2.2.53
Certifikace společenské odpovědnosti, Národní program a veřejné zakázky
Ing. Monika Becková
Připomeňme si, že pojem "společenská odpovědnost organizací" je odvozen z anglického "Corporate Social Responsibility" (odtud používaná zkratka "CSR"), a v současném pojetí představuje vzájemně provázaný soubor činností a postupů v organizaci zahrnující oblast sociální, environmentální a ekonomickou. Evropská komise definuje společenskou odpovědnost organizací jako "odpovědnost podniků za dopady jejich činností na společnost".
Co zahrnuje společenská odpovědnost v praxi?
Základem společenské odpovědnosti organizace je takový způsob vedení a budování jejích vztahů s partnery (zainteresovanými stranami), který přispívá ke zvýšení důvěryhodnosti, udržitelnosti, zlepšování aspektů společenské odpovědnosti. K těm patří například:
-
dodržování lidských práv;
-
péče o zaměstnance a nediskriminační přístup k nim;
-
tvorba pracovních míst, celoživotní vzdělávání;
-
prevence znečištění životního prostředí, využívání obnovitelných zdrojů, úspora energií, vody a ostatních zdrojů;
-
boj proti korupci, transparentnost;
-
kvalita produktů i služeb;
-
podpora komunit (např. prostřednictvím fair trade).
Společenská odpovědnost může organizaci přinést zlepšení z hlediska řízení rizik, úspor nákladů, vztahů se zákazníky, zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami včetně veřejnosti nebo místních komunit.
V neposlední řadě je CSR konkurenční výhodou a v případě certifikace může být použita jako podklad pro rozhodování při zadávání veřejných zakázek, výběrových řízení či přidělování dotací.
Společenská odpovědnost jako podklad pro rozhodování při udělování dotací či veřejných zakázek
V Úředním věstníku Evropské unie byla 28. března 2014 zveřejněna nová směrnice o zadávání veřejných zakázek, která vstoupila v platnost 17. dubna 2014. Lhůta pro vnitrostátní transpozici je stanovena do 18. dubna 2016, v ČR však lze očekávat snahu o přijetí nové právní úpravy dříve.
Podle této směrnice veřejní zadavatelé při zadávání veřejných zakázek uchazečům vycházejí z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která se stanoví na základě ceny nebo nákladů, a může zahrnovat nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou. Ten je posuzován na základě kritérií, jež zahrnují:
- Kvalitativní hlediska,
- Environmentální hlediska,
- Sociální hlediska spojená s předmětem dané veřejné zakázky.
Přihlédneme-li v této souvislosti k důvodům pro možné vyloučení z účasti v zadávacím řízení uchazeče, ke kterým patří např. korupce, praní peněz či dětská práce, je zde přímá souvislost s aspekty společenské odpovědnosti v ekonomické, environmentální i sociální oblasti.
Důkazem o plnění kritérií uchazečem v této oblasti pak může být certifikát systému managementu společenské odpovědnosti.
Společenská odpovědnost ve světě
V dubnu 2014 schválil Evropský parlament nové pravidlo, které ukládá firmám s více než 500 zaměstnanci povinnost vytvářet reporty CSR. Návrh směrnice, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami, upravuje, resp. rozšiřuje povinnosti velkých firem zveřejňovat informace nejen o finančních záležitostech.
Velké organizace s více než 500 zaměstnanci by měly odhalit dopady své činnosti, ať již pozitivní, či negativní, na společnost, a měly by mimo jiné povinně podávat zprávy:
-
o environmentálních a sociálních záležitostech,
-
o zaměstnaneckých podmínkách,
-
o lidských právech a boji proti korupci a úplatkářství,
-
povinně popisovat své výsledky a politiky týkající se výše uvedených témat a používané politiky řízení firmy a dozorčích orgánů.
Uvedené informace budou zahrnuty do výroční zprávy.
Směrnice nabude platnosti po schválení Radou a vydáním v oficiálním věstníku EU. V letech 2015 - 2016 budou členské země zapracovávat legislativu na národní úrovni.
Společenská odpovědnost v ČR
Je zřejmé, že problematice společenské…
