby režimu umožňuje také strojní
nastavení polohy vřetena, musí být splněno a) až d), ale pro nastavení polohy
vřetena musí zůstat energie k dispozici. Samotné použití přepínače
volby režimu nesmí spustit žádný pohyb. Ověření: Kontrolou
příslušných výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním
přezkoušením na stroji. | | | |
5.1.8 Změna frekvence
otáčení U strojů vybavených zařízením pro plynulou změnu (bez
stupňů) frekvence otáčení nástroje (například frekvenční měnič), musí být
zařízení provedeno tak, aby skutečná frekvence otáčení nepřekročila zvolenou
frekvenci otáčení o více než 10 %. Skutečná frekvence otáčení nebo výstupní
frekvence mohou být měněny v komparátoru, například elektronickým systémem a
musí být porovnány se zavedenou hodnotou buď samotným měničem, nebo vnějším
komparátorem.(viz 9.4.2 v EN
60204-1:2006). Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a potvrzením od výrobce
součásti. | | | |
5.1.9 Zdvojené ovládání Pokud je stroj vybaven zdvojeným ovládáním pro spouštění, musí být tyto
ovládače v souladu s 4.11.8 e) v EN ISO
12100-2:2003. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.10 Porucha dodávky
energie V případě přerušení dodávky energie u elektricky
poháněných strojů musí být po přerušení dodávky energie a jejím opětovném
obnovení zamezeno opětovnému automatickému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 v
EN 60204-1:2006. V případě strojů
opatřených pneumatickým upínáním obrobku musí být použito opatření k udržení
pneumatického tlaku v případě poruchy dodávky pneumatické energie, například
použití zpětného ventilu. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů
a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.1.11 Porucha ovládacích
obvodů Viz 5.1.1. | | | |
5.2 Ochrana před mechanickými
nebezpečími | | | |
5.2.1 Stabilita Stroje a pomocná zařízení musí být opatřeny prvky ke snadnému upevnění k
podlaze nebo jiné pevné konstrukci, například otvory v rámu stroje. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů a prohlídkou stroje. | | | |
5.2.2 Riziko roztržení při
provozu Ochranné kryty nástrojů musí být vyrobeny z jednoho z
následujících materiálů, které mají alespoň níže uvedené vlastnosti: -
ocel s mezí pevnosti v tahu nejméně 350 N
mm-2 a tloušťkou stěny nejméně 2 mm; -
lehká slitina s následujícími
vlastnostmi; Mez
pevnosti v tahu N ? mm-2 | Minimální tloušťka mm | 180 | 5 | 240 | 4 | 300 | 3 | -
polykarbonát s tloušťkou stěny nejméně 3 mm nebo
jiné plasty, které mají rázovou pevnost stejnou nebo lepší než tyto
polykarbonáty s tloušťkou stěny 3 mm; -
litina s mezí pevnosti v tahu nejméně 200
N?mm-2 a tloušťkou stěny nejméně 5 mm. U strojů se strojním posuvem smí být možné strojní
nastavení každého nástrojového vřetena do pracovní polohy pouze tehdy, je-li
posuvný stůl v zakládací poloze. V průběhu strojního nastavování vřeten musí
být vyloučen dotyk mezi nástroji a částmi stroje, například ručně
nastavitelnými mechanickými zajišťovacími zařízeními. (viz 3.2.3 b) v
EN ISO 12100-2:2003). Strojní nastavení
nezahrnuje řízení pohybu při obrábění (viz také 5.1.6, 5.2.3.2, 5.2.3.4,
5.2.3.7 a 6.3). Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, měřením,
prohlídkou na stroji vypuštěný
text . POZNÁMKA Pro
pevnost materiálu může být užitečné potvrzení od výrobce
materiálu. | | | |
5.2.3 Konstrukce držáku nástroje a
nástroje Viz EN 847-1:2005, 6.3 vypuštěný text . | | | |
5.2.3.1 Geometrická
přesnost Všechna nástrojová vřetena musí být vyrobena minimálně v
souladu s požadavky přílohy A. Ta část
vřetena, na kterou jsou upínány nástroje, musí mít toleranci g6. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a měřením. | | | |
5.2.3.2 Pevnost Nástrojová vřetena musí být vyrobena z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 580
N·mm-2. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů vypuštěný text . POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení
od výrobce materiálu. | | | |
5.2.3.3 Rozměry vřeten a
nástrojů Výrobce musí být schopen prokázat, zejména s ohledem na
splnění požadavků pro vyvážení, uvedených v EN
847-1:2005, adekvátnost konstrukce vřetena daného průměru při určení
jeho největší délky a jeho největší frekvence otáčení a při určení největší
hmotnosti a rozměrů nástroje, který může být použit. Ověření:
Výpočtem nebo jinou metodou, například zkouškou, atd | | | |
5.2.3.4 Zajištění jednotky
vřetena Jednotky vřetena, které je možno nastavovat, musí být při
obrábění zajištěny v nastavené poloze, například pomocí: -
zajišťovacího zařízení, kde je nastavení provedeno
ručně; -
brzdy nebo samosvorného převodu (například ozubený
hřeben a pastorek), je-li nastavení polohy provedeno elektrickým motorem; -
zpětného ventilu přímo napojeného ke vzduchovému
válci, je-li nastavení polohy provedeno pneumatickou energií; -
ovládacího obvodu, je-li nastavení polohy
provedeno číslicovým řízením (NC). Ověření: Kontrolou příslušných výkresů,
obvodových schémat, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením
stroje. | | | |
5.2.3.5 Zajištění
vřetena Je-li při výměně nástroje nezbytné držet vřeteno v
klidové poloze, musí být zajištění provedeno buď pomocí dvou klíčů nebo pomocí
připojeného zajišťovacího čepu (kolíku) zasunutého do vřetena. Je-li
k zajištění vřetena použit čep (kolík), musí být jeho nejmenší průměr 8 mm a
musí být vyroben z oceli s mezí pevnosti v tahu nejméně 350
N·mm-2. Zajišťovací čepy (kolíky) musí zamezit, v případě
neúmyslného zapnutí motoru vřetena při zasunutém čepu, otáčení
vřetena. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, měřením a
prohlídkou vypuštěný text . Nebo
následující zkouškou; po spuštění motoru vřetena se zabudovaným nebo
nezabudovaným činným zajišťovacím zařízením musí zůstat vřeteno v
klidu. POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může
být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. | | | |
5.2.3.6 Kroužky vřetena Pokud je vřeteno opatřeno kroužky, musí mít tyto toleranci vnitřního
průměru H8. Rovnoběžnost upínacích ploch a obvodové házení díry musí
být do 0,02 mm. Kroužky vřetena musí být vyrobeny z oceli s mezí
pevnosti v tahu alespoň 580 N·mm-2 a musí mít nejmenší tloušťku
stěny 9,5 mm. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou,
měřením vypuštěný text POZNÁMKA Pro pevnost materiálu může být užitečné potvrzení
od výrobce materiálu. | | | |
5.2.3.7 Upínací zařízení
nástroje | | | |
5.2.3.7.1 Upnutí pilového
kotouče Vřeteno pro příčné řezání musí být opatřeno dvěma
přírubami (nebo v případě pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby jednou
přírubou). Průměr obou přírub (nebo příruby u pilových kotoučů
upevněných zapuštěnými šrouby) musí být alespoň D/6 (kde D = průměr největšího
pilového kotouče, pro který je stroj konstruován). Dosedací upínací
plocha na vnější části přírub, kromě přírub pro pilové kotouče upevněné
zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a musí být směrem ke středu
odlehčena (mezikruží). Oba vnější průměry musí být v toleranci ± 1
mm. Mezi pilovým kotoučem a zadní pevnou přírubou, připevněnou k
vřetenu, nebo mezi přední přírubou a vřetenem musí být dokonalá spojení,
například pomocí pera. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů,
prohlídkou a měřením. | | | |
5.2.3.7.2 Upnutí frézovacího
nástroje Všechna frézovací vřetena musí být opatřena upínacím
zařízením nástroje, kterým musí být buď: -
upínací matice nebo upínací šroub a samostatný
oddělený/celistvý závěrný kroužek vřetena (jisticí prstenec), což zajišťuje
dokonalé spojení mezi závěrným kroužkem a vřetenem; nebo -
upínací matice nebo upínací šroub a vřeteno, což
zajišťuje dokonalé spojení mezi nástrojem a vřetenem. Pokud je stroj vybaven hydraulickým upínacím
systémem, musí být instalováno zařízení, které zamezí axiálnímu pohybu nástroje
v případě poruchy v hydraulickém systému. Ověření: Kontrolou
příslušných výkresů, měřením, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.2.4 Brzdění | | | |
5.2.4.1 Všeobecně Každé nástrojové vřeteno musí být opatřeno automatickou brzdou. Doba
brzděného doběhu musí být: -
kratší než 10 s; nebo -
v případě, že doba rozběhu je delší než 10 s,
kratší než doba rozběhu, ale v žádném případě nesmí překročit 30 s. Ověření: Pro stanovení doby rozběhu a doby
brzděného doběhu viz níže uvedené příslušné zkoušky. | | | |
5.2.4.2 Podmínky pro všechny
zkoušky Jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s
instrukcemi výrobců (například napnutí řemenů). Při volbě frekvence
otáčení a nástrojů musí zvolené podmínky odpovídat největší přípustné kinetické
energii, pro kterou je vřeteno konstruováno. Před začátkem zkoušky se
zahřeje vřeteno jednotky chodem naprázdno při zvolené frekvenci otáčení po dobu
nejméně 15 minut. Ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je
v rozmezí 10 % zvolené frekvence otáčení. Při zkouškách jednotky s
ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění postupováno podle
instrukcí výrobců. Otáčkoměr musí mít přesnost alespoň 1 % celého
rozsahu stupnice. Zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň
0,1 s. | | | |
5.2.4.3 Zkoušky | | | |
5.2.4.3.1 Doba rozběhu
stroje Doba rozběhu musí být měřena následovně: -
spustí se stroj a měří se doba rozběhu (viz
5.1.8); -
přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena
a vyčká se až se vřeteno zastaví; -
kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě
dvakrát. Doba rozběhu stroje je průměrem ze tří
měření. | | | |
5.2.4.3.2 Doba brzděného
doběhu Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně: -
spustí se stroj a nechá se při zvolené frekvenci
otáčení v chodu po dobu jedné minuty (bez zatížení); -
přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena
a měří se doba brzděného doběhu; -
vřeteno se ponechá zastavené po dobu jedné
minuty; -
opětovně se spustí motor pohonu vřetena a ponechá
se v chodu bez zatížení po dobu jedné minuty; -
kroky uvedené pod b) až d) se opakují ještě
devětkrát. Doba doběhu brzděného stroje je průměrem z deseti
měření. | | | |
5.2.4.3.3 Uvolnění brzdy Jestliže je stroj pro umožnění ručního otáčení vřetena a seřízení nástroje
opatřen ovládačem k uvolnění brzdy vřetena, smí být uvolnění brzdy možné pouze
tehdy, je-li otáčení vřetena zastaveno (například použitím zařízení časové
prodlevy mezi iniciováním ovládače a uvolněním brzdy). | | | |
5.2.5 Zařízení snižující možnost
nebo účinek vymrštění Viz 5.2.8 a dále: Stroj musí být
vybaven prostředky, například zařízením pro usměrňování/srážení odřezků od
pilového kotouče, aby bylo zamezeno tomu, že přijdou do kontaktu s (dalšími)
nástroji a budou vymrštěny ze stroje. Stroje s ručním posuvem musí
být konstruovány tak, že sousledné obrábění není možné. Ověření:
Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.2.6 Opření a vedení
obrobku Stroje musí být opatřeny na posuvném stole pravítkem, o
které je obrobek při obrábění opřen. Je-li část pravítka, která vede obrobek,
nastavitelná a je-li zde možnost dotyku mezi pravítkem a nástroji, musí být
tato část pravítka vyrobena z lehkých slitin, plastu, dřeva nebo materiálů na
bázi dřeva. Stroje se strojním posuvem musí být opatřeny lamačem
třísky (zařízení proti vytváření jehlicových třísek). Stroje s ručním posuvem
musí být opatřeny prostředky pro upevnění lamače třísky, například otvory v
pravítku. Každý použitý lamač třísky musí být takový, že část zařízení, která
přichází do kontaktu s nástroji, je vyrobena z masivního dřeva, třískové desky,
vláknité desky, překližky nebo plastu (viz 6.3). Ověření:
Kontrolou příslušných výkresů, prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na
stroji. | | | |
5.2.7 Zamezení přístupu k
pohybujícím se částem Definice a požadavky různých typů
ochranných krytů a bezpečnostních zařízení viz EN ISO
12100-1:2003, EN ISO 12100-2:2003,
EN ISO 13857:2008 , EN 953:1997 a EN 1088:1995.
Odkaz na EN ISO 13857:2008 platí pro osoby 14 leté a
starší. Mezi posuvným stolem nebo jakýmkoliv jiným pohyblivým prvkem
a jakoukoliv pevnou částí stroje nesmí vznikat rizika
stlačení/střihu. Ověření: Kontrolou příslušných výkresů,
prohlídkou a příslušným funkčním přezkoušením na stroji. | | | |