Co dělat po provedení GAP analýzy z hlediska ESG?

2.2.169

Co dělat po provedení GAP analýzy z hlediska ESG?

Ing. Pavla Blackmore

ESG (Environmental, Social, Governance) se stává zásadní součástí strategického řízení organizací, protože investoři, zákazníci i regulátoři kladou stále větší důraz na environmentální a sociální odpovědnost firem a transparentní řízení.

Pro mnoho organizací je GAP analýza prvním krokem k identifikaci nedostatků a stanovení cesty k jejich nápravě. V dnešním příspěvku si uvedeme, jaké kroky je třeba podniknout po provedení GAP analýzy z hlediska ESG, a podíváme se na modelový příklad.

 NahoruKroky po provedení GAP analýzy

1. Prioritizace identifikovaných nedostatků

Po analýze je nezbytné roztřídit zjištěné nedostatky podle jejich dopadu na organizaci, jejich naléhavosti a složitosti řešení. Doporučuje se vytvořit matice priorit, například podle osy dopad na ESG výkonnost a náklady na nápravu.

2. Stanovení cílů a strategického plánu

Na základě prioritizace a na základě zkušeností můžu doporučit, definujte konkrétní cíle, které jsou v souladu s dlouhodobou strategií organizace a mezinárodními standardy ESG, jako jsou SDG (Sustainable Development Goals) nebo TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures). Tyto cíle by měly být SMART – specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené.

Příklady:

1. Environmentální cíl: Snížit emise CO₂ o 20 % během tří let.
2. Sociální cíl: Zlepšit spokojenost zaměstnanců měřenou pravidelnými průzkumy o 10 % do jednoho roku.
3. Governance cíl: Zavést systém transparentního reportingu ESG dat do šesti měsíců.

3. Vytvoření akčního plánu

Akční plán stanovuje konkrétní kroky, odpovědnosti a termíny k dosažení cílů. Zahrnuje nejen implementační fázi, ale také průběžné monitorování a zpětnou vazbu. Každý identifikovaný nedostatek z GAP analýzy by měl být přiřazen odpovědnému týmu nebo osobě.

Akční plán může zahrnovat:

1. Školení zaměstnanců o ESG tématech.
2. Investice do technologií s nižšími emisemi.
3. Zlepšení systému interní komunikace o ESG cílech a pokroku.

4. Alokace zdrojů

Realizace ESG cílů vyžaduje zdroje – finanční, personální i technické. Po provedení GAP analýzy by mělo vedení vyhodnotit, jaké zdroje jsou dostupné a zda je třeba zajistit externí financování (například prostřednictvím grantů nebo zelených dluhopisů).

5. Implementace zlepšovacích opatření

Implementace zahrnuje praktické provedení akčního plánu. Organizace by měla:

1. Zajistit, že odpovědné osoby mají jasné pokyny a nástroje k provedení zlepšení.
2. Průběžně sledovat pokrok v plnění stanovených cílů.
3. Komunikovat pokrok v rámci celé organizace, aby byly všechny zúčastněné strany informovány a zapojeny.

6. Monitorování a měření pokroku

K zajištění úspěšnosti je důležité pravidelně monitorovat klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) spojené s ESG. Například:

1. Pro environmentální cíle sledujte spotřebu energie, vodní stopu nebo množství odpadu.
2. Pro sociální cíle sledujte fluktuaci zaměstnanců, jejich spokojenost nebo míru diverzity.
3. Pro governance cíle sledujte transparentnost a včasnost ESG reportingu.

7. Pravidelný reporting a komunikace výsledků

Výsledky dosažených zlepšení by měly být pravidelně komunikovány interním i externím zúčastněným stranám (zaměstnancům, investorům, zákazníkům). Transparentnost je zásadní pro budování důvěry a udržitelnosti.

Například uvedeme vydání roční ESG zprávy, která obsahuje:

1. Představení dosažených výsledků.
2. Přehled plánovaných kroků.
3. Popis přínosů pro společnost a životní prostředí.

8. Opakování GAP analýzy a adaptace strategie
Po určitém čase je vhodné provést další GAP analýzu, která zhodnotí, jaké pokroky byly dosaženy a jaké nové nedostatky nebo příležitosti vznikly. Tento cyklus zajišťuje, že organizace zůstává v souladu s aktuálními požadavky ESG a pokračuje v neustálém zlepšování.

Modelový příklad GAP analýzy a navazujících kroků

Scénář: Společnost vyrábějící spotřební elektroniku provedla GAP analýzu z hlediska ESG. Byly identifikovány následující nedostatky:

1. Environmentální: Vysoké emise CO₂ spojené s výrobou a logistikou.
2. Sociální: Nízká spokojenost zaměstnanců a nedostatek příležitostí k profesnímu rozvoji.
3. Governance: Chybí transparentní systém reportingu ESG dat.

Navržený akční plán:

1. Environmentální opatření:
   1. Přechod na obnovitelné zdroje energie v rámci výrobních závodů.
   2. Optimalizace logistiky pomocí nízkoemisních vozidel.
   3. Zavedení monitorovacího systému pro sledování emisí.
2. Sociální opatření:
   1. Organizace školení zaměřených na profesní rozvoj a nové technologie.
   2. Zavedení pravidelných průzkumů spokojenosti zaměstnanců.
   3. Vytvoření programu uznání a odměn za dosažené výkony.
3. Governance opatření:
   1. Zavedení softwaru pro sběr a analýzu ESG dat.
   2. Školení managementu o důležitosti ESG a způsobu transparentního reportingu.
   3. Vytvoření roční ESG zprávy pro investory a veřejnost.

Výsledky:

• Po 12 měsících společnost dosáhla snížení emisí o 15 % díky přechodu na obnovitelné zdroje.

• Spokojenost zaměstnanců vzrostla o 20 % díky školením a zavedení systému uznání.

• Společnost úspěšně vydala svou první ESG zprávu, což vedlo k posílení důvěry investorů a zajištění nových příležitostí na trhu.

Po provedení GAP analýzy z hlediska ESG je klíčové stanovit jasný plán, který se zaměří na identifikované nedostatky a využije příležitosti ke zlepšení.

Prioritizace, transparentnost a pravidelný monitoring jsou základními kameny úspěšného ESG přístupu. Organizace, které se ESG věnují systematicky a s jasnými cíli, získávají nejen konkurenční výhodu, ale také zajišťují udržitelný růst a pozitivní vliv na společnost i životní prostředí.

 NahoruPrioritizace identifikovaných nedostatků: Klíčový krok po ESG GAP analýze

Prioritizace identifikovaných nedostatků je kritickým krokem k tomu, aby organizace efektivně zaměřila své zdroje na oblasti s nejvyšším dopadem. Při analýze výsledků GAP analýzy je nezbytné roztřídit zjištěné nedostatky podle několika kritérií, která zahrnují jejich dopad na ESG výkonnost, naléhavost řešení a složitost nápravy. Pro tento účel lze využít jednoduchou, ale účinnou metodu, jako je matice priorit. Níže uvádíme podrobný přístup a konkrétní příklady.

1. Matice priorit: Osa dopad a náklady

Matice priorit umožňuje vizualizovat a klasifikovat identifikované nedostatky podle jejich dopadu a nákladů na nápravu. Osy mohou být definovány následovně:

• Dopad na ESG výkonnost: Jak zásadně zlepšení konkrétní oblasti přispěje k dosažení ESG cílů (např. snížení emisí, zlepšení sociálních podmínek, posílení transparentnosti).

  1. Nízký, střední, vysoký.

• Náklady na nápravu: Jak finančně, časově nebo organizačně náročné je řešení daného nedostatku.

  1. Nízké, střední, vysoké.

Na základě těchto os lze nedostatky rozdělit do čtyř kvadrantů:

1. Vysoký dopad, nízké náklady: Nejvyšší priorita – snadno realizovatelné změny s velkým přínosem.
2. Vysoký dopad, vysoké náklady: Strategické priority – vyžadují více zdrojů, ale mají významný přínos.
3. Nízký dopad, nízké náklady: Rychlá zlepšení – nízká priorita, ale lze je realizovat jako "rychlé vítězství".
4. Nízký dopad, vysoké náklady: Odložit nebo znovu zvážit.

Tento graf znázorňuje matici priorit, kde na ose X jsou náklady (Costs) a na ose Y dopad (Impact). Každý bod představuje jednu možnost (Option 1–4) s ohledem na její náklady a dopad. Vodorovná a svislá čára rozdělují graf na čtyři kvadranty, což umožňuje snadno identifikovat:

• Nízké náklady, vysoký dopad: Nejlepší priorita (levý horní roh).

• Vysoké náklady, vysoký dopad: Zvažte nákladovou efektivitu (pravý horní roh).

• Nízké náklady, nízký dopad: Nízká priorita (levý dolní roh).

• Vysoké náklady, nízký dopad: Nejnižší priorita (pravý dolní roh).

2. Praktické příklady prioritizace nedostatků

Příklad 1: Výrobní společnost s vysokými emisemi CO₂

Zjištěné nedostatky:

1. Vysoká spotřeba elektrické energie v závodech (využívání neobnovitelných zdrojů).
2. Nedostatek školení zaměstnanců v oblasti environmentální odpovědnosti.
3. Zastaralé osvětlení v kancelářských prostorách s vysokou energetickou náročností.
4. Absence ESG reportingu.

Matice priorit:

• Vysoký dopad, nízké náklady: Nahrazení zastaralého osvětlení LED technologiemi – snadná implementace, okamžité snížení spotřeby energie.

• Vysoký dopad, vysoké náklady: Přechod na obnovitelné zdroje energie – dlouhodobý strategický cíl, vyžaduje investice a postupnou realizaci.

• Nízký dopad, nízké náklady: Organizace školení pro zaměstnance o environmentální odpovědnosti – rychlé a snadné, ale přínos omezený na zlepšení povědomí.

• Nízký dopad, vysoké náklady: Zavedení komplexního ESG reportingu – potřebné pro budoucnost, ale nenaléhavé v krátkodobém horizontu.

Příklad prioritizace:

1. Realizovat LED osvětlení.
2. Zahájit přípravy na přechod k obnovitelným zdrojům (např. analýza dodavatelů).
3. Organizovat školení pro zaměstnance.
4. Plánovat zavedení ESG reportingu v následujícím roce.

Příklad 2: Maloobchodní řetězec s nízkou spokojeností zaměstnanců

Zjištěné nedostatky:

1. Nízké mzdy ve srovnání s konkurencí.
2. Vysoká…